Neděle mimo plánek
Poslední srpnová nedělenka za námi.
Asi ve tři ráno jsem četla o smrti Karla Heřmánka. Nikde nic. Jen na jednom zdroji. Pak někdo psal – fejk. No jo, ale proč jsem četla jeho životopis? Protože až ráno vyšlo najevo, nebyl to fejk. V pátek se stalo. V sobotní noci jsem našla. Teprve dnes zveřejněno.
První zpráva dne:
Lenka Kubínová .
R.I.P. Fešáku Huberte !
Bolest byla silnější než jeho touha žít a "jedno"
špatné rozhodnutí si bohužel vybralo svou daň, je mi to moc líto a soustrast a
sílu jeho ženě Hance a celé rodině
At je mu země lehká
Zemřel herec Karel Heřmánek 76 let, na střelnici obrátil zbraň proti sobě
Čtu moc hezký text o právu a neprávu na smrt. Ty vorle. Teď ho hledám. Byl tak výstižný. Ne. Hledám aspoň své aktivity- páčika. Ne. Vymazáno. Nedala jsem žádného páčika. Dobře. Mažte! Mažte až tam!
Pod smazaným příspěvkem zbyl jen Lenčin komentář:
Jarko, tak to není, Karel Heřmánek je obětí covid mediální hysterie. On netrpěl žádnou duševní chorobou, měl ochrnutou půlku obličeje a zánět trojklanného nervu a nesnesitelné FYZICKÉ bolesti - následky očkování . On se moc bál o život a moc se bál covidu z důvodu té hysterie a v září 2020 dokonce ze strachu napsal dopis vládě a žádala o vyhlášku nakazující zavřít všechna divadla, protože se bál, že jeho a jeho herce publikum nakazí. Bohužel podlehl té covid falešné hysterii a nechal se opakovaně očkovat. Ty bolesti musely být nesnesitelné, i to jsou důsledky těchto toxických vakcín bohužel... je mi to moc líto, měla jsem ho ráda a jeho rodina je překrásná - žena, synové .... budiž mu země lehká https://www.irozhlas.cz/kultura/divadla-asociace-nezavislych-divadel-karel-hermanek-divadlo-bez-zabradli_2009182037_ban?fbclid=IwY2xjawE4n0RleHRuA2FlbQIxMAABHWIuVJgbxNjxILt91ECuXb66VS0QpiIBD01L-lA7RR9S0p596GKsjmNVLg_aem_KyH5gCeZoNrebp6vmAcP_w
Pod mým rámečkem
Tak já ve tři ráno četla, že se zastřelil. Jeho životopis... Ale pak nikde nic, že je to fejk. Pokud není, budiž Vám, p. Heřmánku, země lehká! Krásně jste hrál lidem.
Lenka Kubínová
Není to fejk bohužel a další obět covid fašizmu, měl silné fyzické bolesti, ochrnutou půlku obličeje, zánět trojklaného nervupamatuješ jak napsal dopis vládě v září 2020 a požadoval uzavření všech divadel plošně, protože se bál, že publikum - diváci nakazí jeho a jeho herce ? Bohužel udělal špatné rozhodnutí v podobě teček a to si vybralo svou dan. Tolik se bál o život... je mi to moc líto, má krásnou rodinu, ženu, syny ... tragedie, další lidská tragedie https://www.irozhlas.cz/kultura/divadla-asociace-nezavislych-divadel-karel-hermanek-divadlo-bez-zabradli_2009182037_ban?fbclid=IwY2xjawE4n0RleHRuA2FlbQIxMAABHWIuVJgbxNjxILt91ECuXb66VS0QpiIBD01L-lA7RR9S0p596GKsjmNVLg_aem_KyH5gCeZoNrebp6vmAcP_w
Dozvídám se, že měl obrovské bolesti po operaci kyčle v roce 2020. Uvěřil. No jo, nečetl, neposlouchal Pavla Zítka. Ten si to teď odskáče. Ne za útěk. Za poplašnou zprávu – varoval před zabodáváním. Pan Heřmánek se tak bál, že si nechal bodnout víc šotů. Kdo ho poplašil?? Z Herbalife vím, že nemám podléhat nemoci aby, kdyby. Ale kdyby se nebál, nedal by si, dnes by tu ještě byl. Nechodila jsem v jeho botách - úporné bolesti. Asi nesnesitelné. Ale se zánětem trojklanného nervu mohl žít. Už by nehrál. Žil by. Potěšil nás tolika krásnými rolemi. Už je s Belmondem a Delonem. Hoši, byli jste skvělí!
