Nekousavě kousati - synchronicita

Dnes mám na dopoledne program. Natrhám dvě kytičky fialek. Teda – to je předpoklad. Hezky je uvážu. A daruji pro radost. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-04-20_Ranni_zahradou/

Vybíhám do zahrady. Na kopřivy. V županu. Brr. Ledově fučí od hor. Vytahuji dvě pampelišky s kořeny. Pasu se na bršlici. Velká bylina. Poklona jejím léčivým vlastnostem. Prý na 26 nemocí! Ale psssst! To se tají! Velký plevel. Natrhám ty dvě kytičky fialek? Ale až po snídani. Ustrojím se. Jednu pampelišku jsem si umixovala s kopřivou do jídla. A synchronicita – došel mi skvělý mail od Blaničky. Tedy jednu pampuchu krájím a spařuji horkou vodou. Popíjím čaj. Prý účinný.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-04-20_Mroucin_snida/

Moureček si vždycky trpělivým čekáním a hleděním ze země na linku vynutí pozornost. Ano. Snídat! Nic neříká. Jen sedí. Máme se učit trpělivosti od zvířat. 

Mám dost času. Od půl osmé se chystám na jedenáctou na opravu zoubku. Ještě ty dvě kytičky fialek pro radost lékařce a sestře.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-04-20_Zoubek_jako_novy/

Ty bláho! Mám čtvrt hodiny bez minuty na teleportaci. Určitě to zase nedám. Ach, kdybych aspoň jednou dokázala let časem. Žádné fialky, uháněj! 

Vkrádám se za paní doktorkou do ordinace bez vyzvání. Vítá mě. Sestřička i lékařka milé, krásné, hodné, něžné.

- Dobré ráno! Řeknu vám na úvod skvělou zprávu. Ale to se budete radovat. Představte si! Teď jsem slyšela, že ta ukrajinská mňamka, kterou včera v Kauflandu stáhli z prodeje, je naprosto, NAPROSTO v pořádku. To je co? A ta rychlost těch testů. Už to testují prý dávno, od začátku dubna. 

Úsměvy.  :-) Významné. Ano. Jasně že to zas sežere chudý vyhládlý Čechoslovák!!! Prý tranzit do Afriky. No jo, tam asi žijí roboti, kteří by ty jedy snesli. 

Večer cestou z muzea se dozvídám o nekalé hře se zákazníky. Jak se ten med jmenoval? Med od českého medaře? Ne – Dědečkův med – tak byl označen – přivezli beztrestně a s lehkostí z Ukrajiny. Vrchovatý pesticidy, jedy a škodlivinami. Dobré, no. O našeho člověka tu nejde. Dej si mouku z Ukrajiny, neotrávíš se a nezemřeš.

Ptám se:

- Nedáme anestezii, že?

Něžná odpověď:

- Raději bych dala.

- V mžiku mi zmizely sliny. Celý život mám u zubaře takové táhlé, nekonečné. A teď mi strachy buší srdce. Sliny vyschly. 

Začínáme. Pomaloučku, maličkou jehličkou. Opatrně. Nebolí. za to jsem moc a moc vděčná. Kdysi, když jsem umírala, tolikrát mě píchali. Až jsem měla na bocích modřiny. Kost a kůže a modré boky. Bojím se injekce jak čert kříže dodnes. 

- Maličko vpravo?

- Ne, rovně?

- Trošku dolů?

Snažím se vyhovět. Kdyby mi řekli, abych si hlavu postavila vzhůru nohama, snad to dám.

Po hodině a půl si připadám jak pejsek ve výcviku. 

- Nahoru, dolů, přivřít, povolit, víc na střed, dolů, ještě dolů, ne, to je moc, vpravo, vyplivnout, nevyplachovat, jen vyplivnout, vypláchnout, znovu vypláchnout. Dejte si pítko blíž. 

- Snažím se. Plním. 

- Všechno v pořádku?

- Hmmm. 

Vždycky v okamžiku – vypláchnout, si konečně mohu odkašlat.

- Mně se chtělo moc kašlat.

- Stačilo zdvihnou levou ruku.

Jo, stačilo. Když si myslíš, že máš v puse to, co prasklo starýmu baviči Novotnýmu a pak se z toho narodilo to řeporyjský prase.

Totiž slyším otázku na sestru:

- Umíme pracovat s xy?

