Na Štěpána na kolo

Ješiši, půl dvanácté v noci. Dnes pár řádečků.

Chtěla jsem vyjet v jedenáct na kole k prachárnám nad město. Jenže – moje pokrastinace mění mé plány.

Poledne. Volá Petroušek.

- Peťuš, pojedu na kole. Akorát mám hodinku zpoždění.

- Máš ho napumpované. Dej ale pozor, je mlha. Jeď pomalu.

- Dobrá!

Jak bych asi mohla jet. Jen pomalu. :-) Dnes bylo všude slunce. V Krkonoších, v Mělníku… U nás hustá mlha.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-12-26-na-stepana-na-kole-do-mlhy

Jedu po cyklostezce směrem, kterým jsem jezdívala za maminkou. Sjedu ze stezky a vyškrábu se na druhou stranu prostoru k prachárnám nad pevností. Jedu, fotím, vzpomínám. Děsí mě množství pařezů po pokácených stromech. To je hanba! Fotím velké koláče po zdravých stromech. Strašné je, že některé stromy jsou přeříznuty v polovině ve výšce kmenu. Lemovaly slepé rameno Labe. Komu vadily? Kdo je potřeboval?!

Na FB se dočítám:

Kamil Urban

Irena Hrobská Když přišel vítr , tak z těch zdravých stromů byly větve na cyklostezce , že se nedalo projet .

Můj koment:

Irena Hrobská

Kamil Urban A kvůli tomu podrezali zdravé stromy? Takhle se to za nás neřešilo. Toto je barbarství. Stromy čistí vzduch!

Je tohleto možné?

Nesjela jsem původně plánovaným směrem. Už jsem v Černožicích u loděnice. Sem někdy chodili z DD uvařit si guláš. Kousek odsud přišla na svět moje maminka. 26.1.1927 Jůlince Šormové narodila holčenka Vendulka. 

Tady V Černožicích  pak trávila posledních pár let svého života v Domově důchodců. Ten stojí přes cestu od domu maminčina zrodu. V DD přišla k smrtelnému úrazu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-12-26-s-maminkou-27-12-2018/1662932382

Tady u loděnice jsme jely před mnoha lety za maminkou s Lindou na kolách. Já ještě na své staré Rozinantě ze třetí třídy od Jéžiška. Mami – jak tys´ dokázala sehnat kolo! Prý jsi na něm jela z nádraží. Domýšlím si, že jsi ho asi zakoupila v HK. 

Já sjela tehdy kratičký prudký kopeček ze stezky dolů k loděnici bez ztráty kytičky. Linda se vymáchala v bahně. Hlavně, aby se neušpinila. Byla jak hliněný panďulák.

Jedu ještě dál. I tady bych mohla sjet. Pokračuji k jezu do Smiřic. Kačenky na řece přibývají. Brr, že jim nemrznou nožénky.

Obrátka. Ještě mohu cesstou zpět sjet ze stezky a vyjet k prachárnám. Ne. Už nebudu odbočovat na původní cíl cesty. Po půlroce jsem docela unavená. Ireno, zítra to zkusíš znovu,

Petroušek přijel z prácičky. Obědváme. Jdu si na chvilenku lehnout. Přijde Honzík. Probouzím se.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-12-26-na-chaloupce

Jak to, že mě nikdo nevzbudil? Kluci už sedí ve vyhřáté chaloupce. Nesu na stůl. Jsme překvapeni. Dárky nám poslala i bývalá snacha. Nevyjadřuji se. Nejdřív rok a půl nic, najednou ric. Co se to děje? Hm.

Sedíme a královsky se bavíme. Hovor nevázne. Cítím srdečnost. Lásku. Probíráme vše možné. Některá jména znám. Někoho jsem učila. Příběhy a osudy se odvíjejí. Někteří už odešli z tohoto světa. Napadá mě, kolik žen rozbouchalo manželství… Co mě zaujalo. Honzík s kamarádem si u práce zpívali. Bylo je slyšet celou halou. Prý byli hluční. Jak hluční? Zpívali, a co? Dnes je prý zvykem pracovat potichu!

Mrkněte do starých černobílých filmů! Tam byl zpěv u práce normální. I u nás doma si maminka zpívala u krájení nudlí…

Za týden přijeli do haly znovu. Kolegové je srdečně vítali. U práce se radostně vibruje a hotovo.

Naše setkání se protáhlo. Vůbec se mi z chaloupky do mrazivé noci nechtělo. To bylo hezké. Srdečná tečka za dnes.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-12-26-zofinu-chytil-radostny-rapl

Žofii doma chytal radostný rapl.

Dnes klušu. Zas už je po půlnoci.

Dobrou noc!