Nejsem číslo, jsem živá, fermentuji

CO VŠECHNO MUSÍ UDĚLAT JARO

František Halas (1901-1949)

Vytáhnout trávu z hlíny

a na zeleno natřít.

Načernit pěkně stíny

a všechno živé sbratřit.

Všem hadům svléci kůži,

načesat řádně louky,

spočítat lístky růží

a pruty leštit, brouky.

Nachystat noty ptáčkům,

obléci nahé stromy,

vysmát se poškoláčkům,

pozlatit střechy, domy.

Rozmíchat v lese barvy

a kdeco zrána zrosit,

probudit v zemi larvy

a teplo do děr nosit.

Včeličkám květy sladit

a děcka nutit vstávat

a kožich kočkám hladit

a peckám jádra dávat.

Pravda, pravda. Jaro má napilno. Tuhle básničku jsme se učili ve škole zpaměti. Když si ji dnes čtu, je těžká. Ale posloupnost v písničce Když jsem já sloužil, se taky člověk naučil.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-04-21-rano

Po ránu mám taky napilno. Chci se v Hradci pro něco stavit. Mixuji si sportovní výživu. Pro jistotu do malé termosky rýži s pahankou. Namočila jsem večer do octové vody. Vyplaví se arsen z hnojiv tam, kde rýži pěstují. Je to totéž, co u nás. Hnojí se pro vyšší výnosy. Slévám vodu. Proplachuji. Vařím s kurkumou, houbami, pórkem… Do všech druhů rýží přidávám cibuli snapíchanými hřebíčky. Mám ráda vůni hřebíčku. Osolila jsem kvalitní keltskou solí. Na pánvičce restuji cibulku. Vmíchávám. Termosku vyplachuji horkou vodou. Vtlačuji rýži. Doprostřed natvrdo uvařené vajíčko. A rajčata. Ještě čtyři dny bez masa… Odčervovací kúra skončí. Na těle pociťuji změny.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-04-21-na-posledni-chvili-ale-stihla

Na nádraží přibíhám na poslední chvíli. V podchodu slyším, že na třetí kolej přijede rychlík na Phu. Ireno, jako celý život – furt dobíháš. Ale stíháš.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-04-21-z-bazenu-na-nadrazi-s-vyzivou

Hradeček. Černigov. Děsí mě zavřený podchod. A ne! Otevřen průchod. Na obou stranách pracují. Obchody dostanou nový kabátek. A já dlouhým tunelem vybíhám na druhé straně široké dopravní tepny. Volám Ivance. Něco jí nesu a něco od ní potřebuji. Vychází mi vstříc. Přiběhne do bazénu.

Fronta u pokladny. Moji hoši z naší pevnosti jsou tu.

- Ahoj! Jedu dřív.

- Ahoj! A my přijeli dýl.

Pán u pokladny se nemůže trefit do pinu. Nevidí na to. Má to černé.

- Já bych chtěla stihnout vlnobití.

- Dnes není. Podívejte. Je tu cedule.

- Aha, tak to si pinujte v klidu.

Dávám věci do skříňky. Jdu se osprchovat. Ivanka je tu. Ješiši. Je mi zima. Hotovo. Vyřízeno. Děkuji.

Dvě hodiny uběhly jak tlesknutí. Běžím na vlak. Stavuji se na poště. U přepážky dostávám sprchu modálních sloves. Příkazy, zákazy, nákazy. Kdysi v Svatopluk Čech v Písních otroka napsal, že dáš-li rabu bič, je horší než otrokář:

- No to sem nemůžete takhle přijít! 

- A proč? Kam mám jít? Potřebuji poslat dopis. 

- Musíte mít číslo.

- Jaké číslo?

- Támhle si ho vytisknete.

Tohle znám z úřadů. Ale na poště? Nechávám si batůžek u přepážky. Kde si co vytisknu? Nějaký pán taky bezradně kouká. Chci poslat dopis. Pod pět kusů. Ale já chci jen jeden. Vracím se zpět k úřednici. Tak teď už bude spokojena. mám číslo. Nebo jsem číslo? Kde lidem tetovali čísla na předloktí?

- No to nemůžete! Musíte počkat.

- Na co počkat?

- Až vás vyvolají.

Pění se ve mně krev. Právě mi odjíždí vlak.

