Na šampaňské do hor
Ráno. Sobota. Varovali. Kolik je tu strachu? Prší. Déšť není intenzivní. Ale stálý. Mokro.
Kočičky se hřejou na dlažbě. Víc času už tráví doma. V teplíčku. Žofie tu u mě spí. Většinou po půlnoci v nestejnou hodinu začne otravovat. Mluví na mě. Bere mi mé věci. Včera vyhazovala balíček s kapesníky. Upozorňuje na sebe. Zlobí mě tak dlouho, dokud nevstanu, neotevřu dveře do tmy.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-09-14-ranni-kocici-laskani
Mourek už dnes ráno prý dostal maličký závdavek. Žofie teprve dorazila. Prý spí asi na dřevě v pergole. Ráda je pozoruji. Jak se radostně setkají. Moureček se vždycky hezky vítal se Zrzečkou a teď se Žofinkou. To je malá usurpátorka. Kočka. Vymíní si svoji pozici, svou porci, žárlí, nikdy nikde nechybí.
- Petroušku, prosím tě, myslíš, že by sis se mnou dal takové dlouhé vynikající jako nudle s houbovou omáčkou a krůtími prsy?
Maličko zaváhal. Nejistě přikývnul.
Svolení mám. On totiž, jak je známo, jí všechno. Brambory, brambory, hranolky, brambory, hranolky, kaši z brambor, bramborový salát, brambory… No! Úplně všechno.
Ke svačince dostává kváskový chlebík s rajčaty. Na chvíli zaplácnut. Já mohu jít trošku popohnat pavouky. To by jeden nevěřil. Kdykoli si řeknu, nějakého najdu. Dnes v ložnici oluxovávám kartáčem stěny. Pod oknem jsem zas na jednoho narazila. Herdek, kde se tu pořád berou? Nekonečný hon. Čistím filtraci vzduchu. Už bych potřebovala koupit nové filtry. Po dlouhé době beru parní mop. Zajíždím všude, kde se dá. Horká pára zlikviduje všechny neviditelné osminoháče. Až zas do příště.
Asi tři dny mám na stole krásňoučké reprobedničky z Temu. Jsem nebo nejsem šikovná? Jasněže nejsem. Odpoujuji kabílek od starých. Napojuji nový. Nehraje. Ale hezky svítí. Volám o pomoc.
- Prosím tě, já tam dám zpátky ten starý kabel. Asi nevíš, jestli do modré nebo zelené.
- Do zelené.
- A na obrazovce vnitřní zdroj?
- Vnější...
Opouštím svůj pokus s počítačem. Z Petrouškovi pracovny slyším:
- Pojď se podívat.
Mourek leží u jeho židličky. Zdvihám ho na křesílko, kam si Petroušek odkládá nohy. Hladím jeho bříško. Vturánu je tu mraucalka Žofka z králíkárny. Beru ji do náručí. Lehám si s ní na gauč. Muzlá se jen minutku. Jde si vyskočit páníčkovi na klín. Dává mu pusinky. Tak jak dlouho bude trvat, než ho vyštercuje? Ani to tak dlouho nebylo. Žofka na jeho křesle. Mourek proti ní.
Zapaluji svíčky. Dům ztmavl. Schyluje se k adventu. Těším se. Dnes jsme se měli vyvalovat na dece na sluníčku na vinobraní. Zrušeno. Jak to, že nás tak varovali, strašili, připravovali? Co věděli? A jak to, že jen na víkend? Co se chystá?
FB:
Karel Popek
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-09-14
Tak podle některých, kteří přesně ví, že
vše oficiálně vysvětlované, dokládané je svaté, jsou tyto kruhové animace
způsobeny nedokonalosti radarové techniky. Ano, souhlasím, mnohé grafické
výstupy, animace ano. Jenže to není celá pravda. Níže je krásně vidět, jak se
oblačnost a následné srážky formují, shlukují, tvoří v obloukovitých formacích
a vzdálenějších obloukovitých shlucích kolem radarových míst.. z grafiky je
vidět, že oblačnost má v různých místech i pravidelnou, ale dělenou hustotu,
místa směrem od vyzařovače.. jinými slovy kdyby šlo jen o odraz vyzařovače..
tak nejsou mezi oblouky prázdné obloukovité místa, bez oblačnosti, jinými slovy
je vidět, že radary vytvářejí, nebo přesněji formují, svou frekvenci působí v
dané lokalitě na atmosféru a ta podle způsobu frekvence formuje, vytváří místa
o různé hustotě. Různou hustotou v různých místech pak směřují pohyb oblačnosti
podle zadavatelů.. Celé to samozřejmě řídí počítač, podle připraveného
programu, zadání, který v reálném čase stihá vypočítávat a nastavovat různé
působení radaru.. opět lidský faktor, obsluha je u toho minimální, stejně jako
u čarování oblohy, to by taky nebyli schopni rychle vypočítat naplánovat, když
se proudy vzduchu neustále mění a oni potřebují, aby pro jejich manipulaci měla
atmosféra na mnoha místech specifické složení..