- No jasně.

- Zavřete? 

To nemá logiku. 

- Sevřete rty.

Ruce mi natírají rty. Jo takhle!

- To je vazelina. Dám vám do pusy kolečko.

Vskutku. Umisťuje mi do dásní nahoře i dole hebkou gumu. Měla bych seriózně napsat – jako že návlek na obuv. Ale ne. Mně to připomíná prezervativ. Jenže za chvíli mě vyvede z omylu savka. Aha. Tak ono to má díru. Hm. Je to prý pro ústní hygienu. Bezedný prezervativ. Asi lektvary, vodičky, spreje a dezinfekce nedráždí ke kašli otevřené hlasivky. :-)  Ale stejně – máš v puse nasazený prezervativ. Bléé. A protýká ti.

- Co dělá pan Novotný?

- Péťa si vezme šroubováky...

Aha, to bude asi nějaký údržbář. 

- On si vždycky zavolá, tak mu utáhne čepy, panty...

Jo takhle, ony hovoří o pacientovi... Hm. 

Sestřička se ptá:

- Trojku?

V duchu odpovídám sama sobě:

- Snad dvojku, ne?

Doktorka odpovídá.

- Trojku? Nevím. Pak použiju dvojku. Tam dozadu.

Kdo ví, co to je. Trojka. Dvojka?

- Dentim?

Sestra se ptala na dentin. Ale mně to připomíná látku denim. To už je asi čtyřicet let, kdy oblečení z ní letělo.

Dentin je mineralizovaná pojivová tkáň podobná kosti. Je podkladem celého zubu - tj. korunky, krčku a kořene. Původem z mezenchymu.

Denim je obchodní název pro pevnou a trvanlivou bavlněnou tkaninu v keprové vazbě, ze které se šijí jeansové oděvy.

- Bond?

Dobrá otázka. Odpovídám si v duchu:

- Ano, James. James Bond.

Mohli by se zeptat:

- Bloud?

- Ano, Vel Bloud!

Znovu cítím práci v puse. Jemné vrtání. A znovu. Asi dobře, že mi zoubek umrtvila. Ona ví. Je to jako když já vím ve jménu stáří. To, co vy prožíváte, my už máme za sebou. Jenže ona je oproti mně mladá. A krásná! S citlivýma rukama. Poslouchám o jakémsi velkém malém chirurgovi, jak se jmenoval? Dyntera? Nevím. Prý si na některé úkony bral stoličku. Ale byl nesmírně šikovný. A oslovoval tak, že by mu to dnes v rámci debilního genderu neprošlo. 

- Zlatíčko, miláčku... Už to bude. 

- Bond?

To už jsem někde slyšela.

- Jo, James Bond!

Nemám pojem o čase. Stále jen vpravo. Nahoru, pootevřít. Zavřít. 

- Asi použiju trojku.

Hm, to já snad použiju litr. – Ne. To byl vtip. Dám dvojku. Jak přijedu domů. K obědu.

- A dozadu dvojku.

Hm. Nechám to na ni. Ona je odborník.

Já naiva jsem myslela tehdy po extrakci stoličky, že věta, na tom vedlejším zubu je malý kázek, znamená malý. Malý, znamená MALÝ. Jenže tady jsem na špičkovém pracovišti. Tady se pracuje jinak. Prý terén pod korunku musí být připraven. Když není, za deset patnáct let průšvih.

Mám dobrou náladu. Jako vlastně po většinu dní v týdnu. 

- Tak kolipak mi to napočítáte?

- 2920,-

Cože? Na oko se zlobím. Směju se. To nezměním.

- Vždyť jste říkala tak 1800-2000 podle velikosti kazu. 

- Nó, výplně. 

Sestřička u počítače se snaží zachraňovat:

- To spočítal počítač.

Smějeme se. Dobrá atmosféra. Můj vděk a úcta k jejich čtyřruční opeře. Ano, ópeře. Byl to koncert. Sestra také pracovala. S lampou. U nich byla koncertem i minulá extrakce stoličky. Žádné kejklování hlavou. Ne, ne. Nic takového. Doktorka mi řekla den předem, že je to v technice. Ano. Je. Protože zoubek plynule a klidně odstraňovala směrem dolů. A já měla při zavřených očích pocit, že zoubek stoupá k nebesům. Měla jsem tehdy čas mu poděkovat a vzdát hold za jeho služby. Ještě teď děkuji.

