Pátek s prací, na stezce a s maminkou 19.10.2018

Ráno skomírající sluníčko. Rychle fotím přes okno. Vzdaluje se. Vzdaluje. Krátí se den, blíží se mé oblíbené období... Na desátou paní, ale zvoní v půl desáté. Ještě domalovat řasy :-) Má udivující výsledky - své břišní tuky odpálila o jednotku. To je skvělé. Ale má je stále alarmující. Po obvodech jsem nasčítala -35 cm. Asi jedna konfekční velikost dole. A tři kilka. Děkujeme. :-)

Jedenáct. EET, odesláno. Sedám, rovnám myšlenky. Už nejsem tak kritická jako včera večer. Rozohnění je pryč. Každý žije, pracuje, jde životem dle svého nejlepšího svědomí. Máme předsudky, děláme si zbytečné starosti, necháváme bujet strachy, kritizujeme, soudíme.

Přemýšlím nad svými pečovatelskými anděly z DD. Mám jich plnou hlavu. Vidím ty dělníky moře :-) Jak v Hugově románu. Taky pracují a pracují. Dřou se. Opakuji se: Myjí, přebalují, převlékají lidi i široká lůžka, servírují, krmí, drží za ruku, radují se s klienty, povídají si s nimi (mají na to čas?), jedou s nimi do zahrady - je jich ale málo; zpívají, vyvážejí je na terasu - to zabere čas, dá to práci, odnášejí nádobí, termosky, navážejí prádlo z prádelny, rovnají do skříní... Je jich málo na tolik povinností. Je tam jeden přebytečný. Není proškolen. Nezná lidi jménem. Je protekční. Je to příbuzný. Přemýšlím: Fce vrátného zlikvidována - tedy jedna pracovní síla na oddělení přímé péče navíc. Nevím, jak je to s domovníkem nebo údržbářem... Zkrátka - ušetřilo se na lidech, aby se mohl rozšířit počet na patrech. Je jich pořád málo. Na víc stát nedá. To dá rozum, když se tuneluje. Na úkor těch, kteří tu tvořili hodnoty. Celý život dřeli, pracovali, rodili vojáky, rodičky, otroky do nové doby, platili daně, své bezúročné novomanželské půjčky... A teď? Jsou přebyteční. Rozkradeno. Chybí na ně peníze. Jsem v kruhu. Je potřeba zajistit víc pracovníků na noc. Nebezpečí: Aby nechyběli ve dne. Vyplývá z toho:Přijmout nové. Začarováno. Nebudu s tím lámat hlavu. Ale v mysli mi to sedí. Chci pomoci. Řediteli a personálu. Ať všechny persony v DD jsou šťastny :-) To dáme. Spojíme se. Pan ředitel nám poradí. Co nezmůže on, pokusíme se zmoci my. Tečka. Klídek. V jednotě je síla. Chce to blázna. Hodím se.

Včera se ptám mamky:

- Mami, seš ráda, že jsi na slunci?

- Já jsem tu dnes byla celé odpoledne.

- Co to značí? Nic si nepamatuje, ale pobyt na slunci má v hlavě i večer...

Za mamkou. Neodhadla jsem chlad. Před čtrnácti dny pařák, dnes podzim. Potkala jsem ho na barevné kobyle. Javorové listy žluté, rudé... Na zděné chaloupce u loděnice na vratech chmel... Na řece trénují... Malý blonďáček čeká na řece na mávnutí trenéra na máchadle... Vsunul ruku do vody. Prohlíží si lísteček... Roztomilé...

Maminka sedí v chumlu vozíčkářů. Dali jí mističku s oříšky ze včera. Maličkost, ale milá. Jana asi. To jsou pozornosti, za něž jsem VDĚČNÁ. Děkuji. Jediná Jaruška se na mě culí z protější strany stolu... Jedu s maminkou do zahrady. Louskám jí nové ořechy. Pozorujeme bílou Týnku. Aha, na chodítku se za ní belhá panička. Ptám se na tu černobílou. Včera jsem ji fotila z terasy.

- To je asi kocourek. Říkáme mu Kulich.

- Paní nese v ruce kytinku fialek.

- Podívejte, jsou skoro Dušičky a rostou fialky!

- Chci domů.

Mamka v poslední době stále žadoní... Ještě chvilenku luštíme.

- Bavlněná látka na C na čtyři.

- Asi cajk.

- Aha, to jsem nevěděla. Tak cajk je látka, jo?

- No, taková podřadná.

Jedeme nahoru. Stavujeme se v zimní zahradě. Pouštím mamce Kapitána Dema. Vysvětluji text. Zpívám jí.

https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/kapitan-demo/laska-pokora-a-slunicko-684301

Taky - Jednou se vrátím. Hulákáme na celou zimní zahradu. :-) :-) Všichni už jsou připraveni k večeři. 

Ještě Za rok se vrátím - moje dětství. Mamčino mládí...

https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/chladil-milan/za-rok-se-vratim-103227

- Seš tu autem nebo na kole?

- Na kole.

- To ti bude zima! Jeď už! Je tma!

- Neboj, mám blikačky. Je sedmnáct.

- Jedeme domů!

Tak jedeme. Nahlížím do jídelny. Připravené stoly, jako svatební tabule. Ptám se pečovatele, jestli se nebude něco slavit. 

- Platinová.

- Kolik to je? 

- Sedmdesát. 

- Sedmdesát, to je jim devadesát... 

Vyjíždíme nahoru. Paní Jana u Boženky. Další nepatrnost. Důležitá. Péče o tyhle ležící hledící nemluvící. (Tato adjektiva /přídavná jména/jsou substantiva /podstatná jména/. Přesněji zpodstatnělá adjektiva. Přiřadím-li substantivum, stane se z něj adjektivum - ležící lidé... Má to vliv na velká písmena. Zápas vyhráli Jaroměřští. X Zápas vyhráli jaroměřští hráči.)

Schovávám mamince miňonky, fidorku, jakousi kokosovou luxusní tyčinku do stolečku. Zbylé švestky na mističku. Bereme misku s novými oříšky. Vracím do jídelny. Pusinkuji. Přeji dobrou noc.

Navlékám na sebe světýlka, na kolo blikačky. Frčím. Hezký den. A krásný večer. Rychle nasazuji dva truhlíky chryzantém a vřesů. Vařím polévku, peču štrůdl, chystám lososa. Zítra tu zůstane páníček sám. Jedu do Phy... Je zajištěn.

Dobrou noc!

A děkuji za to, že mě čtete.