- Ale já nemám na vaše hrátky čas.

- Už vás volají.

- A kde?

- Na osmičku.

- A kde to je?

- Támhle!

Už ať jsem z toho cirkusu venku! Připadám si jak v pračkovém bubnu. 

Příjemná paní vidí venkovanku z Gurunu. Je ochotná. Milá.

Na nádraží pokladní, kterou od vidění znám.

- Víte, co se mi teď přihodilo na poště?

Líčím. Směje se.

- Hnuly mi mozkem. Chtěly ze mě učinit číslo. Ale já jsem člověk. 

- To věřím. To musíte na malou poštu. U nás máme jen jedno okýnko.

- No jo, ale já nic nemusím. Navíc jsem živý člověk, žádné číslo! Jak oni nás narvou do haptáku. Já nechci být číslo!

Paní se směje a kýve. Chápe. 

Čekám na vlak. Už ať jsem odsud pryč. Cestou z nádraží si trhám květy javoru, květy sakury a březové jehnědy. Jsem si vzpomněla, že večer bude druhý díl kurzíku o kvašení.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-04-21-na-zitra

Na patnáctou paní. Věk jako já. Mám ji ráda. Dnes pesimistická. Nadává na dobu. Na chaos. Na počasí. Na oblohu. Uklidňuji ji. Ukazuji kopřivový balzám. A krém z kvítků pampelišky.

Petroušek jede pro mléko. A na sportovní schůzi. Mám čas a klid se přihlásit na kurzík o kvašení a fer… Počkej, to je synonymum.

Ptám se AI:

Ano, kvašení je česky fermentace. Oba pojmy označují biotechnologický proces, při kterém mikroorganismy (bakterie, kvasinky) přeměňují organické látky (zejména cukry) na jednodušší sloučeniny, jako jsou kyseliny nebo alkohol. Jde o přirozený způsob konzervace, který zvyšuje stravitelnost a nutriční hodnotu potravin.

Klíčové informace o kvašení/fermentaci:

• Co se děje: Mikroorganismy rozkládají cukry a škroby na kyselinu mléčnou, alkohol či octovou kyselinu.
• Příklady: Kvašená zelenina (zelí, kimchi), jogurty, kefír, pivo, víno, kváskový chléb, kombucha.
• Význam: Zvyšuje obsah enzymů a vitamínů (zejména B a C) a působí jako přírodní konzervant.
• Kvašení vs. Fermentace: "Fermentace" je odbornější název, zatímco "kvašení" je tradiční český výraz.

Kvašení (nebo také kysání) je velmi oblíbené v domácí i průmyslové výrobě pro vylepšení chuti a trvanlivosti surovin.

Kvašení - Wikipedie

Kvašení či fermentace je proces přeměny organických látek (nejčastěji sacharidů), při němž za účasti mikroorganismů a jejich enzym...

Wikipedia

• Fermentace - Bezpečnost potravin

Fermentace (kvašení) je biotechnologický proces, při němž se organické látky postupně přeměňují za účasti mikrobiálních enzymů 

• Fermentace čili kvašení - téměř zapomenutý tradiční zázrak

3. 12. 2025 — Fermentace, neboli kvašení, je proces, ve kterém dochází díky působení mikroorganismů k rozkladu složitějších látek 

Paní, která umí kvasit, nesmírně přátelská, milá. Dává svobodu, to je jasné. Tohle jsem si zapsala. Třeba se někomu bude hodit.

Fermentované limonády je dobré vypít co nejdříve po založení. Výroba limonády trvá tak tři čtyři dny. Záleží na ovoci a na startéru. Do jedné třetiny dáme ovoce nebo bylinky, cukr, zalijeme vodou a zavřeme. Cukr slouží jako startér a krmivo pro bakterie. Je nutno je pravidelně protřepávat. Pokud je máme přikryté jen plátnem, promíchávat. Tato limonáda je hotová za tři až čtyři dny. Vypijeme nebo dáme do lednicie. Tam vydrží tak týden. nenechávat obsah uvnitř láhve, aby to nezačalo hnít. Scedit, vyndat. Ovoce můžeme sníst. Už nebude tak dobré, protože bakterie si při fermentaci vzaly všechno na chemický proces. Scedit a hodit na kompost. Nebo to můžeme rozmixovat a vypít jako vlákninu.

