Oděvní závody Prostějov
Dnes opět v diáři dopoledne: HORY. Ne, dospala jsem se. Loni dnes jsem si užívala slunce v Mladých Bucích. Klouzala jsem se po manšestru... Dnes spíš zahrádka.
V poledne jedu na nákup.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-03-01-odjizdim-na-nakup
Krásně mi kvete zahrádka. Vůbec nevím, jak jsem to dokázala. Sněženky od maminky už konečně zdomácněly. Bledulek letos jen pár. Krokusy, šafrány, sedmikrásky, tavolíny; na záhoně u růží mraky petrklíčů, bohužel zežloutly, taky jaterník podléška vykvetl, modřence, čemeřice… Ještě koniklec má vykvést touhle dobou. Květy pro mě zázrak. Já – takový nešika, neumětel… Mamka by mě pochválila. Nikdy mě zahrádka, půda, její květiny a mičurinské úspěchy nezajímaly. Ó, vrátit tak čas!! Mami, taky bych ti to pochválila.
Včera jsem byla na pro mě velmi poučné přednášce o poválečné módě.
Psala jsem si poznámky:
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-02-29to-bylo-neco-tolik-zajimavosti
U nás byl vývoj mody rychlý. Neměli jsme tak zdevastované hospodářství. Krejčovské cechy, kluby, krejčovství – se spojily do Svazu československých krejčí. Prim hrála stále Podolská a Rosenbaum. Byli ve vedení. Z uschovaných látek – první poválečná kolekce. Podolská – Mariánské Lázně. Rosenbaum Karlovy Vary. Prosazovali československou módu. Záleželo jim n atom, aby se Pha stala v Evropě druhou Paříží. Spolupracovali s Francií, psali články… 1947 přehlídka Ch. Diora. Kolekce – ovlivnila módu na mnoho desetiletí. Novináři psali o marnotratné módě. Na jedny šaty Dior spotřeboval i 30 m. Plýtvání materiálem. Chtěl ženám postiženým válkou vynahradit… Připomenout módu… Mírně zdůraznil ramena, štíhlý pas, sukně podložené spodničkami – organza, plátno, síťovina – záclonovina. U nás rozvoj končí 1948. Nové fy, salony – chtěly dál prezentovat módu.
Oděvní závody Prostějov se chystají. (Už vím, proč ne Oděvní závod – ale závody!)
Jak to, že se to centralizovalo tady? Lucemburkové měli krejčí z Itálie, Francie, aby u dvora vypadali jako šlechta, která panovala. Lucemburkové chtěli, aby se krejčovské řemeslo přeneslo k nám. Nejvíc se jich stěhovalo do míst s dobrými podmínkami = Pernštejnové. Pernštejnové = mezi Olomoucí a Prostějovem. Ve vesnicích Pernštejnů vznik prvních cechů.
1532 – Prostějov a okolí – první cechy zapsané v zemských knihách. Začali šít pro úředníky, církevní hodnostáře, šlechtu. Pernštejnové podporovali cechy. Vznik cechů vetešníků – z židovských řad. Totiž Židé neměli stabilní působiště. Furt ve střehu, aby je nevyhnali. Tradice vetešnictví v obcích. Židé se nesměli vyučit. Nesměli podnikat. Měli dovoleno živit se jen
- Vetešnictvím
- Kramářstvím (na ramenou nosili takové ty výstavky na popruzích. Prodávali krémy na boty – vixly, špendlíky, zápalky, patenty…
- Řezníci – zajišťovali košer maso
- Hostinští – vařili pro židovskou obec
- Lichva
Pět řemesel drželo židovskou obec přes pogromy, holocausty, mor… Házela se na ně vina za povodně, krupobití, mor…
Vetešníci sbírali po vesnicích staré oděvy. (Už jsem o tomhle řemesle psala.) Manželky doma praly, škrobily, přešívaly, šily nové. Židé to rozváželi po vesnicích.
Prostějovský rodák Mayer Mandl byl nejstarším synem Mosese Mandla. Od krejčovského cechu v Plumlově získal tovaryšský list a vysvědčení mistra. Od roku 1843 provozoval obchod s oděvy. Později je začal upravovat a vyráběl i nové oděvy.
