Pall mall dne
Na desátou klientka. Má zpoždění. Skoro dvacet minut. Nevzrušuji se. Vyhovuje mi to. Stíhám vyndat myčku. Vyřídit telefon. Vybrat popel. Nasnídat se. Dnes lesní směs. Telefon. Vynálezce prostěradel, na kterých spíme druhý nebo už třetí týden, se zajímá o změny na tělech, na zdraví. Zdá se, že necítím nic, ale jo. V rozhovoru přicházím na malé změny. Máme výhodu, že prý máme těla čistá. Jíme zdravě. Snídáme Herbalife. Většinou i večeříme. Dnes zapnu program patogeny. Hm, uvidíme.
- Včera v noci kočka vběhla do ložnice. Musela jsem ji vyhnat.
- Ona to cítí. Je tam zdravo. Není tam WIFI.
Zvonek. Je tu. Ukazuji jí prostěradlo. Autora máme nahlas v telefonu. Vysvětluji vše okolo prostěradel. Slyším šramot z kuchyně. Tuším. Mour se přišel občerstvit. Kitty v mé pracovně zmizela. Cítila ho.
- Vyběhl tady ze skládku.
- Moure!
On vždycky ví. Vždycky chápe. Vždycky hodí čáru z obýváku na terasu na křesílko. A přede. A slintá. Nadávám mu a hladím ho. Fakt - výchovné. Příště to udělá zas. Sežere svoji snídani. Dožere - ale to je mžik! - Zrzčinu misku. A prozradí ho rachocení granulí. On je nekouše. Zapíchne čumák a luxuje je vcelku. Asi jak mu padají do břicha, rachotí. :-) To ho prozradí.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2018-12-05_Chelm
Měříme. Porovnáváme. Ona si drží své hodnoty čtvrtý rok. :-) Manžel čeká v autě. Byla jsem s nimi před dvěma lety v Chełm Śląski. Malém městečku, kde stojí dvanáct, dnes už jen jedenáct charakteristických špičatých domečků. Domečky postavili čeští tkalci. To jsem si přečetla až loni na fotografii. Jeden tkadlec se prý špatně o dům staral. Domeček spadl. Území patřilo k Čechám. Po nástupu mladičké Marie Terezie na trůn se majitelem tohohle koutečku po prohrané válce stalo Prusko. Městečko žije lnem. Prodávají tu lněné výrobky. Krásné.
https://dvojka.rozhlas.cz/530-schuzka-jak-jsme-prisli-o-slezsko-zacatek-7942915
Zvonek. Nevzrušujeme se.
- To je Mireček. Spěcháme. Vyrobíme kurník.
Jdu ji vyprovodit. Bosa našlapuji na studenou dlažbu. Ráda pozdravím jejího manžela.
- Víš, on se usmívá, pak mi v autě vynadá.
- To znám. Naše slunce jsou podobná. Ono se to směje na celý svět, viď?
- Mirečku. Jak se máte?
- Tady je zataženo. U nás svítí slunce. Musíme slepicím zateplit.
- Ony by nenesly, víš?
- Potřebují jako každý teplo.
Loučíme se. Ťapkám domů.
Poslouchám KTV. Martin Kavka, provozovatel lyžařského areálu Vaňkův kopec. Chtějí po něm likvidační zálohu šest set tisíc na energii. Volá starostovi. Není přítomen. Volá hejtmanovi. Je na týden v Pze. Volá zástupci. Je celý den na online jednání. Další je na Brněnském veletrhu. Naši mocipáni jezdí po služebních cestách, po školeních, po poradách. Ale nikdo není k dispozici člověku v ohrožení života. Vaňkův kopec letos provozoval tři týdny až do uzavření okresů. Na zlost systému. Najížděla tam komanda policie. Nic nezmohla. Pomsta sladká. Však ho vystrnadí. Kdo si počká, ten se dočká. Tak chutná moc. Začíná to na vrcholu a teče až na komunální úroveň. Kdejaký pošahanec si zkouší, co vydrží poddaný státu. (Ofotit, vyžlutit, do spisu.) Dřív ctěný podnikatel. Dnes mu předepsali kauci 600 000 na elektřinu. Kauci? Proč ne zálohu. Aby byla likvidační přece. Lidi se tam i v létě scházeli. Bavili. Družili. Zpívali. Hezké setkání se Zdeňkem Ordeltem nahoře na sjezdovce. Meditace do čtyř stran čtyřem živlům. Že by si někdo zamanul na krásný areál... Určitě nikoli. Vždyť žijeme v právním státě. Dodržují se tu zákony. Policie slouží dle práva lidu. Ochraňuje bezbranné a pomáhá jim. Nezneužívá své moci. Nemá tuchy, co je lodní právo. Stát je čistý jak křišťálek. Politici nepodvádějí, nelžou, nekradou, neobohacují se. Dokonce i psychiatři nezneužívají pacienty.
