O povaze kosů
Večer. Konec dne. Moc jsem toho neudělala. Jen terasa konečně nevolá po úklidu. Lístečky ibišků, kočičí chlupy… Smeteno. Vyluxováno. Vytřeno.
Nákup. To já ráda.
Kosmetika. Masáž. To miluji.
Večer mě napadlo vytvořit dortík. Jen tak. Takový, jaký byl náš velikonoční beránek. Moc dobrý. Těsto liju na plech. Dortík se povedl. Před třiceti lety, to jsme bydleli ještě v paneláku, jsem pekla dort. Skládaný. Vysoký. Měla jsem ho v časopise na obrázku před sebou. Už jsem měla buchtu na plechu. Jen ji rozřezat a poskládat. Petroušek nakoukl do kuchyně:
- Jestli tohle (ukázal na můj plech) bude tohle (ukázal na obrázek), tak já se ti třikrát pokloním.
Za chvíli jsem naskládala rozřezané díly na sebe, ´máslo dílo vyvýšilo. Nazdobila.
- Peťůš, už se mi můžeš jít klanět!
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-29-rano
Ráno svítí sluníčko. Procházím zahradou. Jdu si na kopřivy. V hlavě mám nebožačku veverušku. Volám do záchranné stanice.
- Myslíte tu veverku ranní, jak ji kousla kočka nebo tu večerní.
- Tu ranní.
- Tak ta pila mlíčko. Ale v noci zemřela. Asi měla vnitřní zranění.
- Tak to jsem smutná.
Dopoledne se překulilo.
- Copak děláš?
- Chystám se na nákup a na vršky kopřiv. Objedu to autem, protože ve dvě jdu na kosmetiku a na masáž.
Dnes neslyším jeho obligátní:
- Tak to máš náročný program. :-)
Petroušek volá znovu.
- Je tam zákaz vjezdu mezi polednem a půl třetí.
- Tak si tam zajedu zítra.
- Ale musíš to stihnout do dvanácti.
- Zajedu si na kopřivy na kole.
Přistávám v nákupem u domu. Dávná známá s hůlkami mě srdečně zdraví. Bych ji nepoznala. Zhezčila. Chvíli zkouším, oťukávám. Tak i ona. Jasně, probuzená. Skvělé. Manželka oficíra. Ale hodného.
Tak tak se stíhám naobědvat. K Tamaře přijíždím s pětiminutovou sekereou. Ona na mě zapomněla. Tak to je legrace. Jak máme zaměstnané mozky. Volá svou snachu, aby ji zastoupila v obchodě.
Zatím si prohlížím kaviár, nepřeberné množství ruských bonbonů. Dokonce koření z vitany s nápisy v azbuce.
Masáž. Povídáme si. Kosmetika. Jako by mě do vody hodil.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-29-klid
- Jsem tadyýý!
Petroušek kočkomil. Na jeho klíně si hoví Žofka vražednice. Vyrušila jsem je z jejich siesty.
Jde zalévat. A já zbavit terasu suchých lístků a květů z ibišků. Ty odnáším do zmrzlých do skleníku.
Chvilku na nakouknutí do FB. Je tam kousek Čapkova textu o povaze kosů. Dám sem celou jeho krásnou řeč:
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-29-o-povaze-kosu
Karel Čapek - O povaze kosů
Stěžují-li si staří lidé, jak se ten svět mění, míní tím obyčejně mravy mládeže, rozmach automobilismu, sociální trampoty a jiné novodobé úkazy; ale obyčejně přehlédnou, že se ten svět mění i v některých úkazech přírodních. Tak například rackové prý dříve nemívali svou povinnou jarní etapu u pražských mostů; vzali si to do zvyku teprve před několika desítkami let. Anebo v přírodopisech našich otců býval kos líčen jako plachý lesní pták. Jděte dnes hledat kosa do lesa; a co se týče jeho plachosti, je o hodně méně plachý než podomní prodavač vstupenek na dobročinný koncert. Přesněji řečeno, stal se z něho úplný nestyda a městský flákač. Nechal lesy lesní reformě a nastěhoval se do městských zahrádek a parků; vlastně zmocnil se jich rukou násilnou. Hle, co učinila civilizace z plachého lesního ptáka.
Ráno začne hulákat za naprosto nemožné hodiny, jen aby vás vyrušil ze zaslouženého spánku. Když se mu to povede, utiší se a počne provozovat své pravidelné rošťárny: popelí se v záhonech, aby si podrbal muňky, uštipuje puky květů, rve tulipány a vytahuje z půdy malé sazeničky; za nějakou hodinku práce vám zdemoluje kus přírody, který nazýváte svou zahrádkou, a uspokojen se vyhoupne na plot a volá: "Kolik je hodin? Kolik je hodin?" Druhý se vychloubá: "Já jsem z Vídně! Z Vídně! Z Vídně!", kdežto třetí se vysmívá: "To se ví!"