Mayer Mandl v Prostějově skupoval z vesnic. 1842 obchod v Prostějově. Tam prodával oděvy do vetešníků. Mistři mu nosili navíc své výrobky. Mandl obchod rozšířil. Do deseti let si udělal dílnu. Šil. Nabízel židovským partnerům i lidem. Před 1. sv. válkou – synové Mandlů – dodávali 10 000 ks výrobků. Přivezli si Singer stroj. Do té doby – ruční šití = základ oděvní výroby v Prostějově. Získal trhy na Balkáně, v Rusku v Moskvě, Turecku, na východě… Mandl - další výroba; před první sv. válkou a po ní získal ½ veškeré výroby oděvů v celém R-U. Před válkou 48 dílen. Po válce 90 podniků v Prostějově.
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-arnost-rolny-aneb-bata-odevniho-prumyslu-40008538
V roce 1936 rozjeli podnikatelé Tomáš Baťa a Arnošt
Rolný společně kampaň pod heslem Obuv Baťa, oděv Rolný. A měli úspěch.
Rolný (1887-1950) patřil k vynikajícím manažerům oděvního průmyslu se
sídlem v Prostějově. Proslavil konfekci, zejména pánské a chlapecké
šaty. Jeho zásluhy ale "jaksi upadly v zapomnění".
Rolný a Nehera – to jsou dvě prostějovské fy. Navázaly na Mandla. Oni rozšířili nabídku do r. 1923. (Nehera 1. závody.) Kalhoty, vesty, dětské oblečení se šilo tady. Sako ve Vídni. Nehera zajistil kompletní obleky, aby je nedováželi z Vídně. Spojil se s krejčími okolo Prostějova. Výrobu založil na domácí výrobě. Vozili to do Prostějova. Třeba na kole patnáct obleků. A domů – střihy. Doma to celá rodina šila. Valný – Nehera – měli 90 krejčích z okolí Prostějova. = Základ pro oděvní závody Prostějov. 2. sv. válka – Nehera, Rolný – odevzdat pod německou správu své podniky. Po druhé válce v Prostějově řádila RA. Vzala si zbytky látek, stroje, střihy, přípravu – jako válečnou kořist. Krejčí se po válce těžko pozdvihovali. Domácí krejčí se sdružili pod PRVODĚV. Po válce nebyl materiál, stroje, lidské zdroje. Oděvní průmysl se rozbíhal pomalu. Aby se rozjely, Rosenbaum, Podolská –nejlepší střihače vzali jim do Prostějova. V Prostějově dostali od nejlepších pražských tvůrců předválečné módy. Jakžtakž postavili na nohy sériovou výrobu (každý ušil na stroji kus oděvu – rukáv, límec…). Na tom stála průmyslová výroba v Prostějově. Zručné švadleny, krejčí - základ oděvního průmyslu do budoucnosti. Jihlava, Jitex, Písek, Vimperk – košile a prádlo, Kutná Hora – pláště – sem se všude posílali odborníci k naučení… Prostějov řídil módu do roku 1992.
Toto je unikátní – to už dnes není. Koupíš kabát na velkého člověka, ale rukávy máš krátké, není projmutý… čti:
Výzkumný ústav oděvní Prostějov vytvořil tabulky!!! Aby podnik – v obchodě měli č. 48 pro všechny stejně.
Somatometrické měření:
Ústav najal 3000 lidí. Rozeslali je do Šumperka, Pardubic… Někdo musel do úřadu, zemědělství, do škol… Do různých prostředí. Změřili muže, ženy, děti. Na základě měření – velikostní sortiment.
Výška ženy a obvod přes prsa. Výška muže – obvod pasu. Aby mu nepadaly kalhoty. Velikost se stupňovala po 6 cm. Hrudník po 4 cm. Velikost 48 je polovina hrudníku.(Celý je 96 cm) Tedy polovina střihu.
