Plavu do Kuksu

Pohádka. Úterní pohádka. To já ráda. Vstávám. Kočky se dožadují. Za hodinku vybíhám na vlak. Kdykoli ulehnu na masážní nebo kosmetické lůžko, shání mě nejvíc lidí. Když spěchám na vlak - taky největší zájem o mou osobu.

Ješiši, Mourek má pod krkem kuličku klíšťáka. To nemohu nechat.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-16-ranni-operace

Operace provedena. Bránil se zlehka. Hotovo.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-16-snidane-muzlani-mlecny-pridavek

Do misek masíčko. Obě se vrhají na své porce. Vyřizuji telefony. Maluji se. Plavky už mám na sobě. Sbalit osušku, prádlo… Zas někdo volá. E-on.

- Já teď nemám čas. Spěchám, jede mi vlak. Psala jsem vám minulý týden.

Baba na infolince mě překřikuje. Já ji.

- No, tak jsme si hezky popovídaly, co?

- Psala jste nám ve čtvrtek.

- No. A dnes je úterek. Papírovou poštou by to k vám dolezlo dřív.

- My toho máme hodně.

- Kolik mi dáte jako bonus mimo fakturu.

Odbíhám k šanonu. Za měsíc mám smluven přechod k jinému dodavateli v mamčině domečku. Jenže E-on mi jako bonus v druhé nemovitosti hotově dá 1500 na elektřinu, 3000 k setrvání u odběru plynu. Tak chci ještě něco. Nájemníkům smlouvám nejvýhodnější ceny, posílám jim přeplatky; sama z toho nic nemám.

- Víte co, zavolejte mi v patnáct hodin.

- Nemůže to být ve čtrnáct?

- Ne, přijedu z bazénu a potřebuji se naobědvat. Jestli se vám to hodí v půl třetí.

Domluveno.

Kočky ještě oplendují. Ješiši. Petroušek vždycky řekne, když nakrájí maso na kousky:

- Tohle mají na tři dny.

Řehotám se. Nikdy nevíš, jakou porci snědí. Jestli si dá i Žofka… I večer dostávám na frak, když zjistil, že zásobní miska masa je vcelku docela prázdná. :-) Prý ať si nachytají. To by Mourek chcípnul. 

Rychle ohřívám horkou vodu. Ze džbánu sbírám tlustý škraloup smetany. Pod ním je ještě mastné mlíčko. Do mističek nalévám tuhle melásku, ohřívám horkým mlékem. Oběma kočkám mlíčko přišlo vhod. Mlaskají. Mourek si dává přidat.

Tak – Ireno, za čtvrt hodiny ti to jede. Vybíhám.

Kráčím po Pekingu. Čtvrti s tímhle jménem. Stojí tam dva domky, které postavil Čerych pro své mistry. U chodníku v činžáčku bych odhadla asi bydleli dělníci. Dole měli oplocenou zahrádku. V ní ještě stojí zarostlá pumpa. Zničená lavička. Jj, starali se o své pracovníky.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-16-do-bazenu-a-zase-zpatky

Na nádraží vbíhám na poslední chvíli. Je to můj neblahý zvyk. Na peron se řítím kosmickou rychlostí s hlášením o příjezdu rychlíku. Počítám na telefonu ranní hovory. Osm! Tři známé jedou do HK do rozália. Nastupujeme. Posloucháme slečnu, která na celý vagon vykřikuje do telefonu hulvátská slova. Do hovoru mixuje, že to jsou aidsáci, že mají HIV, syfilis… Jedna z mých známých jí domluvila, aby si ty výrazy nechala pro sebe. Nechce to slyšet. Jé, to si dovolila. Přichází průvodčí s učedníkem. Oba sympatičtí.

- Prosím vás, támhle sedí nesmírně sprostá slečna. Na výzvu, aby toho nechala, přidala na síle.

Asi o ní vědí. Protože postupují přes sedadla mých známých a už jsou u ní. Slyším, jak jí potichu varují, aby toho nechala.

Nechala až do vystoupení v HK. Pořád se otáčela, jestli jí je dobře slyšet. Chudák nemocná holka. Asi si nevzala ranní dávku léků.

Ješiši, zase je podchod zavřený. Přecházím čtyřproudou silnici. To nemám ráda.

V aquacentru paní u pokladny vyřizuje nějaké ubytování. Běžím po schodech dolů k šatnám. Zaplatit lze i tady. S dvoutisícíkorunou si neškrtnu. Nerada používám kartu. Zachovávám hotovost. Co dělat, dnes je tu málo lidí. Zkusím rozměnit cestou domů na nádraží.

