Jsem potěšena. Od lidí. Děkuji.

31.08.2020

Včera jsem zatočila lasem na obranu učitelského stavu. Dnes jsem si s radostí pročítala reakce. Všichni jsme povětšinou během své školní docházky měli štěstí. Učili nás poctivci, odborníci, skvělí lidé. Poctivci - to je to správné slovo. To my staří máme zažito. Na začátku hodiny zkoušení. Žádné výjimky. U tabule jsme buď excelovali nebo nás stihla sardel. Snažila jsem se být vyvolána hned v září. Než se vystřídalo mých třicet devět spolužáků, byl konec pololetí. Následoval fundovaný výklad. Na závěr hodiny shrnutí a zadání krátkého domácího cvičení. Na pět minut. Jen aby člověk vzal knížku do ruky. Podíval se, co se v ten den bralo. Uložil do paměti. Aby si látku zopakoval. Nikoho ani nenapadlo něco o přetěžování. Napsat úkoly. A šup ven. Ráda vzpomínám na školu - jako žačka, studentka, vysokoškolačka i učitelka. Milovala jsem školu, děti, žáky, studenty, kolegy... 

Apropo - dnes se nám tu roznemohl nešvar. A nikdo z učitelů ho neopraví. Neb mladá generace již postrádá (generalizuji - omluva - nejsou tupí všichni) cit pro jazyk. Do školy se chodí. Na učiliště se chodí. Na středních a vysokých školách se studuje. Odjaktěživa. Ale často v CV čtu: Vystudoval jsem základní školu. Snad vychodil jsem. Možná absolvoval povinnou školní docházku. Základní vzdělání je u nás povinné, proto ho v CV nezmiňujeme. Nepíšeme o něm. Nikoho nezajímá. Důležitější jsou další školy. A už vůbec se neužívá slovo studovat. Je legrace, pokud někdo vystudoval mateřskou školu. Padám - smíchy ze židle. :-)

Na desátou klientka. Příchuť latté jede. Můj Petroušek desátý rok pije jen mléčnou s křupinami. Přepřáhl. Pije latté. I paní klientka si koupila. Má první měsíc 35% slevu. To je radost nakupovat. : :-) Povídá mi, jak nějaká trutnovská základní škola poslala rodičům dopis ve stylu osvědčila se nám distanční výuka, chcete ji?

Zastávám názor, že inteligentní rodiče jsou schopni vést výuku distančně. Česky řečeno - vzdělávat potomky. A co ti, kteří letos na jaře neobstáli? Prý si některé cikánské rodiny nechodily ani pro sešity. Ne, domácí výuka není pro všechny. Co se chce? Mít tu negramotné. Já se picnu. Celý život tu uměli všichni číst a psát. Dožila jsem se toho, že to není pravda. Tak se necháme překvapit, kam naši mocní u kormidla budou směřovat...

Na jedenáctou chci vyjet. Vše sbaleno. Upadl mi ovladač vrat. Vždy se tam pohne baterie a bránu už nikdy neotevřu. Ta situace nastala právě dnes. Břink. A brána ani ťuk. Volám záchranu. Petroušek je tu co by dupnul. :-)  Říká se dup. Ale že je dupnul originální? :-)

Tak nic. Jdu oloupat cuketu. Využiju čas. Peču skvělou - mou originální nadýchanou buchtu. Dva hrnečky cukety. To mám víc. Tři čtvrti hrnku oleje. To určitě. Cukru dávám taky polovinu. Používám ekoprášek do pečiva. Přidávám lžičku sody. Mleté oříšky. Rozinky. Skořici... Vymazat formy sádlem. Vysypávám kokosem. Vylívám formu srdce a kruh těstem.

- Peťuš, a můžeš mi ukázat, jak se to dělá s tou kličkou, kdybych někdy potřebovala a parohy, parohy, mé zlaté parohy - se pásly daleko?

Ukazuje mi kde je ten důležitý nástroj, kam se strká, jak se s ním kroutí.

Jedu za maminkou. Zima. Už to není na letní šaty. Tomáš už má také vestu. Nabízím buchtu se šlehačkou. Myslela jsem, že ji mamka celou nedá. Dala. Začínáme borůvkami. Už naposledy. Blůmy...

- Mami, ty mě hezky hřeješ kolenem.

Vyprávím o útocích na učitele. Kdopak to má na starosti? Soroš se chlubil, jak od mládí rozeštvává lidi. Studované a nestudované, ženy a muže, mladé a staré. Nedivila bych se, kdyby ta odporná tvář měla prsty i v tomhle. Je to lehké. Stačí jeden provokatér na FB. A už se vine vlákno.

- Mamko, včera jsem vzpomínala, jak jsi vždycky ve slamáčku dřela na zahradě. Chtěla jsem se zeptat, mám to štěstí, že můžu:

- Na zahradě jsi dřela z lásky nebo z povinnosti, že nás zahrada živila?

- Z obojího. Já jsem tam chodila ráda. A nadřela jsem se tam. Moc.

Jasně. Vdova. Dvě děti na krku. Mami, vzdávám ti hold.

- Kterou bychom si tak dnes zazpívaly?

- Dnes nechci zpívat.

Jé, Tomáš je tu. Tak zítra.

