O kočkách, o ohárcích, o konci totality
Voní tu orlářka drahocenná. Dožehleno. Žehlicí prkno tu strašilo týden. Hotovo. Super. Přešťastná. Brr. Neumím žehlit. Tedy nerada žehlím. Vyžehlíš jednu stranu; obtiskne se ti šev. Obrátíš. Žehlíš z druhé. Celovečerní hra - obrať, otoč, obrať, otoč. Dáš si to tak, abys žehlil jen po jedné straně. Mezitím se ta vrchní rozmačká. Vyměníš. Tu pomačkanou narovnáš, ale ta, co nechceš, aby se ti obtiskla, se pomačká. Ne. Nejsem určena k žehlení. Doma jsem nikdy nežehlila. Maminka žehlila pečlivě, hlaďoučce. Mami, kam se za tebou hrabu!
Před třiceti lety mě mamka i Iva učily péct kynutá těsta. Jely jsme s mamkou, Ivetou Matějovskou a její milovanou maminkou na západ. Jako by to bylo dnes. Rakousko, Švýcarsko...
- A co dám Péťovi k jídlu?
- Upečeš mu buchty.
- To neumím...
Porod. Iva přišla. Od oka nasypala ingredience. Vařečkou hnětla, hnětla, vykouzlila krásné těsto na buchty. Já přesně odvažovala, ne, nebylo to ono. Kynuté knedlíky, kynuté buchty, vánočka, mazanec. Maminka měla nejlepší recepty. Její ručně psaný sešit zmizel. Tak, jako Duškovy dějiny c. k. města Josefova. Ty mi sehnala a koupila ve fungl novém vydání v nějakém moravském nakladatelství Linda. Ten mamčin sešit - ten už se mi do rukou nedostane. Budiž. Recepty mi nadiktovala. Toužila jsem mít její recepty psané jejím úhledným písmem. Úhledným! Z grafologie vím, že písmo je stopa mozková na papíře. Mamka byla "úhledná" i v duši. Srovnaná se životem vdovy, která se obětuje svým dětem. Nepřivede jim nikoho, aby je "nemlátil". Ona si nás zmlátila s láskou sama. Díky, mami! Žiju a jsem ti vděčná. Mamka byla fakt klidná, měla v sobě asi uklizeno. Si myslím. Vždycky sebrala rozum do hrsti, zamyslela se nad situací a logicky začala vyvozovat, jak z toho ven. I těsta se jí dařila. Dnes už házím kynutá těsta od boku. Peču často. Dnes jsem při poradě bez kamerky a zapnutého mikrofonu zadělala na krásné chlebové veky.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-16_Povlazit_vodou%2C_hotovo/
Půlnoc se blíží. Horké ohárky sálají. Za ty mě Péťa chválí. Vždycky mu říkám:
- Peťuš, ale topit jsi mě naučil ty. Zatápět - to jsem uměla. Vyhrabat popel - to jsem uměla taky. Do nového domu možná ještě před kolaudací jsme si koupili stojan s pohrabáčem, lopatkou, smetáčkem a velkou pinzetou, no - držákem polen. Péťa poprvé vymetl kamna naprosto dokonale.
- Peťuš, přece nemůžeš vymést uhlíky, které zítra díky jejich zápalné teplotě lehce podpálíme. POdívej se, jak jsi zapráskal smetáček!
Od té doby už kamna jen vyhrabe. Nevymete. Většinou je vyhrabu já. On přijde z práce a automaticky vynese popel ke stromům. Ohárky se vyrobí lehce. Ale je třeba vědět, kdy, co, kde a jak zavřít. A to umím. Péťa mi vysvětlil, abych netopila pánu bohu do oken. Okýnko pígluji já. Vypadá jak nové. Je tu jak v sauně. Teplíčko od pár polen po celém domě. A ta orlářka...