Prázdniny končí. Petroušek se mě ptal, jestli jsem někdy měla devatenáctidenní vánoční prázdniny. Neměla. Protože za mého dětství se končilo den před Štědrým dnem a do školy se šlo druhého, případně třetího ledna. Tak to bylo i za mého aktivního působení ve školství. Zdá se, jako by byly uměle prodlužovány dny volna na úkor výuky. Spočítejme si, kolik dnů vyjde na učení z deseti měsíců, když v každém měsíci se těšíme na prázdniny a volníčka. Do toho exkurze, divadla, přednášky ve škole, najednou výuka matematiky a češtiny (jako základ, absolutní základ trivia – umět číst, psát a počítat jak v dobách Marie Terezie) se scvrknou na pár hodin v roce. Vždycky jsem učila, jak byla MT osvícená, jak dbala, aby poddaní byli maličko vzdělaní. Dnes to vidím trošku z jiného úhlu. Vzdělaní jen do té míry, aby si přečetli vylepené rozkazy, příkazy, upozornění – co se stane, když… Žádná vysoká matematika. To až v dalších dobách. Když jsem tuhle poslouchala, co museli zvládnout spočítat studenti reálných gymnázií v devatenáctém století, spadla mi čelist. Předčítala jsem úlohy Petrouškovi. A to je nějaká chytrá hlava. Umí počítat bez kalkulačky, má úsudek, odhad. Vůbec netušil, o co jde.
Připomenutí:
V závěru jsou themata písemných zkoušek maturitních 1885 pro abiturienty reálné a gymnaziální. Matematika - deskriptivní geometrie:
1. Sestrojte osu dvou mimoběžek, z nichž jedna jest rovnoběžná s půdorysnou, druhá s nárysnou.
2. Zobraziti průsek šikmého trojbokého hranolu, jehož podstava jest v půdorysné s rovinou všeobecné polohy a sestrojiti síť jedné části.
3. Na první rovině stojí přímý kužel kruhový, střed podstavy (-12-28,0, její poloměr = 6, výška kužele = 15) když jest střed promítání = 0+60+10 a úběžník paprsků světla = (+12 0 - ... Si doposlechněte v 1 hodina 20 minut.
Odkaz na vysílání o úrovni maturit v roce 2020: https://www.svobodny-vysilac.cz/2020-06-18-aktualni-komentare-ans-phdr-vladimira-vitova-a-ing-mgr-pynelopi-cimprichova/
Přepis části pořadu – odkaz zde:
https://www.poctenickozesrdce.eu/l/kazdy-den-okamziky-radosti/
Znovu. Nedělenka. Dnes mohu dlouho spát. V noci jsem usnula u psaní. Právě odbila půlnoc, dnes krátké ohlédnutí. Ráno jsem si vypila svůj půllitr horké vody a zalehla. V jedenáct jsem se probrala ze svých šesti hodin spánku.
- Dobré ráno! Tady už se nespí!
- Dobré ráno, Petroušku! Mám ti uchystat svačinku?
- Ne, dostal jsem dvě buchtičky u Míly. Takové slíváčky.
Mixuji si snídani.
- Víš, že je tu Petr?
- Co tu dělá?
- A hele, přijel klempíř.
- Možná chtějí už mít tu střechu hotovou do úplna. Běž se zeptat, jestli kafe.
Tak dnes žádný bazén, žádný relax. Jdu se namalovat.
- Nechtějí.
Čas utíká rychleji, vylezeš-li později. Byla taková zásada některých učitelů: Čím dýl do třídy vejdeš, tím dřív z ní odejdeš. Nedala se praktikovat na soukromém gymnáziu. Chodila jsem do třídy vždycky včas. Než zapíšeš do třídnice téma, absenci. Zkoušení. Výklad. Zvonění. Počkat – hodinu končím já. Ještě shrnutí. Zadání dú. :-) Pětačtyřicet napěchovaných minut.
Jdu vymáchat lavor prádla v octové vodě.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-25-uroda
Cestou zahradou ke šňůře a od ní mlsám. Děkujeme, Přírodo! Sice nám zmrzly vlašské ořechy. Zato lísky se letos oklepávají jedna radost. To je práce! Lézt pod keřem a sbírat. Sbírat. Tlouci kamenem. Dnes jsem si od chaty donesla takové podlouhlé. Nechtěla jsem je hodit do těch velkých kulatých. Doma jsem je louskala louskáčkem, loupacími kleštěmi. Ne, to není ono jako kamenem. Je třeba volit takový úder, aby se skořápka pouze rozskočila. Abys nerozplácl semínko. To miluji. Mám svá místečka. Skořápky jsem si smetla na hromádku. Někdo mi je někam uklidil.