Tabulky – 120 stránek pro všechny podniky. Chodily kontroly velikostí! Věděli jsme, jestli se oblékneme v konfekci nebo ne. Z Prostějova vycházely veškeré technické údaje = jak výrobek ušít. Nesmírně propracované. Technické odd. Postup šel ve vteřinách a haléřích. Žena si vydělá za sešití rukávu 20 haléřů = základ pro další oděvní pondiky. Do podniku šel obrázek – siluety – fazóny v malém měřítku – střih + výpočet spotřeby. Pak už se mohl měnit střih u krku – špičatý, oválný, rovný, sedlo jiné…)
Oděvní průmysl chystal tzv. kolekce pro své zákazníky. Kolekce měla několik druhů výrobků – kontraktační řízení = každý podnik měl svou modelárnu – model + vzory látek – barvy, různé kvality.
Jednali 700,- Kč – látka… Zisk… Dohodli se, vy si to prodávejte, za kolik chcete. Levnější látka – levnější cena. Kontraktační řízení = dohoda mezi výrobcem a dodavatelem.
Ústav bytové a oděvní kultury ÚBOK. Měli zaměstnance na západě; jezdili na přehlídky do Londýna, Francie, Paříže – vozili domů nápady. Vše se odsud vyváželo. Jen 20% výroby zůstávala na šatenky nebo body. Látky, záclony, koberce, ručníky, prádlo – bodů bylo málo nebo je nebylo za co utratit. Novináři apelovali na ženy jako nositelky pokroku, aby vyšívaly, pletly, síťovaly, paličkovaly, přešívaly, šily.
Žena a móda, Vlasta, až později Burda – 60. léta.
Umělecká družstva – Krásná jizba, UVA, výšivky, límeček, paličkované doplňky, korálové doplňky = domácí výroba. Ženy odstrkovány. Doma nebylo co koupit. Zápotocký: Není problém lidem přidat peníze, ale není za co je utratit. I muži se bouřili. Stávky. 60.-70. léta – otevření hranic. První kulturní vlaštovky. Přiváželi novinky. Vznikl Semafor, Rokoko… Forman, režisérka Chytilová – manekýnka, Němcová, Vláčil, Mencl… Nová vlna.
1965 pozván Ch. Dior. Přínos pro československou módu.
1967 – 10. svět. festival módy Paříž. ÚBOK dovezl překrásnou kolekci. Ale kritizovali nás za chudou galanterii. (Ozdoby, tisky, barvičky…) Pochvala za precizní vypracování a krejčovské mistrovství.
Nejlepšími hvězdami módního návrhářství byly Židovky. Destinnová měla židovskou švadlenu se salonem. Vážila si Emmy Destinnové a jezdila za ní po světě, aby jí ty kostýmy vyzkoušela. Destinnové se vyplatilo zaplatit cestu z Vídně, náklady… Dávala jí dary. Ona v opeře pak nosila krásné kostýmy. Měla svého návrháře kostýmů. Nemazlila se s inspicienty. V Berlíně zpívala Salome. Dali jí roucho, které ji zakrývalo. Rozzlobila se, napsala do Phy svému návrháři. Měla šaty na jedno rameno, odhalovaly, co mělo, ruku posázenou náramky. Kritizovali, ale jí to nevadilo. Byla to spíš její propagace.
Vždycky byl oděvní průmysl vládou podporován. Zboží šlo na vývoz. Po znárodnění podniků v Prostějově – artikl. Nehera a Rolný měli majetek dostat zpět. Právník, zastupujcí Neheru – rozkradli. Nehera o vše přišel.
Poválečná móda – Dior přijel s kolekcí – nepřekonatelná. Inspirovala západní svět. Vrcholem – inspirativní, náročná móda.
Model do Diora – hodnota jednoho osobního auta. Kolekce obsahovala 50-60 modelů.
To byla 60. léta. (Tam jsem byla šťastná, hrály se melodické trháky… Já měla květinové kalhoty a k tomu šaty – netušila jsem, že to bylo inspirováno hippies.) Uvolňování doby. Hippies = móda rebelská. Vzdor mladých lidí ke konvencím, co jim diktovali rodiče. Zřekli se bílých límečků, kravat… nosili, co kdo nechtěl, nebo ze sekáče, stetsony, džíny; nic jiného než láska. Žili si svým životem a to přišlo i k nám. = Střety. Jiné vlny. John Glenn, Armstrong – prý na Měsíci. (Stanley Kubrick – to vykecal. Točilo se v nevadské poušti…) Ale tehdy se věřilo… Oblékaly se kombinézy, cvočky, kovové spoje, plastové věci, minisukně a kabáty až na zem a vysoké holínky. Šaty bez rukávů.