Rána do skla. Aha, Kitty je venku s kočičím gangem. Rychle, rychle. Utíkám. Otevírám dveře do zahrady. Černá vystrašená tma vtrhla dovnitř. Otáčí se, jestli za ní neletí Mourek nebo Zrzka. Zrzka se najedla a že chce ještě ven. Otevřela jsem do zahrady. Drzoun Mour - dělal, jak tvrdě spí - přiběhnul z terasy do obýváku.
- Já bych taky rád.
- Tak utíkej.
To jen pro Helu Kunstl. Psala mi, že je stále bezdomovec. Ten si to tu ošéfoval. Prve dostal půl kapsičky, spíš víc. Granulky. Péťa přivezl mléko od krav. Svařené - ó, to máme já i kočky moc a moc rády. Vypil mističku naplněnou chundelatým škraloupem s vysráženými minerály...
Dnes Mour přišel z terasy obsloužit se u misek. Své si vyžral, tak ještě k sousedům. No jo, jenže u mističky se občerstvovala Kitty. To byla ohnivá čára do pracovny na okno.
Dopoledne si Mourek vychrupoval na terase na sluníčku. Aby neděsil Kittynu, stáhla jsem žaluzii. Ta potvora se šla kouknout pěticentimetrovým nezakrytým kouskem u země.
- Co seš zvědavá? Vypal!
Hledala jsem ji. No, ze starých dob - seděla v ložnici na okně. Dělala jsem, jako že jo. Sedávala a spávala tam naše Micicinda, její máma.
V podvečer jsem usnula u počítače. Sladce. Probrala jsem se. Někdo mě skenoval. Vstala jsem. Mourek si přihasil z terasy přes celý dům až za mnou do pracovny. Seděl za mnou a sledoval mě u spánku. Jestli spím dobře. Jak pelášil zpátky! Zkouší, zkouší si. Jak naši mocní, co všechno vydržíme. Kam až nás smějí dotlačit.
Kittynka hrabe ve stelivu. Tak - najedla se, umyje se, natáhne noční košili a zmizí v pracovně. Jdu se mrknout po Mourovi. Odtahuji dveře. Hup, už je na terase. Nabízím zbytek vlažného mlíčka. Prý ne, granulky. Jdu na gauč psát. Periferně se mi něco mihlo...
- Moure! Už je u výklenku v kuchyni.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-16_S_kocicaky_na_zahrade/
- Pusť mě za Zrzkou, my jsme si dnes tak bezva pohráli.
- No, to jsem viděla. Páníček povídal, že se ti Zrzka chtěla schovat pod lavičku, kde mám vejdunky. Prý jste mi je málem rozbili! A z koše se šiškami jste jich prý asi pět shodili. Běda, jak mi shodíte obří číši se svíčkou.
- Tak už mě pusť.
Chovám v náručí tu živou hroudu. Funí. Sotva oddychuje. Dýchá hlasitě.
- Moure, tohle není výbava na zimu. Seš normálně obézní kocour. Tak běž!
Zima. Zarazil se mezi dveřmi. Jestli ano. Nebo vrátit se? Jak zajíček vyskočil. Je prostě drzý. Vecpal se k nám. Vecpal se do zahrady. Vecpal se k miskám. A teď se cpe do domu. Nenápadně a jistě.
- Jmenuji se Vtěrka. A budu tady s vámi bydlet.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-16_Rano_s_modely/
Dnes dopo přišel klient. Asi před třemi lety mi vysvětlil - organické - anorganické hnojivo. Kde nic není, teda - když jsme vybili stáda všeho - nebude ani organické hnojivo. Povídali jsme si o stezce.
- Vidělas ty bílé balíky?
- No, z vlaku jsem se podle nich chtěla orientovat. Pozoruji, kudy vede stezka. Balíků je tam rozseto mraky.
Významně se podíval. Nerozumím.
- V polabské krajině se pěstuje tráva?
Rozbřesklo se mi. Aha, vždyť tady se pěstuje cibule, květák, okurky, hrášek
- No a na tak úrodné půdě se pěstuje seno? A pro koho? Krávy jsme vybili...