U práce jsem poslechla Zákony bohatství - dr. Zwyrtek Hamplovou. Fotky nahých mrtvých těl. Skandál. Dno.
Právě odbila půlnoc. Potichoučku poslouchám Dvojku. Odehrála hymna. Jsme ještě svéprávný stát? Tak určitéě. Vždyť přece hymna dohrála. Vlajka dovlála. Představuji si hedvábnou tříbarevnou vlajku na stožáru ve větru. Státní svátek se blíží. Iluze dokonalá. Bretschneider zapisuje na manžetu košile, aby mohl dobře udávat. Metoš, zmetku k tiskárně. Za státní vytiskni v pracovní době, vyžluť, co se ti nelíbí. :-) Založ do spisu. :-)
Lidé zhrubli. Cítím to i na sobě. Hlídám slova. Kontroluji myšlenky. Mravy klesly. Závist, nepřejícnost, nenávist... Podivuji se, jak někomu může stát za to, udat Bureše. Jel po mostě a točil jeho opravu. To by mi nepřišlo na mozek. Jak někdo může udávat. Obzvlášť v tak vypjaté době. Kam se podíváš, temno. Smutek. Pláč. Skřípění zubů. Volná výchova. Bez mantinelů. Lidi jsou zvyklí na hranice, na řád... Psychika se bez pravidel rozjíždí.
Pročítám zprávy. Tam zemřeli v jednom týdnu dva hoši v jedné škole. Támhle zařval mladý hokejista. Tu se oběsil ten, který ho nutil ke zdravotnímu výkonu. Tam skolili člověka, který chtěl maličkost - dodržování Ústavy, zákonů. Z očkovacího centra unikla data cca 320.000 klientů i s rodnými čísly. Pěkné. GDPR platí jen pro někoho. Plebs - dobytek.
Na telegramu zajímavé čtení, poslechy
https://staseve.eu/?p=171991&fbclid=IwAR0ssVE4G5YLtEtHYri-rQxV7a7MiFO4z3X3q3w9lGG9BPWT6TsoiRpnTjM
Chemnitz. To byl myslím Karl-Marx- Stadt, nemýlím-li se. Dávám do překladače:
Vedoucí Klinikum Flemming Str. Chemnitz - skok z budovy kliniky Z policejních kruhů zanechal svému zaměstnavateli sebevražedný vzkaz, ve kterém potvrdil, že neustálé lhaní a podvádění pacienta a očkovaného, že očkování je neškodné, že očkování experimentálními, smrtícími vakcínami proti Covid-19 proti populaci, odsuzoval v r. pravda, je biologický bojový prostředek a odsuzuje jejich použití jako maskovaných vakcín proti Covid-19.
Dřív jsme nadávali na to, že "zemědělci sklidili, slévači
odlili, dělníci úspěšně zvládli..."
Nelíbilo se. Tu máš, můžeš číst o sebevraždách, zlodějnách, podvodech,
ústrcích a zlu páchaném na národu. Hanba! Čestní jsou zticha. Mezi učiteli, lékaři, sestrami, policisty je dost lidí s otevřenou myslí. Podávají svědectví potajmu. Jinak by si balili fidlátka. Už brzy si budou balit ti, kteří ve svých povoláních zklamali. Zaslechla jsem o milionu a půl vojáků Shaef. Prý zatkli nejvyššího z Pfizeru. V současné době se dle slov komandanta vesmírných sil Jansena nacházíme v horké části WWIII. Je to válka. Zatím odstraňují těžké zločince. Přešli z podzemních válek v tunelech na povrch. Zatýkají pedofily, politiky, soudce a všechny osoby, které mají co společného s organizovaným zločinem. Občas zahlédnu na internetu kousky koncilů. Věřme.
Všimla jsem si, když jsem v dobrém rozpoložení, peču, vařím, smažím, tvořím s lehkostí. Dnes jsem si vybrala starý loňský recept na chleba. Netrpělivá. Nenechala jsem tvořit kvásek v těstu. Chlebíček jak granát. Zítra by se hodil diskobolovi Ludvíku Daňkovi. Upeču jiný. Spěchala jsem. Těsto se povedlo. Ale kuchařka to nezvládla. Není každý den posvícení.