Vlny módy padnou, zas se vrací. Boty cihly – dnes už zase… Dnes ale není móda = co dům dal. Ženy nepřemýšlejí, jak co kombinovat. Nechodí elegantně.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/20204-03-01-profesorka-bauerova
Prof. Bauerová (na fotkách taková ta brýlatá dáma) říkala dámám v létech – mějte se rády. Buďte své. Na to, abychom se propagovaly, potřebujeme sedm vteřin. Mozek reaguje – matné vlasy, roztrhaný zip, flek na sukni, špatný make up, odpadávající lak na nehtech, nevyčištěné boty… Maličkosti, které dělají níže postavenou osobu. Snažte se, abyste působily příjemeným dojmem, aby se s námi lidi rády vídali… Dopřejte si čas pro sebe. Věnovat čas, když jdeme na návštěvu.
Časopisy módní:
Odívání (předchůdce Burdy) – přispívaly do toho družstva
UVA – to byl časopis pro podniky místního hospodářství. Vedla ho Hedvika Vlková – dvorní návrhářka Podolské; 1937 se osamostatnila, otevřela svůj salon; nekonkurovala Podolské.
Byla výběrčí poplatků v časopise. Každý asi ze šesti podniků přispíval modely. Paní Hedvika docházela jako nejvyšší rozhodující, které modely se budou fotit. Chodila v botách Meltonky – takové černé šeredy, na zip. Nosila montgomerák. Šedé vlasy v drdůlku a baretu. Ta rozhodovala, které šaty se budou fotit. Proti ní seděla Firlingová. Už přes šedesát. Její rodina ve Francii vydávala časopis Vogue. Firlingová dokonale oblečená. Kabelky, rukavičky, klobouček, závojíček přes obličej, dokonale učesaná černá paruka. Francouzka. Šla proti Hedvice, aby ty modely byly hezké, ty co se fotily.
Oděvní závody od roku 1945 se z pár zaměstnanců rozšířily na 10 000 lidí z okolí. Šili ve mzdě. Oděvní závody se vrátily majitelům. Torzo. Zůstalo do 1000 zaměstnanců. Šili pro západní Německo obleky. Všechny střihy a náležitosti tam zůstaly. Ty si nechali ti, kteří je jako privatizované rozkradli. Ty střihy slouží těm firmám, které šijí uniformy pro vojáky, hasiče, stejnokroje… To se teď vyrábí v Prostějově.
Tak to je vše. Mně se přednáška paní Konvalinkové moc a moc líbila. Ukázala nám střihy, šaty, obličeje lidí, kteří se starali o rozvoj našeho módního průmyslu. Rozplynul se, jako všechno…
Mamka by máchla prudce rukou:
- Všechno je pryč!!
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-03-01-pracovala-jsem-sazela-mlsala-orechy
Dnes byl den na to, abych vsadila odkvetlé cibule. Vím, že se mají nechat do léta. Udělala jsem šup, šup, děj se vůle Boží. Na zahradě bylo kouzelně.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-03-01-vecer
Peťulka jel na zápas. Já si tu hrála s kočinelou. Tak divoce
mě chytila, až mě škrábla do krve.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-03-01-chlebanek
Upekla jsem chlebíček. Teď mi tu dvakrát bliknul proud. Vypnul se internet. Tak už jsou dvě. A já jdu teprve nakrojit bochníček, uložit krajíčky s něčím dobrým Petrouškovi na zítra, teda na dnes do práce do krabičky.
Dobrou noc!
