Pět týdnů, ale jinak mírová neděle

- Mňau, mňau.

Ještě jednou tichounké a nesmělé:

- Mňau!

Zdvihám hlavu z polštáře. Bude sedm. Zrzečka mezi dveřmi. Nezavíráme je nyní, kdyby něco potřebovala. Vylézám. 

- Ty se chceš pochovat?

Chce. A nenechá mě dospat. Jdeme si sednout na gauč. Držím ji v náručí. Přede. Dívá se oddaně. Snad mi nechce něco říct? Snad je v pořádku. Sahám na ouška. Chladná. 

- Zrzinko, tak už dost. Jdeme se podívat, jestli jsi vypila mlíčko.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-06-20_Ciciny._Mourek_vita_Zrzecku_v_zahrade/

A vypila. Jdu naplnit mističky. Dřív poctivě vyjedla všechno Přišla k nám ze dvora, kde dvě dospělé a sedm koťat jedly u jedné velké misky dvakrát za den. Zrzka byla asi první z vrhu, protože se uměla dobře probojovat. Přivezli jsme ji dobře živenou. Ale těmi nejlevnějšími granulkami. U nás začala dostávat vyšší kategorii kvality granulek, kapsiček, dobrůtky na zuby, na bezoáry, na mlsání, tyčinky, Největší úspěch vždycky měla a má tekutá tyčinka, kterou Micicinda hltávala, teď stejně tak Zrzečka - v náručí. Kmitá jazýčkem, aby ani kapička nikde neukápla nazmar. Nevím, proč jim to tak chutná. Budu věřit, že když drahé, bude to snad trošičku kvalitní. Jak se vzdaloval čas od Zrzinčina příchodu do našeho domu, začala být mlsnější. Olíže omáčku, kousky z ní nechá Mourkovi. Mourovi její zbytky maličko poliju čerstvou dávkou. Vyblíže (u nás říkáme blízat) obě porce spolehlivě. Mohl by jít do reklamy: A vaše prádlo září čistotou. - Jen by čistotou rozzářil mističku. A Vaše nádobí září čistotou. I bez namáčení! :-)  Na lepší se rychle zvyká. Myslím, že i zvířata si zaslouží jakous takous kvalitu. Aby měla zdravou krásnou srst, aby je nic netrápilo.

Nasycena, pomazlena, spokojena uléhá ke svým dětem.

Dnes už musím, ale opravdu musím začít lisovat nebo žehlit. Připravuji si lis na rovné prádlo, volánky dožehlím žehličkou. Ale jen připravuji. Přiznávám se, bude půlnoc. Lis nachystán - jen ho zapnout. Vždycky v létě žehlím venku. A ráda. Pod stromy. Co odešla maminka, nějak se do toho žehlení ne a ne dostat. 

Dnes - nedělenka. Za normálních okolností bych v jedenáct usedala ke skypu. Mamka by byla vykoupaná, vyfénovaná... Ptala bych se pečovatelky, proč ji natáhli do zimního; jestli by si mohla natáhnout letní oblečení do dnešního žhavého dne. Vím, psala jsem o nemoci abych, kdybych. Řekněte, kdo z vás do ní občas neupadne. Ale za úplně normálních dob bych sedla na kolo; přijela bych k mamce s jahodami se smetanou, košíčkem třešní a drobenkovou rebarborovou buchtou. Taky bych vlekla na zádech termosku s horkou vodou a z košíčku bych si do batůžku dala caro, sojové mlíčko, cukr... Z košíku bych si nezapomněla vzít do batůžku křížovky, zpěvníček. Hlavně nezapomenout lžičku!! Brala bych schody po dvou. Do druhého patra! K mamince!!! Divila by se, že jsem ji našla. Vyjely bychom buď na terasu nebo bychom sjely dolů do parku. Navlékla bych mamince oringlata z třešní. Nevím, co jsou oringlata původně, ale myslím, že je to u kozy někde - kde? Někde - nevím. Někde pod krkem takové výrůstky. Ale asi to je špatně. Kozu jsme viděla z rychlíku jako Petroušek jejich zahradnictví. Mám v hlavě - oringlata - náušnice. Bezcenné. Šmukové. Nastal by čas k focení s maminkou. Vyprávěla bych ji, co je nového. Možná bych si postěžovala na svět. Jistojistě by mě uchlácholila. Pak bych vytáhla kafíčko, buchtu. Seděly bychom dole u kuželek, možná bychom šly na chvilku ke grilu na lavičku... Podle sluníčka, větru... Jak by si přála. Pozorovaly bychom stromy. Už rozvité - červeň javorů v kontrastu se zelení ostatních dřevin. Asi bych vyndala tablet. Našla bych V tom našem venkovském kostelíčku... Pak bych mamce sundala bílou utěrku z pod brady. Daly bychom si pár písniček. Chjo, maminka by mi zpívala druhý hlas. Pusinkovala bych ji. Pak bych zas okolo Labe občerstvena hovorem s maminkou uháněla k domovu. 

Nemoc abych kdybych - zrádná!!! Vystříhejte se jí!!!Dnes pět neděl, co jsem zmodřenou potlučenou maminku naposledy objala na emergency FN po sešití hlavy. Poslední loučení, pusy... Byla citlivá - bolelo jí to. Mladý zřízenec jí přítáhnul síťku na hlavě na ránu. Vykřikla bolestí. Mami, kdybych ti mohla být nápomocna... Pak už kóma, její teplá ručenka...

