Na zahradě

31.07.2019

Dnes nikam nemusím. A taky jsem nikam nejela. Pracuji z domova. Výhoda i nevýhoda. Šéf a podřízený. Dopoledne uteklo, ani nevím jak. Namlela jsem si mouky z pohanky, z vloček... Zpracuji ovoce. Upeču slíváky. Ale s meruňkami. Těsto nahnědlé. Bodejť by ne. Není z bílé mouky.

Řeším reklamu. Prohlodávám se reklamou. Učím se, jak zadávat, za kolik. Jak se v ní orientovat... Dávám si vál pod třešeň. Skvělé. Volám Kitty i Micicindu. Lákám je cinkáním do misek. Micka je tu. Nandávám jí lososa, Kitty hovězí.

- Kde je Kitty? Přiveď ji!

Kašle na ni. Vybílila nejprve misku Kittyninu, následně svou. Na shledanou. Budu já volat Kitty, když si mohu nacpat panděro dvojitě? - Nemá ráda kuřecí. Nemiluje hovězí. Její oblíbené ryba, losos... Pokud nechá zbytek v misce, donesu ven ježkům nebo kocourkům. Než by jim tam čmírko nechala, raději jim to samé, co doma nechtěla, venku sežere.  

Petroušek tu není. Vykouřím dům bílou šalvějí od temných entit. Poctivě vykuřuji. Přidávám kadidlo. Pod požárním hlásičem procházím ostražitě. Už dvakrát jsem spustila alarm. Dnes se rituál povedl bez karambolu.

- Á, ty si koleduješ, viď?

Petroušek se objevil v pravou chvíli. Po obřadu.

- Vykuřovala jsem dům. 

- Nepůjdeme do bazénu?

- Není zima? Běž to vyzkoušet.

Ještě je dusno. Válíme se ve vodě. Tlacháme. Vracím se pod slunečník k buchtám. Petroušek ještě odjíždí. Beru kamenínový pekáč. Vosy se přišly mrknout. Rychle buchty balím, kladu na pekáč. Hotovo. Povedly se. Nesu Petrouškovi do pracovny překvapení.

Slyším auto. Petroušek se vrací. V mžiku stojí ve dveřích do zahrady:

- Buchtičky se ti povedly. Máš jedničku. Seš šikulka. Nejdeme ještě do bazénu?

- Fouká. Bude nám zima. Takové poryvy...

Předvoj zkouší. Volá na mě z bazénu:

- Když se ponoříš, je to fajn. Horší to bude, až polezu z vody.

Jdu taky. Nejsem žádný sroula. Voda má ještě 30°C. Jenže bez sluníčka divné koupání. Smáčím se, po chvíli lezeme z vody. Není to ono.

- Peťuš, jdi si odpočinout.

Jdu si pro něco do domu. Petroušek dadyná. Nakukuji do jeho pracovny. Hlásí:

- Postavili novou Petrovku. Mluvil tam ředitel památkového ústavu z Josefova.

- Je krásná. Vypadá, jak ta vyhořelá. Peťuš, máme tu masařku. Přišla za vůní. Za teplem. Venku je zima jak v psírně.

- Tak si ji vem s sebou ven.

Zavírám masařku v pracovně. Jsem ráda, že přiletěla za námi. "Dadal" musel vstát a tu černou mrchu zlikvidovat. Slyším za dveřmi lamentování.

- Tak tys mi přišla říct, že tu máme masařku a přitáhlas ji ke mně.

- No, vidíš, i bez vyzvání ji zabiješ. :-)

Pracuji na houpačce. Prudce se ochlazuje. Večer. Čekám na déšť. Nepřichází. Posbírat meruňky, blůmy. Hledám v konvalinkách. Hned jsem pokousaná. Druhá meruňky pouští do jahod. I v jahodách po mně komáři touží. Kamarádi komáři čekali, až je přijdu nakrmit. Zalít rajčata. To je labůžo - čerstvé rajčátko z keříčku rovnou do pusy. Nádherná kořeněná vůně. Zalívám pod švestkou bazalku. Na jaře ji tam Linda vrzla. Žádné otálení. Šup s ní do hlíny. Než já se dokopu zasadit kytky... Dávno by mi zvadla. Mám snad rituál. Rýček, koňský hnůj, rukavice, vozík s hlínou... Linda se s tím nepárala. Trhám si lísteček k rajčeti do pusy. 

