Neděle. Chaos a neustále změny mě unavují

Něco někde tluče. V posledních dnech si dost časta ráno vzpomínám, co je za den, v kolik co kde mám... Dnes? Neděle. Ale něco tu tlouklo. Otáčím se k oknu. Venku - sluníčkový den. A na parapetu Micicinda. Dívá se do zahrady. Naštvaná, že otrok nepřiskočil a nepustil ji dovnitř. Tak lezu. Šest. Otevírám okno. Brrr! Chlad. Teplo, zima, teplo, zima... Já už chci normální neřízené počasí. Už mě nebaví chaos... Beru ntb. Zalézám do sarkofágu. Okamžitě spím. Devět. Je čas.

Je fajn, že se nestresuji - za maminkou. Stihnout do oběda. A co náš oběd! Ten mám pro dnešek vyřešen. Uvařeno.

Skyp. Linda.

- Vláda se furt rozhoduje, jestli zavřou ty drogerie nebo ne.

- Ještě že mám dost linek a řasenek.

- Až tě zavřou doma, budou ti na nic. Nesmíš na výlety do Polska.

- Ještě že jsem si to minulý týden jen tak vyzkoušela. Svobodně do Polska. Stejně tam nic nemají.

- Fejkový Faltýtnek na Twiteru: Pomalu zahajujeme předprodej na vánoční koncert dua Vláďa a Adam. Je u toho Adamova fotka.

- A ten druhý je kdo?

- Kremlík. Jako že Adama čeká to, co Kremlíka. Hlavně aby nám nezavedli to, co ve Španělsku.

- A co tam mají? Z čeho se radují?

- Zákaz vycházení. To pak když jdeš s pejskem, dají ti pokutu.

- Ještě že mám kočku.

- Vidělas, jak je mrazivě?

- Počkej, jdu se mrknout na petrklíče. Jo, přežily.

Mluvíme o tom, co si můžeme koupit a co ne. Kde mají zavřeno a kde ne. Jsem překvapena, co běžných věcí je pro mě nedostupných.

- Mami, umyla jsem si terasu.

- To je teď času, viď? A vidělas včera nejdražší hotel ve Špindlu HARMONY - jak se vylidnil? Nechtěli jídlo z okénka. Tam jsme byli na dovolené dvakrát od fy. Vánoce pro dva tam přijdou asi na devadesát tisíc.

Lindina kamarádka má na kraji Phy hospodu.

- Však jsem Míše navrhla bezva bussiness plán - výdej piva z okénka. Ale upozornila jsem ji na ten status z Twiteru:

- Navrhuju k těm devíti variantám DPH za pivo zavést ještě jednu sazbu za točené pivo z okénka během karantény.

- Neslyšela jsem premiéra. Asi zas patlal češtinu a slovenštinu. Hanťa. Na Twiteru píšou:

- Bude projev premiéra nadabován do češtiny?

Prý kdyby ho dabovali do znakové řeči, zamotají se tlumočníkovi ruce. Jakeš jednoznačně překonán.

- No, ono to není žádná legrace. Jakeš, Jakeš. Já si musím dávat pozor pokud použiji adaptovat dům a adoptovat dítě; restituovat a restaurovat. To víš, nervozita veliká, jako celá Afrika.

Petroušek zvoní:

- Peťuš, polévka je ohřátá. Můžeš se dostavit. Vezmi to přes kvasnice. Kdyby nás zakázali, ať mám doma.

- Jo, přijdou dnes mladí. Řekl jsem jim, ať přijdou pěšky. Doku je sluníčko.

Jdu nakouknout na FB. Minulý týden jsem po Lvech viděla naše "hvězdy". Válely se na ulici, na červeném koberci jak poslední grenadýr. Čtu:

Dagmar Havlová ztratila vědomí: Jako malá smrt, píše bývalá první dáma

11. března 2020 10:32

Z udílení filmových a televizních cen, které proběhly tento víkend, si bývalá první dáma Dagmar Havlová (66) neodnáší jen příjemné vzpomínky. Přestože si slavnostní večer Českého lva užívala a hýřila dobrou náladou, následný večírek pro ni skončil náhlou nevolností.

Bývalá první dáma na svém instagramovém profilu vysvětlila, co se přihodilo. "Ztratila jsem vědomí, poprvé v životě. Jako malá smrt," napsala herečka s tím, že za chvilkové bezvědomí mohl patrně vydýchaný vzduch, což není při takovém množství lidí, které se na 27. ročníku filmových cen sešlo, nic neobvyklého.

Pod textem se bavím:

Marcela Nepejchalova Vždyt si byla totál na plech tak co kafřeš za bludy .Doufám,že jsi se setkala s Venclem špuntem flaškou v té malé smrti .No prý spadla elegantně jo jako žok .Lépe by bylo přiznat se ,že jsi byla ožralá jak prase a ne si vymýšlet ubožačko

Alois Rubáš Měla nízkou hladinu krve v alkoholu.


Alexandr Tomeš Ožrala se jako mužik na Boží hod😂😂😂

Míla Beci Alkohol je metla ,někdy s vámi zamete.

Blanka Špičáková Vožralá jak delegát ...🤪🤪😂

René Večeřa Vydýchaný vzduch....to je prevít

Pročítám. Inspiruji se. Maruška upekla houstičky. Tak já taky. 

