Nejstarší pěvecký sbor Jaromír slaví 170. výročí
Ránko. Sobota. Cítím se dobře. Vstávat. Jde se do dne.
V domě je teplo. I venku. Petroušek zazimoval venkovní vodu. Zbývá mi ostříhat rybízy. Stromy čekají na obrytí. Ve skleníku dorůstají do jedlé velikosti poslední salátky. Radost z žití. Petroušek u bratra. Už se vrátil z lázní. Po třech čtyřech měsících od pádu ze střechy chodí. Radost.
- Jedu na houby.
- Jeď! Zatím uvařím.
Chystám játrové knedlíčky. Vyvářím kousek domácího kuřete. Čistím zeleninu. Pár našich broků, ty, které jsme vykopali předevčírem ze čtyři rostlin!!! Přidávám velké od sedláka. Peču kuřecí prsa se zeleninou. Po mnoha letech poprvé kuře. Páslo se prý snad na trávě. A běhalo.
Jdu do chaloupky. Maličko rovnám skládek. Zametám lístečky. Ometám pavučiny. Čistím okýnko.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-10-17-ranko-dopoledne
- Tady seš!
- Máš něco?
- Prošel jsem se.
Jdeme do domu. Čeká tam košík hub.
- Podívej na toho křemenáče!
- Ten roste pod břízou?
Kočky okolo nás. Petroušek jde houby čistit ven.
- Pojď se podívat. Žofka přinesla myš.
Chválíme kočku.
- Peťuš, nedáme oběd venku?
Kýve. Servíruji polévku. Kompot. Prsa, brambory.
- Petuš, na koncert pojedu o půl hodiny dřív. Ono bude hodně lidí.
- V kostele se vejdeš.
- No…
- To už aby ses šla chystat.
Pravda. Jdu se uzemnit do sprchového koutu. Vlasy. Ono bude pět. Zas přijedu pozdě.
- Petroušku, z koncertu pojedu na devatenáctou do Velichovek na Felixe.
- Tak se sejdeme doma. Pojedu na florbal.
Parkuji na náměstí. Do kostela tečou davy lidí.
U vstupu do kostela stojí nový krásný zvon Jaromír naladěný do fis. Překrásné dílo ze Zvonařství Dytrychová v Brodku u Přerova. Hm, krasavec. Kostelu chybí už asi tři roky cibule. Doufejme, že stihnou do konce roku, kdy město slaví 900 let od založení, bude cibule i zvon na věži.
Směřuji dopředu. Kostelní řady obsazené. Vlevo sedí HOSTÉ. Přisedám. Koukám, vpravo sedí plebs. V první řadě starosta a místostarostka. Raději se přesouvám vpravo. Prosím o místo v třetí řadě. Nedívají se vstřícně.
- Tady se smrskneme. Mám malý zadek.
Moc se jim nechce a mně se taky nechce jít dozadu. Paní chce zůstat na kraji. Pak ještě s kamarádkou. Lezu doprostřed. Moc se netváří. Je mi to fuk. Pět lidí do lavice je akorát.
- Bude nám teplo. Budeme se hřát.
A hřáli jsme se.
Paradoxně sbormistryně pěveckého sboru Jaromír jde tyto dvě elity přesadit vlevo. Do HOSTÉ. Jejich místo v první lavici zůstalo prázdné. Oni sedí v třetí. Ale v oddíle HOSTÉ. :-)
https://www.divadlojaromer.cz/soubory-a-krouzky/pevecky-sbor-jaromir/
Koncert začíná z chóru. Trumpeta vytrubuje andělsky…
…skladbu Marce Anoine Charpentier - Te Deum Prelude. Není v programu. Ale hlas trubky se nese gotikou chrámu sv. Mikuláše. Bože, to je nádhera!
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-10-17-koncert-170-let-sboru-jaromir
Pěvecký sbor Jaromír má 170 let. A město 900 let. Úvodní a hezké slovo má PaeDr. Jana Pavlovská. Řídila Jaromír, dnes je pomocná sbormistryně. V roce 1966 založila paní učitelka Bergerová KPH. První předsedkyní nově vzniklého Kruhu přátel hudby se stala právě paní učitelka Bergerová. Ve výboru s ní tehdy spolupracovali další kolegové z LŠU – učitelé Kočvarová, Voňka a Vlášek. Všechny jsem je znala. Pan učitel Vláček mě učil na teorii hudby. KPH od té doby výrazně obohatil kulturní život ve městě organizováním pravidelných abonentních koncertů vážné hudby. Jana připomíná literátské bratrstvo 16. století. Založili ho bohatí měšťané při zdejším chrámu. Pořídili si kancionál. Od pražského literátského bratrstva převzalo poučení, jak správně zpívat:
"Zpívej rozumně, nebeč jako tele,
Tvůj vřesk nic neprospívá v kostele…
Ale zpívej přirozeným hlasem svým,
Budeš Bohu i dobrým lidem milým."