A nepřehlížejme, že ty radary jsou v podstatě silné vyzařovače, funguji, že neustále vyzařují různé frekvence do atmosféry a na základě odrazu čtou jejich aktuální stav.. ale co to vyzařovaní dělá, jaký má, či nemá na oblačnost vliv, to už nikdo neříká.. a vyzařujme někde něco a tvrďme, že to nic nedělá.. ale dělá..
Taky v blízkosti těchto antén je zakázaný pohyb lidem, hrozí poškození zdraví, proč asi, když to přece nic nedělá.. ono si to jen skenuje oblohu a vše je báječné v naprostém pořádku..
Dodává
Karel Popek
Jinými slovy ještě, je vidět jak se oblačnost ohýbá, točí do kruhovitých, obloukovitých formací kolem vyzařovačů a pokud je to odraz, tak tam ty různé obloukovité mračna jsou i s těmi obloukovitými prázdnými místy a vzdálenějšími shluky opět připomínající se rozpadající oblouky, má to vytrácející se kruhovou formu.. a jak asi ty obloukovité mračna vznikají? To vypadá, jako by někdo hodil kámen na hladinu vody.. A když je to odraz, tak to nejde zpochybnit, je to tam.. a zkuste mi vytvořit kružnicové mraky.. tady někdo pěknou kouzlí.. a všichni se zas na to koukáme a plácáme se po ramenou, že je to určitě v pořádku..
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-09-14-stara-moudrost
O co jde? Třeba o schůzku pohlavárů NATO v Pze. Pepa nabádá, aby byli silní… Proti komu? Smyčka se utahuje. Učitelé vyhazováni z míst. Dnes na Aby bylo jasno jsem si poslechla pana učitele, který nově se svou kvalifikací řídí autobus. Vyhozen. Není jediný!! To si stát může dovolit, vyhazovat odborníky.
Dost bylo úklidu. Zas zítra. Jdu vařit. S láskou. Hledám ve Vorwerku recept na těstoviny s houbami. Jde o houbovou sýrovou a smetanovou omáčku.
Mňamkózní. Kalorickou. Dáš si jen trochu, to je jasné.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-09-14-ubrali-snad-ze-smetany-gramaz
Mám na závěr přidat 100 g smetany. Vykydla jsem celý kelímek - 75 g. To není možné. Hledám gramáž na obale. 90 g. Mate mě paměť? Vždycky to bylo 100 g. Co to je za čachry? Podvod. Jako máslo s 200 g hmotností. Ale ono tam nebylo ani těch avizovaných 90g!
Volá Linda.
- Mami, tak už vím, co bylo Kitty.
- A co bylo Kitty? Stáří?
- Pokousal jí ten kocour, co ho krmíme.
- A to se neumí bránit? Mně vždycky za to, že jsem jí přijela nakrmit, natáhla takovou, až mi tekla krev.
- Líže si kožíšek. Našla jsem tam kousanec. A na ocásku, jak se kočky perou. A na čumáčku.
- A já tu zas pro toho kocouřího banditu mám něco v pytlíčku.
- Mami, a co kdybyste přijeli? Mám tu doopravdické šampáňo z roku 2012.
Lákavá nabídka.
- Tak já upeču ty profiterky nebo jak se jmenují ty malé větrníčky.
- Ne, nepeč. Mám pražský koláč a pusinky. A od Milky z výslužky tlačenku.
- Tak to my rádi přijedeme. Ale ještě vařím. Až později.
Domluveno.
Dnes jíme doma. Venku zima, vlhko, nevlídno. Petrouškovi dávám polévku. Sama bych po tak výživném krůtím vývaru s nudličkami už nesnědla špecle s houbami.
- Peťuš? Chutná ti to?
- Ee.
Zdvihám oči. Nevěřím svým uším. Fakt jsem slyšela ne?
- Prosím?
- Tolik nudlí jsem za život ještě nesnědl.
- Jsi mlsný!
- Tohle už nechám.
Je mi to jedno. Zasycený je. Hlavně, že jí všechno. Okurkovo rajčatovo cibulový salát snědl. A to dost dlouho nejedl rajčata. Zálivku vylívá. Chytám mu ji z vinného octa, třtinového cukru, himálajské soli. A vždycky skončí u stromu nebo ve výlevce. To my doma vypíjeli. Nedovedu si představit, že bych smetanu z okurek vylila. To je stejné. Mlčím. V nálevu má vylouhované vitamíny… No nic. Chybí tam kapka olivového kvůli v tucích rozpustných vitamínům.
Chvilku si jdu odpočinout. Bude pět. Jedeme.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-09-14-okolo-slona-do-hor-snezenka-dnes-pod-zavojem
Dnes nemá cenu hledat na obzoru horu hor. Svůj klobouček ozdobila závojem. Hustým závojem. Není jí vůbec vidět do obličeje. Co - do obličeje. Není vidět ani ona, ani sousedka Černá hora.