Zítra svátek lammas. Dožínky. Den sklizně. Sklízím už dnes. :-) Zahrado, děkuji ti. Živíš nás. Od jara přes třešně, višně, petrželku, pažitku, libeček, jahody, maliny, rybízy, angrešt - dnes jsem ďobala, meruňky... Ostružiny už černají. Tvá pohostinnost končí lískovými a vlašskými ořechy. Kolik krásných kytek nám naděluješ! Těch barev hned od ledna - od čemeřice, přes sněženky, bledulky, narcisky, modřence, šafrány, puškynie, pivoňky, chrpy, floxy, růže... Dííííky!

Poslouchám komentáře k aktuálnímu dění - Aliance národních sil... JUDr. Hais.Ucho nevěří, co slyší. Nejen Teplice, ale i naše nedaleké Lázně Bělohrad jsou koupené Araby. Prý Dominik Feri přijede poklepat na základní kámen. Na jaký kámen? Vždyť naše lázně už stojí. A dlouho! Pěkně se sem nasouvají lázenští hosté! Nenápadně. A lidi tam mlčí! A Karlovy Vary! Rusové odcházejí.  O Kuberových Teplicích ani nemluvím. Čepek - Československá pedofilní komunita. Chudáčci.  Vždyť oni jsou nešťastní. Chtějí taky práva jako přihřátí. A za chvíli budou chtít detičky. Vždyť oni je tak milují. Overtonovo okno. Ještě vrazi by se mohli drát o svá práva! Vždyť je to normální - přece, ne? 

Kittina se tu zjevila. Tentokráte vybílila ona misku svou i Micicindinu.

Ve dvacet školení. Ještě rychle zákaznický servis. Pán je na rybách. Jídlo má s sebou. Nesvačil. Jak, nesvačil? Nějakou meruňku, kousíček chlebíka... Neměl prý hlad. :-) Nezabila jsem ho. :-) Chci dělat jen dobré skutky. :-) 26.7. jsme po šestadvaceti tisících letech naskočili do nového galaktického roku. Chci najít svou odvahu, sílu, šířit lásku... Ó, kéž je mi Vesmír nápomocen! Zítra zas vyjedu mezi lidi... Vesmíre, dej sílu... Vykročit novým směrem.

Stěhuji se dovnitř. Venku je hrozná zima. Nenormální... Balím polstry, počítač, hrneček...

Půlnoc. Petroušek kouřil. Přivedl Kitty.

- Jsem se lek. Ve tmě není vidět. Třela se mi o nohy...

- Kitty, pojď, dej si!

Kittynka v Pze chodí paničce dělat do kytek, do jahod... V Jaři způsobně chodí na kočičí záchod. Petroušek servíruje. Kittynka s chutí sviní na prostírání. Vyhodila zas kapsičku pěkně na prostírání. Víc jí chutná... Dávám jí za odměnu tyčinku. :-) Špásuji s ní. Zdvihám tyčinku do výše. postaví se na dvě a jemně pacičkou přitáhne dobrotu. Nemám žádný škrábanec. No, taky za kus žvance... Se podívejte na naše jelitáře, teda elitáře :-)

Píšu. Končím Buch, buch na okno. Micinka si přišla zobnout. Žárlivec... Rozdělávám tyčku pro Micku. Kittynka se vyloupla ze tmy. Způsobně sedí u mističky. 

- Kytty, vem si. Ať se ti u nás líbí... 

 Dopisuji. Micka dělá, že tu zůstane. Jak vstanu, její předstírání končí. Poběží do tmy. Překvapuje mě. Překvapuje? Vždyť je tak drzá vždycky. Vytratí se do ložnice. Vzbudí páníčka. Ten huhlá. Micka mu mňauknutím srdečně děkuje za otevření dveří ven. 

Po půlnoci. Červenec je minulostí. 1.8. je tu. Dnes můžeme sbírat plody své práce od počátku roku. Cítím hojnost. Obdarování. Děkuji za milující rodinu. Za hojnost hezkých chvil. Za zdraví. Lásku. Za otevírající se mysl. Za zvládání narůstajících energií. Za denní sílu jezdit rozvíjet maminku. Pokorně vzdávám vděčnost Zemi za chleba, čistou vodu, obilí, úrodu.

Dobrou noc!