Pondělí, pápá
Dnes opět k zubaři. V devět Lindin Petr s pomocníkem na rekonstrukci naší zahradní chaloupky. V ruce pekáč s pečeným masem. A kus hovězího.
- O oběd máš postaráno.
Jo, kdyby mi lidi občas nekřížili plány. Dnes docela hodně. Milovat bezpodmínečně - vyznačit hranice.
Jedu.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-05-20-tak-zase-jednou-k-zubari
Paní doktorka už čeká. Jsem tu ráda. Paradoxní. Sestřička Lenka asistuje.
- Mám tu vstřebatelný steh. Jenže od 30.4.
- To je asi nevstřebatelný.
- Ale Jesika povídala…
- Pan doktor dává někdy samovstřebatelné. Ale tenhle patrně není.
- Není a překáží mi v puse.
Nejprve odstraňují steh. Pak zoubeček zrůžovělý nějakou výplní šperkuje do nového kabátku. Dnes bez anestezie. Paní doktorka řídí mou hlavu:
- Mírně doleva.
- Trošku dolů.
- Malinko přivřít.
- Trochu doprava.
- Flexi.
- Trošku si položím.
- Všechno v pořádku?
- Vypláchnout.
- Vyplivnout, nevyplachovat.
- Já bych chtěla vidět ten kel.
Ukazují mi kel. Tedy kořennou nástavbu. zpevňuje zub.
Pracuje dál.
- Zrcadlo. Tady ten kousek odstraním. Bude vidět jen na průřezu zubu.
- Všimly jste si toho divného slunce?
- Já ne, já jsem přišla brzy ráno a to ještě nesvítilo.
Zavírám oči. Na hrazdě nade mnou máchá nohama archanděl Rafael. Jeho zelené světlo léčení zaplavuje prostor
- Já jsem na tebe zapomněla. To jsi hodný.
- Doprovázel jsem tě celou cestu. Nevšimla sis toho divného světla?
- A jó, takové slunce do zelena.
Ještě vlevo malinkatá odpadlá plomba. Přelepuje ji nějakou výplní. To už nade mnou září světle modrá. Zelená křídla odletěla.
Jsou tu na mě moc a moc hodné. Placení. Jediný kaz. Totiž lékařská péče je u nás plně hrazená. Jenže já platím jak morovatá. A je jedno, jestli v soukromé klinice nebo ve tzv státní FN. Ale to přijímám. S tím jsem srovnaná. Jsem zvědavá, jak na konci roku při inventuře faktur. Peníze se mají točit. Točím je. To mě naučil Petroušek.
Cestou zpátky se zastavuji v soukromém zahradnictvíčku s květináčky. Salátovou sadbu už nemají. To by mě zajímalo, proč v pozdním jaru už nikde neprodávají saláty.
Jsem ve městě. Volá paní na půl dvanáctou. Ještě tak tři minutky. Věnuji se jí dvě hodiny. Venku mi uniká krásný den. Sázení. Zahrada. Má jednadvacetiletou dceru, které ve čtrnácti řekli:
- Máš cukrovku, tady si budeš třikrát denně píchat inzulín.
No. Navrhuji detox a výživu Herbalife a redoxní signální molekuly.
https://www.youtube.com/watch?v=Cu3KswH3mcQ
Spojuji hovor s kolegyňkou. Glutation – silný přírodní antioxidant - funguje. My užíváme vnitřně i vnějšně s Petrouškem právě čtrnáct dnů. Herbalife a ASEA – skvělá kombinace. Výživa a zvyšování signálních molekul. Bolest se zmenšuje – viz mé oči. Bez otoků, krásně zarostlé. To vše bez ledování.
Odpoledne ještě jedna paní. Učitelka. Chtěla by aspoň deset kilo. Vysvětluji, věnuji se. Nakonec to prý zkusí sama ovesnou kaší. No, tak fajn. Asi nedávala pozor. Budiž. Její břicho je její.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-05-20-zahradni-domecek-se-krasli
Chlapi jdou domů.
- Počkejte, já vám ohřeju to maso!
- Ne, už spěcháme.
Petroušek se zlobí.
- Mělas´ ´tu babu po hodině vyrazit. Tvůj čas je drahý.
Volá Linda.
- Mami, udělalas mi čáru přes rozpočet. Petr přijel hladový. Čekala jsem, že mu dáš najíst.