Volám paní Knápkové. Té paní, jejichž domek byl dvakrát na jaře vytopen kanály. Je v pořádku. Tlak nestoupá. Mají ledničku a pračku. Dnes vařila. Po neděli jde na dia kontrolu. Poohlédnou se po dveřích. Děkuje za nakopnutí. Směju se.
- Jsem váš inhibitor.
Souhlasí. Hlavně nenechat se zviklat ke strachu. Dají nové dveře. V patře si topí. V místnosti jsou s manželem. Loučím se. V duchu si říkám, že je vynikající, že se drží. Ono tam moc neprší. Významná informace.
- Peťuš, tady býval slon, než ho odřízli.
- No, tady!
Fotím. Nezachytila jsem čistě.
- Peťuš, já o něm vím, ale měla jsem čočku špinavou.
Linda už čeká. Petr ve vaně. Sklenky na šampáňo připravené. Nalévá. Dopřává mi. Ochutnávám dobře vychlazené originální šampaňské.
- Mami, mně chutná po medu.
- A mně po medu a mandlích.
Nabízí nám dobroty. Ty miluji. Zbyly jí bílky. Kalorická bomba.
- Mami, dám vám domů. A vezmete Milce…
Objevuje se Petr. Užírá Lindě za zády koláč, pusinky. Není spokojen s malým talířkem. To jako myslí, že je to hlavní chod?
- Prosím tě, mohl bys toho nechat? Není to jen pro tebe. Máme vzít Milce.
- Ale já potřebuji cukr.
Trošku mě ta bezohlednost štve. Buď zticha. Mlč. Všiml si i můj Petroušek. Ten si o všechno doma řekne. Nechodí mi vizitýrovat do lednice. Považuji to za drzost. I on mu řekl, a´t už to nechá.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-09-14y-na-sampano-a-na-zdravi
- Mami, pojď, ukážu ti novou lampu.
V domě je teploučko od kachlových kamen. Vede mě do druhé půlky domu. Lampa mě nenadchla. Točíme video pro Lucku. V krabici tu vidím velké lustříky ve tvaru žárovek a k tomu lištu malých.
- To jsou z Phy?
Přitaká.
- Už jsou umyté, viď? Blyští se.
Vím, že se stěžovala, jak nájemníci jen bydleli, nemyli. Je pečlivá, čistotná. Lustry jsou připravené do místnosti v druhé půli domu. Vracíme se dolů. Obdivuji zábradlí. Kovář vytvořil tulipány, jako jsou na lustru. Vložené kameny jsou okouzlující.
Hledáme kulatý dřez. Aby byl dostatečně hluboký. Ne, nanogranitový a agranitový nechci. Mám ho v domě. Jeden, nádherný. se vzorkem podobný našim obkladům. Jenom 16 000,- Kč. To je strašné.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-09-14-pohled-oknem
Za oknem nádherný západ. Je třeba jet domů. Ne, nechceme dobroty. Bereme kousek tlačenky a kotlovky. Po našem prdelačky. Stavujeme se u kravičky pro mléko. Předáváme dobroty od Lindy. U dveří si hoví kočička.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-09-14-pro-mleko-k-zofcine-mamince
- Není to maminka naší Žofky?
- Je.
- A kde jsou koťata?
Už běží. Nádherní tři kocourci. Kočička míří do chléva. Asi dostane teplé mlíčko. I my si vezeme ještě teplé čerstvě nadojené.
Cestou pozoruji "úsměvy letní noci", jak nám před padesáti lety na chalupě bájil Pavel Češok. Prší. Míjíme kruháč, odkud bychom jeli po novém provoz zrychlujícím obchvatu nad cyklostezkou, kde se právě teď asi nedá vůbec projet. Stavba, bláto, zákaz.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-09-14-domu
Kousek dál projíždí přejezdem večerní mašinka. Doma. Kočky čekají. Žofie už škrábe na dveře. Celý den si hověly na křesílcích.
- Neškrábej nám dveře! Nenič nám to! Pojďte se holky najíst.
Venku jemně prší. Zapaluji svíčky. Tyčinku. Sytím kočky. Svářím mlíčko. Dávám jim ochutnat.
Jdou ven.
Půlnoc. Končím. Slyším venku Žofinčin hlas. Otevírám. Mourek pochrupuje na dlažbě. Potichoučku nandávám Žofii maso. Mourek není hloupý. Nic už ale nedostane. Žofie vybílila svou růžovou misku. Vypila mlíčko. Vyskočila na gauč.
Na Luční 40 cm hluboké jezero? Kde se tam vzalo?
Ó, vdova po Ludvíku Kunderovi dnes odešla za ním. Kousek přes rok ho přežila. Původně krásná hlasatelka Československé TV. Budiž jí země lehká! Byla jeho skvělou průvodkyní. Dohlížela na překlady... Lidi odcházejí, mizí.
Jé, to je hezké. Ukrajina nám půjčí dva tanky a půjčku. Tak to hezky děkujeme. To se mi bude hezky spát.
Dobrou noc!