- Petroušku! Ty skořápky mi tu nech! Dám si je do pytlíku a v zimě s nimi zatopím.
Mám v plánu udělat metýnku se švestkami. Ruším plán. Rychlou třenou se šlehačkou ke kafi.
- Petroušku, jdu na chvilku k tobě.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-25-a-spali-a-spali-vsichni
Venku dusno. Jako kouzelným proutkem jsme oba uprostřed hovoru zvadli. Vlastně jsme spali všichni tři. I s Žofkou. Jenže ta nemusí vařit. Ježiši! Půl druhé! Nechávám ho podřimovat. Utíkám rychle dát brambůrky na páru. Poslední od mého klienta. Budu potřebovat další. Nebo si vykopu naši drobotinu. Rychle vytahuji z mrazáku mořské ryby z Polska.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-25-u-nas-se-dnes-pracovalo
Běžím s kávami do zahrady. Pár bagetek s česnekovou pomazánkou a navrch zeleninku. LP brousí starou skříň. Chtěli jsme ji obrousit na dřevo. S bílou patinou.
- Podívej, pod tou bílou je ještě email.
- Kašli na to. Necháme ji takhle. Vždyť stejně bude támhle v tom výklenku.
Vedro. Sbírám cestou znovu rajčata. Do pusy. A okurky. A zas si tluču oříšky pod lískou. Slaďoučká jádra.
- Peťuš, už máme košík plný.
- Chtělas´ do bazénu. Venku se o tři stupně ochladilo.
- Ještě půjdu.
Ne, nešla jsem. Zatáhlo se. Servíruji venku.
- Já nejdu ven. Tam je zima.
- Jaká zima? Vždyť je léto!
- Ale začíná pršet.
- Víš co? Ty běž dovnitř, já si svůj oběd sním venku.
Dojídám. Ze zahrady volá LP:
- Dobrý den!
- Počkej, počkej. Mám pro vás…
- Ne. Jedeme domů.
Utíkají k autům v začínajícím dešti. To je stará generace. Pracují, když je potřeba. Třeba i v neděli. To nejsou ajťáci. To jsou rukodělci. Řemeslníci. Umělci, kterým je třeba vzdát hold. To je ten pán, který říkal, že po něm nikdo nenastoupí. Ale že tu jsou ti, co umějí všechno. Ukrajinci.
Hle, hle, jaké paláce si doma vystavěli:
No, tak přestaneme závidět. Soustředíme se na své nemovitosti. Sice nemají věžičky, ale jsou naše.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-25-prohlizime-skladek-a-budouci-interiery
K večeru se jdeme podívat na vysušený skládek. Včera jsme ho vystěhovali, nastěhovali. Hezky jsem vytřela. Čeká na úrodu. Letos jablíčka nebudou, jen pár. Ale brambory, mrkev… Všechno tu prospívá u šancovní zdi v nádherné atmosféře až do jara.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-25-zbyl-mi-sem-z-alchymistu
Prohlížím si ještě program Theatrum Kuks. Počasí vyšlo. Divadla, barokování, všechny možné akce senzační. Dnes se jelo dokonce autobusem na výlet. V batůžku jsem našla dva šémy z představení Alchymistů. Jeden jsem dostala dodatečně od herečky. Ten do sebe šoupnul Petroušek.
Ve 20:32 jsem v ledničce našla korbáčiky z Petrova z těch jejich sklepů – Slíže? Plže? Poslala jsem Lucce zprávu, že je ještě stále držím v obalu. Mají expiraci do září. Těším se na ně. Hledím. Ona minutu před tím poslala zvukovou zprávu. Tahle propojení mám často. Ve stejné vteřině kontakt na druhé straně i u mě.
Další krásný den v hotelu ZE-MĚ je pryč.
Zítra do dalšího týdne. Jak říkám. Jedeme z kopečka k vinobraní, Hubertově jízdě, Dušičkám, Rovnodennosti… Cože? Vždyť teď byla nejkratší noc v roce. Jo, Zemička se točí, točí. Nebo kdo se vlastně točí? Nebo jak to je? Ve snu se třeba dozvíme...
Dobrou noc!