Narozeninový den. Malé nedochůdče vyrostlo v šikovného podnikavého člověka

Zas jeden den za mnou. Před kolika lety? 2023-1976=, před 47 lety se po obědě zrodila neočekávaně moje prvorozená. Měla ještě měsíc času. Ale nedala jinak. Tak přestřihli steh a byla tu. A hotovo. Tečka. A hned po příjezdu z porodnice tichoučko dýchala, byla šedá… Přivolala jsem dr. Zorku, tu, která u mě ve třetí třídě nepoznala zápal plic… Babička mamince říkala:

- Poslouchej, Venuše, ta holka je nemocná. Nechce sladké. Jdi s ní k doktorce.

Maminka se mnou šla. Zorka byla nepříjemná. Nechala mě polosvlečenou s maminkou v místnosti s RTG. Maminka mi přes ramínka hodila košilku. Aby mi nebyla zima. Taky abych nenastydla. Po rtg doktorka zorka najednou rapidně změnila intonaci.

- Maminko, je to počínající zápal plic.

Jo, počínající. Jsem byla měsíc doma. Na razítku jsem poprvé v životě viděla taková křídla. 

- Mami, co to je?

A maminka povídala:

- To jsou plíce, víš?

A moje Deniska po návštěvě doktorky Zorky zůstala ležet v postýlce. Tichoučká.

- Maminko, kdyby modrala, zavolejte si pohotovost. 

Seděla jsem u postýlky, hlídala svůj živý mrňavoučkovatý zázrak a stále poslouchala, jestli dýchá. Takový malý bobeček v té velké dětské postýlce. Rok na to zas. Zápal plic. Celou noc jsem proseděla u její postýlky. Paní tchýně se nabízela. Měla jsem jí plné zuby. Pořád mi dítě brala. Pořád ho chtěla hlídat. A pořád na ni měla vliv. V tu noc jsem Deninku hlídala sama. Ale na život a vliv druhé strany, to jsem neuhlídala. Už nevím, jestli odkašlávala, jak dýchala. Ale dožily jsme rána. Rok na to znovu zápal plic. Vzali ji do nemocnice. Maminky tam nebraly. A za rok zas. Tchýně, když viděla, jak jsem smutná, vyděšená, zaplatila lístky na koncert Suzi Quatro. To byl její styl. Peníze. Ten koncert je k dohledání na You Tube. Před čtvrtými narozeninami jsem začala oťukávat, kde se sežene psí sádlo. Nesehnala. Ale zápal plic se nedostavil. Nedá mi to. Chci vidět, jestli jsou vidět policejní kordony okolo řad. Seděli jsme dole v přízemí na ploše. Suzi chtěla, abychom reagovali. Jak jsme zareagovali, hned se psi aktivizovali. Policisté stáli, drželi je na vodítcích. Suzi zas dávala ruku k uchu. Neslyšela náš pískot. Ono se špatně reaguje s nebezpečím zprava zleva…

https://www.youtube.com/watch?v=j0rrZ05cNxg&t=2311s

Kamery to hezky zabraly. Nic není vidět. Normální koncert z Phy.

Díky Denisce jsme jeli do Phy. :-) Dodatečný dík.

Copak jsem psala o narození v minulých letech?

21.3.2018

Zítra odpoledne se narodí má prvorozená. Mamka měla chřipku. V trafice měla své Ahoj na sobotu a Pochodeň s programem. Nesla jsem jí sobotní čtení. Nemohla jsem najít polohu v křesle. Ošívala jsem se. Vrtěla. Nohy nahoru. Nervózní zadek.
- Běž, běž, domů!
Tehdy maminka neměla telefon. Klusala jsem nahoru do města. Domů. (Nikdy jsem si tam nezvykla.) Myslela jsem na poslíčky; povídali v poradně. Cítila jsem je i v noci, i druhý den v neděli. V pondělí mě odvezli. Dali mi uklidňovačku. Sestra mě chodila poslouchat. Měsíc do porodu. Mezi bolestmi jsme si schrupla.
- Bolesti neustoupily?
-Ne.
- Jaký je interval mezi bolestmi?
- Dvě minuty.
- Vždyť kdykoli přijdu, spíte.
- Ano, nespala jsem celou noc! Ale jsou to dvě minuty.
Myslela, že si vymýšlím. Mokro v posteli. Vyděsila jsem se. Neuměla jsem to zastavit. Ženy okolo volaly:
- Sestři, praskla jí voda!
Na sál. Přestřihnout steh ze sedmého měsíce. Nechali mě tam samotnou. Měla jsem počítat vločky. Vedle mě začala rodit paní. Porodila takové fialové ptáče. To ptáče ke mně na podzim přišlo. Ptala jsem se, kdy je narozená. 22.3.1976.
-V našem městě?
- Ano.
- Odpoledne po obědě?
- Ano. Jak to víte?
- Viděla jsem, jak jste skočila do života. Vyběhla jste jak ptáče. Vletěla jste sem... Vrhla jste se na planetu :-)
A to je vše! Přátelé! Jády, jády, jády, jády.
- To jsem přeci měl říct já!
- Tak to řekni! Tak to řekni!
Dobrou noc! :-)
Deni! Všechno nejlepší! Hodně zdraví, štěstí, hojnosti, lásky, harmonie, tolerance, ostražitosti a MÍR!
A sladké sny!

