Nabucaný den
Dnes nabucaný den. Vstávám po osmé hodině. Svěží. Odpočatá. Dokonce jsem měla sen. A pamatuji si ho až do teď. Skvělý.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-04-zofka-okupuje-koupelnu
Ranní klasika – Žofka okupuje koupelnu. :-) Co to je za kočičí anomálii? Takovou jsme ještě neměli. Ještě nechytila žádnou myš. Věřím, že až chytí, bude to má z pracovny.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-04-perla-mesta-gocarova-architektura-dnes-muzeum
U pohřební služby, kde mi moje bývalá studentka pomohla vypravit skvělý pohřeb, dá se říci s nadstandardními službami, pro mou maminku, dávám přednost autům na mezinárodní cestě. Průtah městem brzy snad už zmizí. Dálnice dovedena až za město. Teď ke hranicím s Polskem. Jede hodně aut. Beru telefon; fotím Gočárův skvost. Prvorepublikový obchodní dům Wenke a syn. Dnes muzeum. Krásně zrekonstruované. Víc než nádherně.
Jedu na kontrolu jizvy. V čekárně si čtu lékařskou zprávu. Čas kontroly 4.10. v 10.30 hod. No jo, tak jsem to zas o půl hodiny popletla a to tu jsem dnes včas. Ale o půlhodiny déle. V čekárně asi pět lidí. Otevírají se dveře. Moje sestra tu není. Je tu taková ta přísná.
- Dobrý den, já jsem si popletla čas. Měla jsem tu být v půl jedenácté. Ale přišla jsem na jedenáctou.
Vykulené oči.
- Ne, čekali jsme vás v deset.
Ukazuji černé na bílém čas 10.30 hod. Ještěže se to asi tak třicet let píše. Dřív jste přišli do čekárny a tupě zírali.
- Aha, tak to my vás vůbec nemáme napsanou.
- To nevadí. Jdu jen ukázat jizvu.
Berou paní přede mnou. Jde na nějaký výkon. A hned jdu já.
Jiný doktor. Už jsem si zvykla na oba. Už se dá říci, známe se. Kouká takovým tím koukerem. Uklidňuje mě. Dobré. Nic to není. Přijďte někdy…
- Tak já přijdu v červnu ještě s tou druhou jizvou.
- Ne, to rozdělíme. V lednu únoru podle sněžení jak se vám to bude hodit.
- Ach jo, a pak někdy v květnu červnu na UZ s tou druhou jizvou.
Domluveno. Utíkám.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-04-vany-s-komary-jsou-fuc
Ó, vany plné komárů odjíždějí. Maminka si je sem nainstalovala, aby měla vodu na zalévání. Činorodá. Dům tu nestál. Vodovod nebyl. Ten jsme zavedli až my. A po letech postavili dům. Vany jsme používali. Vždycky plné komárů. Až letos mi došlo, že je jiné řešení. Při rekonstrukci chatičky došlo na instalaci nádrže.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-04-obdiv-respekt-ucta
Mám se stavit u kovářů. Vyberu si kliku k dílně. Stojím na kraji jedné z dílen. Pozoruji pracovní ruch. Učni, dnes se říká žáci, pracují. Každý ví, co má. Dvě holčičky tu jsou. Už na nádvoří mě hoši uctivě zdravili. Jsou ochotní – kam mám jít. Ukážou. Žádné úsměšky. Pracovní morálka stoprocentní. Mistr seřizuje nějaký stroj nebo něco brousí. Nevím. Odchází přes halu pro krabici s klikami. Jsem uchvácena pracovním ruchem, tempem, zaujetím pro práci, soustředěním na ni. Na jiném učilišti jsou děti vulgární, nemají úctu k mistrům a vyučujícím. Nadávají jim. Nechodí na praxi… Hanebnost. Tady? Mistr na mě kývá z druhého konce haly. Nevnímám ho. Kluk mi ukazuje, abych si všimla. Jeden z učňů právě něco řeže. Gejzír jisker odletuje. Nějaký kluk vidí mé rozpaky. Mám bílou sukni. Rychle se postavil do gejzíru jisker, abych mohl proběhnout bez újmy na šatech. Vybírám z krabice klik a štítů. Krásné práce. Rukodělné. S fantazií. Ještě že mě Linda postrčila. Přece si na rekonstruovanou dílnu nedám nějakou moderní hrůzu. Posílám obrázky Petrouškovi. Nakonec se shodujeme na posledním obrázku. Ještě mám změřit sílu nebo tloušťku dveří. Při mém výběru a focení klik v učebně se svěráky nastoupili učni vzorně do řady. Asi ukončení dne. Jeden hoch podal hlášení, informaci. Tu jsem zavnímala až ke konci. Dva mistrové. Jeden shrnuje, co se žáci naučili. Parafrázuji – měření, geometrii, praktické dovednosti.
