Požehnaný páteček

Slyším v domě mobil. Spím v naší nové posteli první lekci. Ten, kdo zvoní, by měl dostat taky lekci. Všichni vědí, že do devíti jsem nedostupná. Dospávám. Jen se otočím, pokračuji v činnosti. Devět. Vstávám. Jdu se podívat, kdo byl ten neinformovaný. Á! Můj sponzor. Volá znovu v poledne.

- Ahoj, já jsem tě ráno vzbudil. Jsem si myslel, že když tam máš pracovníky, že už nespíš.

- Nevzbudil. A oni mají klíčky, víš?

Vida, k čemu je FB.

Kočičky dostávají už čtrnáct dnů jen maso. Žofinka včera i dnes dorážela na šuplík s kapsičkami a bonbony. Tak jo. Někdo kouří, někdo bere drogy, našim kočkám občas povolím kočičí bonbony.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-14-radostne-rano

Neumím popsat radost. Připíjíš horkou vodou na mír, na zdraví všech lidí, na probuzení, na osvobození dětí. Vyjdeš ven, mrknout na žlutý záhon. Svítí do něj sluníčko.  Kontroluješ noční práci slimáků. Vše OK. Sice vidíš jejich lesklou stopu. Sice tu byli. Ale letos rudbekii nesežrali. Zatím!! Mé tři karafiátky včera chtěl napadnout hnědý útočník. Má průzkumná hlídka a ozbrojené komando ho zneškodnily. Dívám se dívám, kočičky okolo mě. Mourek, ta horda masa, se za čtrnáct dnů na masovém stravování – zdá se mi to? – trošku zmenšil. Slunce. Kočky. Radost z kytek. Žofka bystří. Aha, ona slyší motor dodávky LP. Rozuměj Lindina Petra. Chlapíčci jsou tu. Zacházím do domu. Půjdu je pozdravit až s teplými houstičkami.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-14-peceni-me-bavi

Melu špaldovou pšenici. Natáčím postup přípravy těsta, pečení pro lidi. Pokaždé mi někdo píše – dej recept. Jak mám dát recept, když někdy zaměním kvasnice za kvásek, určitě používám jinou mouku, míchám ji. Nikdy ne stejně. Jak mě to napadne. Navíc můj stroj je šikovný, těsto uhněte za tři minuty. Do trouby nestavím hrneček s vodou. Peču s párou. Má trouba je vymoženost zrovna jako můj chytrý hrnec. Hotovo. Od včera tu mám hmotu na placičky a la kramfleky. Moc dobré. Vynikající. Včera přivezl LP, aby mi ušetřil práci. A ušetřil. Nastrouhal brambory, červenou řepu, zmrazené prsní krůtí řízky, brambory, sýr, pár vajec… Peču na pánvi tři placičky. Jednu si nechávám pro sebe ke svačině. Dvě obkládám zeleninou. Přidávám dvě houstičky. Jdu obhlédnout chatičku, práce, klučíčky, kteří mi tu tvoří. LP k sobě našel bezva pomocníka. Není to blb, vygumovanec ani vymaštěnec. Je pracovitý, šikovný, slušný. Volám nadšeně cestou zahradou:

- Dobré ráno!

Ono už je jedenáct, je to spíš provokativní výkřik. Ale oni pracují teprve od desíti. Takže spíš přátelský pozdrav. Jo, kdyby makali od šesti, to by byl výsměch. Předávám talíř a klušu.

- Pojedu na nákup.

- Kaféé! Udělej nám kafe, prosím!

Jdu uvařit rychlé kafe. Indián si pro něj jde, abych neklusala tam a zpátky zahradou. 

Volá Petorušek.

- Ťuti, prosím tě, potřebuji koupit citrony a kočkám hovězí krk. Nebo něco podobného. A citrony ne obří.

No. A nikam nemusím. Tak copak já bych…

Přede dveřmi mám v krabici klacky rebarbory. Včera jsem našla u klientky, dobrý recept. Rychlý, hrníčkový, jogurtový. Šup, šup. Krásné lité těsto. Ireno, ne abys tam naházela rebarboru. Ne. Hezky ji zahřej. Ozvláštni to jahodami. Bezva směs. Liju ji na těsto. Už první vrstva se mi líbila. Teď i druhá vrstva budí spokojenost. Mám rozehřáté máslo. Ani nevím kolik. Od oka tvořím moučku. Tedy drobenku. Pořád je to mastné. Vím od mamky, že víc cukru, méně mouky. Přidala jsem c. k., vanilku, trošku skořicového, maličko levandulového cukru. Vítězství je moje. Něco tak lahodného se povede neumětelovi, jako jsem já, jen občas. Ireno, nepodceňuj se. Umíš vánočku, mazanec, chleba, housky, rohlíky, už jsi zběhlá. – To jo. A co ta bublanina předevčírem. To byl omyl…

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-14-to-jeste-svitilo-slunicko

Vybíhám na chvilku do zahrady. Kochám se květy. Mami, vždycky si uvědomím, jaká kjava jsem byla, když ses mi chtěla pochlubit svým zahrádkářským uměním. Od tebe znám gazánii. Mívalas ji tam, kde mi dnes roste kamzičník, čemeřice… Tam jsi mívala tulipány, pivoňky. Mamko, kdyby… Mami, proč jsem nevěděla, že kdyby neexistuje. Utíkala bych každý den vzdát hold tvým květům. Umělas´ rozkvést i násadu od koštěte. Ach, ach.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-14-buchtala-bim

Buchta hotova. Vychladlá. Krájím nesu do zahrady.