Kvašená zelenina – ta se může nechat. Tam je konzervantem sůl. Během fermentace vzniká kyselina mléčná, ta konzervuje. Mohu ji nechat dlouho. Čím déle ji nechávám ve sklepě nebo v lednici, proměňuje se. někdy je dobrá zelenina, která se proměňuje po týdnu, jindy po měsíci, někdy několik týdnů.

Šeřík, plicník, trnky, lesní jahody kvetou. Kopřivy a bršlice.

Cukr při výrobě limonád slouží jako startér a zároveň jako krmivo pro bakterie. Teď na jaře ovoce nemá svou sílu, je pěstováno ve sklenících nebo nálevech. Konvenčně pěstované ovoce je na tom špatně, proto musíme přidat cukr, aby se fermentace rozjela.

Chemické látky se dokáží fermentací rozložit. Můžeme na ni používat cukr kokosový, třtinový, řepný i med. Bakteriím je to jedno. V literatuře píšou, že med je antibakteriální. A že nefunguje na fermentaci. Ale funguje. Do limonád je lepší dát med. Jediné – med nerozpustíme ve studené vodě. Převařenou vodu nechat chladnout, rozmíchat v ní med a teprve pak dát ovoce. Fermentace je transformace. Založíš zelí, limonádu a je to proces. Fermentace je alchymie. Nefungují umělá sladidla. Bakterie poznají, že to není nic dobrého. Není to vhodné pro naše tělo, ale ani pro bakterie. Stévie taky nefunguje.

Od střevního mikrobiomu se odvíjí kvalita života. ovlivňuje náladu, libido, život. Tlusté střevo je první mozek. Centrum imunity. Ten v hlavě je druhý. Někdy nestíhá.

Nedoporučuje se agávový sirup, čekankový, datlový do zdravé kuchyně. Vyzkouším, co na to bakterie.

Dát asi sklenici od medu – asi dvě polévkové lžíce. Vyzkouším, co na to bakterie. Sladidla přírodního charakteru by to mohly bakterie schroupat. Určitě ne aspartam. Na litr asi tři polévkové lžíce cukru. Je nutné tam dávat sladidlo? Je. Je to podpora fermentace. Pokud se nerozjede a my nezajistíme podtřebné prostředí pro bylinky a ovoce, mohou se rozvinout patogen, plíseň, hniloba. Přidáním cukru se tvoří alkohol a tvoří se fermentace.

Co se stane s cukrem? Cukr je krmivo pro bakterie. Ony ho během tři čtyř dnů zpracují. Rozštěpí řetězec v kvašení. I cukrovkář může tuto limonádu pít. Nutno vyzkoušet. Opatrně. Čím déle necháme nápoj fermentovat, tím méně to bude sladší. Tři dny v pokojové teplotě pozoruj, co se děje. Bublá, syčí, neutahuj nádobu. Zatáhni, protřepej, a zase povol. Bacha na explozi. J neutahovat na těsno. Raději přetáhnout nádobu potravinovou folií. Necháme-li to otevřené, míchat, bublinky utečou, budeme –li mít probiotický nápoj, ale bez bublinek. Rychlým startérem je zázvor. Pak je limonádka hodně bublinkatá.

Sklenice nenechávat na přímém slunci a ve velkém teple. Spíš na severní stranu a pokud máme okna k jihu, zatáhnout žaluzie.

Čím chladněji bude, tím bude fermentace pomalejší. Pokud dnes založím a máme tu teplo, už po dvou dnech se budou tvořit bublinky a dá se pít. Zkoušet. Sledovat. Hledat způsoby, jak to u nás doma funguje.

Zázvorový startér:

Fermentované limonády se vyrábějí nejlépe se zázvorovým startérem. Dělá velmi perlivý nápoj. Biozázvor nemusíš loupat. Bakterie jsou na povrchu zázvoru. Nebio ostrouhej. Nebo namočit do jablečného octa.

Alkohol z cukru ve fermentovaných limonádách maličko je. Maličko jsou všechny fermentované limonády lehce alkoholické. Ale množství je tak titěrné, že se nenaměří. Citliví jedinci po vypití sklenici mohou alkohol cítit. Já to určitě neucítím, neb jsem na něj zvyklá. Možno se podávat i dětem. Čím déle to necháš fermentovat, tím víc alkoholu tam bude. Ale pak se to překlopí do octového kvašení.

