Našlapuji jistě

Tak tedy k Erice. Prší. Chtěla jsem jí natrhat třešně. Lije z listů. Nic z toho nebude. 

Na cestě mi někdo volá. Kdo že? Jo Kaufland. Jé, to jsou hodní. Toho si moc vážím. Prý jsem sháněla litinovou desku. Tak přišly. A kde se mám hlásit? Aha. Na informacích. A pánev mají? To se musí jít podívat. Volá. Ne. Tu velkou ne.

Přijíždím k Erice jen o deset minut později. Eri zaskočena. Směju se.

- Eri, tys´  mi řekla, že asi mám tu svou Kugu ráda, že jezdím dřív. No, mám. Sedám za volant s radostí. A jsem tu.

Teď si vzpomínám, jak jsem se toho velikého auta bála okolo Vánoc. Jak jsem to svěřovala Lindě. A ona mi radila:

- Mami, budeš parkovat co nejdál od vchodu, abys měla okolo sebe místo.

Už parkuji, kde si vyberu. Zvykla jsem si. Ale stejně opatně.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-02-e-eriky-v-rajia

Dnes jen stříháme. Mám s sebou diář. Vypsala jsem termíny podle lunárního kalendáře.

- A zrovna ses mi trefila do doktorů a tak.

- Eri, to dáme. To skloubíme.

A skloubily. Děkuji.

Já tu holku miluji. Je tak moc šikovná! Tak moc! Hotovo. Venku fotím její květinové kreace a dekorace. Má vkus. Umí udělat výzdobu svatby. Květinovou výpravu svatby. Vázat kytice, věnce. Má smysl pro detail. Pro harmonii. Pro eleganci. Shodujeme se, že si raději zajedeme do Světí, kde mají přiměřené ceny. Kdežto tady ve Skalici už moc ne.

- Eri, sháním mangold a kérii. To bych se tam zrovna mohla zastavit.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-02-sem-uz-moc-nejezdim-lepsi-ceny-ve-sveti4

Opravdu. Beru jen čtyři květiny. Nakoupím jinde. Takovou krásnou – co to je? Velké střapaté oranžové slunce; mnoho poupat; to se bude líbit slimákům. Kytičku zabalím do měděné sítě. To by mi ji sežrali jak loni a předloni rudbekii. Dnes na gazánii hodovali za dne!  Nažinýrovali se. Ani se nenechali skrýt nocí. Šmejdi. Pak jednu skalkovou. Keř pustorylu a čtvrtou – bych se musela jít podívat do bedny pod stáním. Možná se tam vypravím před půlnocí. Jestli náhodou slimáci nepřekonali měděnou košilku.

- Vidíš? Tahle modrá, tu mám ze Světí.

Má ji zasazenou v modrém kastrolu. Jak krásně spolu ladí ty dvě chrpové modré.

- A tyhle červené zvonečky! To je popínavka. Vypadají jak srdíčka.

- To mám taky ze Světí. Oni už tam teď začnou pomalu vyprodávat.

- Ještě se tam vypravím.

Jak píšu, jde mi hlavou ten rok, kdy se maminka rozhodla, že už nebude kupovat kytky a půjde k Ivě. Jak jsem jí to rozmlouvala. A ona cítila, co se jí děje… Musela být nešťastný. Maminka. Mami, jak jsem tě přemlouvala, že si vypereš na umývadle, vyždímeš ve stařičké spolehlivé Perle a hup s tím na šňůru. Mamka vždycky řekla na bidlo, ale myslela tím šňůru. Maminko, pořád vzpomínám. Každý den. Pořád cítím tvé teplo, když jsem se k tobě tulila v tom prašivém DD na posteli. Jak jsme se spolu řehtaly. Nebo když jsi u nás spala. Tulila jsem se k tobě. Ach!

Jedu do Kauflandu. Vyzvedávám litinovou desku. Šťastná jak blecha. Jdu mezi regály. Ptám se slečny, kam mám koukat na ty litinové desky. Říkali, že mají jen samé rovné…

- Ony přišly čtyři.

Valím oči. Tak zboží z letáku z 28.5. do 3.6. je dnes v předposlední den na krámě. :-) Na celé město – čtyři kusy. Děkuji ještě paní prodavačce za ochotu.

Až doma zjišťuji, že z jedné strany je mřížkovaná, a z druhé strany hladká. Jupí! Dva v jednom. Nemusíš ani zaklechtat.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-02-naslapy-hotovy

LP s Petrouškem umisťují poslední nášlapy v zahradě. Tím, jak vedle v zahradě vyprsili tu hnusnou stodolu, zahrada už nemá tolik sluníčka. Už se nebudu brodit blátem.

- Kafe?

- Už jsme měli.

- Svačinu vám udělám. A pak na grilu hádej co?

Usmívá se. Ale smutně. Je celý smutný. Sám si to udělal. Nevážil si… Přesto ho mám a budu mít ráda. Váží si jeho umu, šikovnosti, tvůrčí fantazie. 

