Klidný láskyplný pracovní páteček :-)

Vstávání. Krásné, protože se sluníčkem. Pokud nemusím vstávat na klienta, mám zvyk. Vyběhnu z postele, popadnu mobil, tablet nebo ntb. Zalezu znovu do peřin. Šmejdím po netu. Popíjím čajík. Dnes jsem vystartila, v obýváku si vzala ntb na klín. Uvelebila se na gauči. Z jižního okna si mě dobíralo slunce. Ale nádherně. Hrálo si, putovalo, oslňovalo, zdravilo. Jupííí! Podporovalo energickou dobrou náladu. 

Jdu si mixnout snídani. Petroušek si "vařil" koktejlík. Je to vidět na lince :-)  Někdy stopy jeho "vaření" vidím na dlažbě :-)  Osm let snídá mléčnou s křupinami. Někdy vypláchne ulpělé křupiny do sítka v dřezu. Zlobím se. Dává si pozor. :-)

Nastala doba vybírání popela, čištění začouzeného okýnka, chystání k zátopu. Ó, jak ráda to mám. Miluji ten rituálek. Stihla jsem cvičit, umýt hlavu, kouknout na FB... V 9.30 klientka. Stěžuje si, že měla dvě oslavy! Tak se na to podíváme. Řídila se mými radami, dovyživovala se. Omládla, narostla svalovina, ubyly tuky, zlepšila kondici, metabolickou vodu a ještě si užívala na dvou oslavách. Potěšena - ona i já. Nakupuje. přivezli mi zboží. Vše mám. 

Micka si vyskočila na parapet u pracovny. Otevírá naprázdno mordu. Cvaká. Tváří se jak krokodýl. Z okna z ložnice na ni volám, co tam dělá? Vydává zlé zvuky a klape naprázdno. To my víme, proč zvolila parapet pod okenním krmítkem. Ani jedna sýkorka se neopovážila.

Možná pojedu k mamince na kole. Slunce dovádí na obloze. Oběd. Krůtí prsa, zelenina, brambor na páře. Po poledni - včerejší čáry na obloze zatáhly slunce. Autem. Předevčírem koupené citrony. Dva balíčky. Plesnivé. Nechápu. Co prodávají? Vrátili padesátku. Pošta balíček. Koupit slunečnici do krmítek. U závor pozoruji dva chlápky. Načuhují přes plot. Jé, to je můj spolusedící z první třídy. Pepíček. Vždy jsem od něj měla látku, špejle, vatu na šití peřinek... Dodnes tu jednu peřinku najdu. Je to od jeho babičky. Učili jsme se zadní steh. Byl děsně tlustý. Děti mu říkaly tlustoprd. I babička a děda se tak tak nesli. Maminka dětská sestra v jeslích kousek od nás přes trať. Taky baculatá.  Dnes je Pepa vychrtlý. Ten druhý, Džimi Hadži - taky býval tlustý. A taky zeštíhlel. Byl blázen do Valících se kamenů, Jetrho Tull a všech těch kapel mého muže. Jak jsem psala nedávno; vinilovými LP dláždil koberec našeho obrovského obýváku. Než najdu v kabelce foťák, vytáhnu, zamířím - byli jak klučíčci - stáhnu okénko, už se odtrhli od čumendy přes plot. Byla by to hezká fotka. Zvědaví milí dědci u plotu. 

U maminky. Nasávám její člověčinu. Dnes je protivná. Vlezly jsme si do postele. Než se na rok přemístili do Grandparku, vždy v pátek jsme si velebily v její posteli. Pečovatelky byly hin :-) Nikdo klientům do postele neleze. Dvakrát do téže řeky nevstoupíš. Mamka remcá, že upadne z postele. Je na straně u zdi. Nevím, kam by padala. Simonka se přiběhne podívat, co je to tu za křik. handrkujeme se s mamkou. Odsuň se, nejde to, dělej, ne, spadnu, nespadneš... :-):-) :-) Luštíme. Ze včera.

- Také tento.

- I ten.

- Mami, včera ti to nešlo. Včera jsi řekla OBA. Nevydolovala jsem z tebe i ten. Jde ti to :-)

- Jako psoj.

