Na Valburgu Vavřínovou!

24.11.2022

Čtvrtek. Sychravý. Právě za měsíc je tu Štědrý den! Přispala jsem si. Snídaně. Co k obědu? Uvařím si oranžovou čočku. Mám chuť na vajíčko. A zelíčko. A připálenou cibulku. Tu miluji.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-11-24_-/1569717238

Volá klientka.

- Irenko, v tašce jsem našla přívěsek.

- Jo, to je fleška ve formě naší tyčinky. Hledala jsem ji. Myslela jsem, že mi zapadla v autě. Stavím se.

Aha, tak to bych ji v autě hledala zbytečně. Nehledala jsem. Přesto si ke mně cestu našla zpátky. 

Petroušek má volno. Máme v plánu osvětlit odpoledne zahradu na příštích pět neděl. Snáším z půdy světýlka, stromečky, kabely. Vytahuji centrál.

- Počkej, pomůžu ti, ať něco neshodíš hadicí.

Luxujeme. Řehtáme se. Povídáme. Celý den tma. V domě teplo. Důležité sdělení!!

- Peťuš? Chce se ti jít na to osvětlení?

- Nevím.

- Tak chce se ti?

Cítí, že se mi nechce. Míří odpověď k mému uspokojení. 

- Tak do konce týdne.

- Do konce týdne to je zítra. Přece je pátek. Tak já si jdu chvilku odpočinout. Peťuš, ukrojíš si chlebík?

Připravila jsem mu šunku, sýr, máslo.

Beru si ntb. Zbytečně. Vturánu spím. Spím všude. Vždycky. Kdyby mi někdo dal rozkaz - usnu i na rozkaz.

- Měla by ses strojit...

- Jj, lezu, lezu.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-11-24_Krasna_prednaska%2C_ale_mrzli_jsme/

Strojím se. Jedu si pro flešku. Pak na bezva, ale skvělou přednášku. Měla jsem na výběr ze dvou. Buď historie českých značek. To mě lákalo. Nebo Od adventu do tří králů. Co jsem si asi vybrala? No? Co asi? Když žiju v pohádce! V překrásné iluzi mírového života na planetě? Ve své nekonečně šťastné bublině. Ano, paní Valburgu. Měla krásnou doprovodnou prezentaci. Vyprávěla. Ukazovala přepěkné ilustrace. Mělo to jedinou vadu. Jedinou. Netopili. Sama se zachumlala do bundy. Já si ji ani nesvlékla. Jedna paní si pro ni doběhla na chodbu. Paní vedle mě si přes nohy hodila pléd. Zima jak v psinci - by řekla maminka. Trapné. To jsem ještě nezažila. No - všechno je jednou poprvé.

- Mami, pražská divadla vyzvala, aby lidi nechodili do divadle v ramínkách.

- Aha, takže zavádění buranství, ano? Protože až zas začnou topit, mladí, noví, blbí si budou myslet, že svetr je vhodné oblečení na kulturu.

Jsem doma. Tepplóóó! Hurááá! Úchvatné vyprávění historičky Valburgy Vavařínové. Plynule procházela liturgický rok. Sv. Ondřej, Barbora, Mikuláš, Lucie. Jejich osudy. Ježíšek. Christkind. Děda Mráz. Otec Vánoc. Sinterklaas. Odsud blízko k Santa Claus. Santa Claus byl původně holandský Sinterklaas. Nikdo ani nedutal. Po dvou a půl hodinkách otázky.

V Norsku mají bílou kozu. Prý na poradě, co dají za dárky, byla lakomá. Darovala bílý chlup. No, tak jí dali za úkol - obdarovávat děti. O bílé koze jsem nikdy neslyšela. Taky ne o hamižnosti Martina Luthera. Vzal si za manželku jeptišku. Všechno je možné. V církvi. Prý nechtěl na Mikuláše nadělovat dětem. Taky kde by na to bral - jedno, druhé, třetí, čtvrté, desáté dítě.