Kombucha, tibetské krystaly – nápoje z nich se doporučují až od tří let. Vyzkoušej. Čím víc cukru, tím víc alkoholu.

Sider – jablečný mošt. Na litr ještě 50 g cukru. Nechej to týden zkvasit a máš tam alkohol. Pokud máš bylinky jen na ovonění, není čeho se bát.

Cukr je potřeba tam dát. Pokud do sklenice nedáš cukr, jen vložíš do jedné třetiny bylinky, necháš stát, do vody se promítne vše ze síly bylin. Budeme mít květovou nebo bylinkovou vodu. Není probiotická, ale má jiné benefity.

Zázvorový startér se používá hlavně na výrobu limonád a na aktivace luštěnin a obilovin.

Klíčení – na noc namočíš ořechy, obiloviny, ořechy, lépe se uvolní antinutriční látky, které tělo zatěžují. Druhý den se uvaří.

Jako startér někdo používá ždibec droždí nebo kvásek.

Bezové šampaňské – na jaře bezva. Můžeš použít kůrku chleba, ale lepší je zázvorový startér… Vyzkoušej i jablečný ocet… Mám svůj.

Luštěniny večer namočím se zázvorovým startérem, někdy jen sůl, druhý den slít a vyčřit v čisté vodě bez antinutrientů.

Zajistím-li správné podmínky bakteriím, zelenině, fermentace se spustí. Je to řízený proces a není třeba žádných tablet nebo kupovaných probatik nebo kvasinek.

Na rozjezd fermentace můžeš použít i hotovou limonádu. Zbytek z minulé přiliju do nové. Nebo kombuchu nebo od tibetských krystalů.

Dělám-li kvašenou zeleninu, nálev nevyhodím, třeba ředkvičky, ale použiju ho na fermentaci další zeleniny.

Luštěniny se před vařením mají/nemají solit. Pak nadýmají, nechutnají.

Dodatečně jsem si našla na internetu:

Správná příprava luštěnin má na jejich nadýmavost. Nejdříve je to dostatečné namáčení a poté správné vaření tak, aby byly skutečně měkké.

• Luštěniny je dobré přes noc namočit, a to i v případě výrobků, na kterých je napsáno, že je není třeba namáčet, nebo že je stačí namáčet kratší dobu. Luštěniny pak méně nadýmají.
• Vodu, ve které jsme luštěniny namáčeli, vylijeme, protože s ní se zbavíme i části látek způsobujících nadýmání.¨
• Stravitelnost luštěnin můžeme zvýšit také přidáním některých bylinek při jejich úpravě, jako je bazalka nebo saturejka.

Kopřiva, pampeliška, popenec – vynikající bylinky na limonádu i do zeleninových směsí. Mysli na to, že jsou hořké. Je to správně. Na jaře jsou hořké na jaře proto, že máme oslabená játra. Posilují nám játra. Pokud nám nevadí, že limonáda nebude sladká, ale bude nahořklá, budeme mít probatickou limonádu hořkou. A dávej toho málo.

Kontryhel květ, hluchavku, sedmikrásku, řebříček jsou vhodné jarní byliny a dobré je kombinovat s kolečkem limety…

Dívej se na stromy a na keře. Magnolie, kdoule a kdoulovce, trnky, javory. Valná většina magnolií jsou většinou jedlé. Bršlici kozí noha, žabinec. Divoké třešně, třešňový květ, květ borůvek. Pokud použiju citrusy, jen oloupaný plátek. Pokud v biokvalitě, nemusí se loupat. Slupky citrusů jsou hodně hořké. Limonáda pro děti – bez citrusové slupky. Pro sebe mohu mít hořkou limonádu. Játra budou spokojena.

Smrkové výhonky. Zelí. Možné jak do zeleninové směsi, tak do limonády. Modřín.

Do láhve nebo sklenice dej asi jednu třetinu bylinek. Asi dvě lžíce. Přelít převařenou zchladlou vodou.

Ovoce s peckou i bez pecky. Rebarbora – může být. Až příště se pověnuje.

Co fermentace udělá s lehce jedovatými rostlinami. Rebarbora dobře nastartuje.

