Potrefená husa z tisícihlavého stáda zakejhala

Den jak korálek končí. Poslouchám ekonoma Pikoru na Xaver live. TV Šalingrad si pustím až ze záznamu. Tolik informací! A zas se řehotám lidské hlouposti, omezenosti a důležitosti. He, he, he.
Předpokládám, že z těch přibližně tisíce čtenářů se zas ta jedna najde. Směju se.
Ráno tu bylo teď. A hodiny jdou na půlnoc.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-27-ranni-rozjezd
Dopoledne jsem absolvovala své svobodné rituály s přípitkem na zmoudření lidstva, s kočkami a jejich snídani, doběhla jsem si na smrk pro výhonky, motala se okolo prádla. Prošla jsem si návrh na odstranění parazitů po měření a obnově těla. To dám. Nesmí se na čas maso. Jsou tam byliny, doporučení… Dodržuji většinu. Spokojenost.
Každý večer se léčebně dívám dozadu. Důležité pro shrnutí, roztřídění dojmů, impulsů, co mě napadlo jako první... Píšu si deníky. Denně krátký zápis. Celý život. Dnes si tam určitě poznamenám, jak se ozvala potrefená husa. A to se teda musím řehtat. Mám plus mínus okolo tisíce čtenářů, a jen jeden poslal komunikační kartu. No to se ví, v Bylo nás pět pan Poláček psal to se vrrr. :-) Jéžiškunakšišku! Já vyprávím pohádku. Nikdo se neozve. Jen jeden. A jak by kuře chtělo řídit svět! Přitom se sotva vyklubalo ze skořápky, zatím jen zobe zrníčka, které mu nabízí máma slepice, ještěže mu nenabízí mateřský prsík. Mlíčko mu kapká po peří.
Zaznamenala jsem si před týdnem své setkání s lidmi, kteří mě dokonale ignorují, nenávidí, nenavštěvují, ač jsem se hoóóódně snažila, podlézala, doprošovala, hodně moc, ale bylo mi to platné jak mrtvému zimník. Zkrátka persona non gráta. A chtěli by jí nasadit přinejmenším košík. Nejlépe helmu. V tom setkání mě překvapila nenadálá srdečnost. Ne, opravdu nemám zájem. Byla jsem tolikrát zklamaná, tolikrát poškozená, mockrát odkopnutá; přitom jsem nic nevyvedla, snažila jsem se; jen já vím, že opravdu moc. Cizím jsem dražší. Moje dávná kolegyňka Maruška K., byla zvláštní, vždycky tvrdila:
- Ireno, nikdy neznámkuj výkresy. Protože já jsem jednou dala trojku na vysvědčení z výtvarky a on pak absolvoval AMU.
A druhá rada:
- Ireno, kde tě nechtějí, tam se necpi. Vždycky odejdi.
Maruško, kolikrát jsem si vzpomněla na tu druhou radu. Kdykoli jsem chtěla odejít, zas pozvání. Pojď, ale nesmíš nic říkat! A pak jsem se dozvěděla, jak mě po mém odchodu propírali. Prý – s Irenou to dnes docela šlo, co? To zabolí. Ale já už jsem velká holka. Já si své dárky budu dávat těm, kteří mě mají rádi, kterým nevadím, se kterými si rozumím. A kteří mi je nepošlou zpět. Surovost. Au au. Už mě nenachytají, ani kdyby jim všechny zuby z huby vypadaly.
Budu si ve svém počtení psát o tom, že zelené gumy, zlé a falešné prolhance fakt nesnáším; nemám je ráda, mám na ně svůj názor. A dál od jejich neupřímnosti. Je třeba své pocity vyslovit. Retrospekce jako lék. O komunikační karty pana Foltýna nestojím. Nemám zájem číst lži, kecy a výmysly. Důtky! To už se snad dnes neuděluje. K čemu máme tu naši armádu? K obraně vlasti je nemáme. Vždyť oni jsou pořád v cizině. Všimla jsem si, že jak oni vylezou ze zeleného, dá se s nimi mluvit. To jsou všichni ti, kteří už pobírají vojenské výsluhy. Jedna výjimka, potvrzující pravidlo, tu je. Jeden od armády se letos na jaře skácel na ulici; oživili ho; upadl do bezvědomí, asi po týdnu odešel. Ten byl normální, ač od patnácti v zeleném. Byl dobrosrdečný, nebyl to debil, měl hodně informací, neměl vysokou, hezky se s ním dalo rozmlouvat. Čest jeho památce!
