O ničem? O něčem...

Bude půlnoc. Otáčím se do dne. Ráno jsem si nechala rozestlanou postel. Už jsme se do ní nevrátila. Od půl deváté auf. Poslouchala jsem pozorně příběhy lidí. Mám mysl namířenou nejen za sebe, ale taky na ráno. Teď lije, fučí. Zítra už se konečně odpíchneme. Pán tvorstva prve odkráčel do svého vigvamu.

- Dobrou noc! Zítra vstáváme!

- Peťuš, asi pojedeme jen do Buků. Aby náhodou neřekli zavíráme. Projedu ten poslední den.

Dohodnuto. Ať  je zítra přijatelno! Děkujeme.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-14_Rano/

Celé dopoledne pracuji. V mezičasí poslouchám rozposlouchané na netu:

Právě sleduje: 212 Premiéra už probíhá. Začala před 15 minut XTV

"Všechny jsou skvělé, ale zvítězit může jen jedna," uvádí Zdeněk Pohlreich svou novou show, v níž se tucet restaurací popere o přízeň věhlasného šéfa. Do Pohlreichova Souboje restaurací, jehož první díl vysílala televize Nova ve středu 8. března po 20. hodině, poslali lidé vybraný podnik po uveřejnění výzvy na sociálních sítích.

Najela jsem na živé vysílání Xaver s hostem Pohlriech. Hovoří o nějakém novém gastro pořadu. Svatá bedna mě nechává v klidu. Asi nějaké nové Ano, šéfe. Polhreich ke Xaverovi:

- Žijeme v korektním světě.

- Víte, pane Polhreichu, já v něm nežiju.

- Žijete, jen ho ignorujete.

- Aha, pláštěnkový efekt.

Živé, ale já to už slyšela. Taky si žiju pláštěnkový efekt. Mohu. Mladí nemohou. Propojenost a agrese systému je požírá. Telefon.

- Dobrý den, paní Hrobská, Česká pošta, pojďte si pro balíček.

Hele, trefili se. Hurá. 

- Mám ho zaplacený nebo něco platím?

- Ne. Neplatíte.

Kdo ví, co jsem si objednala. Zboží mi PPL nebo DPL :-) přivezla hned ráno. Mám bezva řidiče. Nějakým kouzelným způsobem se umí dostat dovnitř. Krabice nechává u dveří.

Před domem auto. Vybíhám. Teplo. Bože, ještě ne. Ještě mrznout! Minulý týden krásné podmínky…

- Co mi nesete?

- Módu.

- Aha. Už vím, šaty.

Na kraji března mi chtěli mírně zvýšit poplatek za dva telefony uprostřed běhu. Vyjednala jsem si ze svých 4 něčeho nových 10. Nerozumíte? Giga, mega, terra, figa. A pro Petrouška z 2,5 na 4. Vždycky jsem se svými čtyřmi giga mega vyšla. A věřili byste, že dnes jsem prošustrovala desítku? Nevěřím SMS. Volám. Milá ochotná slečna mi potvrzuje – ano, nemám nic. :-) 

- Kdy se mi mění měsíc?

- 16.

- Aha. Tak ještě dva dny. A 16. už budu mít zas nabito?

- Ano. Takže vlastně jen zítřek.

- Jak se m to stalo?

- Měla jste zapnutá data.

- Ale doma se prý telefon přepojuje na wifi.

- Ale pokud se začal aktualizovat, sebral vám to.

Poučena. :-)  Děkuji ji za ochotu. I ona děkuje za mou poctu. Totiž mladá a nebyla to kjava jako ta sobotní. Navíc se za kolegyni omlouvá. :-) 

Telefon. Tonery Budějice. :-) Budějovice.

- Dobrý den! Zdravím vás. Nebojte, podpořím vás.

- Paní Irenko, mám tu napsáno, volat v březnu.

- Já se ozvu. Vím, že vás chci podpořit.

Chvíli si povídáme. Paní si mě během hovoru našla na FB. Den okolo mě plyne do odpoledne.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-14_Rakousky_bezlepkovy_makovec,_chlebik

Asi týden mám otevřenou stránku na thermomixu s rakouským bezlepkovým makovcem. Dnes přišlo na jeho realizaci. Máslo, mák, vejce. Nepředstavitelně lehoučký. Poleva z limetky? Půlím dva citrony. Mixuji i jejich dužninu. Nevypadá to vzhledně, ale s cukrem pikantní. 

Sbírám se k výběhu. Vyběhnu nahoru do pevnosti. Tak dlouho se chystám. Jako vždycky. Až mi uteče čas. Už, už vycházím. Vracím se k diáři.