- Nehledě na to, že z bílé folie se do sena dostanou mikročástice hmoty. Nějaká kráva to sežere, přes mléko do nás...
Dovezl mi tašku mrkve, celeru... V minulé tašce pod mrkví petržel. Děkujeme!!! Povídáme si rádi. Semeleme celý svět. Nejdůležitější - jak je tady u nás v kotlince... Jak nás vedou do pekel.
Jdu ho vyprovodit. U sousedů už rostou zdi. Budeme do jedné z nich až do konce života koukat.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-16_Mandlove_palacinky/
Srazil se mi zbytek mléka. Mandlové palačinky s proteinem. Pochutnali jsme si. :-)
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-16_Hrabali_jsme%2C_pracovali%2C_posledni_pozdravy_leta/
Hrabeme, sklízím květináče, co mi strašily u schodů ze zahrady.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-16_Pracujeme/
Kočky se předvádějí.
Mám v hlavě pátek. Zítra státní svátek. Byly doby, kdy
jsem vzpomínala. Ty doby minuly. Dostali nás do ulic, zmátli, a my jak tupé
stádo jsme se nechali zahnat do pasti ještě větší totality, než z níž jsme
utekli.
https://www.youtube.com/watch?v=TkVihKD7-Uo&t=6s
Na Zákonech bohatství poslouchám právničku roku 2019. Dr. Zwyrtek Hamplovou. Dává rady. Vysvětluje. Pomáhá. Právníků pro lidi je víc. Zrovna tak jako lékařů, kteří umějí říci pravdu.
Např. dr. Beranová.
https://www.facebook.com/watch/live/?ref=watch_permalink&v=311703840776713
Dr. Beran
https://www.youtube.com/watch?v=RAnF1wRentA
Víc a víc lékařských es vyvádí z míry moderátory. Kubal by nejraději vlezl pod stůl. Imunolog Drbal ho drbal.
Zrádce od Pfizeru. Ne, hrdina. :-)
Prof. Thon - hezky... Mluví se o něm v článku. Rozumné názory.
Tak jak dlouho to vydrží s totalitou? Jak dlouho budu jednat protiprávně - ukazovat svůj zdravotní stav pucflekovi v restauraci?! Návod právníčky:
Jana Zwyrtek Hamplová
Návod, jak v restauraci.
Host: "Dobrý den. Prosil bych stůl pro dva".
Obsluha: "Můžu vidět vaše očkovací průkazy?".
Host: "Můžu vědět, kdo nás bude obsluhovat?"
Obsluha: "Dnes to bude paní "Nováková".
Host: "Výborně. Můžete nám ukázat očkovací průkaz paní Novákové?
Obsluha: "Hmmm?"
Host: "A také bych rád věděl, jestli paní "Nováková" není nakažena virem HIV, žloutenkou typu A, B, nebo nějakou jinou přenosnou chorobou. To samé platí i pro vás, paní za barem a personál kuchyně.
Obsluha: "Cože?"
Host: "Také bych nerad byl obsluhován někým, kdo užívá drogy, nebo jiné návykové látky (marihuana, kokain, pervitin, LSD, extáze a jiné. Byla byste tak laskavá a předložila nám test na přítomnost drog paní "Novákové", ale ne starší 24 hodin?
Tedy potřebují vidět celou zdravotní dokumentaci všech zaměstnanců restaurace.
Závěr:
Nikdo nemá právo znát váš zdravotní stav.
Dnes:
https://www.youtube.com/watch?v=TkVihKD7-Uo
Tady ti dva kašpárci mě vždycky pobaví. Ringo ví.
Tady měli vstup na koncert jen očkovaní. Na koncertě divně hráli. Diváky napojili na 5G. Umírali. Za zpěvu mrtvý, mrtvý. I to se tu děje. Proberou se někteří?
https://www.tvsalingrad.cz/post/co-se-ve-skute%C4%8Dnosti-stalo-na-koncert%C4%9B
Dvě hodiny. Ireno! Spíme!
Dobrou noc!