- Kdo dostane trojku, zadáme mu soubornou práci.
Padám. Takže trojka tu neexistuje. Správně. Potřebujeme udržet řemeslo.
Asi někdo špitl.
- Poslouchejte, nebudeme vám to opakovat u souborné práce vám zadáme úkoly. Jen jednou vysvětlíme. Bez opakování.
Ano, tleskám. Dnešní děti nemají pozornost. Tady si ji cvičí. Tenhle závěrečný rituál ve mně zanechal dojem. Mají tu i dívky kovářky. Pro mě těžké řemeslo, ale právě jedna blondýnka, která je dnes na teoretické výuce, obsadila první místo před prázdninami v soutěži. Bravo! Tahle škola nezpustla. V čele stojí asi kvalitní vedení. Je radost sem nakouknout.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-04-no-nekupto
Stavuji se v obchodě. Že už bych si nikdy nepochutnala na banánech? Žabka, kam se podíváš. Kdy skončí doba jedová?
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-04-kraska-s-modrymi-obrouckami-od-bryli
Jedu sídlištěm domů. Stavuji se pro doopravdické krájené kvasnice. V samoobsluze mají překrásné, včera nebo dnes nakopané brambory od soukromníka. Miluji ty s hlínou. Jsou čisté. Hliněné bez rentgenového ošetření. Vjíždím na okraj nad poli. Sem chodili za Rakouska-Uherska střílet na hliněné nebo asfaltové holuby. Říká se tu Na Ptákách. Stojí tu ukázkové prvorepublikové modernistické i secesní vily. Tam dole za nedlouho snad budu běžkovat. Ó, moje milovaná vila s modrými obroučkami od brýlí, tak jsem si ji nazvala, je v lešení. Zastavuji. Fotím krásku. Holka už si opravdu zasloužila nový kabátek. Tak to jí přeju. Zkrášlena bude hledět na svět svými okýnky s modrými rámečky. Nahoře ve štítu tím kajutovým. Pokračuji dál.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-04-uz-jsem-zase-tady
Vyložit doma nákup. Holka, vždyť máš deset minut na to, aby ses posadila do zubařského křesla. Našli mi termín. Asi před dvěma měsíci mi irigátor projel mezizubní mezeru. Vyletěla jsem bolestí až ke stropu. Kaz. Tak jo. Má lékařka hned poznala. Ona je to dáma filosofická. Není zbrklá. Jedná s rozvahou. Ale rázně. Měla na výběr ze dvou zubů. Vysvětluje, že plomby nedrží, anaerobní nebo aerobní bakterie pracují. Ujišťuje se poklepem, který z těch dvou to bude. Před zavřenýma očima vidím francouzský seriál Byl jednou jeden život. Malé příšery se sbíječkami se dobývají přes sklovinu do zubu.
- Dáme anestezii.
Jsem ráda a nejsem. Co v těch ampulích může být… Nevydržela bych to. Zoubek je několikrát obpíchán. Zevnitř to nebolí. Ale vně. Bože, to je bolest, jako když si zub rozdivočím studeným. Stejně ho pořád i po připíchnutí cítím.
- Budu se snažit zachovat vitalitu. Když ne, dáme termín na endo.
- Cože?
- Ne, jen na kanálky.
Chjo, to už by byl třetí v letošním roce.
- Hlásí se. To dělají plomby. Převislé. Máte tady převis výplně.
Když pořád sykám, vzdychám, lékařka se rozmýšlí, jestli nedat mandibulární anestezii.
- Ne. já to vydržím.
Té k jednomu zoubku se říká lokální. Mandibula – dolní čelist. Ta je asi silná. Ne. Vydržím. Dřív se vrtalo bez injekcí.
- Už jsem tam.
Asistuje holčička. Tu neznám. Ptám se na ni. Aha, na praxi. Měla jsem chvilku se zeptat, proč si vybrala tenhle obor. Odpověděla lépe, než medička o prázdninách. Tahle budoucí sestřička mi odpověděla rozumně a prostě:
- Protože mě to zajímá.