P. S.
Od Zuzi Czech
Zuzi Czech
Tady uprostřed stránky máš knihu ke stažení zdarma. https://www.bylinkyprovsechny.cz/images/ruske-bylinarstvi/recepty-ruskych-bylinaru.pdf
Třeba někdo najde recepturu na své trable. Osobně mi pomohly mastičky přímo od pana Mlčocha.Recepty ruského bylinářství aneb jak si pomoci přírodou. 171 stran rad ke stažení ZDARMA.Rusko je země, kde se nachází řada odlehlých oblastí, kde lidé mají daleko k lékařům nebo nemocnicím. Rusové se tak naučili pomáhat si a existují mezi nimi stovky rad a doporučení na různé zdravotní neduhy. Stránka s PDF souborem ke stažení Z_D_A_R_M_A je zde:
https://www.bylinkyprovsechny.cz/images/ruske-bylinarstvi/recepty-ruskych-bylinaru.pdf
NEMOCI V SOUBORU: (číslo značí stránku v PDF souboru)
NEMOCI V SOUBORU:
(číslo značí stránku v PDF souboru)
Akoholismus 4
Kuřáctví 5
Recepty na bolesti, zlomeniny, obraženiny, záda a klouby 5
Bolesti hlavy, migrény 19
Zrak 20
Proč starší lidé nemají žízeň a trpí mnoha chorobami? 23
Cévy, cholesterol, krev, krevní tlak (TK), mozková mrtvice, srdce 23
Cukrovka (Diabetes mellitus), čaje, hubnutí 35
Opatrně s dietami! 39
Chronická cholecystitida a pankreatitida 40
Ledviny 40
Mužské zdraví, močový měchýř, prostata 44
Dechová cvičení 45
Dlouhověkost, očista organizmu, posílení organizmu, dechová cvičení a elixíry 46
Očista organismu 52
Obezita, štítná žláza, strava, vegetarismus 55
Chřipka, angína, nachlazení, imunita 61
Jak povzbudit imunitu? 67
Játra jsou zodpovědná za zdraví 68
Je maso a sádlo přítel, nebo nepřítel? 75
Léčení kovy, hlínou, kameny a zvukem 77
Léčivé síly země 81
Živočišné a rostlinné mléko, je mléko lék? 82
Moje cesta ke zdraví 84
Očista tlustého střeva 84
Očista kloubů 84
Očista jater 85
Očista ledvin 85
Očista lymfy a krve 85
Očista cév 86
Mrkev na 100 chorob 86
Děloha, myomy 88
Nespavost 90
Očisty organismů 93
Zimní očista organismu 93
Jarní očista zbavuje usazenin 94
Pleťové masky a péče o pleť 96
Nápoje pro zdraví a krásu 100
Nechcete stárnout? Jednejte! 101
Počasí a zdraví, přechod na letní čas 102
Kůže, popáleniny, keloidní jizvy, ekzém, omrzliny 105
Psoriáza, elixír mládí pro kůži, kožní problémy 107
Podpůrná léčba onychomykózy (plísní), popraskané paty 110
Vysoký krevní tlak 111
Skákavý krevní tlak 111
Hypotenze 113
Přírodní antibiotika 113
Štítná žláza 113
Bronchitida, astma a TBC 114
Astma podle Prof. MUDr. Fjodora Nikolajeviče Romašova, 116
Chrápání 117
Jak se zbavit stálého nervování 118
Vitamíny pro a proti 118
Vlasy 120
Na pomoc trávicímu traktu 120
Slinivka 126
Baňa léčí, napravuje a vše uzdravuje 128
Houby pro a proti – elixír dlouhověkosti a mládí, masky a další 131
Jak působí recepty Vangy 134
Chatařské recepty 136
Je čas vyhnat parazity 138
Léčíme alergii a předcházíme jí 142
Včelí léky 145
Jaký je užitek z brambor? 151
Vlaštovičník v kosmetice 152
Léčíme se slunečnicí a slunečnicovým olejem 153
Omrzliny – první příznaky 155
Ořechy jako lék 155
Ebonit léčí 156
Postní jídlo – prospěšné a chutné 156
Rady pro ty, kdo jsou celý den na nohou 158
Recepty pro zdraví z celého světa 160
Trnutí prstů rukou, necitlivost rukou 162
Užitečné uchovávání ovoce a zeleniny 162
Vlaštovičník – záhadný lékař 164
Vyléčeni láskou 166
Zimní omlazování 168
Různé nezařazené návody a zajímavosti 169