V bazénu se vrhám do modrých vln. Cvičím. Povídáme si na hloubce s ženami. Řehotáme se. Vyrábíme hormony štěstí.

Vyslechla jsem si pohádku o štěstí.

- Tys´  tu před týdnem nebyla.

- Víš, já jsem z Jičína. To je krásné město. Vyrůstaly jsme tam se sestrou. Ta je teď v Liberci. Ale v Pze má byt. Někdy mi ho půjčí na přespání. Dvakrát do roka se sejdeme v Jičíně. Projdeme město a večer se zas každá vracíme domů. Před týdnem jsme se právě setkaly se sestrou v Jičíně, víš?

- To je hezké. To obdivuji.

- No, a v kovidu jsem byla v Pze. V tom jejím bytě. Měla jsme po druhé dávce očkování. Najednou jsem cítila, jak mi tvrdne ruka a noha. Dobouchala jsem se ještě na sousedku. Odvezli mě do Střešovic. Měla jsem štěstí. Přijeli včas. Klepla mě pepka, víš? Rozcvičili mě.

- Aha.

- Pak mě v Hradci ještě pomohli.

- No tak to teda zírám. Mělas´   ohromné štěstí!

- Já jsem nevěděla, že to je podvod. Naletěla jsem, víš? Už bych si to nedala. A zapomínám.

- Já jsem poslouchala asi před deseti lety ing. Mariana Fillu na Svobodném vysílači. Vysvětloval, jak je pro děti očkování nesmírně zátěžové. O náhlých úmrtích kojence… A to ještě nebyly ty mrn… Takže když přišli s píchanci, věděla jsem, že my ne. Taky mnoho lidí okolo mě umřelo na turbo rakovinu. Jsem z toho vyděšená. A nezapomínáš. Máš dobrého pamatována.

Pohádku mi vyprávěla téměř devadesátiletá učitelka matematicky a fyziky. Učila na skvělé škole při ZVU… Ona pamatuje dost dávné doby. Vyprávěla mi před čtrnácti dny, že si pamatuje, jak se honili po lesích banderovci…

Čas se naplnil. Klušu na nádraží. Vytahuji dvoutisícovku. Za okýnkem sedí důležitá míca.

- Mohu vám vrátit pouze do dvacetinásobku ceny jízdenky.

- Dám vám dvacet tři korun a poprosím o rozměnění aspoň na dvě tisícovky.

- To nemohu.

- Ale můžete, jen otravujete.

- Uklidněte se.

- Co jste povídala? Uklidněte se? To si říkejte svému zmetkovi na kočárku. Mně si to nedovolujte!

Hnula mi žlučí, míca.

Za třináct minut vystupuji.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-16-mnam

Doma si chystám svůj okurek s cibulkou, koprem, smetanou. Nové brambory se zbytkem krůtího plátku a třemi kousky oštěpku. Hm, ani jsem to nedojedla. Vynikající.

Telefon. Paní z E-onu. Dohodly jsme se. OK. Zaprodala jsem smluveného dodavatele. Tihle dají o pár halířů nižší cenu našim nájemníkům. Mně pošlou bonus 1500. Když to tak nasčítám, je to tři a tři, šest tisíc úplatku. Říkají tomu bonus. Ale je to normální přeplácení. Mají takové zisky, že ukápne i pro mě…

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-16-absolventsky-koncert-hudebniku-i-vytvarniku

Strojím se. Na půl šestou jedu na absolventský koncert naší ZUŠ do Kuksu. Hrají tak překrásně! Vede je učitelka, která uvede skladbu, ale dnes navíc o třech absolventech houslistech prozradí něco z jejich života. První muzikant rád přeoře zahradu, poseče trávu… Zapomněla jsem, jaké má rád jídlo, barvu. Líbí se mi, že je vedou k slavnostnímu oblečení. Další muzikantka má ráda sushi a růžovou barvu. Poslouchá rock i pop a vážnou… Všichni tři hrají velice procítěně. Husí kůži mám. Chvěju se krásou. Předěl. Pět výtvarníků. Mají tu svou výstavku. Dostali otázku, co bude za sto let. Může se objevit nová barva. Budou to mít ti další prý těžké. Hezké vyprávění o jejich pracích. Jak se u šití kabelky autorka seznámila s přesným měřením. Musela párat. Hodně pomohla žehlička. Další má zálibu v korejských seriálech. Maluje podoby hlavních hrdinů.