Rychle jdu namazat chleby. A využívám toho, že LP jí všechny polévky. Vařím zelnou. Přidávám houby. Zapomněla jsem kostičky brambor. Příště. Péťa mě popohání:

- Ale to musíš sebou hodit. Než se deska zahřeje, to bude trvat.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-02-zdobim-chaloupku-zkousim-litinovou-desku

Běžím zapálit brikety. Deska tam sedí rozměrově přesně. Ješiši, já nemám krůtí prsa v misce. Musím rozmrazit. Nic neříkám. Vytahuji prsa z mrazáku. Nastavuji v troubě program rozmrzování.

Oba Petrové si chválí chlebík.

- Petře, uvařila jsem polévku ze zelí. Dáš si?

Přikyvuje.

- Jak ti chutná? Je slaná?

- První lžíce kyselá, ale jinak je perfektní. A čerstvé houby?!

Dělá si legraci. Péťa vstupuje do hovoru s informací, že už někde rostou doopravdické houby.

Deska rozpálená. Nemá se zahřát jen na sucho, natírám ji sádlem. Pokládám okořeněné plátky masa.

Radíme se s LP, kde budu chtít v chaloupce police. Loni byla tady jen vydlabaná díra. Indián tu pomáhal. Letos chatička hotová. Radostnější.

- Já už nebudu chtít. Jsem plný.

- Dám ti chleby domů k večeři.

Neodporuje. Smlouváme, kdy zas přijede. Někdy příště. :-)  V příštím týdnu.

Péťa jede na meloušek. S LP se radím, jak přidělat kanýrky nad okno. Ne, na připínáčky ne. Vytahuji z TEMU malé lepivé destičky. Ale kdo je má oboustranně sundávat z folie!

Podvečer; masičko se krásně dodělalo na žhavé desce. Kraječku dolepím zítra. Péťa prý na lepky nemá nervy.

Den utekl. Z prvního na druhý červen byla silná geomagnetická bouře. Projevuje se u lidí únavou. Cítím se dobře. Na energie nereaguji. Lidi si stěžují na únavu, ospalost. Lidstvo se probudilo. Přicházejí změny. Chodím bosa. Přijímám zemskou pránu. Zdá se, jako bych měla jasnější a čilejší smysly. Víc vnímám periferním zrakem. V mém životě se odehrává víc a víc náhod. Všude vidím několikrát za den zdvojené číslice. Jsem mnohem víc citlivější. V hlavě běží myšlenky jako puzzle. Na pozadí běží živé obrazy.

Uvědomuju si, že mnoho lidé už do mého života nepatří. Vypařili se. Jsou pryč. Zmizeli. Už nesdílíme tytéž hodnoty jako kdysi; tím pádem s nimi nezůstávám v kontaktu. Věci se dějí. Změny přicházejí.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-02-on-to-vedel

Pravda je sestrou času. Nespěchá, nežebrá. Přijde plně vyzbrojená účtenkami. A vždycky na ni dojde. Někdo přestřihl vodicí nitky lumpům. Už to nejsou jen trapné miliony jako u Ratha. Už to jsou drogy jako trend – povídala Vaňková, primátorka Brn už asi před třemi lety. Sněžila na ulici. Prý to bere každý. Zásilka z banánové krabice se nějak scvrkla před úředním spálením. Ubylo sto, dvě stě… Tři sta kil? Teď už si tu dělají, co chtějí. Drogy, miliardy z trestné činnosti. Cože? Jedna mld.? To je jednička a za ní devět nul. Ale nebyla jedna.

https://www.facebook.com/pavel.vot/videos/9948852465152176

Novinářka Zdislava Pokorná vysvětluje, jak to bylo s darovanými bitcoiny. Říká, že to bylo 12.5 mld.  Z nich odtekla 1 mld. A další odtekly na jiné bitcoinové peněženky. Říká z prodeje heroinu!!!

https://www.the-sun.com/.../etna-erupts-tourists-flee/

Dnes se probrala Etna. Etna dramaticky vybuchla a donutila turisty prchat, aby si zachránili život. Z hory se valil kouř. Nejvyšší aktivní sopka v Evropě začala dnes ráno vybuchovat v turistickém centru Sicílie v Itálii.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-02-chytry-chlapec

FB:

Klaus Šchwáb

Před nárazem vždy vzbudim manželku a děti a řeknu jim, přikrčit, letíme na boudu.

Dobře si se zachoval chlapec. Pohotovost. Fantastická nehoda. Bravo

Generál Flynn výslovně varoval před ruskou odpovědí: "Akce, reakce, protiakce. To jsou proměnlivé vlny války." Závěrem zdůraznil, že navzdory chaosu v Evropě stále existují cesty k míru, ale čas se krátí.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-02-nic-neni-jak-driv

Za den nasbíráme tolik informací, co naši předci za celý život.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-02-cas-pro-hrani

Chvilku si hraju.

V autě jsem slyšela předpověď počasí. Povídali:

- Zítra bude jako dnes.

Co mám očekávat? Slunce. Déšť. Slunce. Déšť. Tak to bylo včera, předevčírem… Je to lepší, než vysušující větry. Pod stromy je ale sucho. To zas žádná!

Ireno, zklidni mysl. Všechno je, jak má být pro probuzení ještě víc a víc lidí.

Dobrou noc!