2019-03-22 U maminky v DD. Pamatuji si na to odpoledne. Seděly jsme v patře na lavičce s výhledem na maminčinu habřinskou školu, na neznášovskou hájovnu… Na mlýn Skořípka. V tuhle roční dobu byly patrné rysy štítu za rozvíjející se zelení:

Mamko, Deniska má dnes narozeniny.

Voláme.

- Ahoj mami!

- Ahoj Denisko! (Maminka se zapojuje krásnou zdravicí.)

- Ahoj babi! Jak se máš? Netrápí tě mamka?

- Netrápí. Jsme na náměstí. Vyhříváme se.

(Napovídám - na lavičce v Černožicích. Mamka se rozradostní - tady se narodila.)

- Vy se máte! Já jsem měla jít ve tři domů, ještě jsem tady.

- Tak makééééj. Kolipak je hodin?

2020-03-22

Je půl druhé. Odpoledne. Právě se na svět začala drát moje Deniska. 22.3.1976. Včera jsem psala, jak se drala a drala. Včera jsem se spletla. K mamce jsem šla s novinami už v sobotu. Psala jsem v neděli. Ta holka se drala sobota, neděle, pondělí. Do třetího měsíce mi píchali plegomazin. Uklidňovadlo pro blázny a těhotné. Tak to bývalo. Tři měsíce udržování. Na lůžku v nemocnici. Na sedmém měsíci dokonce udělali cerkláž. Steh na děložním hrdle. Nojo, holku ve mně zašili. Narození na sedmém není tak nebezpečné jako na osmém. Tam se ještě otevírá nějaké dodělávání člověka. Bylo jí to jedno, že má termín 20.4. Ťukala na svět, ťukala... V den porodu mi ještě píchali uklidňovačky. Stále mi sestra Dáša, stará sestřička s brýlemi a postiženým synem z Dolan, taková přísná, nesmlouvavá, stará škola, asi poctivá, nevěřila. Prý jak často mám bolesti. Pak už každou minutu.

- Kdykoli přijdu, spíte.

No jo, dva dny vzhůru. Ale bolest mě vždy probrala. Najednou jsem se probrala totálně. V posteli pode mnou mokro. Louže.

- Já jsem se počůrala!!!

Ostatní rodičky na pokoji, bylo jich tam - jak ve vojenské ložnici, ještě že tam neměli palandy, mě uklidňovaly:

- To né, to vám praskla plodová voda.

Dnes už vědci vědí, že porod nespouští matka, ale dítě. A ten můj skopec se rozhodl, že se chce mrknout na svět HNED. TEĎ. Odvezli mě na sál. Porodník - podle mě skvělý dr. Sukup - dej mu pánbu věčnou slávu (zemřel dementní) - přestřihl steh. Působil uklidňujícně. Pak mě nechali pod peřinou. Sestra na odchodnou:

- Počítejte vločky... Kdyby něco, zavolejte.

Tak jsem koukala z okna. Počítala vločky. Mrazivý březnový den. Proletoval sníh. Zcela jako dnes. Na pítku pro ptáky máme led. Vedle mezitím porodila paní holčičku. Shodou okolností ta holčička, vypadala po vyběhnutí na svět jak modré holoubátko, ke mně přišla asi před třemi lety. Datum narození 22.3.1976.

- V Jaroměři?

- Ano.

- Já jsem byla u vašeho porodu. Vy jste se narodila mezi půl druhou a půl čtvrtou odpoledne. Pak už přišla řada na mě.

