Národní balet Gruzie SUKHISHVILI

A je to tady. Od teď už jedeme z kopečka. K víkendu. Dlouhý rozjezd. Sluníčko. Dnes prožiju krásný den. To netuším, že bude ještě krásnější, než jsem doufala.

Karel volá. Jestli si může odpoledne přijet pro med.

- Kájo, jedu do Aldisu.

- Tak mi ho přivezeš? Půjdeš kolem nás. Nahmátneme se.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-10-26_Poledne/

Oběd. Hmmm. Mňňňmmm... Mám tam tu panenskou. Kousek krájím kočičákům. První přišel Mourek. Až za dobu se dostavila na oběd Zrzka. Mourek aktivně polehává okolo ní. Spí s otevřenýma očima. Zrzavá kňůkna jde ven. Co se vrátím od francouzského okna, už jí bílí misku. Jedeš! Odháním ho. Vracím do pytlíčku část kapsičky. Zapomněla jsem zdvihnout Zrzčinu misku granulí. Mour má odváženou denní dávku. Má nepozornost se nevyplatila. Aktivista do sebe narval, co se dalo. Jaképak vážení. Obstaral se sám. Granule z oranžové misky zmizely.

- Ty šmejde! Dnes už nedostaneš! To ti maso a granule nestačily? A lžička kapsičky? Nic! Jdi!

Vařím si semolínové mušličky. Panenku na houbách. Salátové srdíčko. Sklenici vína. Překvapil mě soud s Patrikem a Michalem. Naivně jsem doufala, že za vlastenectví budou propuštěni. Potupné otázky do soukromí. Patrik dobře vykreslil nespravedlnost. UK tmavší pleti - říká Patrik - do stanů. Jejich desetiměsíční holčička vyrostla z kočárku. Patrikova manželka ho šla nabídnout - ne, nechceme. Šla zkusit svou nabídku ke stanům s tmavými. Ano, poděkovali velmi vděčně. Nebo dává další svědectví falše. Meinstream ukázal, jak jsou Uk z nádraží pryč. Všechno v pohodě. Jenže Patrik a Michal natočili davy před nádražím. Chce se mi křičet, brečet. K soudu se dostavilo početné publikum. Vlastenci mluví na kamery ČT. Stejně to neodvysílají. Jo, tak jsme vpluli do padesátých let. Politické procesy... 

Jdu ven. Na slunce. Dýchám zhluboka. Zrzečka si vyskočila na stůl posetý lístečky. Nechce se mi je zametat. Jsem zplihlá. Nechávám Zrzku šmajdat po stole. Normálně bych ji shodila. Očichává prázdný talíř. Půlky vlašských ořechů. Dobírám si její kožíšek. Zhoustnul. Má krásnou kožešinu. Zlobí se. Vyťala mi facku.

Jdu mrknout do skleníku. Zdravím rostlinky. Mluvím na ně. Chválím je a děkuji, že přežívají chlady. Topím jim. Češu rajčátka. Shnilá nebo plesnivá vynáším ven. Ještě tu mám asi pět sazenic brambor. Sázeny pozdě. Na přelomu července. Měla bych je vykopat. Ale bojím se, abych nerozbila sklo - při své nešikovnosti.

Vracím se do domu. Rovnám podle data mouku. Maminčin cukr - řepná kampaň 1971. Ty vorle, mami, to jsem šla na gymnázium. Bože, poslouchala jsem večer Luxemburgh... Maňana... Mami, nevypínej mi ještě rádio. Hrají moji písničku...

Petroušek je tu. V 16,43 mi jede vlak do HK. Asi před měsícem jsem si koupila lístek na Gruzínský národní balet.

- Tak já ještě jedu... Pak Tě dovezu na nádraží.

Motám se okolo spíže...

- Jsem tu. Stroj se.

- Kolik je?

- Za pět minut půl!

- Ó! Tak to sebou musím hodit!