- Já myslela z dálky, že to jsou fotky.

- Já taky. Aha, tady jsou ty překrývací fixy. To za nás nebylo…

Všechny autorky obdarovány dárkovou taškou, květinami. Muzikant a dvě muzikantky obdarování také, navíc od všech z orchestru květinami. Někdo je k tomu vede. Učí se darovat a přijímat květiny… Všichni nádherně nastrojení. Slavnostní a radostná atmosféra. Velice hezky a s citem konferuje ředitel školy. Čeká nás malý rautík.

Ptám se čerstvé osmnáctileté slečny. Minulý týden složila zkoušky v autoškole.

- Helenko, z čeho jsi měla největší radost?

- Ze všeho. Nejvíc z vašeho dopisu. Ten mě dojal. 

To mě překvapilo. Uháním domů. Ještě si fotím krávy na louce, kde v létě na festivalu Theatrum Kuks stávalo šapitó. Kraví holky a kluci bučívali do představení.  Loni  stálo poprvé na druhém konci hospitalu…

Doma už kočky dostaly. Nejprve jsem dostala já, že je miska poloprázdná. Pak dostaly kočky, když se do misek donakrájelo.

Jsme na terase. Pozorujeme Kélišku, jak slídí pod plotem. Kočka? Drbna je to. Mourek přiběhne na zavolání. Vděčný, že jsme mu darovali domov.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-16-mourek-a-keliska

A my se radujeme už dávno, že jsme tu doma, spolu, bez hádek, v lásce, harmonii, radosti a míru.

Dobrou noc!

P. S.

Malá statistika z FB:

Prima - 450 zaměstnanců

Nova - 900 zaměstnanců

ČT - 2900 zaměstnanců

Rádio

Český rozhlas - 1400 zaměstnanců

Ostatní rádia - max do 250 zaměstnanců

Proč to jinde jde?

Eura chcete po vzoru jiných států, ale zrušení poplatků už ne. Přitom od toho odpouští, respektive odpustila většina států EU.

Apropó. V ČT doporučovali ať se propuštění horníci rekvalifikují. Tak se můžou rekvalifikovat i pijavice z ČT a ČRO

17 států Evropské unie financuje svá hlavní veřejnoprávní média přímo ze státního rozpočtu (či z obecných daní) a běžní občané v nich tedy neplatí žádné přímé koncesionářské poplatky:

1.Belgie (rozhlas a televize jsou financovány z rozpočtů jednotlivých jazykových komunit – Vlámska a Valonska).

2.Bulharsko.

3.Dánsko (kompletně přešlo na rozpočtový model z obecných daní mezi lety 2019–2022).

4.Estonsko.

5.Francie (koncesionářské poplatky zrušila v roce 2022, média jsou financována ze státního rozpočtu, resp. z podílu na DPH).

6.Kypr.

7.Litva.

8.Lotyšsko.

9.Lucembursko.

10.Maďarsko.

11.Malta.

12.Nizozemsko.

13.Portugalsko (hlavní část jde ze státního rozpočtu, doplňkově se využívá drobný poplatek v účtu za elektřinu)

14.Rumunsko.

15.Slovensko (koncesionářské poplatky kompletně zrušilo v roce 2023, od té doby dostává veřejnoprávní STVR pevný procentuální podíl z HDP).

16.Španělsko (poplatky zrušilo už v roce 2010, financováno z rozpočtu a speciálních daní od telekomunikačních firem a komerčních TV).

17.Řecko (financování probíhá přes státní rozpočet, kam peníze plynou mimo jiné formou účelového poplatku vázaného na spotřebu elektřiny).

18.Nově od roku 2027.1.1 Česká Republika.

Tak že mě chcete říct že ve všech těch státech kde jsou hrazeny poplatky za veřejnoprávní televizi ze státního rozpočtu, jsou defakto NEdemokraté?, a veřejnoprávní televize v těchto daných státech krachují nebo neexistují, chcete říct nevysílají, nebo co jako?

Bude to také na bázi DOBROVOLNÉ platby, něco jak je Netflix, HBO, Disney Plus atd, tak o co jde?

Už vidím jak mladí lidé a všichni co jste tady, koukáte 24/7 jen na všechny kanály České televizi, posloucháte jenom rádia jako jsou ČRoŽurnál, ČRoDvojka, ČRoVltava, ČRoPlus a ČRoReg.stanice 24/7, že