- Mami, já to natočím.

Mamka nikdy nezopakuje scénu. Dodala - Jako psoj pastava. To je rozdíl. Jako psoj. Jako psovi pastva.

- Krutá?

- LÍTÁ.

- Mamko, na tři.

- ZLÁ.

- Mami, nádherný západ slunce. Mamko, vyfotím ti ho. Jé, sluníčko padá před očima.

- No, to je rychlé. Zapadne, než se otočíš.

Nabízím fialového sněhuláka. Cukr, kakakové máslo, žádné náhražky. Podkovu. Mléčnou. Ožije. Vždy řekne:

-Noóó, to bych si dala.

Tu větu u nás tradujeme. Simonka přichází; jdu se před odjezdem vysadit :-) :-) :-)  Mamku vysadí, asi se už bude mýt. Květulku na chodbě registruji. Myslím i paní Věrku. Zas tu čtvrtou nevím.  Jo, Veronika. Jaruška je smutná, vážná. Pilot je zpět, ale asi jen leží... To byl fešák. Elegán. Džentlmen. společenský muž. Sestřička mi nese dva recepty. Už ne recept. Jen potištěný papírek. Omylem ho můžete vyhodit. Vnímám opět NWO. Neúcta k formuláři. Jj, je to průvodka k léku. Ale i poštovní průvodka má svou barevnou tištěnou formu.

Frčím. Cestou sem fronta mezi Jaroměři a Černožicemi - děs, možná pět kiláků. Odjíždím z DD. Bliknu na státní. Se uvidí. Ještě mám šanci sjet do vesnic. Dávám přednost štrůdlu aut. U hřbitova -  leží tam maminčina babička - stahuji okénko a fotím rudý západ. 

Najedu na státní; kolona nejede svižně; vnímám zpomalení jízdy. Šup, prudce brzdím, odbočuji přes vesnice. Mám pět minut do sedmnácté. Objednáni manželé na sedmnáctou. Dali mi dalších pět minut k dobru. Paní čte můj blog; zná mou nedochvilnost. Pan manžel druhé, respektive třetí měření.  Od 12. září - chytil se. První a druhé měření - hrůza. Zestárnul, narostly tuky, klesla svalovina... Dnes? Druhé, respektive třetí měření. Omládl o šest let, snížil viscerální tuky, zlepši stav svaloviny, narostla, rapidně ubylo tuků, z medvědí kondice 2 - obézní skočil na 6 - svalnatý standard. Jupííí! Mám radost. Radujeme se všichni tři. Začal zrovna v době svého odchodu do důchodu. Zvládnul. Díííky!! Na odchodnou mi svěřuje: 

- Dnes se radovala i dr. L.!!!

- Uau, tak to je bezva!! Lékař potvrdil výsledky zdravého životního stylu :-) 

Zatopit. Uhlíky. Zadělat na bagety. Dnes jsem dala minimálně chlebové pšeničné. Namlela jsem trošku ječmene, trošku žita, přidala žitný kvásek, ovesné vločky na jemno, namletou pohanku. Všeho celkem půl kila. Vždy trnu, co z toho vyleze. Povedlo se. Chlebovo bagetový zázrak :-)  Manžel mi nechal na chodbě mlíko. Svařit ho. Jel na ping pong. 

Co tohle vše proběhlo, už je tady ze zápasu. Rovná mi polena v kamnech.

- Peťuš, topím já! Nesahej mi na to.

- Tady je teplíčko. Jsme rád, že jsem doma. Hezky topíš. 

Venku jsem rozsvítila lucerny, svícny... Doma jsem vše osvětlila svíčkami. Rozdělala jsem šampáňo. To se nemá. Růžové. Demi sec. Měli ho ve slevě. Za stovku. Nekup to. Nerozdělej ho. Nenapij se. Jsme jenom hříšník :-)  Šťastný. Dcery volaly. Zítra výlet do Kuksíku. Co chci víc! Napít se :-) Zhřešit! Nejsem stroj.

Hezky se vyspěte. Přeji krásnou

dobrou noc!