Na jedenáctou klientka. Má připravenou tašku jídla. Vichřice. Ve svém věku - co ona zvládne! Sedmdesát let, drandí na kolobrndě. S ničím a s nikým se nepáře. Aktivní, srdečná, pomáhající, láskyplná. Na všechno nachází řešení. - U sousedů pracují na zahradě. Nebo spíš sedí na slunci okolo stolu. Mladí zdraví. Bože, proč mě cvičíš!! Já tady zkrátka hmotu jejich domu nechci. Klientce ukazuji, odkud nám proudí sluníčko na kytky.

- Iri, to bys tu měla čtvereček nebe nad hlavou. Braň se.

Jedu koupit zázvor. Zas nemají. Až zítra. Beru mouku fazolovou, cizrnovou... Balíček kopru. Balíček petrželky kadeřavky. Jo, a ředkvičky. Nemohu nalézt kvasnice. Nemají. Ani krabičku. Ani jeden druh. U pokladny vykupuji narcisy. Ve vzduchu plave neklid. Chaos. Nejistota. Podiv. Co běží za film, za plán na pozadí...

Obědváme na terase. Zalitá sluncem. Péťa bručí. Nerad jí venku. Nerad jí na terase. Je klasicista. Sjede kopec na lyžích a pak už se z něj nehne. Mám ráda střídat sjezdovky, procvičovat se v postřehu... Tak tedy terasa. 

Zadělávám na bagety. Díky FB, za inspiraci ke změně! Maruška vystavila na odiv fotečku svých houstiček.  Bagetky, chleby - příště. Dnes houstičky.  A rybí pomazánku. Zbylo mi kousíček makrely. Její kůži pokládám před okna na misku. - Tak který tu bude dřív?

- Podívej, ten rezáč je drzoun! Dívá se Micce do boudy.

- To on jen klepe a čeká, jestli je doma. Jestli půjde ven.

- Nepůjde. Je tady.

Co bys řekl švec, kůži z ryby hladově hltá moráček. Fotím ho. Pomalu otevírám dveře. Zbystřil. Zastavil žvýkání.

- Neboj se. Jen to dojez.

Prchá pod plotem k sousedům.

Naše kočka přízemní - kocourek asi taky. Našel si její cestu. Kočka leze dírou... 

Mladí jsou kupodivu tady. Mažu housky rybí pomazánkou. Zdobím je ředkvičkou, medvědím česnekem, papričkou... Z trouby vytahuji jablečný koláč. Mudrujeme se snachou, co kde běží, co na nás kde kdo chystá. Skypujeme s Lindou.

- Chjo, doufám, že se na Velikonoce sejdeme.

Naše předškolačka přišla o první zoubek. Její maminka cítí to, co já. Chaos:

- Mně už Velikonoce nic neříkají, jsou pro mě stres. Nemám je ráda. Už ani Vánoce.

Mrňous se zapojuje:

- Jediné, co mě na Vánocích štve je, že na ně musím čekat.

Tomu rozumím. A čekám moc a moc ráda. A co nejdéle. Pokud možno celý advent.

Petrouškova neteřinka se tu stavuje se svou holčičkou. Neteřinka krásná byla, krásná je, krásná bude. Obdivujeme její asi rok starou holčičku. Probudili jsme ji. Nechtěně. Holčinka natahuje. Nechává se vytáhnout z fusáčku. Objevuje na zahradě, co tu všechno máme. Kohouta, sovu, trpaslíka. Jsem sama překvapená, kolik dekorací... :-) 

Jdeme dovnitř. Teplo. Užívám rodinu. Tušíme, že se takhle dlouhou nesejdeme. Pomaloučku se sbírají k odchodu. Sklízím. Rovnám myčku. Nejraději bych zamířila do postele. Kontroluji FB. Včera jsem napsala:

- Dnes mi psala vláda. Poslala SMS. Heč!

Čtu vtipné texty. Dnes mi Iriska napsala:

Iris Irenidae Irenko, Ty nevíš, že se jména píší s velkým počátečním písmenem? A kterou Vladimíru jsi myslela? 🤔😉

Je duchaplná, vtipná, krásná. O čem to píše? Jdu se mrknout daleko na začátek před komenty. Aha, rozumím. Vracím se. Jo! Rozklíčovávám vládu a Vladu.

Nemám dnes jiskru. Inspiraci. O půlnoci jsem poslouchala tiskovku, co všechno nesmíme. Docela by mě zajímalo, kde se v přírodě vezme taková malá biologická potvora. Skácí hospodářství, sklátí lidi do platebních neschopností... Naplánovali krizi. Nešlo to? Ale jo. Vždycky najdou cestu k plnění plánů. Jenže já, vy illumináti illuminátští v tom vidím taky něco pozitivního. Třeba to, že džihádisti táhnou domů. 

Kdypak si asi tak nasadím jen obyčejnou textilní roušku... Budu ji potřebovat? Jen na prskání a ochranu před ním. Koupila jsem bednu octa na mytí v domácnosti. Zítra si vyrobím svou dezinfekci. Pro jistotu:

https://tojenapad.dobrenoviny.sk/vyrobte-si-jednoduchu-domacu-dezinfekciu/?fbclid=IwAR2ArL12g4GxXinPvWgF99hY_bllY20ZhmXE-J-ynyKYIKO_yA3HUYuk87Eddssdd

Jsem moc ospalá. Nebo unavená z informací? Z měnící se situace? Všechno ustojíme. Je to cvičení CO. Jak to bude, tak to bude. 

Dobrou noc!