To je rozdíl v přístupu. Má už vystudovanou floristickou školu. Tam dávám do tomboly na jejich ples. Tu školu znám. Jenže floristek je prý hodně. Rozumné rozhodnutí! Holka bude mít řemeslo - krásné. A ještě k tomu bude zubní - co? Instrumentářka? Sestra? No zkrátka v zubní ordinaci
Paní doktorka jí dává příležitost, aby se na praxi přiučila. Odsává vyvrtaný amalgam. Jedy, které by neměly přijít do plic pacienta. Slečna se opravdu snaží. Je milá. Je hezká. Chce umět.
- Chlornan a peroxid budu potřebovat.
- V ampulce nebo na vatičku?
- Na vatičky.
- Molární matrici.
Radí se, kterou.
- Adhesor.
To si najdu. Je to dočasná výplň. Zinkofosfátový cement. Adhesor karbofine. Spofa dental adhesor. Pentron adhesor. Čtu si o nich.
https://www.pentron.com/cs-cz/cements/adhesor-carbofine-polycarboxylate-cement
O něčem takovém hovořily. To je věda. Poslouchám, jaký je v nich rozdíl. Mám zaklonit hlavu. On prý krásně zatéká. Jeden se lepí. Jeden je jakoby gumový.
- Dáte mi tam něco léčivého?
- Dám, na podporu vitality.
- Pidikousíček teflonu.
Lékařka skládá vrstvy chemie. Spokojenost. Vletěla sem moucha. Do čistého prostředí. Taková ta otravná. Sedá mi na hřbet ruky. Odháním ji. Na zápěstí. Odháním ji. Je trpělivá. Osedává si mě. Až cítím závan vzduchu. To jedna ze sestřiček zakročila a odehnala ji.
Už budu sušit.
V mističce vidím válečky na sušení. Asi se tomu říká emitní miska. Nebo ne?
- Hotovo.
Cítím štěstí. Radost.
- Dnes zub nezatěžujte. Když tak si vezměte aulin.
Zatím to bolí. Celá pusa rozdivočelá. Platím. Hotově. Jé, já nedočerpala. Chybí mi peníze. Žádný problém. Doplatím, až pojedu kolem nebo příště.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-04-pro-mleko
Stavuji se ve starém statku, kde se údajně narodil páter Myslimír Ludvík, pro mléko. Tudy šla historie. Když večer na TV Šalingrad Zdeněk Kedroutek ukazuje fotky Paříže před sto lety, říkám si - a fakt se tu narodil? Žil? V Paříži ohromné stavby. A porovnání s rokem 2017, stejné místo, zůstal už jen most, ale po stavbě ani vidu. Podle čeho psal Jirásek kroniku U nás? Podle skutečnosti. Dochází mi, jsme v době totálního vymlácení. To jsou ty obrázky Kremlu, z něhož vyrůstají břízky. To jsou ty obrázky měst bez jediného človíčka. Druhá válka měla něco dodělat. Proč barbarsky zničili překrásné Drážďany! Každých sto stopadesát let snížení populace. Jsme právě uprostřed.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-04-kristalovy-palac-z-r-1851-kde-je
A kde je ten obr obr obrovský Křišťálový skleněný palác z roku 1851 postavený pro velkou světovou výstavu v Londýně? Přišlo tam asi padesát dva milion lidí. A byla prodělečná. Jak to bylo tady u nás ve stejné době? Existoval páter Regner Havlovický? A jeho přítel páter Myslimír Ludvík? Věřím, že tady v naší kotlince se snad nefalšovalo… Naivní? Kde je pravda?
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-04-rozdala-jsem-upekla-jsem-novy
Myslela jsem si, že ještě jednou natřu dílnu. Ne. Zpracuji kvásek. Upeču chlebíček. V půl šesté už poběžím z domů.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-04-do-knihovny-na-bylinky
Městská knihovna. Paní Adamcová s přednáškou o bylinkách. Dozvídám se, že se učí od bylinkářů jako je pan Vytásek. Zná Ivanku Stenclovou…
Jarní, podzimní bylinky, čaje, tinktury, oleje. Vyrobím si olej na zuby. Dám si do něj šalvěj, mátu, rozmarýn, hřebíček. Čistím si léta jen vodou, zubní sprškou, jednosvazkovým kartáčkem, měkkým kartáčkem. Přednáška byla jak jinak? Poučná. :-)
Chlebíček vytahoval a vlažil Petroušek. Povedl se mu. :-)
Zoubek se zklidnil sám. Nekoušu na něj. Tak uvidíme, jestli se mu bude líbit naživu.
Krásný den.
A dobrou noc!
P. S. O tomhle jsem nikdy neslyšela:
Ďábelský plán zveřejněn v roce 2002
https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Northwoods
Kenedyho vraždu znovu na 40 let zavřeli do trezoru. Tak někdy příště...