- No, máte tam krytí, anestezii… Ještě kroužek tam není.

- Ten je na mě.

Děkuji lékařko za velkorysost. :-) 

Platím.

- Nemáte dvacet korun?

- Mám, třicet, ale to mám na mléko. Potřebuji vhodit do schránky u statku třicet korun.

Lékařka se vzdaluje. Nese dvě padesátikoruny a třicet korun.

- To mi vracíte víc!

- Ne. Tady máte dvě padesátikoruny na těch 2920. Příště mi dáte dvacet korun. A tady máte třicet korun na mléko.

- Jo takhle. Ne, já mám třicet. Vracím tedy aspoň desetikorunu a deset korun budu dlužit do příště. :-)

- Jé, ještě jsem si nevyfotila ordinaci!

- A co byste chtěla?

- No, injekci, kroužek v puse. (ten už mám v pytlíčku zabalený na příště.)

- Posaďte se do křesla. Vyfotím vás.

Srdečně děkuji., opakuji si termíny – bond, dentim – ne, dentin… Ostatní slova nevím.

Legračím. Jen tak si baletím dnem. Životem.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-04-20_Pro_jablka_k_zemedelcum%2C_pro_mleko_na_soukromou_farmu/

Stavuji se pro jablka. U zemědělců. Sice je drží v dusíkatém prostředí, no. Omývám je, abych z nich necítila sklep. Nebo dusík. Teď nezapomeň do statku pro mléko. Vhazuji do schránky připravených třicet korun. Kdysi mi ukazovali na trámu ve statku nápis. Zapomněla jsem – jestli letopočet a Páter Myslimír Ludvík. To byl ten, který s páterem Josefem Regnerem Havlovickým zalesnili náchodský zámecký kopec. A přivezli do Čech jiřinky. Na slavnosti 1837 tančila Božena Němcová – zvolena královnou plesu…

Mlíčko mám připraveno. Jedu. Oběd. Na šestnáctou klientka. Na sedmnáctou koncert vnuček. Mám toho hodně.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-04-20_Stihla_jsem_i_chvili_pracovat_na_zahrade/

Chvilku se věnuji přírodě. Nabíjím se. Poslouchám Pavla Zítka. Jeho jméno se neobjevilo mezi kandidáty na generálního ředitele ČT. Ano. Persona non grata. Šije do systému. Jasně. To znám. Píšu k jeho streamu.¨¨ 

Co je právo? V které zemi bylo dodržováno? Jak je to v naší LTD?!! Tady se zlikviduje kandidatura na prezidenta, na gen. ředitele lžiČT. Rada se ještě nesešla, a jméno Mgr. Zítko vyřazen! Dodal všechny dokumenty. Mám s tím svou zkušenost. Asi před patnácti lety jsem naivně šla do konkursu na ředitele školy. Výpis z rejstříku trestů -buch, buch, buch - kolek, životopis, koncepce... Hromada papírů, kterou jsem nedávno použila na zátop. Měla jsem to schováno na památku. K čemu? K breku z bezmoci?!! Totiž ředitel už byl dávno vybrán. Přijelo komonstvo s kraje. Nafoukaná kjava s dlouhými nehty. Když jsem si pak šla následně k vedoucí odboru školství, tehdy to byla paní s jménem zpěvačky Yvetty, pro své dokumenty víte co?!!! Oni je nevyndali ani z obálky!! ONI JE NEVYNDALI. Měla jsem tam totiž poznačení pod sponkou. Ještě dnes bych brečela. Já dělala stafáž vítězi. A to bylo v tom našem zaprděném městě. Proč ho tam nenajmenovali. Loni ostatně odstoupil, měl toho plný kecky za ta léta. Tak to jen na uklidněnou -i já jsem tady persona non grata. Enfant terrible. Příliš přímá, příliš otevřená, příliš pravdomluvná, příliš čitelná, příliš nespoutaná, příliš svobodomyslná. A to jsem tehdy tvrdě, ale hluboce spala a chrápala u toho, až se třásly věžní hodiny. No jo, tak to prožívám s Pavlem - tu zvůli moci. Tu skleněnou neviditelnou zeď. Zatlačuji slzu. Ať jdou do háje! Ti rádoby nyní "mocní" ne mocní!!!

Telefon.

- už jedu. Kde mám odbočit?

