Pohled na svět oteklým okem

16.12.2025

Dnes se mi vstává líp. Ale oko stále svědí. Do prčic. Péťa na to má průpovídku. To je horší než když...

Na devátou klientka. Čtrnáct dnů doma. Prý nemá řád. Tu zobne, tam zobne. Po měření – světe div se! výsledky nezhoršeny. To je divení. Výživa Herbalife dělá divy.

Odjíždí. Nastupuji k ostrůvku. Tady se bude dnes péct a péct, péct a péct. Doženu své zpoždění.

- Peťuš, co tu děláš?

- Napracoval jsem si ten půlden, co jsme byli na Hrádku.

- Áha.

Zadělávám těsta. Jdu chvíli tvořit přání s osobními vzkazy.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-12-16-v-knihovne-ve-vinotece-mestem

- Peťuš, jedu po městě. Za chvíli jsem zpátky.

Linda se hlásí z Alp.

- Mami, dnes jsem si vyjela do svých 3700 m. Vystoupila jsem. Byla tam vlaječka. Hned mě vichr povalil na zem. Tak jsem honem sjížděla. Ještě jednou mě to sfouklo.

- Tak to já jsem včera koukala, jak to tam je krásné, že bych jela taky…

- Vyjela jsem do 2700 m. Když jsem vystoupila, přistával tam vrtulník. Nějaký chlap mě poslal, ať rycgle zmizím. Pak volal zurück! Pak mě zas poslal, ať jedu. A zas zpátky. Odfouklo mi to hůlku. Upadla jsem. Šel mně pomoci postavit. Sjela jsem. Včera jsem si to užila. Ale dnes končím.

- Tak ještě zítra.

- Ne, jedu domů.

- Ty už jedeš domů?

- Vybrala jsem výborný penzion. Jsem spokojená. Jídlo, vybavení, péče. A pěkně jsem si zalyžovala. Tři dny mi bohatě stačí. 

Vracím se domů. Obědvám.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-12-16-vicka-u-ceskeho-zeli-hnijou

Třetí sklenice českého zelí. První byla nedotažená už z obchodu. Dobře. Víčko rezaté. Druhá měla víčko s bublinkami. A třetí taktéž. To je sajrajt. A tak vynikající zelí.

- Peťuš, už jsem měla ležet u Tamary.

- A mohla bys někdy jet o deset minut dřív?

- Peťuš, pokouším se. Ale nejde to. Fakt to nejde.

Tamara nemá ráda, když jí řeknu, že má tlapky. Prý tlapky mají životnoje, zvířata. Ale ona má heboučké tlapičky. Pečuje o mě, o mé oteklé víčko… Napadlo mě zašutit. Zašpásovat.

- Тамара, уже на тебя кто-нибудь когда-нибудь сделал хаф?

Ptala jsem se, jestli na ni někdo hafnul.

- Что?

- Prosím?

- Haf!

Jak nade mnou byla nakloněna, krásně odstřelila. Vylekala se. začala se smát. Pochopila mou otázku. To už jsem se propadla do spánku. Cítím, jak mi omývá dekolt a obličej.

- Ještě nikdy mi nikdo neudělal gafky.

Smějeme se. Je to hluboce věřící bytost. Myslím, že mě má ráda. Prý se na mě těší. A její snacha, vdova po jejím synovi, v obchodě za dvojími dveřmi slyší náš smích.

- Ireno, víš, že ona se mě vždycky ptá, čemu se tu smějeme? Je to jenom s tebou. Vždycky je tu ticho. A s tebou smích.

- A to tu většinu času prospím, viď?

Před obchodem stojí blikající vůz naložený balíky slámy. Fotím. Mladý pán se zjevil s úsměvem:

- Je něco v nepořádku?

- Vůbec ne. Jen si fotím ten váš náklad. Kam ho vezete. Komu?

- Daleko. Koním.

Jedu za ním kousek městem. Pod kopcem mezi řekami odbočuje.

- Lindo, kde už jsi?