- Mankote, Peťuš, mně přijde za chvilku paní.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-14_Sede_opustene_mesto/

Jedu na obrátku. Fotím opuštěné město s šedými domy. Pevnost nám zpustla. Ale na tanky máme. Zachycuji dům s balkonem. V tom bytě jsem někdy v roce 1973 asi dvě noci spala u maminčiny kamarádky z dětství. Mamka někde odjela. Svěřila mě své kamarádce z dětství. Z Neznášova. Marie Voltrová s manželem. Krásná paní s hezkým mužem. Vzpomínám-li dobře, ona dcera řeknu kulaka nebo statkáře, on chudý. Vyšlo jim to. U nich jsem poprvé viděla v koupelně karmu. To jsou myšlenky… A v té samé řadě domů tatínkova firma Centrokov. Vrata – fortna do jeho dílny. Okno v prvním patře, kde maminka s tatínkem chvíli bydleli u jeho rodičů… - Vracím se domů. U branky se právě chystá zvonit… Tichá. V bundě není vidět obezita. Má ji. K ideálu sedm, ke štíhlosti dvacet kg. Baví mě, jak se lidé vyděsí. Přitom se vždycky dopředu ptám, kolik měli na kraji života. Hned po docílení dospělosti. dle Benediktových rovnic se analýzka většinou trefí.

- Jste žravá?

- Jsem.

- Pijete?

- Asi dva a půl litru.

- To je hodně. Stačí 4 dcl na deset kilo optimální váhy. U vás to vychází 1,70 l. Neprohánějte ledviny.

- Pijete alkohol? Víno?

- Už čtyři roky ne. Měla jsem potíže. Šla jsem na léčení.

- Tak to jste silná. Co bylo příčinou?

- Maminka. Nebyla jsem dost dobrá.

- Přijala jste, že dobrá jste?

- Přijala. Mamka se odstěhovala. Je klid.

- Chceš-li změnit svět, změň sám sebe. Vy jste začala u sebe. Zvládla jste to.

Nájemníček. Nese peníze. Dostal obrovský přeplatek na elektřině. Mám radost. S ním jede hovor jak pramínek. Vypráví mi, jak pracoval na Pecce. Fa, která nám v paneláku dělala kvalitní okna, opravdu kvalitní, přešla do rukou syna. Koupil halu v nějaké textilce. Na hromadě staré židle. Polámané. Některé celé. Šel se zeptat vrátného, že by si některé vzal klukům do jakéhosi bárku. Vrátný dovolil. Lukáš je velmi slušný a čestný člověk. Šel se zeptat ještě nového majitele. Ne, ne, my ty židle použijeme na retro... To je neuvěřitelné. Než by tu hromadu nechal zchudnout o tři čtyři torza, raději to celé vyveze. No jo, bohatí nepřející... 

Jedna ráno. Jdu kam? – Postel.

Mysl plně zaměstnává společný stream Macinka, Pikora, Turek. Trojjediný speciální superstream | Přísně tajné #20

Nemají chybu. Požehnáni inteligencí. Jo, dnes jsem se dozvěděla, že se jenerál svěřil s výškou svého IQ: 107 :-) Vojákovi to stačí. Ale prezidentovi?

Tak to lituji náš národ. Mám pocit, že Ondřej Hejma má snad 130. Nic výjimečného. Pěkných 130. Jenerál nedosahuje IQ středoškoláka. Zas umí scvaknout paty a přijímat rozkazy. Plní bezvadně. Ještě ani nebyl prezidentem...

V Pze TSK vypnula – ty potvory pirátské nařídily – zelenou vlnu. Macinko dezolát se zlobí na semafor pod Vítkovem – svítí prý vteřinu. Dřív jste projeli třeba deset semaforů… Piráti schválně blokují Prahu. Ano, to jsem slyšela. Celou ji nechali rozkopat. Aby řidiči raději nevjížděli. Paka. Ne řidiči. Ta pirátská svoloč. 

Všichni tři vtipně glosují situaci, odpovídají na dotazy, podepisují pohlednice podporovatelům XTV. 

- Světlo na konci tunelu. Tak hlavně doufejme, že to světlo není vlak. :-) 

Karol Stonjeková vysílá hodinku. Pak kluše na peron, aby stihla poslední vlak. Tihle tři už vysílají čtvrtou hodinu. Studio je na Hlavním nádraží. 

Vtipné komenty diváků a koncesionářů XTV: 

Overkill 

200,00 Kč

... Takže dnes to vidím na rekordní 5-ti hodinový stream ...Mooožná i šestihodinový, pokud jeho hranatost neusne ... O pohlednici jsem si už psala před třemi hodinami. Budu mezi těmi lůzry na papírech od Lukáše. Díky

Nějaký řidič mezitím dojel do Anglie. :-)

Zítra doposlechnu. Spát. Tak zas zítra!

Dobrou noc!