Křídlatka japonská, brambory, rajčata, rebarbora – mírně jedovaté.

Možno použít i sušené ovoce, i mrazené, nejlepší čerstvé rostliny. Zkvasit můžeme i kompotované ovoce.

Kiwi, banán ananas – moc ne. Zvláštní, co fermentace udělá s tropickým ovoce. Lépe snášíme lokální ovoce. Zfermentované tropické ovoce se nám zdá divné. Banán divný. Meloun divný. Ananas divný. Kiwi divné.

Ananas přidává do kimči a do limonád. Čerstvý ananas jim způsobuje svrbění pusy, v limonádě fajn. Jinak tropické ovoce banán, kiwi, papaya, mango – divné. Vyzkoušej. Experimentuj.

Rakytník výborný.

Na můj dotaz – mám v mrazáku vakuově zamražený květ černého bezu – vyzkouším. Mám dát vědět.

Bezinky, lípa… Z lípy výborná limonáda. Černý bez dává do zelí. Šípkový keř, levandule, měsíček – výborné. Chrpa – buď sušit na zdobení nebo do zeleninových směsí. Chrpa nebyla cítit, ale ozvláštnila barvou.

Brutnák – roste celé léto až do prvních mrazíků. Skvělý na limonády.

Meduňka, máta, sléz, tymián, jetel – výborné…

Jaké kombinace se jí nejvíc osvědčily? Citrusy, citrony, limety, grepy, med; zkuste si najít svou top kombinaci. Podpoříme trávení, imunitní systém, zpřítomní nás to, vyběhneme ven – vše pro naše zdraví, pro imunitu

Kopřiva, popenec, pampeliška, bršlice nahořklé. K nim dává sladké ovoce – víno, růže, jahody; k broskvi, meruňce se hodí máta. Zkoušej – řapíkatý celer. Mateřídouška. Denivka. Citronová tráva.

Pelyněk, čokoládová máta, zkoušet kombinace. Badyán, skořice – patří do limonád. Hlavně na podzim. Koření patří do limonád.

Nezalévat horkou vodou, bakterie na bylinách a ovoci by se zahubily. Zpomalily bychom fermentaci.

Skupinka měla dva tisíce. Tisíc se prý ještě někde toulá.

Ještě jsem vybrala z dotazového vlákna:

Nejakutněji mě zajímá kvašení medvědího česneku, který už jde pomalu do květu a pak už se prý nemá jíst. Děkuju.

Odpovědět

Veronika Hájková

Eva Němcová Evi, nejlepší je nakombinovat ho s jinou zeleninou. Kvasit ho jako samotný samozřejmě jde, ale výsledek není úplně tak přitažlivý, zvlášť pro začátečníky.

Skvělá kombinace

ZELÍ+ CIBULE+MEDVĚDÍ ČESNEK

PEKINGSKÉ ZELÍ+MEDVĚDÍ ČESNEK+MRKEV

Neboj se ho přidat hodně. Krásně tu celou směs provoní a dodá tomu šmrnc.

Pro dnešek hotovo.

Petroušek je tu ze schůze. Žofka je vždycky se mnou v koupelně. Mám zatažené dveře. Pouští ji ke mně. Žofie kňučí. Skáče mi na klín. Odbíhá někam do domu. Přichází Péťa natřít mi záda kopřivovým balzámem. Jeho hodina už odbila. 

- Podívej se, kolik je hodin!

Dobírám si ho. 

- Petroušku, čas je jen dohoda. To si lidi dohodli mezi sebou. Je bezčasí, víš?

Řehtám se jeho hrané šílenosti. Pokračuji ve hře:

- Kde je Žofka?

- To nevím. Je to svobodný zvířecí tvor. Asi si vyběhla někam po domě. 

- Já se z tebe vosypu. Kde ti krmí uši? Aha, tady!

Miluji ty jeho kecy. Ukazuje na tablet, kde poslouchám na Zprávách z Galaxie Ismaila Pereze. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-04-21-limonady-zalozeny

Založila jsem si tři limonády. Do dvou jsem dala pro jistotu vedle cukru i další startér. Který? Zázvor. Do třetí taky, ale místo cukru med.

O víkendu by mohly být k pití. Už jsem pochopila, proč se mi asi před třemi lety z limonády z černého bezu stal výborný ocet.

Dobrou noc!