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-10-26_Do_Hradecka/

Jedu vláčkem. V posledních letech jsem si ho oblíbila. Běžím Hradcem. Nesu kilo medu kolegovi Karlovi. Do šesti mají otevřeno v čokoládách Jordis. Stihnu to?

- Kájo, jsem tu. Beru to přes vás. Mám děsnou žízeň. Napila jsem se bylinného koncentrátu. Lepká se mi jazyk. Vyjdi na ulici a vezmi s sebou sklenici vody. 

Zahýbám intuitivně tam, kde mě Péťa v sobotu předává a nabírá. Míjím Karlův vchod. Slyším:

- Dobrý den!

- Jé, já bych klusala dál.

Podává mi pohár vody. Vyžahla jsem ji s velkou chutí. Ani mi nevadí, že je z kohoutku, že není filtrovaná, že je s organickými příměsemi. Přišla mi náramně vhod.

Zdvihám se do uliček starého města. Bože, jak dlouho jsme se tu neproducírovala. Hospůdky, lidi, krámky... Kde jen ten Jordys je? Špitálská - že by měli značení jak v Brně? Žádné? Už jsem na Velkém náměstí. Sem jsem nechtěla. Ptám se.

- Jo, támhle doprava. Hospoda Na Hradě.

- Tam jsem teď šla.

Jdu jinou uličkou. Tady! Beru za kliku. Zrovna zvoní Linda. Mám půlhodiny do zavření.

Očekávala jsem větší výběr. Trošku zklamání. Na přednášce v Opočně toho bylo! No nic, něco kupuji, na něco se doptávám... Slečna úslužná. Už taky kouká na hodinky. Objednávám horkou čokoládu se sójovým mlékem. Do kelímku. 

Ploužím se stmívajícím se městem. Hledám schody z hradeb dolů. Doptávám se.

- Jo, támhle okolo Klicperova divadla.

V ruce kelímek s původně 70°C horkým nápojem. Nebe v hubě. Nic lepšího kvalitnějšího jsme nepila. Příště si to dám zase. Totiž pokud piješ a jíš kakaové boby, stačí ti maličko, chuť cítíš hodinu, netloustneš. 

Míjím Klicperovo. Sestupuji ze stráně po schodech. Orientuji se bez brýlí. Holka, musíš vlevo. Tady všude jezdím autem. Teď pěšky. Divné. Aldis. Tady jsme mívali maturitní plesy, když jsem učívala na gymnáziu. Uvaděč, starší pán. Dáváme se do hovoru. Dnes ujel na kole 40 km.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-10-26_Gruzinskych_narodni_balet/

Stoupám do druhého patra. Za chvíli se otevírá sál. Gruzínský národní balet. A jejich orchestr. Jiný, než na jaký jsem zvyklá. Jiné nástroje. Začínají dost zostra. Lezou mi oči z důlků nad krásou pohybu. Nádherné kostýmy. Překrásná choreografie. Tanec milostný, tanec se šavlemi, s šátky, tanec svíčkový... Skvostné oblečení. Šaty s předlouhými rukávy.  Překrásné barvy. Ženy sličné. Patrný rozdíl mezi mužem a ženou. Žena s něhou láká muže. Ten okolo ní ochranářsky tančí. Předvádí se. Podívej, jak vysoko skáču. Ženy jezdí v dlouhých sukních jevištěm. Tanečníci mají nesmírně rychlé nohy. Tančí na kolenou, na špičkách, lítají vzduchem. Každý ví, kde se v danou chvíli nachází. Žádný karambol, zaškobrtnutí. Všechny pohyby sebejisté, poctivé. Svatební tanec. Ladné pohyby. Muž připraven k ochraně své vyvolené. Flirtování. Ale taky opanovávání. Vzpřímené držení těla. 