Poledne. Jsem ráda, že si svobodně mohu uvařit ve svém thermomixu. Dnes jsem si svobodně vybrala těstoviny; namlela mák na čínském strojku; pomastila přepuštěným máslem; osladila medem a svobodně se naobědvala. V klidu, pohodě a bez komunikační karty. A svobodně jsem si po obědě nalila thermojetics. A jela za ševcem. Vrata jsem ještě otevírala kličkou. Jen jsem je přivřela. Jedu jen na otočku. Přemýšlím, že náš švec je moc šikovný. Ale ševcovina by ho neuživila. To chápu. Když si koupím boty z Číny za dvě tři stovky, oprava by musela stát cenu bot. Prý tam, kde kupoval materiál, už to nejde. A tam, kde ho prodávají, by mu poslali třeba sto podpatků. Věčná škoda. Jak z toho ven? Chápu, že si raději jde vydělat na směny. Přitom opravil kdysi všechno, i pásek, spony, podrážky, lepil, šil. Vyučený, a navíc šikovný. Skromný. Ochotný. Hodný. Jediný v městě.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-27-priste-za-levnejsimi-cenami
Stavím se podívat se na kytky. Ne. Tady draho; jen za pár korun. Výhodnější je zajet kousek dál, s větším výběrem, s nižšími cenami. A u pokladny s ochotnými lidmi. Stačí úsměv. Slov není třeba.
- Kde seš?
- Byla jsem u ševce.
- A ty máš kličku od vrat, viď?
- Už frčím.
Petroušek je mág. Velký kouzelník. Člověk s dobrým srdcem. Přátelský k světu. Ohleduplný. Všechno umí. A zařídí. A ve všem se vyzná. A je hodný. Ach, jak šťastná jsem. Doma už u sloupku u vrat pracují dvě šedé hlavy. Parkuji. Předávám kličku. Mám nový ovladač. Konečně hezký.
Petroušek mi položil poštu na stůl. Mezi jiným i z Herbalife.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-27-dekuji
Od roku 2011 využíváme den co den Herbalife výživu, vitamíny, minerály, dobrotky, vnější výživu. Jsme nejlepšími zákazníky
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-27-hezky
Chlapi už odjeli. Stejně je Péťa číman. Původně jsme chtěli ovladač řešit jinudy, za víc. A takhle jsme nechali vydělat zdejší firmě, která u nás v domě, to jsme tu ještě ani nebydleli, zajistila ostrahu domu, kameru…
- Já ještě doladím dojezd.
A já si jdu ke kytkám. Sázím rajčata, okurky. Některé už mají malé plůdky. Bohužel, kvůli stodole, vhečmané mezi domy za naším plotem, nám ubylo slunce. Mohli jsme se odvolávat, jak jsme chtěli. Stavbu po dvou letech povolili. Tam, kde jsem dřív vyvazovala okurky do koruny jabloně, je stín.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-27-chvilku-jsem-si-hrala
Odbíhám na chvilku domů. Navlékám si asi dvoje troje náramky. Už dlouho se chystám.
Jdou mi myšlenky. Jedna fa za druhou končí. Řemesla mizí. Zruční řemeslníci umírají. Na FB se mi ukázal rozhovor s poslední rukavičkářkou. Oh, smutné. Paní vyprávěla, jak děla z hadoviny, z jehněčiny, jelenice, vepřovice…
Rukavice pro piloty je technologicky dokonalá a velmi složitá na konstrukci. Je to jejich druhá kůže, která jim může zachránit život.Ludmila Osičková, poslední česká rukavičkářka
FB velký špízák. Nechávám lidi lézt na svůj profil. Jen výjimečně si vyberu, komu ukážu. Ale jinak nebráním. Tady neplatí listovní tajemství. :-) To už dnes mladí ani nevědí, co to znamená. I to, co bylo napsáno na obálce mimo adresu nesměl pošťák nikde prozradit.
Ačkoli nespravedlnost světem vládne od nepaměti. V sedmdesátých letech jsem vždycky poslala krabičku bombiček do šlehačkové láhve Zlatce do Phy. Tam byly k sehnání. O víkendu, když jeli k rodičům, mi je přivezla plné. Jednou si na poště úřednice postavila hlavu, že mi tak malý balíček nevezme. Vždycky jsem to tak posílala. A pak přišla tahle. Šla jsem zásilku domů přebalit. Napsala jsem k adrese na obálku:
Ať žije byrokracie. Největší byrokrati jsou v Josefově na poště.