Frčím domů. Ohlásila jsem se k mladým. Neviděla jsem je od jara. Zítra začíná školní rok. Vlídné přijetí. Milé posezení. Sedíme venku. Vnučinka ukazuje v telefonu, co všechno v létě zvládli objet, navštívit. Jaké výlety vymysleli pro své malé. Až doma hodnotíme - jak se dětem věnují. Skvělé, bravo, díky! A chci vás zase vidět! Líbilo se mi dnes s mladými tak moc, že jsem se zapomněla vrátit na schůzku s klientkou. No, zapomněla jsem; dva jedna. Nebo jedna dva? Ona dvakrát. :-)

Co mi vrtá hlavou, proč děti, které neonemocní!! covidem (prý na táboře jeden onemocněl, měli karanténu 14 dnů - nevěřím testům!!!) do ranní družiny roušky ano, odpo ne. Kulantně bylo naznačeno, že kroužky asi nee. To se hodí - žádný rozvoj, žádná sociální komunikace, žádné předvedení, co už umím.  Žádné vystoupení. Snad CD. Ano, to je ono. Toho jsem se bála. Moc lituji. Chci slyšet zpívat děti na živém vystoupení. Chci sociální kontakt. Radovat se, jak jim to hezky ladí. Jak to paní učitelky s nimi secvičily. A tleskat!. Co si to dovolují - je doporučeno, tak to zakážeme??!! Ale v DDM kroužky ano. Ty vorle, co to je za cirkus? Proč s prvňáčkem smí jít do třídy jen dvě blízké osoby. Slovy D V Ě! To je zážitek na celý život. Mám to uchováno v paměti. Já šla se známými holkami svazačkami - pamatuji přesně. Maminka na stadióně nebyla. Dnes už není ani ten stadion. A proč naše druhačka nesmí mít s sebou rodiče?? Malé šikovné stvoření - milované svými rodiči. Ano, je samostatná. Umí jít sama do obchodu na nákup. Ale s rodiči je svět lehčí. Malý jde zítra poprvé do školky. Maminka mu slíbila oblíbenou hračku s sebou. NEDOPORUČUJEME DO MŠ HRAČKY!! Ano, my jsme taky do školky nic nenosili. Ale dnes je to jiné. Tedy hračka slíbena. Vzápětí vysvětlování, že nee. Sedím smutná z informací. Devastují nám děti. Vkládají jim do mysli strach.

Poslední bomba: Roky jsem meditovala v ZUŠce v překrásném zrcadlovém sále. Nádherný. S klimatizací. Konaly se tu koncerty žáků. Škola po deseti letech získala peníze. Zrcadla vyrvána, rozbita. To je neurvalost - stěny vymalovány. Tečka. Říká se softwer klimatizace - léta porouchaný. Hádejte co? Svět je na hrnci, ale škola si zničí nádherný sál - jo, jo, bude akusticky ideální, ale klimoška nejde. Už v projektu na ni nezbylo místo? Ne, nerozumím světu. (Pokud nějaký špízák upozorní ředitele. Poslužte dobré věci! Ukojte se. Ředitele jsem považovala za skvělého, pracovitého, originálního...)

Ve zprávách podsouvali dnes další zkázu. Lidé víc platí kreditními kartami. U nás jich vydali dvě stě tisíc. K čemu tahle informace směřuje? Pokusy o likvidaci hotovosti. Aby nás měli v hrsti aby nás uměli trasovat. Kde co jsme nakoupili. Aby nám mohli udělat: Zlobils. CVAK - nemáš kredity, nemáš peníze. Aby se nikde nikdo neuchýlil - já ti dám toto bez dokladu a ty mi zaplatíš hotově... Brrr, bojím se tě, světe!

Setkala jsem se kratičce s ubožačkou, fakt blbískem podnikatelkou, malým ubohým venkovským hlupáčkem; odmítla zakázku. Její ego křičelo. Holka, holka, ty jsi ředitelka Zeměkoule a nevíš, že ještě ráda budeš hrabat hřebíčkem, aby ti nezaměstnaní přišli do salůnu. :-) Zatím máš co jíst. Jdi do háje, hlupačko! - Je fakt, že jí někdo nasměroval. Někdo, komu jsem vstoupila na noženku. Holky, obě seberte se. Neukazujte, jak jste ubohé. :-)  Lidská malost je směšná. Hlavně u velkých lidí. Tys mi sebrala bábovičku, já ti dám za to lopatičkou.

Bomba dne! Šampanští pěstitelé vinné révy musí likvidovat hrozny. Pětinu úrody zničí. Ztráty plandémií - nevypila se asi třetina jejich vín asi za čtyřicet mld. korun. Ceny by se srazily. Tak si přírodou vytřeme zadel. Hnůj. Fůj!! Tradiční dravčí zbraň!! ZNIČIT PŘEBYTKY. Každý pátý hrozen!!. Znásilnění přírody.

https://cnn.iprima.cz/porady/hlavni-zpravy/niceni-vina-v-champagne

Bylo to tu dnes opět krásné. Všem děkuji za společnost. Ze srdce! Nesmírně a VESMÍRNĚ MOC!! Jsem potěšena. :-) To dáme!

Tak dobjou!