Tak takhle by to dnes bylo, ale nebylo. :-) Měla bych se radovat. Mám čas, že jo? Nemusím spěchat...  Ráchám se v bazénu. Užívám mírového dne. Mlsám třešně. Oďubuji naše - maminčiny jahody. Takovou sortu už dnes nikde neseženete. Měkké, hebké, voňavé, sladké. Zajímavé - víc jich sklízím na černé plachtě. Druhou půlku políčka jsme nechali volně... 

Rozdělávám slunečník u stolu u bazénu, u stolu u houpačky. Sundavám plachtu. Občas zaskočím k Zrzečce. Chladí se na dlažbě. Plně mně důvěřuje.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-06-20_U_vcelare/

Na poledne jedeme pro med. Paní včelařka má dvě překrásné malé děti. Vyprávíme si, jak zvládá období vzdoru, jak vychovává. Používám různé metody, správné. Osvědčila se jí metoda, kterou bych nazvala pevné objetí. Propagátorka Jiřina Prekopová. Co u nás za to schytala kritiky. Co já bych za to dala, kdyby mě v amoku někdo pevně, ale opravdu pevně sevřel, abych mohla vyječet všechny nespravedlnosti světa. Ptám se, jestli si smím vyfotit jejich království u včel. Medomet, hromady vosku. Až dnes jsem si všimla, že jejich černý krásný dlouhosrstý óbrkocour má jen jedno očenko.

- Máme čtyři koťata. Odstín - rez.

Linda se směje. Ví, že mám obavy, jak koťata udáme.

- No my jsme sháněli speciálně rezatou kočku. Máme tohohle kocourka. Jeli jsme pro něj daleko.

- To jste nemohli počkat? Taky máme rezatého. Zanedlouho bude k dispozici.

Smějeme se. Říkám, jak mě včera Jana VanCopenolle psala: Rezatá kočka štěstí v domě.

Nakládáme med. Vzala jsem si mističku na vosk. Miluji z dob dětství od dědy - vyžvýkat z vosku med. Vyplivnout. Další nálož.

Jsem dnes ušlá vedrem. Přitom vedra miluji. Konec konců na mě se hodí článek z červeného Slabikáře - Míťa? Jak se ten kluk jmenoval? Tatínek si zapisoval do deníku, jak miluje jaro, pak léto, podzim i zimu. Tak to mám já. Děkuji za všechna počasí. Bohužel - dnes už nepřirozená.

Zadělávám tvarohové těsto na jahodové knedlíky. Zas přidávám ke špaldě žitný kvásek. Těsto je vláčné, heboučké.

Péťa je tu. Stoluje. Snáším z půdy polstr na lehátko. Obě lehátka stříkám po zimě hadicí. Zalévám vyprahlou zahradu. Přišel Honzík s vnučinkou. Očekáváme, jestli nepřijede druhá snaška s dětmi smočit se.

Peťuš, prosím tě, občas mi zkontroluj slunečník, abych byla ve stínku. Uléhám s ntb na břiše na měkoulinký potah. Usínám spánkem spravedlivých.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-06-20_Leto_u_vody/

Až v pozdním odpoledni s Lindou dojídáme rýži ze včera s krůtími prsy. Volám Mourka. Mávám krůtím masem v ruce. Ani se nehne. Jdu k němu blíž. Vedle sebe položeného ptáčka. Už druhý. Tenhle má na hrudi vzorek kosice nebo špačka. 

- Moure! 

Bere si milostivě krůtí prsíčka. Nenadávám. Leží spokojeně vedle své kořisti. Udělá křap chňap a ptáček v něm zmizel i s peříčky. 

Zrzečka nakukuje do zahrady. Jak ji zblýskne Mourek, ihned jí utíká dát pusinku. Ona ale zůstává v kuchyni na dlažbě. A zády k němu. Ignoruje ho. Má k tomu svůj důvod? On ještě děti neviděl. 

- Tak zrzatá kočka přináší štěstí do domu. Je o ně zájem. Jsou komunikativní. Přítulné. A jako jak se zbavíme té naši drobotiny?

- To napiš na FB.

Píšu postesknutí. Hlásí se jedna Simonka. Zlatá. Z daleké Krupky. Tam jsem se chtěla s dětmi odstěhovat začít nový život. Už jsem měla dekret na byt, místo češtináře. Cukla jsem. Nemohla bych se odstěhovat od maminky tak daleko. Byl to asi jen můj mladistvý šprajc paní tchýni. Aby se trošku zabála o Denisku. Ta byla vždy u nich na prvním místě.

Tak dohodnuto. Simonka mi posílá obrázek svého rezatého kocourka Kryštůfka. Rozvalen na podložce. Na zemi. Spící. Vypadá jak naše Zrzka. Krasaveček. 

Lidi, ze čtyř koťat dvě zadaná! Hned mám míň starostí.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-06-20_Vecerni_zahrada/

Evropská agentura pro letectví vydala nové doporučení. Zcela odlišné od těch, která jsme tu četli v minulém týdnu: Pouštějte do letadel jen očkované. Na ostatní používejte testy PCR. Globalisté se nezastaví jen u povinného očkování. To je chaos! V nedávném čase zprávy o tom, že letecké společnosti nebudou brát na palubu očkované. A teď naopak. :-) No, neshoduje se to se zprávou z anglických aerolinek. Pilot po očkován nesmí létat. Měl problémy. Ale co udělají s těmi sedmdesáti procenty obodanýc pilotů? Hm, tka dnes bych si do letadla nesedla. Ani za zlaté tele!

24 států USA zrušilo veškerá koronová omezení. Hm, a kdy k nám!!! Člověk neví, co platilo včera a jestli to platí ještě dnes. Organizovaný chaos. Aby lidi nevěděli, co platí, co neplatí. 

https://blog.aktualne.cz/blogy/jana-hamplova.php?itemid=40156

Dobrou noc