Už směřuji k pumpě na Horšovský Týn.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-12-16-neco-uz-mam

Doma peču stereo. Vinné. To jsou takové nafouklé hebké polštářky a trubičky. Ty mě před dvěma lety naučila Jaruška.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-12-16-zofinka

Žofka mě hlídá. Pozoruje z krabice mé kroky, pohyby.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-12-16-15

Až večer si čtu na telegramu:

Nicmene na svych 3250m jsem statecne vyjela jen rano a 1x, tvl, tam jsou poryvy vetru mezi 45 - 60km/hod., takze jsem byla stastna, kdyz jsem se dostala na svych 2700m a jezdim jen v teto vysce 🙈😊

A jinak ted na 2700m pristaval vrtulnik, tvl, to bylo cviceni! Vysla jsem a tam byl typek, ktery mi cosi hezkeho nemecky rikal, pochopila jsem, ze bude pristavat vrtulnik a ja si v duchu rikala - a co jako ja s tim? 🙈 At si vrtule pristane, kde chce, ja si to tu jedu sjet po 2 dolu 🙈... no, pochopila jsem, ze nejdriv musim pockat, pak to zase zmenil, ze muzu "utikat", nazout lyze a vyficet 🙈, pak zase zurück... hele, pekne me tam pan cvicil, nakonec, ze mi vrtulnik da prednost, ale at uz tahnu 🙈... tvl, to byly takovy poryvy vetru, ze jsem mela co delat, abych fakt vyficela pryc 🙈... (jak jsem nemela navlecenou hulku, tak mi ji to odfouklo, kdyz jsem si ji pracne sebrala, tak jsem pak sama sebou sekla 🙈, ten pan videl me zoufalatvi, tak mne sel pomoci vstat, nacvaknout lyze a fiiic 😊) no, tak toto uz nechci, ale dneska tu fouka fakt silny vitr a do toho helikopotvora... tak to bylo opravdu nezapomenutelne

https://www.epochtimes.cz/2025/12/11/v-rehkove-skupine-d-zasahuje-vojenska-policie-kvuli-sbirce-na-drony-v-projektu-nemesis/?utm_source=newsletter&utm_medium=e-mail&utm_campaign=nowall

Poslouchám Jasné zprávy. Babiš se do toho obul. Vyrazí Kalouska z představenstva VZP. Bude se hýbat s dalšími výžirkami na ministerstvech. Do školních jídelen se zavede maličko zdravá strava. Sladké jídlo jen jednou za čtrnáct dnů. A proč ne? Za co ho kritizují? Že to děti budou vracet? Tak si je maminky musí holt nechat doma. Před pár lety jsem se pokoušela změnit stravování v DD. Byla schůze. Donesla jsem vzorky svého chleba, navrhla méně lepku…Zažranost jídelníčku se nedá vyčistit, vypískovat, vyluxovat. To by kuchařky a vedoucí stravování musely vystoupit z komfortní zóny.  Dávali jim k večeři tlačenku s cibulí. Prý to mají rádi. Ty vorle!

Vyšetřují spolek s Vetchým. Ještě by mohli vyšetřit jestli opravdu nemá agent Pávek střet zájmů. Jestli opravdu nesedí v čele správní rady Globsec.

13. 6. 2025 — Prezident republiky Petr Pavel se ve dnech 12. a 13. června zúčastnil bezpečnostní konference Globsec Forum.

Fico "vyštval" Globsec. V Praze dostane konference záštitu ...


Ne, Manipulátoři a Demogaog mažou příspěvky. On pro ně přece nepracuje.

Babiš do toho šlápnul. Nemám ráda Babiše. Není to můj oblíbený politik. Nemám žádného oblíbence. Nedůvěřuji jim. Jak říkal Karel Kryl:

Politikům se nevěří. Politici se kontrolují.

Uvidíme!

Dobrou noc!

P. S. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-12-16-tak-to-je

Celá podstata bankovního systému v jednom starém příběhu:Ivan přijde k Abramovi a řekne:– Poslouchej, Abrame, půjč mi rubl na měsíc.– Žádný problém, – odpovídá Abram. – Dám ti rubl, ale za měsíc mi vrátíš dva a jako záruku mi necháš svou sekeru. Jde to?– Jde to.Abram si vezme sekeru a dá Ivanovi rubl. Ivan si vezme rubl, dojde ke dveřím a pak mu Abram řekne:– Poslouchej Ivane, bude pro tebe těžké za měsíc vrátit dva rubly, že?– No jo, bude to těžké.– No, tak mi můžeš vrátit polovinu dluhu hned teď.Ivan vrátí rubl, odejde a přemýšlí: "Rubl nemám, sekeru nemám, ještě musím zaplatit rubl a hlavně, všechno je v pořádku!"Obraz Augusta Charpentiera. "Žid-lichvář". 1842