Rychle se jdu svléknout. Paní za tři týdny ubrala na břiše o jednotku na útrobních tucích. Zvýšila metabolickou vodu. Ale ještě nedosáhla ani spodní hranice. Odhubla asi čtyři kila. To je dost. Spadla jí trošku i svalovina. To tak bývá. Příště to bude mít lepší. Dělám z ní preferovaného zákazníka. Nákup – šup 25%. No hurá. Administrativa vyřízena. Hupky šupky na jarní koncert hlásků našich vnučinek.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-04-20_Jarni_koncertik_-_andelske_hlasky/

- Ahoj Mijanku!

Narozen 1969! Ani nevím, kolik mu je. Ale je to stále můj milovaný synoveček. Stojí s kytarou připraven na chodbě.

Mám připravené dárky pro holičky. Ale i pro dva klučíčky. Domluveno se snaškou i Petrouškem. Druhá snaška dorazí… Zvonivé hlásky zpívají písničky, které jsem slyšela na koncertě v Bastionu IV o Velikonocích. Ještě si z auly fotím most směrem k náměstí. Vždycky dávám obrázky v protisměru. Od náměstí. Tak dnes jinak.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-04-20_Vernisaz_Nekousave_kousati_-_Vladimir_Preclik

Už utíkám. Muzeum. Vernisáž našeho souseda, akademického sochaře, profesora Vladimíra Preclíka Nekousavě kousati.

Vedle mě sedí profesor Bohadlo. Pozdravuji jeho syna herce Stanislava.

- Víte, jen mu řekněte Linda – Dubaj. Totiž loni mi Linda poslala obrázky ze zahájení Světové výstavy. Stanislav na chůdách. Pozdravovala jsem ho – jako že z Kuksu. Prý jo, jo, jo. Až na Theatrum Kuks jsem na něj šla juknout. Hned byl doma. A přiznal, že v Dubaji jen dělal, jako že ví, kdo posílá pozdravy. A dceři vyřiďte – výměna sedátka u kola. Ona bude vědět. :-)

Krásné povídání o Preclíkovi. Kardinál Dominik Duka zavzpomínal na tvorbu a společné zážitky.  Preclíkův žák sochař Marek. Toho neznám. Ale moc hezky vypráví. Srdce plesá.

- Má někdo dotazy?

- Já bych jen chtěla říci, že Preclíkovi bydleli vedle naší zahrady.

- Pojďte nám to říci do mikrofonu.

- A když mi bylo asi deset jedenáct, tak za plotem kutal z lipového kmene sochu na Světovou výstavu v Montrealu. Nejevila jsem zájem. Jen maminka z toho byla paf. Jeho rodiče byli nesmírně hodní. Moc. A jeho maminka odešla snad ve sto čtyřech nebo více letech.

Sochař souhlasně přikyvuje.

- Mamka mi vždycky donesla jeho knížku s věnováním. Nevážila jsem si. Ale už si vážím. :-)  A protože podnikám, lidem vždy vysvětluji.

- Víte, jak tam na rohu vyráběli loutky?

- Jo jo, měli za oknem.

- Tak tam odbočíte a my sousedíme zahradami. Takže to je jeho pomoc, nebo pomoc jeho rodičů – výrobců loutek mně v mém podnikání. Orientační bod.

Ó, potlesk. Nebyla jsem trapná? Cestou domů mě předjíždí paní na kole:

- Vy jste krásně mluvila. No nezapřete učitelku. Ten přednes!

Nedá mi to. Volám Jarušce; ptám se, jestli jsem nebyla trapná. Prý nebyla. Prý přednes. Nezapřu učitelku. Tak snad to tak bude.

Dozvěděla jsem se

Přišla jsem pěšky domů. Peťulka už byl taky doma.

- Měli radost?

- Perfektně jsi to připravila. To víš, že měli!

Mám radost z jejich radosti. Dnes se vše vydařilo. Náramně. Jej!

- Na tady máš na zubaře!
- Jé, děkuji!

Tak to je zlatý hřeb večera! :-) 

Dopoledne jsem byla v kontaktu s dopravní společností. Měla dovézt garnyž. Když jsem skoro po dvou hodinách volala, že teprve jedu, řidič mě uklidnil:

- Já jsem potkal vašeho manžela…

Garnyž – překrásná. Ó, ó, óóó! Už je připevněná. 