Načítám, co jednotlivé druhy tanců znamenají. Jaká je symbolika. Všimla jsem si, že když žena klouzala jemnými krůčky pódiem, muž stál nehybně a jen třel zdvižené dlaně ve vzduchu jako by tleskal. Krásné, překrásné Gruzínky tančily, ale hrály i očima. Klopily je. Nebo se naopak vyzývavě nebo láskyplně dívaly po nápadníkovi, milém. V některém tanci tančila žena a dva sokové. Některé tance představovaly lov, některé hravost, ladnost. U tance Mkhedruli - ale i u jiných - stále vidím kuželky mužských nohou jak prudce kmitají. Ale to je rychlost. To jde? Tak divoce! Jdou do špiček. Zas ťuk ťuk ťuk... Krokové variace - úchvatné. Výkony, kostýmy, tanečníci - pohádkově fantastické. Zírám, jak vysoko člověk vyskočí. Jakou může vyvinout rychlost. Místy vidím jen  míhající se tělo. Tanečníci s přehledem tančí až až k okraji jeviště. Proplétají se mezi sebou. Nesrazí se. Unikátní. Na závěr se představuje pár uměleckých vedoucích. Dočítám se, že ten XY išvili - je synem zakladatele... Jsem zas o něco bohatší.

Druhy gruzínských tanců:

https://wikijii.com/wiki/georgian_dance#Simd_and_Khonga

Kartuli (ქართული)

Kartuli tanec je romantický / svatební tanec. Provádí ji taneční pár. Během tance se muž nesmí dotýkat ženy a musí si udržovat určitý odstup od své partnerky. Mužova horní část těla je neustále nehybná. Ukazuje, že i v lásce musí muži ovládat své city. Muž zaměřuje oči na svou partnerku, jako by byla jedinou ženou na celém světě. Žena neustále sklopí oči a klouže po drsné podlaze jako labuť na hladkém povrchu jezera. Kartuli bylo jen několik skvělých umělců Nino Ramishvili, Iliko Sukhishvili, Iamze Dolaberidze a Pridon Sulaberidze.

Khorumi (ხორუმი)

Tento válečný tanec vznikl v Guria /Adjara, v jihozápadní Gruzii, na základě četných invazí do země. Tanec původně hrálo jen několik mužů. Postupem času se však rozrostla. V dnešní verzi Khorumi se může účastnit 30-40 tanečníků, pokud je jejich počet lichý. Tanec má čtyři části: hledání kempu, průzkum nepřátelského tábora, boj a vítězství a jeho oslavu. Je to silné a jednoduché, ale výrazné pohyby a přesnost linií vytvářejí na jevišti pocit úžasu. Tanec zahrnuje témata hledání, války a oslav vítězství, stejně jako odvahu a slávu gruzínských vojáků. Khorumi je tradičně doprovázen nástroji a není doprovázen tleskáním. Buben (doli ) a dudy (chiboni ) jsou dva klíčové nástroje doprovázející Khorumi. Dalším jedinečným prvkem Khorumi je to, že má specifický rytmus založený na pěti metrech tepu (3 + 2).

Adjaruli (აჭარული)

Adjaruli také vznikl v Adjara, kde také dostává své jméno. Adjaruli se od ostatních tanců odlišuje barevnými kostýmy a hravou náladou, kterou na jevišti vytvářejí jednoduché, ale jednoznačné pohyby mužů i žen. Tanec se vyznačuje ladným, jemným a hravým flirtováním mezi muži a ženami. Na rozdíl od Kartuli je vztah mezi muži a ženami v tomto tanci neformálnější a veselší.

Partsa (ფარცა)

Partsa vznikla v Guria a vyznačuje se rychlým tempem, rytmem, sváteční náladou a barevností. Partsa okouzlí publikum nejen rychlostí a ladností, ale také "živými věžemi".

