Nechci zkažený svět

Svatá Anna chladna z rána. Moje teta byla Anna. No, teta… Kdo zná příběh mé babičky Jůlinky, ví, že to vlastně ani teta nebyla. Babička Jůlinka přišla o maminku. Zemřela na tzv. španělskou chřipku. Tatínek – mistr u Sehnoutky v textilce. Mistr, to už bylo postavení. Pak zemřel. Babička se starala asi o pět nebo šest sourozenců. Byla krásná. Jako první měla ve vesnici mikádo. Všechny anduly měly copy, babička šla s dobou. Chodil za ní Josef. Měli spolu knížku. Spořitelní. Šetřili na domeček. Jednou jí říkal:

- Jůlinko, půjč mi tu knížku, nechám připsat úroky.

Svěřila mu spořitelní knížku. A už ho neviděla. Byl ženatý. Nevěděla. Babička porodila mou maminku. Pojmenovala ji Věnceslava. Vendulka. Venuše. Slávka. Slávinka. Mamka mi říkala, že jako maličkatou ji babička odvedla k nějakým lidem. Ale asi po týdnu nebo po pár dnech si pro ni přišla. Nevíme, co to bylo za pobyt u cizích… Babičku si pak našel Jaroslav. Dal jméno jí i její dceři. To bylo důležité. Mamka měla jméno. Jaroslav byl rozvedený. Měl tak línou ženu, že o ni zlomil násadu od koštěte. Byla prý opravdu lenivá. Nikdo by si dědu už nikdy nevzal. Jako že násilník. No. Dva ztroskotanci se našli. Jůlinka s nemanželskou dcerou Vendulkou. A děda, ktkerý mlátil ženu. Babička bydlela u své sestry v Černožicích v činžáku na rohu. Vedle se zrovna stavěl budoucí Domov důchodců... A sokolovna. Mamka mi říkala, že tu tetu neměla ráda. Byla zlá. Jůlinka a Jaroslav se vzali. Děda žádný násilník nebyl. To teda ne. 

Mamčin doopravdický otec Josef k nám někdy párkrát přijel v neděli na návštěvu. Nechal se, švihák lázeňský, oslovovat strejdo. Jeho žena Anna nikdy neměla děti. Milovala mou maminku i nás. Dávala nám hodnotné dárky. Mamka od ní např. dostala platinový prsten s diamanty. Říkali jsme jí teto. Jezdívaly jsme k ní do HK do její prvorepublikové krásné vilky. Tu čtvrť pak zabrala Škodovka. Tak tahle teta Anna by dnes slavila svůj svátek.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-26-teta-a-strejda-alias-deda/1719222502

To je ona s mým pravým dědou – strejdou Dvořákem.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-26-odpocinek

A taky by dnes slavila stařičká Anička, hluboce věřící žena. Asi před pěti šesti lety odešla. Vždycky jsem pro ni připravila dárek. Ona přišla gratulovat k mým narozeninám. Já jí k svátku. A hned k narozeninám. To už je pryč… Aničky, všechno nejlepší! Ať jste zdravé, krásné, šťastné, milované, láskyplné a spokojené.

Emanuel Frynta: ANČIČKY

Šlo cestou deset Aniček
a potkal je pan Vaníček.
I dal si palce za kšandy:
"Co je to tady za Andy?
Prachsakra, to je Andulek –
až jsem se na mou pravdu lek!"

A brunátný jak pomeranč
pelášil honem od těch Anč
a ještě doma u branky
pak pořád myslel na Anky,
jak tam ten vítr přes lán dul
a opíral se do Andul.

A tím ten příběh s Annami
je zaplaťpánbůh za námi. 

Ráno. Petroušek jde okolo oken do zahrady. Otevírám dveře.

- Peťuš, jak se cítíš?

Předvádí, jak se může hýbat. Od středy je poprvé radostný.

- Je to o sto procent lepší.

Už si může lépe odkašlat. Na boku se mu žlutí k zádům veliká modřina. To ho muselo bolet. A bolí. Dnes spal poprvé v posteli. Prve se zas přesunul na křeslo. Asi mi neměl nosit konve s vodou na zalévání. To jsme nezvládli. Aulin nezabírá. Chjo.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-26-od-rana-vyklizim

Přispala jsem si. Hned po snídani nastupuji na vymývaní a přerovnávaní polic v obýváku. Tolik nádobí, tolik skla, porcelánu… Kde já to nashromáždila! V plánu jsem měla už dnes všechno vytřít a natáhnout nové koberce. Ale ne. Je třeba připravit oběd. Ohlásil se vnuk.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-26-odpocinek

U oběda je čas na krátké odpočinutí.