Představují andělského trubače, který seběhl z kúru. Trumpetista Pavel Herzog z Filharmonie Hradec Králové. Někdo vykřikl:
- A z kapely 100 zvířat.
Nastupuje pěvecké sdružení Cantus. Moje srdeční záležitost. Zpívají pře pře přenádherně.
Hlavním sbormistrem Smíšeného pěveckého sboru Jaromír je Mgr. Vlastimil Kovář. Pan Kovář děkuje Cantusu. Pozici sbormistryně spolu s ním vykonává PaedDr. Jana Pavlovská. Nastupuje Jaromír. V letošním roce 170 letý. V době NO se zpívaly vlastenecké a lidové písně. Na počátku října 1856 dali učitelé podnět k založení zpěváckého spolku. Úředníci – hnidy jako dnes – nebyli naklonění vzniku spolku. Snažili se, aby se rozpadl. V říjnu založeni, už 22.11. na sv. Cecílii, patronku hudby a zpěvu, měli první koncert. V srpnu 1857 se na koncertě v Novém Městě o sboru pochvalně vyjádřil Bedřich Smetana. Za sbormistra Kovandy byl sbor ve styku s A. Dvořákem. Ten se stal čestným členem zrovna tak jako Vítězslav Novák.
Srdce stoupá vzhůru. Nekonečně děkuji za krásu.,
Šéf pěveckých sdružení si včera hezky doma zabalil odznáčky bronzové, stříbrné, zlaté za zpěv v různých věkových kategoriích. Kolik let zpívali., Popleta nechal seznamů doma. Jana mu narychlo nadiktovala. Ne, netrefili se. Rozkošně zmatečné. Vůbec to nevadí. Ptám se sousedky:
- A kdy dostane Lubošek Ročňáků?
- Já ho neznám.
- Ale on s nim zpívá celý život. To je můj soused z dětství.
Nejstarší pěvkyně zpívala se sborem 65 let. Koncert pokračuje. Mezi skladbami:
- Prosím vás, pan Ročňák medaili dostane.
Roztomilé. Připomíná mi to Hoří, má panenko. Nastupuje orchestr Slávy Vorlové z Náchoda.
- To je nějaká skladatelka.
- Tu neznám.
- Ukazuji sousedce v telefonu tuto ženu.
Srdce mi spadlo po prvních tazích smyčců k nohám. Něžná hudba dojímá a vhání do očí slzy. Ireno, tak to už jsi opravdu zestárla.
Panu sbormistrovi ze začátku vypadl mikrofon. A pak ještě znovu.
- To mi dělá Theny.
A já vím, kdo byl Theny. Totiž orchestr Slávy Vorlové hraje Thenyho skladbu Salve Regina po dvou stech letech. Zpracovala ji manželka sbormistra a ředitele ZUŠ. Rozeslali noty do Náchoda. Dnes při generálce jim to krásně sedlo. A teď při koncertu - andělské hlasy.
Theny byl regenschori při zdejším gotickém chrámu sv. Mikuláše.
Koncert končí společnou produkcí Komorního orchestru Slávy Vorlové se zpěvem sboru CANTUS a JAROMÍR.
Tak to se povedlo. To bylo!! Jenže už je po devatenácté hodině…
- Holčičky, pusťte mě, chci ještě do Velichovek na Felixe Slováčka.
- My jsme to taky měly v plánu. Ale včera byl v Hradci. Spíš jen mluvil, než hrál.
- Tak nepojedu.
To já bych jela, jenže přemístění deset minut. Parkování. Koupit lístek a je půl osmé. Ne. Jedu domů.
Kočky čekají. Petroušek ještě není doma. Á, koš s jablíčky. To tady asi byla Linda.
- Lindi, já jsem byla na koncertě, nemohla jsem ti to vzít. Jé, děkujeme za mlíčko. Mohlas´ jet se mnou na koncert.
- Mami, já jsem teprve v půl šesté skončila sekání trávy. Mám tu bagr. Chybí mi patnáct metrů chráničky.
- Tak jsi jela do Hradce?