No, přišla řada. Narodilo se malé skoro tříkilové miminko. Dali jsme jí jméno Deniska. V matrice čtu nezralé. Vše do roka dohnala. Nesmírně inteligentní. Semtam bez zábran - tvrdě a neústupně jde za svým. Ani po nárazu nepřizná pravdu. Každý máme nějakou letoru. Je moje. Šikovná. Nesmírně houževnatá. Pracovitá. Inteligentní. Myslím, že umí lépe počítat než já. Má logické uvažování. Úlohy o pohybu - před třiceti lety. V autě. Petroušek nám dával - kolik ujedeme od patníku k patníku při rychlosti... Hm, vůbec nevím, o čem tehdy v kabině byla řeč. Denisa to věděla. Tak jako studenti a učni se občas ptávávali, proč mají znát syntax, dnes se ptám: A k čemu mi to jako je? Nechávám si před sebou dlouhou mezeru z bezpečnostních důvodů. A pravidelně si nějaký hlupák myslí, že ta mezera je připravena pro něj.

2021-03-22

Dnes Deniska slaví. Minulý týden byl den podobný tomu, kdy se poprvé nadechla na naší planetě mimo mé tělo. Dnes to nebylo ono. Taky trošku proletovalo, ale už nebylo tak mrazivo. Vracím se. Pamatuji si, jak to tehdy bylo. Jak se drala od víkendu. Jak ji vraceli zpátky. Jak nakonec v pondělí po obědě zvítězila. Přišlo na svět takové malé nic, 2,80 kg. O měsíc dřív. Hned zápal plic. A další rok opět. A další rok opět. A pak jsem sháněla psí sádlo. Zbytečně. Protože zápal plic přišel až po čtyřiceti nebo čtyřiceti dvou letech. :-) Předloni?

----------------------

Dnes bylo naprosto jiné počasí než před 47 lety. Jarní, teplé, příjemné. Měla bych pomaloučku začít pracovat na zahradě. Okopávám svůj lichoběžník s petrželí, pažitkou, sibiřskou cibulí a libečkem. Provzdušňuji. Zapracovávám slepičí fermentované válečky. V létě sem většinou nasadím pár sazenic rajčat.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-22_Realizuji_se_jarne/

Před dvěma lety se tu ochomýtal morovatý kocourek. Přes den byl s námi. Na noc někam chodil. Mysleli jsme si, jestli někomu patří. Kde má pelíšek. Dnes už víme. Neměl co na zub. Jeho srst nebyla nic moc. Byl plný klíšťat. Stále si nás značkoval. Jeho i naše rozhodovací Odyssea trvala do léta Zrzečka porodila v červnu koťátka. Nechali jsme je oba vykastrovat. V létě si tu hájil své nové území. Měl poraněné oko. Kolikrát jsme ty dva vezli na veterinu. Kolik tisíc nás stáli. Zrzka po koťatech průjem. Speciální granulky, kapsičky… Loni v létě málem pošla. Díra v kožíšku. Za dva roky – co se změnilo. Z kocoura  bezdomovečka se stal plnoprávným členem obyvatel domu. Zrzečka už třetí týden není. Kdepak naše chundelatá rezatá holčička skončila?

Žádné fňukání. Vše srovnáno v mysli. Nemám ráda bolestíny. Vyčítaly. Takové ty zamrzlé, co budou stále vytýkat pěti armádám intervenci. Zachránily naši zem na dvacet drahocenných let před rvaním a drásáním západní šelmou. Češi - národ určený k vymazání. Dnes mi někdo psal na tg text od Petra Cvalína:

Představitelé polské státní elity by nejraději viděli ve třetí světové válce, na východní frontě, prolévat českou krev. V Německu toto bylo jasně prohlášeno polskou stranou. Americká státní elita se pokusila v minulosti zničit Českou republiku tím, že v polovině října loňského roku pátrala po trnu z Kristovy koruny. Nakonec státní elita provedla manévr tím, že veřejně oznámila, že podezřelí z útoku na Nord Stream hovořili česky. Státní elita dělá vše pro to, aby byla Česká republika ve válce vymazána z mapy. Nebýt ochrany globalistů, stalo by se tak. Nezapomeňte, že jakmile se v Češích probudí husitství, nelze je porazit. Musíme kráčet ve stopách svých předků.