Moc jsem si neposloužila. Za nějaký čas jsem zjistila, že mi bombičky ukradli, normálně socialisticky, nikdy mi je nevrátili, a já byla předvolána na ONV k pohovoru. Okresní národní výbor, odbor školství. Měla jsem zrovna jako svou nadřízenou mou celoživotní milovanou Janu L. Byla ve straně, ale nikdy na mě nic neprozradila. Nikdy. Byla to přísná ředitelka i učitelka. Skvělý člověk. Čestný. Vzorový prototyp. Co všechno ona mě naučila hned na kraji mé učitelské kariéry!
- Když odcházíš ze třídy, zkontroluješ okna, zářivky, vodovod a pořádek v lavicích. Uklizečka není služka.
Jana se mnou tehdy jela na kobereček. Maminka mě naučila řeč. Jana mi v autobuse řekla, abych moc nemluvila, že mluvit bude ona. Zachránila mě. Dodnes jí jsem vděčná. Už nevím, asi jsem dostala nějakou důtku. To mé rebelství se mnou jde celý život. Dnes jsem taky dostala důtku. :-) :-) :-)
Když jsme učila na soukromém gymnáziu, bezpečnost zajišťovala BARA. Výjezd téhle služby stál tisíc korun. Mnohdy vyjeli zbytečně. Některý profesor nezkontroloval otevřená okna. V noci zafoukal vítr, vzedmul závěsy a spustil alarm. Mně se to nikdy nestalo, díky Janě.
Ty bombičky si někdo ukradl. A listovní tajemství nebylo dodrženo. Neměla jsem ty baby na poště v lásce. A to jsem tam tři měsíce po gymnáziu pracovala. Ne. Pošta rakousko-uherský moloch. Ne.
FB nechávám otevřený pro slídily, kteří ke mně chodí čenichat. Ještě chvíli je nechám. Vím proč. Píšu vzkazy mezi řádky. Jenže marně. Nejhorší je, že všechno dělá jedna škodička. A jak krásně na mě cení zuby. Jakou srdečnost předstírá. Smutné a zraňující. Vždycky rozhýbe stojaté vody. A nedá si pokoj a nedá. Na to jsem nepřišla já. Dnes přišla komunikační karta! Jak dělají husy? Smějeme se s Petrouškem lidské ubohosti. Zarmucuje nás lidská zášť, nenávist. On slunce. On veselý. On společenský. On milován. O to víc bolí zrada… Však ono jim to dojde, až my tu nebudeme.
Právě čtu v červeném rámečku: Slévárna Kovosvitu ukončila výrobu, plat za květen zaměstnanci zřejmě nedostanou. Pod rámečkem:
Kovosvit MAS Foundry v Sezimově Ústí na Táborsku ukončil výrobu, zaměstnanci jsou ode dneška doma. Jde o slévárnu, poslední část Kovosvitu, která byla v provozu. Zaměstnanci, jichž je zhruba 120, zatím mzdy dostali, ale za květen jim už výplaty pravděpodobně nepřijdou.
Ach. Co si ti lidé počnou.
Volvo Cars se potýká s vysokými náklady a ochladnutím poptávky po elektromobilech. Volvo propustí 15% bílých límečků.
Jedna fa za druhou...
Další zprávička z FB. Tlustá tvář ministra, který vesele juchal na vánočním večírku v den, kdy se zabíjelo na FF. Obrázek mluví za vše.
Ještě čtu:
Státní rozpočet může mít v příštím roce maximální deficit výrazně přesahující 200 miliard korun. A to navzdory konsolidačnímu úsilí vlády Petra Fialy (ODS). Oslovení experti uvádí, že toto úsilí mohlo být silnější a že příští vláda v něm bude muset jednoznačně pokračovat. Současné stamiliardové schodky způsobuje takzvaný efekt západy a je potřeba najít ještě alespoň 100 miliard v úsporných strukturálních opatřeních, řekl jeden z oslovených ekonomů. MF představí konkrétní návrh – stejně jako vloni – na konci srpna.
Tak to se budeme těšit. Oni lžou už i u rozpočtu. Vždycky pak přijdou z Bruselu statistiky daleko horší. A Fiala prohlásí, že viník musí být potrestán. :-)
A tohle je známý text. Tak jen pro ty aspeňácké zaprodance - opáčko!!