Kazbeguri (ყაზბეგური)

Kazbeguri pochází z Obec Kazbegi v Kavkazské hory Gruzie. Tanec byl vytvořen k vykreslení relativně chladné a drsné atmosféry hor, což se projevuje rázností a přísností pohybů a dupání nohou. Tento tanec se provádí hlavně muži. Kostýmy jsou dlouhé černé tričko, černé kalhoty, černé boty a černé pokrývky hlavy. Hudební nástroje zahrnují dudy, a panduri, a Changi a bubny.[4]

Khanjluri (ხანჯლური)

Khanjluri je založen na myšlence konkurence. Khanjluri je jedním z těch tanců. V tomto tanci pastýři, oblečeni v červené barvě chokhas (tradiční pánské oblečení) si navzájem konkurují v používání dýek a v provádění komplikovaných pohybů. Jeden umělec nahrazuje druhého a na scéně přetéká odvaha a dovednosti. Jelikož Khanjluri zahrnuje dýky a nože, vyžaduje to od umělců obrovské dovednosti a praxi.

Khevsuruli (ხევსურული)

Tento horský tanec spojuje lásku, odvahu, úctu k ženám, houževnatost, soutěž, dovednosti, krásu a barevnost do jednoho představení. Tanec začíná flirtujícím párem. Nečekaně se objevil další mladý muž, který také hledal ruku ženy. Následují intenzivní boje mezi těmito dvěma muži a jejich příznivci. Hádka je dočasně zastavena závojem ženy. Tradičně, když žena vrhne svůj závoj mezi dva muže, všechny neshody a bojové zastávky. Jakmile však žena opustí scénu, boje pokračují. Mladíci z obou stran na sebe útočí meči a štíty. V některých případech musí jeden muž odrazit 3 útočníky. Na konci přijde žena (nebo ženy) a znovu zastaví boj se závojem. Finále tance je však "otevřené", což znamená, že diváci neznají výsledek boje. Khevsuruli je velmi technický a vyžaduje intenzivní cvičení a maximální dovednosti, aby mohl tančit, aniž by někomu ublížil.

Mtiuluri (მთიულური)

Mtiuluri je také horský tanec. Podobně jako Khevsuruli je Mtiuluri také založen na konkurenci. V tomto tanci se však soutěžuje hlavně mezi dvěma skupinami mladých mužů a je oslavou dovednosti a umění. Zpočátku skupiny soutěží v provádění komplikovaných pohybů. Poté dívčí tanec, po kterém následuje představení jednotlivých tanečníků úžasnými "triky" na kolenou a na nohou. Na konci si každý zatancuje krásné finále. Tento tanec připomíná festival v horách.

Simd a Khonga

Osetské lidové tance. Kostýmy v obou tancích se vyznačují dlouhými rukávy. Pokrývky hlavy jak žen, tak mužů jsou výjimečně vysoké. V Khonga nebo Invitation Dance (Osetie Wedding Dance), muži tančí dál demi-pointe, zcela na koule jejich nohou. Khonga předvádí několik tanečníků a vyznačuje se ladností a jemností pohybů. Simd tančí mnoho párů. Krása Simda spočívá v přísném grafickém obrysu tance, kontrastu mezi černými a bílými kostýmy, měkkosti pohybů a přísnosti liniových útvarů.

Kintouri (კინტოური) a Shalakho

Kintouri vykresluje městský život ve starém Tbilisi. Tanec dostal své jméno po "Kintos "kteří byli malí obchodníci v Tbilisi. Měli na sobě černé oblečení s pytlovitými kalhotami a obvykle své zboží nosili na hlavách po městě. Když si zákazník vybral zboží, vzal si kinto hedvábný šál visící na jeho stříbrném opasku a zabalil ovoce a zelenina v nich vážit. Bylo známo, že Kintos je mazaný, rychlý a neformální. Takové charakteristiky Kinta jsou dobře ukázány v Kintouri. Tanec je lehký.[5]

Samaia (სამაია)