Neurvalost našich slovanských partnerů! Brousí si zuby odjakživa na cizí území. Nyní na UA, používám značku UK. UK není VB. VB není Veřejná bezpečnost. Ztrácíš se? VB nemusí být nutně Veřejná bezpečnost. Ta už pozbyla své moci. Služba veřejná zaměněna za státní.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-22_Do_knihovny_a_domu/

Kapišto s přerovnáváním názorů? A furt se de. To říkal mladý Masaryk. Kdybych měla vzpomínat na ty, kteří mi ublížili, oj, to byl byl dlouhý koncert. Takhle mohu jít s láskou v srdci a kahánkem v ruce podpálit svíčku svému prvnímu manželu na hrob. Pokud někdo v sobě živí jed výčitek, falešných obvinění, vzteklých výkřiků, mě do toho netahejte. Stačí si dát denně meditaci na léčení srdce. Na lásku. Pokud si někdo lebedí v domnělých křivdách, Petrouškův tatínek prý říkával: Samochtějícímu se křivda neděje. Howk.

Tak dnes se narodilo první moje mládě. Po šesti letech na kraji prosince přišel vetřelec. Měli jsme dvě holčičky. Obě miluji stejně. Jen jedna se víc hlásí, zve, pomáhá nám. Ale to té druhé nemohu přece vyčítat. Každý člověk je jiný. Má svou náturu. Deniska chodila do první třídy. Tak tak uměla tiskací písmena. Hned v pololetí si na vagonky svého dřevěného vláčku fixem napsala:

MO-JE                            MO-JE                                                     MO-JE…

No jo, tvoje, tvoje. Neboj se. Každá budete mít to, o co se postaráte, co vám náleží, co je psáno, že vám Vesmír poskytne. Nic víc. Nic míň. Je třeba, aby rodina držela pohromadě. Aby se semkla. Aby si pomáhala. Obzvlášť v téhle divné válečné chmurné době. Vzpomínat na Stalingrad, to je směšné. Když už se píše v učebnicích dějepisu, že… V dubnu 45 odrazila úspěšně německá armáda zuřivý útok Rudé armády. Ty vorle! Lpět na starém vnímání života. A pořád drkotat bradou jak babka v kostele při drmolení růžence. Drrr. Dnes je dnes a tečka. Chytrému napověz, blbého trkni. Tak mi to připomíná lidi, kteří mají v hlavách ublíženeckost. Hlavně mají másílko na hlavě. Jsem ráda, že i naše rodina je taky základem státu. Tetelím se štěstím.

Dnes jsem zas přišla k chaotickému víru dění.

Koupíš si WC štětku v hodnotě stovky téměř za osm set. Vnitřní část objímky plastové nádobky nedrží. Jdeš reklamovat. Odevzdáš celý komplet. Čekáš, že ti po vyřízení reklamace vrátí komplet sadu. Ne. Jdeš do obchodu zeptat se, jak je to s tvou reklamací. Dozvíš se, že už byla odeslána. Ne na prodejnu. Na adresu. Cože, že nejste doma? To nikoho nezajímá. Nějaký hotentot rozhodl, tak svůj balíček hledáš. Dnes se totiž balíčky s dvacetitisícovým obsahem nechávají na ulici. Konečně se dostaneš ke své krabici. Očekáváš, že tři sady WC štětek najdeš… Ne. nenajdeš. Reklamaci vyřídili. A vrátili jen tu plastovou nádobku bez štětek. Tomu se říká kvalitní služby. O kvalitních výrobcích ani nemluvě.

Truhlíky a květináče dosázeny. Běžím do knihovny na přednášku o staré Pze. Fotím v proluce mezi dvěma sportovními kůlnami své gymnázium. A vilu, z jejíž terasy ve filmu Musíme si pomáhat Köpke vypravil své nedospělé dítě na frontu. A fotím i naše divadlo ze strany od koupaliště. Máme tu hodně krásných prvorepublikových staveb. Na louce, kterou úhlopříčně křižuji dnes stojí cirkus. Nad kopulí svítí hrdý nápis CIRKUS ŠIMEK.

Přicházím klasicky. Přednáška v proudu. Mluví paní z plátna. Aha, chápu. Vidím se na plátně v první řadě. Přednášející nepřijel. Knihovna operativně vyřešila průvodkyní z procházek Vyšehradem. Jedinou nevýhodičku, nemůžeš klást otázky průběžně. Ale to se vychytá. Moc hezké vyprávění. Klušu domů. Míjím louku s cirkusem. Okukuji. Kdepak je doba starých maringotek. Moderní obytné přívěsy…

Pouštím si TV Šalingrad. A hned přecházím na Xaverův kanál. Dnes Mistr Petr Holec. Vtipně a pohotově komentuje úlety na naší politické scéně.

https://www.youtube.com/watch?v=IDz0asE0ziE

Rámečky s perlami od Petra Holce:

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-3-22_Mistr_Holec/

Hovoří o pošťácích. Zlobí se, kdo prý bude doručovat. Jestli Rakušan. Holec se nediví, že Rakušanovi lezou oči z důlků.

