Naposledy na běžky, pozdě k mamince

Zítra Hromnice. První pátek v měsíci. Meditace na egregor slovanství. Zaznamenala jsem začátek, kousek prostředku a závěr. V limbu natotatašup. Taky - kdo by sebou nebouchnul do spánku...

Ráno v devět paní. Milá, hezká, silně obézní. Smutná. Našla si mě, objednala, přišla. Vysvětluji, měřím, odpovídám na otázky. Svěřuje mi své trápení. Vše zvládneme. Jak to říká Makrela? Wir schaffen das!

Po obědě než se naděju, dvě hodiny. Venku vlezlo. Jdu asi naposledy letos na běžky. Cítím svobodu, volnost... No, svobodu. Velkou louku obíhám jen třikrát, začíná se stmívat, maminka čeká. Mám v nohách asi šest a půl kiláčku. Dala bych si ještě jednu louku. Čtvrtou už ne. Fotím chatičku pana vodoměrky. Má to tu hezké. To je ten, jak celý můj život na kole drandí po Jaroměři a zapisuje vodu. Už jezdí jiný, autem. Pan vodoměrka tu má nápisy, že hlídáno kamerovým systémem. Hlavně je tu mříž. Tam se nikdy nedívám. Může tam být obrovský zlostný hafan. Dnes fotím, nepřibližuji se, ale cedulky budou nečitelné. Ještě trošku přetlapuji ve sněhu...Zaostřuji. V hledáčku vidím ležícího psa. Ty vorle, von je tady. Von tam leží. Ani neňafne. Včera a předevčírem se se mnou pan vodoměrka pustil do krátké řeči. Že by pes věděl, že nejsem zloděj? Rychle schovávám foťák do kapsy a klušu na poslední okruh. Na zpáteční cestě kde se vzal, tu se vzal Beník. Kamarád - přišel se polaskat. Zapózoval a utíkal čmuchat stopu. Nějaký zajíc asi.

Výlez z louky. Jé, mrňavoučkovaný sněhuláčínek. Zkouším scénu sníh, noční krajina, portrét... Z kopce sáňkuje můj spolužák z mateřské s krásným vnoučkem. A rodinka asi se čtyřmi dětmi a pejskem pod kopcem. Zaplaťpánbu - tmelení generací na sněhu. A otužování. Vyklusnu kopec a mažu k domovu. Zdravím se se čtyřmi hnědáčky za plotem. Jsem zamyšlená, kdyby nepískli, nevšimla bych si jich. Poslouchala jsem komentář Aliance národních sil - dr. Vítovou a dr. Haise - o likvidaci Poldi Kladno. Ing. Arch. Stehlíka nám tehdy vykreslili jako tuneláře. Dr. Vítová je opět perfektně připravena, orientuje se ve vyhledávání v textu - v přístupových protokolech do EU. Nenařídili likvidaci průmyslu - ocelářství, pivovarů, textilek, cukrovarů; zformulovali to do zachumlaného nečitelného jazyku - restrukturalizace. Je mi z toho zima. Jak nás ekonomicky zlikvidovali. Ukradli naše patenty z ocelářství, z vojenství... Světový unikát Tamaru jsme darovali přátelům. Když jsme si chtěli koupit jiný hodně drahý radar, nedovolili. Majitel Poldi dnes nejasný. Formy na odlévání rozflákané. Abychom nevěděli, neuměli. Dr. Hais říká, že je to i o zkušenosti - celý život slévač sléval, věděl, znal, učil nové... Kolektiv lidí... Jak hezky to dr. Vítová vysvětluje. Zákaz financování provozů před vstupem do EU. Ing. Stehelík si našel soukromého podporovatele v Kanadě. Klaus zakázal. Aby se nerozkejklovala naše měna. Směšné. Ing. arch. Stehlík nyní žádá proplacení. U soudu je očištěn. On Poldi koupil za nemalý peníz. Jmění zněkolikanásobil. Žádá, aby se po letech mohl finančně vyrovnat s dělníky, jejich pozůstalými - myslím asi čtyřnásobek platu. Mnoho dělníků si sáhlo na život... Existenční bezmoc. I u Stehlíků to odskákali nemocemi...

https://www.svobodny-vysilac.cz/2019-01-17_ans_v-vitova-k-hais_likvidace-poldi-kladno-a-exekuce/

Doporučuji poslech. Oči polezou z důlků. Uši budou myslet, že je to chiméra. A není. Škoda, že tento pořad nelze odvysílat na meinstreamu. Aspoň ho šiřme touto cestou.

Kráčím v zamyšlení po suchém chodníku domů. Petroušek je kupodivu už tu. Rychle se převléknout, zlidštit. Zatopit. Za maminkou. Bude pět. Nechce se mi. Ráda bych si za celý den sedla. Jedu. Maminka mě nikdy neopustila. Kolik času jsem v mládí proležela v nemocnici. Určitě se jí v neděli taky nechtělo jet za mnou. Přijela. Posílit. Jednou jí řekli, že je se mnou amen. Ať se chystají, končím svou pozemskou pouť. Nechaly si se sestrou ušít černé šaty a kostým. Jenže já jsem o tom nevěděla. Zauzlení střev, zánět pobřišnice, pohrudnice, hnus. Asi se mi tu nechtělo být. Trápení s manželem. Nevědomost mi zachránila život. Nezabalila jsem to. Děsně jsem chtěla domů. Tam čekala tříletá Deniska. Tehdy mi ji hlídala maminka a druhá - paní tchýně. Pamatuji si, jen jsem jí mávala z nemocničního okna... Seděla na bílém sporťáčku s průhlednou střechou. Odkoupili jsme od mé milované Zlatky. Tfujtajxl. Proč jsem si na to vzpomněla.