Pak vyjdete potěšit se rosnou zahrádkou, a najdete rozryté záhonky, rozškubané plátky vzácného tulipánku, orvané kročce a vyhrabané pomněnky, které jste včera sázel. I počnete bědovat a láteřit na toho černého surovce, který se natřásá na plotě, hrozíte mu pěstí a slibujete mu, že si na něho koupíte flobertku nebo strojní pušku; a tu ten černý ničema se k vám obrátí zády a zvedne ocas dávaje co nejzřetelněji najevo: "Polib mně šos, člověče!" Rozzuříte se a hodíte po něm hrudou; poskočí a počne hrubě nadávat. Řeknete si, že s takovou sebránkou si raději nezačínat, a dáte se do práce s motyčkou nebo rýčem; vleze vám rovnou pod nástroj, takže musíte dávat pozor, abyste ho nepřekrojili, zatímco tahá ze země žížalu jako ohromný makarón. Odstrčíte ho motyčkou, aby vám nepřekážel; vynadá vám a vysadí na vás zadek, ale neustoupí. Je dotěrný jako štěnice a drzý jako váš největší nepřítel. K večeru usedne na kraji střechy a počne flétnovat tak pěkně, že se opřete o rýč a necháte všeho –
A když hnědá kosice snese svou kolekci vajíček (jsou totiž strašně plodni), můžete jí strčit nos až do hnízda; ani se nehne, jen mírně mrká a dává najevo: "No tak hlídej, člověče, hlídej, tleskej do dlaní, abys zahnal kočky; hleď jednou být nějak užitečný."
A člověk tedy hlídá a zahání kočky od hnízda těch černých nestydů.
Karel Čapek, Kalendář
Pod textem slovo úžasné. Vrrr! Na to jsem citlivá. Za pětatřicet let zakrněly mozky. Lidi zapomněly na nádherná synonyma. Božínku! Temné straně se daří. Oklešťují IQ, vymazávají paměť.
Sonia Kosmická
Úžasné
Irena Hrobská
Sonia Kosmická Soni, Krásné, nádherné, čarovné, okouzlující, ale ne UŽAS. Dám sem vysvětlení
Irena Hrobská
Sonia Kosmická
Soni, posílám tady kopii, kterou mám už pár let. Dávám ji tam, kde lidi píšou inverzně, americky. Neumějí psát číslovky řadové. Nevadí mi, když píšou s hrubkami, to přehlížím, ale slovo užas - na to jsem citlivá. UŽAS = stsl. DĚS, BĚS, HRŮZA…
Slovo inverzní. Na bázi vědomí – chválíme, ale buňky si pamatují. Říká se tomu inverzní slovo. Záměna významů. Obrácené významy. Čeština má pro jeden význam mnoho synonym. (Angličtina to má naopak. Jedno slovo hodně významů.) prý existuje 28 synonym – báječný, krásný, nádherný, skvělý, unikátní, mimořádný, čarokrásný… Zastavují nám myšlení, kreativitu. Snižují IQ.
Tady je jasně vidět snižování IQ. Před víc jak třiceti lety jsme měli průměrné IQ okolo 110. Na VŠ bylo 120. Za třicet let toto číslo klesalo a za poslední rok dodělali IQ, EQ, vzdělanost, myšlení...
Tak ještě dám jeden příklad: Vsouvá se sem po latinismech, germanismech, rusismech - ty by dnes už vadily nejméně (stojánka apod.) množství, ale tady použiju slovo úžasné, protože hrozné, děsivé množství anglikanismů. Ale ono to leze i do pravopisu. Psaní adres, psaní číslovky řadové, časování sloves v kondicionálu. ... Milí, u nás se za číslovkou řadovou píše tečka a čte se v tom tvaru. Kdo neví, co je řadová, dostuduje nebo mnemotechnická pomůcka: To je ta, ke které cpete tý, tá, té!! Tedy 6 = šest, šestka. 6. = šestý, šestá, šesté, šestí. Žádné 6tý, 6-tý, 6 tý apod.
Abychom, kdybychom, abyste, kdybyste = SPRÁVNĚ.
Aby jsme, kdyby jsme, aby jste, případně aby jste, kdyby jste, případně kdybyjste, abyjste JE MIMO JAZYKOVOU NORMU!