Mladý Benda – rychlostudent. Viz fotka. A teď tohodle lumena chtějí dát na Ústavní soud.

A rámeček, jak se Pětidemolice chlubí úspěchem předsednictví EU. Cha, cha. Já se teda z našeho předsednictví neraduji. Všechno jsme zacálovali, sumity a žranice...

Další fotečka. ČEZ - zisky jak hrom od lidí; vlády umožnily!!!

Řehtám se nahlas. Padají perly. Čtu komenty mezi lidmi:

Jakub Heinz

100,00 Kč

Jak je mozne ze jsme dospely do stadia... kdy nekdo uplne vazne a bez legrace pouzije vuci nekomu slovo "Mirovy stvac". To je takovy bizar... jak z capkova filmu Bila Nemoc.

Jarda Petřík

100,00 Kč

Co mám udělat pro děti?Zrušit st. spoř. pro děti,nebo zrušit živnost,zateplit dům po rodičích, prodat auto, říct svůj názor a nechat se vyhodit z práce, jít na demonstraci a nechat si dát přes hubu?

Mauky100

​@Martina Leh On zaměnil i lidi s postižením za lidi s pojištěním, ten projev byl na úrovni Milouše Jakeše

Jiří Blažek

129,00 Kč

Zdravím vás Petře, co říkáte na iniciativu prezidenta - pravidelná setkání české a německé vlády? Ale zas by měl Fiala instrukce z první ruky, ne?

Lukáš Filip

50,00 Kč

Mi to tak připadá ,že celá vláda ČR dělá všechna rozhodnutí pod vlivem návykových a psychotropních látek.

Miloslav Stálý

​neví někdo co v té vládě hulí za matroš?

Georgis Fasulis

​Tu vlajku z muzea by dokázala stáhnout snad jen Saxana alt="😂" class="small-emoji emoji yt-formatted-string style-scope yt-live-chat-text-message-renderer" shared-tooltip-text=":face_with_tears_of_joy:" v:shapes="emoji-18"> alt="😂" class="small-emoji emoji yt-formatted-string style-scope yt-live-chat-text-message-renderer" shared-tooltip-text=":face_with_tears_of_joy:" v:shapes="emoji-19"> alt="😂" class="small-emoji emoji yt-formatted-string style-scope yt-live-chat-text-message-renderer" shared-tooltip-text=":face_with_tears_of_joy:" v:shapes="emoji-22">

Martin Hackel

​@Georgis Fasulis No dyť povídám, ale Saxána sedí. Viz náš dialog s 71MERCEZKEm. Nevíte to vracecí kouzlo? Z Rakušana zpět na člověka?

Romanus Civis

​@Martin Hackel dexempo Raku3anoflex...

Martin Hackel

​@71MARECZEK Nene, myslím, že repete Fialex nebo ekspektus rakušani, ale fakt teď nevím...

71MARECZEK

​@Martin Hackel ...myslím,že "hubero-kororo" ???

Martin Hackel

​@71MARECZEK Děkuju, ale je to vážná věc. Saxánu budeme muset vyplatit, nejhorší je, že jednoho fízla proměnila na králíka a já zapoměl to vracecí kouzlo.

Co prezident naznačil přeřeknutím, kdy místo zákon řekl záchod? Čte Petr Pavel před spaním Sophiinu volbu, Chytrou horákyni, nebo Freudovy spisy? Jaký vkus má jeho manželka? A zařízli byste své babičce zvýšení důchodů?

Zhasíná jeden morální maják za druhým. Volner, Nora, Železný… Včerejší jeho extempore na přechodu na Václaváku. Všechno popřel. Vůbec nevědě, nač se ho novinář z Blesku ptá. J a nakonec se dnes hodil marod. Totiž prý pečoval o umírajícího bratra. Jenže ten odešel už 1.3.

Svět se kulil. Chaos se zvětšil. Lidi lítají jak hadr na holi. Jsem ráda, že si mohu meditovat, rovnat myšlenky, měnit své názory podle aktuální situace, informací.

Věřím, že se už děje náprava. Všechny útoky, nesmysly, malichernosti, fňukání, všechny negativity dělají lidi. Většina mužů je velkorysá. Říkám většina. Možná by to chtělo se maličko od nich přiučit. Hodit výčitky a utkvělé představy do krabice. Krabici za hlavu. A těšit se, že zítra zase vyjde sluníčko. A ono vyjde. To se nemusíme bát.

Na zdraví a dobrou noc!