Samaia je prováděna 3 ženami a původně byla považována za Pohanství tanec. Dnešní Samaia je však reprezentací Tamar z Gruzie, která vládla ve 12. - 13. století a byla první ženou v Gruzii. Existují pouze 4 fresky, které udržují velmi uctívaný obraz krále Tamara. Simon Virsaladze na těchto freskách založila kostýmy Samaia na králově oblečení. Kromě toho představuje myšlenka trojice v tanci Tamar z Gruzie jako mladá princezna, moudrá matka a mocný král. Všechny tyto tři obrazy jsou spojeny do jednoho harmonického obrazu. Jednoduché, ale jemné a půvabné pohyby vytvářejí atmosféru krásy, slávy a síly, která obklopila vládu krále.[6]

Jeirani (ჯეირანი)

Slovo "jeirani" znamená gazela. Tento tanec vypráví příběh o lovu. Bylo to choreografii Nino Ramishvili pro Gruzínský národní balet. Tanec zahrnuje klasické baletní pohyby a loveckou scénu.[7]

Karachokheli (ყარაჩოხელი)

Karachokheli byli obyčejní gruzínští řemeslníci. Obvykle nosili černé čokha (tradiční pánské oblečení). Oni byli známí pro tvrdou práci, ale bezstarostný život, stejně jako lásku Gruzínské víno a krásné ženy, které jsou v tanci dobře zastoupeny.

Davluri (დავლური)

Davluri je také městským tancem, ale na rozdíl od Kintouri a Karachokheli vykresluje městskou aristokracii. Tanec je podobný Kartuli. Pohyby v Davluri jsou však méně komplikované a vztahy mezi muži a ženami jsou méně formální. Tanec předvádí mnoho párů a s hudbou a barevnými kostýmy vykresluje obraz aristokratické hostiny na jevišti.[8]

Mkhedruli

Slovo "Mkhedari" znamená jezdec. Tanec začíná v zuřivém tempu, je stále násilnější. Nohy jezdce napodobují rychlé pohyby koně, zatímco jejich pohyby těla a paží se vydávají za bitvu s nepřítelem.

Parikaoba

Bojový tanec z Khevsureti na severovýchodě Gruzie. Vchází dívka a hledá svého milovaného. Zdá se, že se setkal pouze s ostatními a vyvolal energický boj s mečem a štítem. Když dívka odhodí čelenku, muži se musí podle tradice zastavit, aby svou bitvu brzy obnovili.[9]

Nepřenositelný zážitek. Potlesk. 

- Peťuš, můžeš vyjet. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-10-26_Domu

Oblékám se. Beze spěchu mířím ke křižovatce okolo T Mobile k Jysku. Čekám chvilenku, než uvidím Péťovo auto. Nacházím se v místě, odkud na mě ze všech stran míří značky firem. 

- Jsem u Jysku, ale asi zezadu u ÖMV.

Už se vidíme. Nastupuji. 

- Co kocour?

- Oba jsou venku. 

Doma. 

- Mourek to tady několikrát proběhl. Hledal tě. Nevěřil, že ses mu ztratila. 

- Dostal něco? Zloděj?

- Pár granulek. 

Vítá mě. Lísá se. Falešník. Petroušek má dává pár granulek, prý aby měl pocit, že večeřel. :-)

Krásný den. Něco tak nádherného jsem nečekala ani ve snu. Daleký národ. Kdysi v Soči jsem se setkala s jedním Gruzíncem. 

Hela z FB píše. Byla taky. Jenže jsem o přestávce nešla do foyer. Domluvily jsme se virtuálně až nyní... Hela. Loni při strojení ibišku jsem sledovala její bezpečné přistání v Americe u její dcery Lindy... Před nedávnem na ulici... Její očkovaný manžel... Letí to. Hela se už zase těší za vodu. Uvidíme se ještě. 

Spát. 

Dobrou noc!