- Peťuš, kdybych to stihla, než přijde Lukáš, on by mi pomohl s vyklizením koberce. Abys nemusel nic zdvihat. Ale mám ještě dvě skříňky.. To je moc. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-26-lukanek

Lukánek je tu. Gratuluje mi k narozeninám. Přivezl mi dvě láhve kvalitního moravského vína. Vypráví o své práci. Chystá režii reklamy na známý nanuk. Jeho práce mu je koníčkem. Tak jsem to měla taky. Chodila jsem celý život do školy moc a moc ráda. Lukáš mluví o svých plánech. Schvalujeme. On si své sny zhmotní. Nesmíme zavadit o politiku. Ješiši! Pražák to má v hlavě pražské…

Linda přijela pro krabice. Chválí kuchyň.

- Mami, konečně máš hezkou kuchyň.

- Ale ta stará byla taky pěkná. 

Prohlíží poličky.

- A udělala sis hezkou inventuru, viď?  Jak to máš hezky srovnané. 

- Jen bedna ubrousků se mi sem nevejde.

- Mami, ne abys kupovala ubrousky!!

- Do smrti je nevypatlám.

- Mami, závidím ti, že to máš uklizeno, umyto, vyčištěno, vymalováno.

- No, v pátek to byly tři týdny.

Odjíždějí. Dnes bylo zas parno. V našem domě je příjemný chládek. Zítra už má zas pršet. Takový tobogan na počasí. Ať lidi nevědí, čí jsou, co je čeká. A postrašíme čtyřicítkami. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-26-vsechno-vzit-do-rukou

Na zbývající dvě skříňky se vrhám už za šera. Bože, kdysi jsem začala sbírat zvonečky. Tak mi překážejí! Chjo. Nemám srdce je zahodit. Jsou krásné. Jsou k ničemu.

Čajový servis z maminčiny válečné výbavy. Copak ho mohu vyhodit? Neexistuje. Další od maminky – čínský. Ten si koupila relativně nedávno. Krásný. Ale zabírá místo.

Udělala jsem si přehled, které knihy mám. Perfektní. Knih a knih taky nepočítaně. Odborných i beletrie.

Hotovo. Všechno jsem v obýváku omyla, vzala do rukou, vyšpíglovala. Osm. Tedy dvacet.

- Petroušku, můžeme jít zalévat.

Nosí mi konve s vodou. Měla jsem zalévat sama. Neměl se namáhat.

U práce jsem poslouchala Igora Chauna. Zastal se Xavera. Ne, Xaver ani Goša nejsou toxické osoby. Co to je! Kádrování horší než za socialismu. Hnus. Jak se to lidé chovají! Čestmír Strakatý se pomočí strachy z toho, aby nebyl Klempířovým přítelem. Ten ho jen oddával přece. Lepšolidi dali Strakáčovi jejich meducínku. Jak by jednal Straktý, kdyby na něj nastoupila StB?? 

Křesťan odmítne Xaverův nezávazný dar na vydání desky. Prý kvůli toxicitě Xavera. Co to je!

https://www.facebook.com/reel/1033073295991109

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-07-26-trapny-neomaleny-hloupy-kozub/1719222526

Aby toho nebylo málo, ta ošklivá nula Kozub si dělá legraci s nemocného Václava Neckáře. Fašizace. Odkud to sem pořád proudí. Evropské dravčí zlo.  Kde se porouchal svět??

Čtu text:

Standa Havča

Takhle daleko to na naší kulturní scéně přátelé došlo!Totální nula a psychopat,si dělá legraci z postižení Václava Neckáře,po té co on málem umřel po těžké mrtvici a jen díky lásce k hudbě a tomu,že jsme na něj nezapomněli,se vrátil zpátky!Nepřeju už z přesvědčení nikomu nic zlého,ale tahle Ostravská nula by měla už jen za tohle tvrdě narazit!Tohle je u mě hyenismus a hyeny jsou i ti,co se tomuhle dokážou smát!To už je normální fašismus a fašisté jsou nyní víc a víc na scéně a víc a víc vidět a slyšet a budou si víc a víc dovolovat,protože proti nim stále nikdo nezasahuje!Opravdu mi tohle připomíná začátky nacismu v Německu v třicátých letech!Tehdy taky nejprve podobní Kozubové útočili humorem a všichni víme,jak to pokračovalo!Jen je stále nechme a oni nám brzy předvedou,čeho všeho jsou schopni!

https://www.youtube.com/watch?v=Bxd-tykejKQ

Jednotka morálky jeden Čestmír Strakatý. Fuj! Motá si OPBH s ROH. Božínku! Svatá ty prostoto! Sancta simplicitas!!

https://www.youtube.com/watch?v=wj008PHPSEg

Igor hezky zareagoval na Xavera… Solidně a seriozně ho hájil. Takové zavanutí konce třicátých let minulého století. Tak na koho se teď ukáže prstem! Kdo bude označen!?? 

Dobrou noc!