Neuvěřitelná! Skvělá! Radostná! Veselá! SOBOTĚNKA.

Moje karty v bance mi vydělávají poměrně dost. Do října loňského roku jsem z každé ze dvou měla na účtu připsáno pět se korun v měsíci. Kdo vám ji dá? Dvě pětistovky měsíčně za útratu. Od října - jen dvakrát dvě stovky. Snížili výšku útraty. I tak - kde dostanete za útratu měsíčně čtyři stovky? Vždy musím pamatovat na včasné splacení dluhu. Včera před půlnocí - už se mi to stalo podruhé - splácím velkou částku dluhu. Splatit plnou část? Ano. Hm. Neodepsalo se. Tak lehkomyslně entruji  ještě jednou... Šup, vysrklo mi to dvakrát... Ježkovy voči! Volám na linku. Nechají mě projít kolečkem - zmáčkni, zvol...

- Pokud jste naším klientem, zvolte jedničku; pokud nejste naším klientem a máte zájem o služby naší banky - zvolte dvojku. Pokud chcete zablokovat kartu, zvolte trojku.Pro spojení s operátorem, zvolte čtyřku. V zájmu zlepšování služeb bychom vás chtěli upozornit, že jsou všechny hovory monitorovány... Volím spojení s operátorem. 

- Kontaktujte nás v pracovní době... Nezabili byste je? Jak ovčánek projdu po numerech a pak mě pošlou do háje. :-)

Ráno se kolotoč opakuje. Rozesmálo mě to. Ovčanka... :-) Jste také pokorní ťukači zákaznických linek? :-)

Linda si zkoumá, programuje, očichává, prověřuje svého nového minýska... Vyřizuji pozdravy z FB od paní Aranky :-) Opětuje :-)

Petroušek přiváží mléko z kravína. Zvonek. Přivážejí něco, co skoro dva roky občas cestou z obchodu sleduji. :-) Čas od času se stavuji v Leifheitu. Před necelými dvěma lety jsem zaznamenala zahradní stůl a šest židlí... Šestnáct tisíc. Ne. Počkám. Po sezoně. Nic. Uběhl další rok. Jedenáct tisíc. Ne. Počkám. Po sezoně. Překvápko. Ve čtvrtek cestou od mamky - nákup. Zastávka v Leifheitu. Deset tisíc. No, mohlo by to být lepší. Vedle vzorek houpačky - taky zlevněn. Vstoupila jsem pro informace do prodejny. Ofotila nábytek. Odeslala manželovi na zápas. Včera:

- Peťuš, viděls tu soupravu ve WhatsAppu?

Líčím své dvouleté nakukování, sledování, pozorování... Seznámila jsem se - náhoda? - v minulém týdnu s manželkou majitele obchodu... Volám jí. Domlouváme se... Předávám telefon na manžela. Za hodinku mi volá manžel - v pondělí to máme doma. Odpoledne se vracím od maminky.

- V sobotu na desátou nám to dovezou.

Pak volali mně.

- Ještě budete mít pět se korun slevu. (Že by mi paní majitelka poslala pozdrav?)

Zhmotňování mi jde. Výborně! Jen to trošku trvá v čase. Samsung Galaxy - víc jak rok jsem si počkala. Stále jsem na svůj vysněný Galaxy myslela. Mám ho. Zahradní nábytek z cizokrajného dřeva - rok a půl? Někdy jsem jen vyskočila z auta, klíčky v motoru. Sleva žádná... Už ho máme. :-) Jako bonus houpačka. Stará sloužila od první sezony v našem novém domě. Dům jsem zhmotňovala od rohu hojnosti - během krátké doby se uskutečnil v reálu. Navíc jsem ho viděla o rok dřív, než stál... Dřív, než manžel rozhodl, že teda jo - postavíme dům. Vše už existuje. Stačí jen požádat. 

Zvonek. Už jsou tady. Paní a pán. Manželé. Sympatičtí. Veselí. Ochotní. Srdeční. Skládají nábytek do zahrady...

- Mamko, pojedu. Dala jsem si lívanec, oběd nechci, jedu...

- Lindi, vezmeš babičce kytici narcisů, hodinky a plody moře? :-)

Odjíždí. Milá návštěva.

Zadělávám na nudlové těsto. Chjo, to bude dřina. - Nikdy neměj očekávání! Náhodou se mi povedlo vláčné těsto, ani suché, ani mokré. Nádherné dvě tenoučké placky v cukuletu hned :-) Krása!  Petroušek je tu. :-)

- Linda už odjela? Ale nechala tady kobereček na zeď garáže...

Volám. Zapomněla jsem, že je ještě poblíž. Mysl už je na zahradě... Chci se zeptat, kde už je.

- Ahoj mami, tak jsme si právě umyly vlasy...

- A kdo si umyl vlasy? Kde?

- Babičce...

Ze zmatení přepínám na chápání. Za chvíli se vrací zpátky.

- Upozornilas pečovatelky, že zítra nemusejí mýt hlavu?

- Jj, byly rády. Zrovna servírovaly. Byla tam Simonka, pak ta brýlatá paní...

- Paní Jana.

Petroušek si něco umístil na plochu... Linda u branky čistí plochu; spěchá; loučíme se, frčí daleko.

Poledne. Zvonek. Klientka. Krásná štíhlá - přijela si, jak říká, pro manu. Loučíme se.

Zvonek. Modré auto. Blonďatá hlava před kamerou. Deniska.