Ptala jsem se na tvary cukroví. Pohanské kolečko - sluníčko, měsíc, kosočtverec, věnec. Ale co andělská křídla? Třeba prý nová tradice - aby byl člověk jako anděl. :-)  Bylo by třeba. Zjišťuji, že opravdu si tradici tvoří lidé sami. Tradice nejsou zas tak staré. Cukroví začaly kuchařky péci, aby se prý ušetřilo; kuchařky zmenšovaly velké pečivo do menších rozměrů. Zrovna tak bramborový salát - nakrájely na kousky zbytky, co zbylo. Dávalo se do malých mističek. Aby se moc nesnědlo.

Má poslední otázka - na jméno Valburga. Snad možná nějaký Švéd tu nechal své kořeny. Nebo z dob Marie Terezie jako vzor...

https://dvojka.rozhlas.cz/v-italii-a-ve-francii-se-o-masopustu-i-prali-u-nas-byl-relativne-poklidny-rika-7501613

"U nás se to dědí. Prvorozená byla Valburga nebo se to objevovalo jako druhé křestní jméno. I Marie Terezie měla třetí jméno Walburga. Když jsem studovala historii, zjistila jsem, že Walburga pocházela z Walesu, narodila se roku 710 a založila klášter."

Pán z Národního památkového ústavu vtipkoval. K+M+B může znamenat budiž požehnán dům, ale dost možná je to připomenutí Klíče + Mobil + Brýle

Hezké naladění. Už se to blíží. To je to, co miluji. Ještě to není, ale už, už!

Chystám Petrouškovi krabičku na zítra.

- Peťuš? Prosím tě, tys´ snědl všechnu šunku?

- Prosím tě, vždyť tam byl zbytek.

- No ne. Jen se ptám, jestli jsi snědl i ty mastné odkrojky.

Přitaká. Chytá mě amok.

- Co mi to dá práce, než to pečlivě oddělím. Pak si dělám starost, že to nesmím dát kočkám naráz, protože je to slané a tučné... A nakonec to spořádáš. Vždyť je to mastnota!

Mažu mu na zítra chleba. Pokládám šunku z nového balíčku. Pečlivě ji zbavuji tučného okraje. Pražská Kitty čeká, co jí ještě nabídnu po cestě.

- Chceš?

Chce. Div mi nesežere ruku.

- Kitty, spěchej! Je tu páníček! Aby ti to nezblafl.

Péťa se řehtá.

- Hele, ty špatně dopadneš!

- Peťuš, spolu! Tys´ mi dnes hodil z kompotu hřebíček do zbytku čočky.

- Prosím tě, já jsem tam měl jeden. Nic jsem ti tam nehodil.

- Peťuš! Neštvi mě! A kdo mi teda naházel těch pět?

Až teď mě napadá, že jsem si je tam asi vysypala omylem z odměrky na poklici Vorwerku. Jsem ťuňťolín.

Byl to hezký den. Pro mě čarovný. Nevěřím tomu, jak lehce se dá pracovat s přímým napojením. Stačí si jen věřit. Mít oči k vidění. Uši k jemnému slyšení všech zpráva z těch nejnemyslitelnějších sfér. Člověk cítí lásku. Vnímá zlo. Ale nějací příživníci, feťáčci, kteří se nechají vyživovat svými starými rodiči, nechávají mě v klidu. Italové. :-) Taky pár závistivců. Ať se ukoušou. Jak se cítíš na duši, tak se cítíš v těle. Nestěžuj si na nemoci! Ty si lidé vytvářejí sami. 

Přesně se mi potvrdilo to, že mi sem chodí taky zlí. Musím se smát. Dala jsem vějičku. A už vím, kdo je to.  Slípka, co zakdákala. Děkuji svému napojení! To je vynikající!! Děkuji Marku Komissarovi, že mě to naučil. 

Těším se na příští dny. Je jedno, jestli budou šedé nebo ve slunci. Kdo chce, udělá si ze všech dnů ty nejprosvícenější. Hlavně mít okolo sebe souznějící duše. Lidi bez závisti. S veééélikánským srdcem. Lidi klidné, rozvážné, láskyplné. Milující život. Věřící ve změnu k lepšímu. V osvícení lidí. Budeme se těšit.

Dobrou noc!