Klušu po schodech. Vidím maminku u stolu. Než otevřu bezpečnostní dvířka - volám:

- Mami, mami, jsem tu!

Simonka zezadu z chodby volá vyčítavě:

- To je dost, že už jsi tu! Maminka brečela.

Srdce se mi sevřelo. Vylekala jsem se. Výčitky. Mohla jsem tu být o něco dřív. Konejším maminku.

- A co Iva? Nezavřeli ji?

- Mami, proč by ji zavírali? Je doma.

- Aha, a co je s Lindou? Nezavřeli ji?

- Mami, co ti to straší v hlavě? Všichni jsme spořádaní, na svobodě.

No - na svobodě - relativní. Ve větším chlívě, než před třiceti lety. Nad hlavou běží pohádka. Škola princů. Babičky a p. Chalupka dojídají chleba s nějakým podřadným levným salámem. (Pan ředitel na mě syčel právě před týdnem, že se bude vařit, co mají klienti rádi. Tak tady se zrovna netrefil - vracejí. Měl by vymyslet větší hnůj.)

- Mamko, uvařila jsem kompotek - třešně, jahody, jablíčka. Naše. Sázelas. Jsou tvoje.

Maminka s chutí bere kompot, chleba vrací. Včera nechtěla rizoto. Chtělo by to na noc vymyslet něco lehkého, chutného. Co mají klienti rádi :-) :-) :-) 

Pod psaním mi znějí ze Svobodného vysílače moderní písničky. Ruské. Ruský pop. Musím říci - moc se mi líbí. Melodie, zpěv, slova - "u nás doma... Srdce s láskou..." To by Bango čuměl. Slušný nevulgární hezký text... Teď kapela - tak moc mi připomíná Doors... Miloval je první manžel. Vedle Led Zeppelin, Jimiho Hendrixe, Jethro Tul, Pink Floydů -všechny jejich desky z burzy - Odvrácená strana Měsíce, Animals, Zeď, Už ať jsi tady... Deskami si dláždil náš obrovský obývák. Na sunar mi už nezbylo. Myslím 10.60 Kč. Halíře jsem měla, pro desetikorunu jsem utíkala pod okno maminky. VÚ 8521:

- Mami, prosím tě, hoď mi...

Dnes v autě jsem si vyřvávala s cédéčkem hity ze 77. roku. Moje oblíbenkyně Suzi Quatro - 48. havárie... Tina Charles Dance Little Dance, I love to love, Electric Light Orchestra (ELO), Eagles hotel California - tu písničku hrál kdysi náš největší přítel Pavel Češok z emigrace Ivkovi - mému prvnímu muži  na Hlasu Ameriky. Jak by dnes hodnotil tuhle zemi... A v devadesátém jsem zas já nechala zahrát na Rádiu Černá Hora Bohemian Rapsody mému druhému - největšímu chlapovi mého života...

https://www.youtube.com/watch?v=888u5_Y9MGw

Pochrupoval na Nový rok... Pustila jsem mu to na plný pecky...

Držím mamku za ruku, hladím, fotíme se. Ukazuji sklenice se zlatým deštěm na stole. Kameny ve vodě. Koudelový provázek okolo hrdla. Hezké. Vkusné.

- To tady je do Vánoc, víš?

- Mami, Vánoce právě dnes končí.

Péťa mi vypnul světýlka do zahrady. Že prý jsme jak blázni. Já bych svítila až do léta. A od léta do adventu... Sousedi taky ještě svítí. Mají přenádhernou dekoraci okolo trámu u dveří a v truhlících. Když jdu okolo nich do luk, hledím. Obdivuji jen jejich okna a výzdobu. Nikdy se nepodívám přes cestu.

Maminku jsem ukonejšila. Snad si před spaním vzpomene, že jsem tu byla...

Nákup. Už dlouho jsme nevymetala obchody se stále stejnými ptákovinami. Pepco. Zkouším si pruhovanou sukni, kostkovanou, košilku - bílou, triko nebo noční košili - teplou. Jak jsem hubená, tak mi L v ramenou pne... Lépe: ač jsem hubená, elko mi v ramenou přesto pne... Kupuji růžová a červená srdíčka kahánky. Hned mám na mysli Aranku. Myslím, že se jí líbil zelenkavý čtyřlístek nebo kytička svíčka?

Svíčky uklízím. Zbyly mi tři z loňska.

- Peťuš, představ si, ty samé loni 24,90 Kč, dnes 29,90 Kč.

- To není možné. O pětikorunu během roku! Jsou to šmejdi.

Peču štrůdl. Vařím falešnou dršťkovou z hlívy ústřičné. Ochucuji svou masovozeleninovou pastou. Vyráběla jsem ji v adventu. Lžíci sladké papriky. Mám starou papriku, prošlou, po mamince; dávám víc jak lžíci. Polévka dobrá. Na zítřek.

První pátek v měsíci. Deset. Meditace. Egregor slovanství. Usnula jsem...

Kamna žhnou. Hromnice nadobro a s určitostí ukončily nejkrásnější období v roce. Zlikviduji vrkoč a šitý stromeček. Už dnes nemám sílu. Jdu spát.

Krásný víkend!

Dobrou noc! :-)