Po internetu koluje zajímavý komentář neznámého autora, který reagoval na slova předsedy ODS Petra Fialy, že "z východu nikdy nic dobrého nepřišlo, my jsme orientovaní na Západ, musíme být orientovaní na Západ" . Jaká je skutečnost?
V komentáři mu neznámý autor připomněl tato fakta:
- Marxismus vznikl na "Západě" a z Německa ho Lenin přivezl před více než 100 lety do Ruska.
- Nejvlivnějšími teoretiky komunismu se dávno před bolševikem Leninem stali v Německu Karl Marx a Friedrich Engels, kteří také stáli u zrodu prvních komunistických organizací.
- První revolucí ovlivněnou komunistickými myšlenkami bylo roku 1871 povstání pařížských komunardů.
- Fašismus nevznikl na východě, ale v Itálii, tedy na jihu Evropy.
- Nacismus nevznikl na východě ale v Německu tedy na "Západě".
- Potupnou Mnichovskou dohodu proti ČSR v Berlíně nepodepsal s - Hitlerem ruský Stalin, ale britský premiér Neville Chamberlain, francouzský premiér Édouard Daladier a italský fašista Benito Mussolini.
- První atomovou bombu nevyrobili na východě v SSSR ale na "Západě" v USA.
- První plynové útoky na frontě (chlor, fosgen aj.) neprovedli Rusové, ale Němci.
- První tzv. nervové plyny (Sarin, Soman, Tabun) nevyrobili Rusové, ale Němci r. 1939-42 tedy na "Západě".
- Neomarxismus se po Evropě nešíří z "východní" Moskvy, ale z německého Frankfurtu aj. "Západu".
- Teorie o tzv. GENDER socializaci k nám pronikají cca od 70-tých let ze "Západu" se vzestupem feminismu, nikoliv z Ruska nebo z Číny.
Multikulturalismus nevymysleli v Moskvě, ale je nám oficiálně proklamovaný Evropskou unií z Bruselu.
- Imigrační vlna Afričanů a muslimů nám nehrozí z Moskvy, ale ze "západní" Evropy.
- Pokutami a tresty za oprávněné nepřijímání imigrantů nám nevyhrožují Rusové z Moskvy, ale EU z Bruselu.
To je tedy to ZÁPADNÍ DOBRO jen za posledních cca 100 let.
Česká republika patří do středu Evropy a tam musí zůstat!
Na EPOCH TIMES jen titulky:
Francouzští poslanci dnes schválili návrh zákona o asistované smrti
Pomalu propasírovat. A pak pokračovat dál.
Španělsko: Desítky tisíc stoletých olivovníků mají padnout kvůli solárním farmám. Místní se bouří
Zničit co nejvíc přírody. Postavit dálnici, parkoviště, obchodní komplex,nezničitelné větrníky či solární farmy…
EK navrhla poskytnout Česku pomoc 114 milionů eur kvůli loňským povodním
Co na to říct? Proč ne loni? Jen dál a víc korporaci zadlužit. Ještě štěstí, že se to netýká Československa
- Potřebuješ pomoct?
- Mám všechno. Pytel s černozemí na kolečku.
- Já jedu na ping pong.
- Jen jeď.
Sázím. Ještě mi chybí záhon. Před lety mě jedna klientka naučila pěstovat rajčata pod převisem střechy v kbelících. A to je nejlepší. Celý den sem jde východní a polední sluníčko.
Petroušek je tady.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-05-27-v-zahrade-k-veceru
- Peťuš, prosím tě, potřebuji hlínu.
Jde. Rád. Ochotně.
- Péťo, tys mi oholil ten keř u vchodu!!
- Vadil vratům.
- Tak já to hnojím, opatruji a ty to pak bez ladu skladu zmršíš.
- Ale to jsem musel.
- Ale nemusel.
To jsou naše dohadování. Takové hrátky. Stejně by to ostříhal. Pomáháme si. Chápeme se. On mě nosí na rukou. Já bych za něj dýchala. Jsem vděčná za tohle životní setkání. Škoda jen, že nejdu někomu pod nos. To ale není moje. Cizí energie nenatahuji. Beru jen tu zemskou a sluneční.
Tak co? Líbila se dnešní pohádka? Trošku okořeněná jedem. To zlá mladá královna plivla jedovatou slinu. Bezpodmínečná láska je o vymezení prostoru. Tohle je ten můj. A už neotravuj. Nebo nebudeš moci sbírat informace, zubejdo. Bloknu tě a máš po žížalkách!
Dobrou noc!