Chtěla jsem. Pro příště – hodinku. Chceš, nechceš, vypal. Next.´Jak nás to učí u fy? Next, next, next.
Večer. Jdu se chvilku vyvalovat k Petrouškovi. To miluji. Žofie se ke mně přišla poňuchlat. Pak se skládá na Petrouškovo místo. Myje se. Jazykem zabírá celou plochu kožíšku. Péťa mě upozorňuje:
- Je zajímavé sledovat ji. Podívej se, jak ona si všude dosáhne. Jak ona zabere celý kožich, celé tělo, každý záhyb.
Soutěž:
- V kterém roce se odehrála významná bitva u Zborova.
- 1917.
Petroušek opravuje:
- To ne.
Správná odpověď:
- 1917.
- Já tě tam přihlásím.
Otázka ze soutěže: Jak se jmenoval představitel loupežníka Taraby s iniciálami O. V. z pohádky Tajemství staré bambitky?
- Ondřej Vetchý. Měl jsem příležitost i sledovat.
Řehotám se. Měl příležitost :-) :-) :-) Normálně do toho čučel. :-) Naše oblíbená pohádka. Poslouchá zprávy.
- Prosím tě, máme málo školek. Přitom klesá porodnost. Tomu nerozumím.
- A chtějí dotovat mnoha miliony zřizovatele dětských skupin. Co v tom zase je?
Přes pootevřené okno je slyšet kocouří řev. Péťa zvědavec se jde mrknout. Mourek je na terase. Slyším, jak ho láká domů:
- Pojď domů! Pojď!
Vrací se do pracovny. Žofka už panáčkuje na křesle.
- Jsem mu říkal, ať jde domů. Támhle naproti v zahradě se perou dva kocouři. Mour už čumí pod vratama. Vypadá to, že se chce jít podívat z blízka
Miluji jeho řeči. Směju se jim.
Poslouchám znovu pana Mišuna. Jedu na jeho přenášku pozítří.
https://odysee.com/@studio.Klatovy:c/kalejdoskop_misun_domas_05_02_120min:7
Ze studie na větrné elektrárny - o jejich škodlivosti a energetické situaci. Vrtule velice škodlivé, propagované jako velice zelené a gryndýlové. :-( Tyto elektrárny by měly být zakázány. Škodí. Nejsou zelené. Nejsou bezuhlíkové, svaté. Jsou pro život lidský i přírodní nebezpečné. Podle nových zveřejněných dokumentů bylo odstavení jaderných elektráren v Německu prý postaveno na lži.
- Větrný mlýn spotřebuje 30 t paliva z fosilních paliv! (Asi váha tanku.)
- Zabíjí pátky
- Vyvolává nízkofrekvenční zvuky, způsobují útěk života v okolí
- Pokud je v blízkosti větrného mlýna uzavřená nádrž, ryby hynou a ostatní živočichové prchají
- Polská akademie věd uvádí: Slyšitelný hluk, infrazvuk, blikání světla, elektromagnetické pole, vibrace, padající části turbín ohrožují oblasti do okruhu tří kilometrů větrné turbíny.
Ach, světe, už se točíš k lepšímu. Ale děsně pomalu. Přidej!
Dobrou noc!
P. S. 1
Radujme se. Dobře to dopadne. Už je film natočen. Jen nám to ještě neřekli. My vědomí to ale už víme.
P.S. 2
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-05-20-kocky
Stejně jako psi jsou našimi strážci fyzického světa, kočky jsou našimi ochránci energetického světa.
Protože mají spojení s magickým "neviditelným" světem.
Kočka žijící v domě absorbuje problémy a stres svých obyvatel.
Probuzení očišťuje dům od všech negativních energií, které v něm mohou být přítomny.
Když spí, filtruje a transformuje tuto energii, zatímco hraje podobnou roli jako krystaly.
Proč je tomu tak?
Protože nedokážeme ovládat své emoce a žijeme "všude", jen ne tady a teď!
Kočičí astrální pole je tak silné, že snadno odpuzuje jakoukoliv negativní entitu.
A když je tato negativní entita uvězněna ve svém energetickém poli, bude vynesena z domu.
Když nám kočka maže nohy, znamená to, že sdílí svou magickou astrální energii s lidmi.
A přestože často fyzicky neprojevují svou věrnost, dělají to potichu, aniž bychom to věděli...
Neustále pracují v náš prospěch, protože jsme všichni jedno!