Vyvaluji placku, dovářím hovězí polévku. Krájím nudle fungl novým růžovým keramickým. Jde to s ním samo. Štěňátko bílého vlčáčka stojí u nás v kuchyni vedle Denisky. Poprvé. On ví, že jsem blázen. Bláznivě mě objímá, ňuchňá, vítáme se. Hezké setkání.

- Dáš si polévku?

- Jj.

Mozaika. Nečekaná. Vyměnily si kliku. Předvádí, co už pejsek umí. Jeho růžový čenich pomaloučku černá. Odjíždějí. Milá návštěva.

Hrudí už jíme jen my dva. Oběd se podařil. Petroušek probouzí zahradu... Tahá lavici... Přeměním druhou placku na vlasové krásky. U první jsem spěchala. Druhá hromádka - skoro! téměř!! jak od maminky. Takové, jako uměla vykouzlit maminka, už nikdy neuvidím. Petroušek ty mé nazval jehličkové :-) Konečně zahrada. Dnes ji pomaloučku začneme odzimovávat. Na podzim vše sklidit, uklidit, zastrkat, zasunout, naskládat - zazimovat... Jaro nyní ťuká o den dřív, úplněk se tedy posouvá - Velikonoce by měly přijít o měsíc dřív... Petroušek dovezl olej na oživení dřeva nábytku... Koupil mi štětec, skelný papír - neboli šmirgl papír... Balím ho na dřevěný hranol. Začínám stolem. Prodavačka v obchodě mi ve čtvrtek na mou otázku poskytla nepravdu:

- Je ten stůl rozkládací?

- Ne, není.

Zkoumám ho zespodu. Ano, je. Jsou tam hejblátka, cvakátka... Petroušek na stadioně. Tichoučce se tetelím radostí. Až se sejdou všechny děti, konečně máme i zahradní stůl rozkládací. Maminka už ho nevyzkouší. Šmirgluji poctivě. Stůl rozložím, pozapínám úchytky. Židle - tři možnosti polohování. Juchů. Šest kousků k obroušení. Mám společnost. Sousedé si také udělali radost. Koupili si nový gril, sušák. Sdílím jejich radost. Jejich pes Filip uniká ze zahrady přes šance... Jak mu únikovou cestu znemožnit!?

Utírám nábytek suchou utěrkou z prachu. Nanáším olej. Zespodu, z boků, svrchu. Do sluchátek poslouchám Příznaky transformace, SVCZ. Činím se, sluníčko se sklání. Na kytky už mi nezbude světlo. Ještě napustím olejem lavici...

- Peťuš, prosím tě, jel bys se mnou do Penny? Koupíme na zimu plachtu na stůl...

- Dojedeme tam.

- A do Kauflandu?

Beru si letáky, vytrhávám si obrázky - substrát, kapesníčky s balzámem, netkanou textilii, mulčovací kůru, růže... Zajímavé. Růže, klematis průmyslově vyrobené z řetězců se vždycky chytí a dělají radost. Mám teorii: Vyrůstají v nelidských podmínkách. Jsou vděčné za něžné zacházení. - Moje péče není vzorná, ale kytky z marketu ji lépe snášejí. Vydrží spartanské zacházení... Většinou přežijí... Kdysi mi v paneláku z chodby ukradli můj pomerančový strom. Kmínek v průměru pět šest cm. Sama jsem vypěstovala. Od té doby už nikdy. Dostala jsem od Lindičky. Dnes mi ho hezky ostříhala. 

Už po tmě jedeme s Petrouškem do Penny. Tam moc nechodím. Jsou drazí. V poslední době jsou drazí i v Lidlu, Kauflandu. Odjakživa i v Tesco.... Vybíráme, hledáme... Platíme. Kaufland... Tam už jen netkaná textilie, pár maličkostí... U růží jsem si vzpomněla na Petrouškova strejčínka. Chtěla jsem mu poslat k narozeninám... Padli jsme si před třiceti lety do oka. Strejčínek už je stařičký. Nikdy na mě nezapomene s dárkem. Já většinou volám a posílám dárek ex post. Tak se stalo i letos. Volám. 

- Irenko, to seš hodná, že sis vzpomněla.  

- Bohoušku, jsem ňachla. Myslím na fůru věcí... Až přijedete na třešně - dárek ti tu schovám. A ty mně k svátku nic neposílej. Vyměníme si osobně :-) Přeju ti hodně zdraví, lásky, štěstí, hojnosti, láskyplné vztahy, hodné lidi, radost ze života, optimismus a MÍR|!!

Manželova strejčínka miluji. Bratr tatínka... 

Včera jsem nezatopila.

- Peťuš, dnes asi udělám ještě oheň...

Poslouchám Duši K. Bžunda. Poučné. Řehtám se. Noc spěje k půlnoci.

Zkouším linku své banky, abych si zaznamenala nabídku. Jednička, dvojka, trojka, spojení s operátorem:

- Máte přání?

Uau - úlek. V sobotu po pracovní době před noční odstávkou živý člověk... Vysvětluji, že bych chtěla vrátit jednu z omylem odeslané platby...

- Jděte do platby... K potvrzení...

- No, to už mi ráno radila dcera. Jenže to není víkendová platba čekající na pondělí... To nebude fungovat.

- Tak jim v pondělí ráno zavolejte, oni vám to obratem vrátí zpět...

 Tak v pondělí! :-)

Jak byste hodnotili můj den? Pro mě byl skvělý, veselý, radostný, rodinný, jen samí milí lidé... Vesmírná inteligence - VELKÉ PODĚKOVÁNÍ!

Dobrou noc! :-)