Zoubek opraven.

Zahrada. Kocour. Bafan.

Klientka – bezva výsledky.

Koncert dětí. Zvonivé hlásky. Zas ti dva kluci mě zaujali krásným zpěvem.

Vernisáž. Skvělé zážitky. To byl letecký den po všem hezkém. Fantazie. Vesmírná inteligence!! Děkukukuji!

Dobrou noc!

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-04-20_Tak_to_je

P. S. 

Z FB! 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-04-20_Zabka_na_obale

Žabička na potravinách – má něco společného s Gatesem. Ale zatím nevím co.

Přátelé, pokud řešíte šelak, košenilu a karmín, resp. E120 a E904, zbystřete a buďte na POZORU Jedná se o logo s žabičkou , na které mě upozornil jeden člen naší rodiny a kterému za to ze srdce upřímně děkuji...a jsem nesmírně vděčná..

(Mimochodem, je Arab a věřte mi, oni ví a vědí!..vím o čem mluvím.)

Výrobky označené tímto logem ( podotýkám zdánlivě klamavým dojmem, zdravým životním stylem, v souladu s přírodou působícím znakem) mají právě naopak opět a zas nově co do činění s našimi starými známými a o to to celé považuji za ještě zákeřnější

Zavádějící na tom celém je, že nikde nemáte nic napsáno, ani číslo Éčka, pouze to logo

Z výrobků bacha třeba na Lídl čokoládu (zrovna jsme si jednu nevědomky koupili)ale už jedou i zmrzliny a jinak mnohé kávy na trhu...Arabica atd. - podle všeho to perou do kakaa

Edit: Nějak moc náááhod najednou, ne?!

Do ČR dorazily "ekobanány" s logem žabičky. Málokdo ho zatím zná.

Tento odkaz je nutno nakopírovat:   https://ekolist.cz/na-trhu-jsou-banany-s-logem...<br>

A tuto organizaci sponzoruje??? Hle....No co myslíte?!

Náš starý dobrý filantrop Kill Bill!!!!!!!!!!!

Jistojistě jen s čistými úmysly

Už jen samotný fakt, že to dotuje Mr.Gates mě zrovna moc klidnou nenechavá. Cokoliv dotuje Nadace Gatesových, to mi přijde proti lidskosti pod záštitou záchrany lidstva.

Nevím proč, tento odkaz je nutno si zkopírovat. https://www.gatesfoundation.org/about/committed-grants...

UPDATE Vzhledem k lavině příspěvků a komentů, že se jedná o pravý opak, že logo zelené žáby naopak znamená symbol environmentální i sociální a ekonomické udržitelnosti apod a že jde dokonce o planý poplach jsem nucena vás všechny, kteří si to stále myslíte, vyvést z omylu a bohužel i přes bezpochyby zřejmě kladný původní záměr z minulosti, si trvám na svém původním příspěvku, že o hmyz s jistotou JDE viz třeba zde:

https://www.rainforest-alliance.org/.../the-future-of.../

A protože možná ani nejde "jen" o hmyz, nechci zatím ještě nic předbíhat, jsem v tuto chvíli už několik dní, sama ve fázi pátrání a ověřování.., ale pokud se mi potvrdí na co mi to teď vypadá, budu vás určitě informovat dál!

Jen tak mimochodem, přátelé, a není vám třeba už jen divné, že doposud se objevil s tímto logem jen semtam, někdy, někde, nějaký výrobek?!

A nyní jsou najednou naše obchodní řetězce doslova zaplaveny tímto zbožím! Třeba v Lídlu, při včerejší návštěvě, už ani nešlo při pohledu kterýmkoliv směrem tento symbol nevidět..https://krkonossky.denik.cz/.../narodni-pamatkovy-ustav

https://farmersreviewafrica.com/rainforest-alliance.../

P. S. 2

Šéfka drůbežářů obviňuje ukrajinské potraviny – jedovaté

https://www.facebook.com/RadekKotenSPD/videos/3455976817983836

P. S. 3

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kuks-vraceni-dotaci_2304081818_zuj

Jo, tak dnes jsem se dozvěděla, že slavná revitalizace z peněz EU se musí celá vrátit. Ty vorle!! Tak mi tam děláme peněz a pak nám to nějaký zloděj podělá! Dobré! Všechno si zaplatíme sami!!