Volám s paní, ohledně pronájmu. Už několikátá. Byt krásný. Pro někoho velký. Někdo nemá ani na kauci. Neplatiče nebrat. Tahle by chtěla od ledna. Velmi ráda bych vyšla vstříc nájemníkovi. Rád by se odstěhoval už v tomhle měsíci. Aspoň v příštím. Necháme věci plynout. Život je přece pohádka. V mysli máme každý tu svou. Sladkou chiméru. Mám taky. Maminčina dávná věta, to ještě bydlila ve svém domečku. Řekla mi s úsměvem.
- Ty seš někdy mstivka.
- Mami, nejsem. Jen chci pořádek.
Pravda, dotahuji věci do konce. Jsem pečlivá. Ty koncovky jsou nejdůležitější. Obchod má koncovku dohodu o prodeji. Tak vo co de. Někdy je třeba zapráskat bičem.
Po obědě u nás taky vyšlo sluníčko. Večer. Zatápím. Hovor s klientem. Cukrovka II. typu.
- Stačí ti shodit 10% hmotnosti a o 43% se přiblížíš ke stavu zdraví.
Líčí mi, jak se mu na začátku zamotala hlava. Teď už pije celou dávku. Jeho glykémie se rozhodila. Někdy ji má ukázkovou, to nebývalo. Někdy vyletí. Někdy je pod - to není dobře. Ale cítí energii. Včera spal o hodinu a půl víc. Na kontrolu jde až za tři měsíce.
- Tak za chvíli se napoj na dr. Rajewskeho. Je to největší polský odborník na transplantaci jater. Rektor Vysoké školy zdravotnických věd v Bydhošti. Bude mluvit o bílkovinách.
Přednáška pro klienty - skvělá. Výměna buněk - od pár hodin do několika let.
Poslouchám v pracovně divadlo Kámen - Kamalu Taris a Davida Šubíka
https://www.facebook.com/100068832031378/videos/324725702321047
Mám ráda noc. Je v plném proudu. Ticho. Kočka spí na gauči proti mně. Někdy si lehne na koberec. Kamna sálají. Dvojka mi nabízí tichoučkou skladbu z doby mého mládí. Óóó! Jsem tam. Jo. Jsem na gymplu. Creedence. Bože, zas mám husí kůži jak před desítkami let na gymnáziu. Náš soused Pavel mi někdy půjčil kazeťák. Božínku, já tuhle písničku mlela donekonečna... Ta kytara... Řeže. Proč už dnes neumějí složit něco, co chytne za srdce.
https://www.youtube.com/watch?v=i1PpTXtlnb0
Viděl jsi někdy déšť? Have You Ever Seen The Rain?
https://www.youtube.com/watch?v=05JgKtm9ZKU
Donna Summer. To jsem byla poprvé vdaná. Divná atmosféra písničky.
https://www.youtube.com/watch?v=Nm-ISatLDG0
Dnes. Tady a teď. Jsem šťastná. Zahráli. Člověk zapomene. Maličkosti. Denně vidím mamku na FB. Dnes jsem ji viděla v růžovém županu. V tom, jak mu nějaká kjava nebeská nebezpečná počmárala černým fixem záda. Mamka zpívala. Sedí muška. Tu jsem neměla ráda. Taková odrhovačka. Před třemi lety. Sestřička tam říká:
- Rozezpívala celou jídelnu.
No prosím! A pak že agresivní! Že potřebuje změnit medikaci. To jo! Doktorka potřebovala. Do drdóóólu. To jsem se vždycky zeptala studentů. Když jsem položila svou otázku poprvé - prý se zalekli:
- Chcete do drdóólu?
Není záhodno si zahrávat. Aby někdo nedostal - do drdólu.
Půl druhé. Kitty si zaťukala na okno. Mourek oddychuje na terase. Zrzečka na gauči. Kitty v pracovně. Nefotila jsem. Chlubím se skleničkou mého sádla. Ne mého. Sádla, které jsem loni vyškvařila. Tuhle malou skleničku jsem našla v lednici. :-) Třetí obrázek - zárodek kamenného disku.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-09_Dobjou%2C_moje_sadlo%2C_budouci_disk/
Ohárky žhnou. A už je půl třetí. Už musím.
Dobrou noc!