Nový rok. Začínáme. Kéž přinese dobré energie republice a jejím lidem!

První den. Dávala jsem si pozor. Od všeho kousek. Spát dlouho nebo vstát brzy? Nechala jsem se překvapit. Do postele v půl čtvrté, nemohu vylézt brzy.

Zacvičit. Poctivě. Je Nový rok. Protáhnout tělo. Pořádně.

Oběd. S Petrouškem. První letošní. Slavnostní. Spolu.

- Peťuš, mohla bych dopít ten šampus?

Nepřímo se ptám, jestli platí, že mě odveze k mamce :-) Připíjím novému roku. Za maminkou.

- Vem si deštník. Leje.

Dole u výtahu pan pečovatel ze třetího. Svatý hodný ochotný člověk. Luští s lidmi, doplňují pranostiky, vozí je do parku... Naše druhé patro - dííík. Bezva personál, milá atmosféra - tu dělá právě personál. Maminka sedí v jídelně - v té pitomé chodbě bez denního světla jak v obchoďáku. Do malé by se všechny vozíky nevešly. Logicky. Irenka se hezky usmívá. Svážejí lidi ke stolům po odpočinku. Mám v kabelce lahvinku bohemky a dvě skleničky. Připíjíme s maminkou do nového roku. Irenka začíná zpívat. Šly panenky silnicí...

Nebudeme rušit. Sbíháme po schodech.

- Peťuš, podívej!  První patro. Tma. Nikde nikdo. Ani človíček. V tmavé kukani někdo sedí.

- No. Baví se tam někdo.

- Počkej, já si to vyfotím.

Ale už se nevracím. K čemu? Pan ředitel to podporuje. Jak je vidno, paní vedoucí sem očividně o víkendu na kontrolu nepřijde. Zkrátka první patro zavřít. A pak toho, kdo to tu vede. Nekalá práce. Šlendrián. Nechtěla bych tam mít mamku. Placený personál sedí permanentně v kukani. Klienti jsou asi v postelích. 

Doma. V bezpečí. Podpaluji svíce. Kolotoč. Asi první druhé Vánoce mi ho daroval Petroušek. Zaujímáme polohu ležícího střelce. 

- Nepřeji si být rušen. Já, ani Micka.  

- To ti splním. 

Sleduji okouzlující film.

https://www.tarak.cz/muj-mily-je-andel/

Titulky - pohádkově jiskřivé. Luštím a čtu azbuku. Hlavní herečka - nádherná žena. Všichni Rusové ve filmu jsou ke koukání. Film vede k přemýšlení - jak to je? Na světě. S námi. Ráno jsem tahala kartičky. Naprostá synchronicita. Anděli, že ty mi chceš něco mermomocí vnutit do mysli? Můj andělský kalendář mi připomíná, abych nezapomínala na své anděle. Proste a bude vám dáno. Námět filmu, výkony, obrázky Moskvy - okouzlující. Vřelost, upřímnost, mezilidské porozumění. Takhle jsme se k sobě chovali dřív i tady. Děti byly přátelské. Žádná šikana, ponižování, povyšování. Doporučuji. Skvost. 

Doposlouchávám Paralaxu na SV. Snažím se pročíst asi dvacet otevřených oken. Propadám se. Slastný spánek.

Letos nejedeme na ohňoděs. Už žádný ohňoděs. Zvířata se děsila včera a ještě to nestačilo?! Nový rok lze přivítat bez strašení a exhibice. Naše pražská Kitty vyděšena včera a dnes duněním znovu. Micicinda dnes užívala samotu, klid, pohodu, revír bez vetřelce. Rozvalovala se, předla, lísala se. Přišla jsem do manželovy pracovny. Na křesílku se ozval chundeláč svým Mru! Zatápím. 

- Peťuš, co si dáš?

Chystám lehkou večeřičku. Petrouškovi na ráno svačinku. Zítra začíná další rok. Dnes ještě válendo. Po strništi bos. Pražská kavárna. Nemám své dříve oblíbené umělce už ráda. Zpívají špatnou notu. Podle peněz. Koupení. Nějak se mi do toho filmu nechce. Od jisté doby Zdendu Svěráka nemusím. Ani Hřebejka, jeho dvorní herce... Rozcházíme se v názorech. Aňa Geislerová agresivní. Nectí výsledky voleb. Uráží. Lidi zvolili Babiše, Zemana. Nemusím ty postavy milovat. Ale musím respektovat výsledky voleb. Tečka. Lumpenkavárna pražské havlující kotliny zaspala. Tak se, Svěráci, předveďte. Sleduji s asi patnácti dvacetiminutovým zpožděním.

Obrázek z války. Sestavený ze vzpomínek malého kluka. Role prohozeny - Svěrák hraje pana učitele. Tříska dědečka. Bože - taky jsem na něj změnila názor. Opustíš-li mě, nezahynu. Opustíš-li mě, zahyneš. (V. Dyk.) Omlouvám se těm, kteří jedou po starých slepých kolejích. Chápu je. Jemný Svěrákův humor :-) nedožene rozpadlost děje do epizod. Není to ono. Hlavní dětský hrdina se mi líbí. Velmi. Hraje přesvědčivě - jeho první setkání se smrtí. Umí. Na můj vkus docela hodně sprostých slov v dětských klučičích ústech. Ale asi to tak Svěrák zažíval. Scéna z filmu:

Otec se synem jdou do lesa pro stromeček. Tatík řeže pilkou.

- Hlídej, aby někdo nešel.

- Tati, my krademe?

- Ne, prosvětlujeme. To je taková prořízka, víš?

- A kdyby nás viděl hajnej, to by řekl, že krademe?

Točili i v obci Kroučová - odtud pochází manželova babička. Ještě tam mají chmelnice nebo pole. Oslnila mě kýčovitá, nesmírně krásná scéna - jízda páru koní se saněmi. Nádherné záběry. Děti s Vlkem na korbě. Sníh jiskří. Stopa saní a koníků. 

Scéna z osvobození. Maličko přehnané. Mou babičku, kterou jsem neznala, taky honil Rusáček po šancích, když šla s nůší králíkům na trávu. Kdo ví, co jí chtěl. Měl na ruce hodně hodinek. Ale babička měla velká prsa. Možná by chtěl obojí. Ve filmu Želary Rusové vybarveni taky jako hotentoti. Docela se mi to už zajídá. Osvobodili nás a neříkejte mi, že v US armádě nějaký vojáček  nevybočoval z řady. Prý do bojů posílali černochy. Na jejich životech nezáleželo. Segregace. Viz stránky Věra Ovečková - jak se chovali v Plzni! Dosť bolo Svěráka. Už nemá co psát.  Tři bratři - nebetyčná slátanina. Suma sumárum: V nejlepším přestat. 

I já.

Iá!

Ijá!

Dobrou noc!!

P. S. A zítra! Pravou nohou!!! Držíte to ve svých rukou, hlavě, myšlenkách :-) Proste a bude vám dáno!