A kdo toto nechápe a odmítá kontrolovat myšlenky, vzdělávat se a opakovat si pravidla pravopisu ze základní školy, kdo se čílí, když je přátelsky poučen, jděte laskavě jinam. Já se stále nebudu s někým dohadovat a donekonečna vysvětlovat. Dnes jsem si udělala mustr - nazvala jsem ho Úžas, abych ušetřila čas.
Kolikrát jsem už tenhle text nakopírovala pod přitroublé neoriginální úžasné.
Lenka Mühlsteinová
Irenko, vím, jak jsi vysvětlovala význam slova úžasný. Jsem na rozpacích .
U příspěvku oficiální význam slova úžasný.
Irena Hrobská
Lenka Mühlsteinová Leni, nemůžeš věřit např. wikipedii. Jo, o Aloisi Jiráskovi, to ano, ale ne o zednářích, o Slovenech.... Já jsem 40 let učila kecy. Mimo češtinu i pavědy sociologii, politologii, stát a právo... Najdi si třeba Slovanský kruh, Slovanská košile, Věra Ovečková apod. Tam nastuduješ a naposloucháš mnoho o českém jazyce, o inverzních slovech, o podvodech...
Irena Hrobská
LEVA-NET.WEBNODE.CZ
Jazyková diverze aneb pozor na úžasné věci: Leva-Net
Lenka Mühlsteinová
Děkuji, já jen, že význam tohoto slova je už mezi lidmi vžitý a téměř nikdo nezná správné vysvětlení.
Irena Hrobská
Lenka Mühlsteinová No teď jsi uhodila hřebíček na hlavičku. Přresně!!! A někteří řeknou, že to jako chápou tak a tak. Ale o to jde. Změnit lidem mysl. Význam slov naší starodávné řeči mění tak, aby to působilo v buňkách disharmonii. Je to totéž, jako když snad údajně Goebels nechal naladit nástroje na vibraci, která nezpůsobuje v mysli a těle klid, soulad. Všechny nástroje jsou naladěny jinak. To zase nejdeš u vibrací, frekvencí. Jsou pořady... A zrovna tak WIFI - když ladili její frekvenci, udělali to tak, aby vyhnali z lidských obydlí a zahrad elementály. Buší jim to do uší a moc bolí.
Irena Hrobská
Také jde o to, aby si otroci zvykli.
Lenka Mühlsteinová
Irena Hrobská
Já už tady snad ani nechci být! V čem budou vyrůstat příští generace?
Irena Hrobská
Lenka Mühlsteinová Právě že je třeba naší mysli, našeho vědomí, jde o souboj o lidské vědomí, o naši paměť. Tak nezavírat oči a do nekonečna vysvětlovat. Můj Péťa mi říká, jakou mám trpělivost. No mám, protože to bylo moje povolání. Mít trpělivost s vysvětlováním pro lidi, kteří se učili. Každý z nás je v nějaké třídě, někdo v osmé, někdo v první. Nemohu se zlobit na toho v první, že nezná násobilku.
Lenka Mühlsteinová
Irena Hrobská
Děkuji, jsi moc hodná, že stále dokola vysvětluješ i když už Ti to musí vadit .
Irena Hrobská
Lenka Mühlsteinová Ne, naopak, probouzím a probouzím, ťukám...
Irena Hrobská
Lenka Mühlsteinová Zkus si poslechnout asi od 1:43 Janu Tomajkovou.... Odvádějí nám pozornost, manipulují s námi, abychom se báli, byli v depresi, neviděli cestu ven, abychom vybrovali v nízkých vibracích. https://www.youtube.com/watch?v=iW7vn-WFkNw
YOUTUBE.COM
NOSITELIA SVETLA💫: DVAJA REBELI - ZAKÁZANÁ PRAVDA
Co jeden krásný Čapkův text nadělá za osvětu.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-29-dortik
- Petroušku! Pojď, něco pro tebe mám!
Takové obyčejné mírové nic jsem dnes prožila.
Dobrou noc!
Jen taková poznámka:
"Za starých časů v Rusku žena oslovovala milovaného muže "Světlo mých očí", protože muž - to je Cesta, je to směr, který ukazuje vstup do horních světů. Milující žena hleděla obdivně na svého milého, jak na světlo, které pomáhá jí nezapomínat samu sebe. A milovanou ženu oslovovali - "Duše moje." Protože žena dává smysl proč jít zvolenou Cestou. Vše je jen pro duši. Neexistuje žádný smysl v ničem, ani ve válce, ani v úspěchu, ani v vědomostech, ani v schopnostech - jestliže je duše zapomenuta.." - Miloš Matula podle učení Alexandra Savrasova