- No. Původně jsem koupila padesát metrů za cenu co teď za patnáct.
- A ještě benzín.
- A ještě hodina cesty.
- Chjo. Holčičko moje. Kdybych tu byla, dala bych ti knedlíčkovou polévku.
- Já ji tam viděla. Dala bych si, ale Péťa spěchal na florbal. Tak jsem se aspoň napila šťávy z kompotu.
- Z tvých jablíček.
- No, viděla jsem v něm meruňky. Měla jsem chuť, ale uháněla jsem domů. Kotě už umí seskákat po žebříčku z chaloupky. Pátého listopadu pojede do nové rodiny.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-10-17-zofie-akrobatka-zlodejka
Petroušek je tu. Točím Žofku jak akrobaticky chodí po hraně šuplíku s bonbony. Umně strká hlavu do pytlíka. Loví tam dobroty.
Dnes volili druhé kolo do Senátu. K moci volí blázni blázny. Dozimetr – bože, bojím se. Mrtví. Prezident prý byl hrozně naštvaný, že musí několik hodin na letiště. Pak z Casablanky do Phy. Do Černoučku. A totéž zpět. A madam za 106 500 se ani nenemáhala. Jen vzkázala, že má nárok si odpočinout:
Radka Tesařová
Co vlastně dělá Eva Pavlová za 106 tisíc měsíčně ?
Redakce Parlamentních Listů se zeptala Hradu.
Hradní reakce ovšem konkrétní výčet činnosti první dámy ani odpověď na to, jakým způsobem Eva Pavlová "slouží zemi", jak uváděl prezident, neobsahuje. Odkazuje na webové stránky Hradu.
O jakých aktivitách první dámy informují hradní webová stránka, na kterou byla redakce upozorněna? Za měsíc září, který bezprostředně předcházel odjezdu Pavlové na dovolenou, obsahuje výčet jejích aktivit celkem 12 akcí, tedy zhruba jednu za tři dny. 1. září se Pavlová zúčastnila zahájení školního roku v Roudnici nad Labem, což je zhruba 9 kilometrů od obce Černouček, kde mají Pavlovi dům i trvalé bydliště. Den poté zavítala první dáma na Vysokou školu báňskou v Ostravě. "Součástí návštěvy byla také prohlídka univerzitního zázemí pro psychologické a kariérní poradenství.
Další pracovní program měla Eva Pavlová až více než týden poté, kdy se na Pražském hradě setkala s národním týmem kuchařů a cukrářů.
Po třech volných dnech se manželka prezidenta vydala na návštěvu základní školy v Mníšku pod Brdy, kterou uskutečnila při příležitosti 70. výročí založení školy. Den na to zavítala Pavlová do dalšího vzdělávacího zařízení, tentokrát to byla Škola EU v Praze.
Další den, ve středu 16. září, měla Eva Pavlová dva body pracovního programu. Nejprve se zúčastnila otevření "prvního Komunitního mediačního centra v České republice, které má sloužit nejen ke smírnému řešení sousedských a mezilidských sporů" a poté doprovázela svého muže na prezidentské návštěvě severozápadu Čech, kde si prohlídla řadu památek, navštívila botanickou zahradu, absolvovala pracovní oběd .
18. září po boku prezidenta Pavla uvítala na Pražském hradě jordánského krále Abdalláha II. s manželkou. Po několika volných dnech zajela do pražského Grand Hotelu Bohemia na pracovní snídani s představitelkami mezinárodní organizace Diplomatic Spouses' Association (DSA).
Ve čtvrtek 24. září se v obci Provodov-Šonov zúčastnila slavnostního otevření venkovní učebny ARCHIMEDES. Provodov-Šonov se nachází zhruba 15 minut jízdy autem od obce Česká Čermná, kde mají Pavlovi chalupu.
Další pracovní program měla dle hradního webu až týden poté, kdy na Pražském hradě s manželem vítala rumunský prezidentský pár. 1. října těsně před odletem na dovolenou v hradní kanceláři setkala se zástupci "seniorů a seniorek z celé České republiky.
V průběhu měsíce srpna absolvovala pouhých šest bodů programu, tedy jeden každých pět dnů. Stejné to bylo i v červenci, šest zveřejněných pracovních bodů, jejichž součástí je však uvedena i návštěva karlovarského filmového festivalu, účast na koncertu festivalu Smetanova Litomyšl nebo návštěva premiéry opery La traviata v Rakousku.
Nu, tak si jdu odpočinout. Snad zaslouženě.
Dobrou noc!