- Ta buchta, normálně byste dostala jedničku s pěti hvězdičkami. Ale tahle buchta má plus. To je ještě povýšení. To je první buchta, která je sladká.

- Ne, není, už jsme měli sladkou.

- Ale tahle je sladká!!

- A víte proč? Protože jsem měla mastnou drobenku, nastavila jsem ji cukrem.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-14-uz-uz

Zálibně si prohlížím stěny chatičky. Prostory se opticky zvětšily. Zadní zeď domečku už je zvenčí pobita novými prkny.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-14-barva-se-ozvlastni

Petroušek bryskně (původně briskně) natírá prkna i chaloupku zezadu. I on se tiše raduje. Tetelíme se vzájemně. Teda společně. Štěstím.  Dobrá energie.

Dnes se mi pod digestoří dařilo. Polévka z krůtího krku a křídla. Moje špaldové nudle. Libeček… Vynikající. Obalila jsem krůtí prsa v česnekovém obalu. Nové brambory na páru. Paprika, ředkvičky, okurka, kedlubnička… Hlávkový salát se zálivkou.

Dnes dostali oběd jak v hotelu. Zaslouží si. Ano, zaslouží. Pracují pilně, kvalitně, je za nimi vidět výsledek.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-14-geoinzenyring

Divné. Geoinženýři dopoledne nechají slunce. V brzkém odpoledni ho zatáhnou. Najednou je příšerná zima. Pak se nemá dařit slimákům! Vlhko, chlad.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-14-rejsek

Včera pod stolem v zahradě Petroušek našel rejska. Dnes u stolu další. A u vchodu pohozen další. Rejsek prý chytá slimáky... Předpokládám, že se činí Žofinka. Vysvětluji ji, aby chytala jinou odrůdu. :-)

Linda jede z Phy.

- Počkej minutku, potkáte se.

- Ona jede svým autem.

- To neva. Jen se pozdravíte.

Je tu. Krátké setkání. Prohlíží chatičku. Novou postel.

-v Mami, máte to moc hezké.

Ochutnala, co chtěla. Buchta jí moc chutná. Odjela za nimi. Páteček končí. Obloha děsivě tmavá.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-14-na-lovu

Jdu na lov. Kontroluji zahradu. Hledám slimáky. Prohlížím si znovu chatičku. Ve skleníku obdivuji to, co jsem zasázela. Beru pár okurek. Hledám slimáky. Drzé vetřelce. Mám napichovátko. Fuj. Takové velké hnědé prase vystřelilo střevo. Ble. Kdo tohle stvořil! A proč! Jeden leze po suché asparágusové větvičce. Co tam žere? Tu jsme s Petrouškem zlomili při přesazování. Všimla jsem si, že mají rádi bydlení pod velkými plastovými kruhy. Kočky okolo mě. Večer. Ptáci zpívají jak o závod. Nádhera. Petroušek si stěžoval, jak ho při zalévání pohryzali komáři. Sedím v jahodách. Hledám strávníky. Jak uvidím jahodu, vím, že bude prázdná; a je. U ní hnědé kluzké odporné prase. Ale komáři – nic. Letos pohoda. Jak jsme zlikvidovali vany na vodu, hodně se změnilo. K lepšímu. Obcházím celý pozemek. Jdu na kanál vysypat úrodu mrtvol.

- Žofie! Nechoď ven! Pojď, pojď, šup…

Raduji se. Jen tak. Z koček. Z úrody. Z lidí. Ze setkávání. Ze života. 

V jednadvacet začíná TV Šalingrad. Dnes nádherné vyprávění Renaty Bernardi o Bohuslavu Reynkovi. Mágovi se smutnou poezií a zádumčivými obrázky suchou jehlou a leptů. Poslouchám, jak na konci totality studenti spočítali Nostradamovu předpověď zániku režimu. Začala chystat výstavu tohohle imaginativního pro režim nežádoucího básníka a umělce. Režim padl. Renata velice hezky vypravuje o jeho životě, o jeho synech… Nádherný večerníček.

Bylo to jaké? Milé, krásné, vzpomínkové, láskyplné, šťavnaté.

Dobrou noc!