Překrásný deštivý sladký :-)

Sněží? To je překvápko. V listopadu sněžilo normálně. Dříve. Když ještě nelétala chemtrailsová letadla. U nás druhý den prší. Bez přestávky. Luxusní. Vzala jsem si holínky. Nabírala do konve vodu z barelu. Tlející stonky jarních kopřiv už jsou skoro rozpuštěné. Sbírám mokré divné malé vlašské ořechy...

Dnes nikam nemusím!!!

V půl deváté auf! V deset služební hovor. Ty vorle - on je přesný! Zadělávám na chlebík. Bochníček a do formy. Hm! Jak já to dělám! Nevím. Těsto - mazlivé. Myslím na důchodce v DD. Stále je mám v hlavě, jak se včera snažili, cvičili, tleskali, luskali, zpívali... Peču-li v klidu, s láskou, výsledek je vždy skvělý. Takže vždy.

Jedu. Lékárna - maminčiny léky. Beru s sebou vlažný chléb. Sýrová parmazánová pomazánka... Česneková. Luxusní. Sestřičce. Za ochotu. Její i jejího zesnulého tatínka. Prý na mě držel. Povídala. Asi jo. Čest jeho památce... A dobrou chuť!

Lékárna. :-) Upozorňují na paracetamol. Vědí to v DD? Šest hodin rozestup! 

MěÚ. Mám si přijít pro nájemní smlouvu na kompostér. Mezi půl dvanáctou a třináctou mají oběd. Šťastní! Nedodržují tu zastupitelnost. Jak je možné, že všichni zmizí na oběd?! Na učilišti NEEXISTOVALO ODEJÍT ZE ŠKOLY NARÁZ. Jeden držel službu - telefony, chodba, učni, rodiče... Výměna stráží. Neexistovalo stavit se v zelenině. Až po pracovní době. Státní úřad - ÚŘEDNÍK je otroků pán. Kmáne, trhni si. Myslím si: Vy mně taky! Můžete u toho mlasknout. 

Krámek zdravé výživy. Vločky ječmenné, špaldové, žitné, kamutové... Karob. Bio mouky. Plná taška. Šest stovek mi z ní vypadlo. A to tu toho moc nemají. Prodavačka neví, co prodává. Neumí odpovědět, poradit. Naučí se.

Kam směřuji dál? Kaufland. Ty vorle. Vanilka v tubě místo sto šedesáti jen sto třicet? Beru jich šest. Potkávám sestru. Nevyzná se tu. Líčím jí, jak včera mamka byla na kožním. Stačilo by jen neprat v dryácích.

- Ivo, to bylo bezva. Indiáni začali mluvit. Zapojovali se. Reagovali. 

Ukazuji jí vanilkový lusk, třtinový cukr -velmi výhodně, čoko bez glukózy a palmáče na fondue, rum Božkov. Ale jen 35%. Jiřík, můj pražský kuchařík, mi říkal, že nejlepší je Božkov 38%. A prý pozor na likér... Hm. Cvičí s námi, soudruzi z Božkova. Proč tam nehodí těch 38%?! Martinské Müller Thurgau.   Vánoční kaktus sobě, mamince. Nikdy nemám plný koš. Nikdy. Dnes? Brokolice to asi neudělala - skoro tři tisíce. A to jsem nekoupila černý rum. :-) Nevím, co to je, ale je to drahé. :-) A černé. 

Ivu teprve čeká cesta k mamince. Snad to dobře dopadne. Určitě... (Sportovci a lidé s nižším IQ, dnes už obvyklým, používají Tak určitě! :-)

Kontrola u nájemníků. Tereza není pro jistotu doma. Stále mám před očima ten zahnědlý záchod, zašlou vanu. Ti se budou divit, až jim to seberu z kauce.

Vezu stříšku houpačky švadleně. Radíme se, jakou látku, kde ji sehnat; stanovinu ne, neprošila by ji...

Oběd. Chtěla jsem dojíst sobotní husu s bramborem a zelím. Zamontovala jsem ji do těstovin a la carbonare. Skvělá patlanina.

Doma. Beru holínky. Courám po zahradě. Lije. Sbírám ořechy. Takové černé šeredy.. Vylouskám je. Do těsta budou luxusní. Nabírám z barelu do konve vodu z kopřiv. Zalévám v zimní zahradě truhlíky, ibišek, dva obrovské asparágusy. Jeden byl maminčin, jeden můj. Ibišek stál u maminky na piáně.. Mami... Proč se nedá vrátit čas... Ale jednou se tam do těch dob ještě mrknu. Ono to jde...

Jsem provlhlá. Nechce se mi ze zahrady domů. Vyklepávám truhlíky. Muškátek mi zmrznul. I s mramorovanou popínavkou - jednoletkou. Loni přežila ona i muškát. Dva roky - stačilo. Lije, zaplať bůh, už druhý den. V Pze včera sněžilo... Blíží se advent. Začnu mýt okna. Harmonogram: okna, zelená výzdoba, lustry, dekorace okna, převléci... Plus výstavy, koncerty, divadla... Kašlu na všechno a užívám si dobu slunovratu.

Petroušek je tu. Utahaný. Křídla ho bolí.

- Peťuš, dnes si dám víno!

- Dovol si! Máš nárok.

Zatápím až v půl osmé. Stále je tu jednadvacet. Náš dům je konzerva.

Ukazují domeček pro ježky? Zajímalo by mě, kde spí (stále chci psát spějí:-) ) ježci u nás. Kam zalézají? Snažíme se všechny hromady listí vyvézt. Přesto si bodlináči vždycky nějaké místečko najdou. Už by měli spát. Ale stále chodí na dobroty do misky. Pokud jim to Micicinda nevybere. Doma opovrhuje. Hodíme to ježkům. Sežere jim to. Pro ně nesmí nic zbýt. Jen misku nechá.

Další blábol. V celé Kalifornii plat zákon, který zakazuje ve vlaku i na nádraží jíst a pít. Bambulové. Chlápek, který jedl hamburger, se divil, proč. Už je v base. Můj horoskop mě varuje, abych neučinila demagogii ze souzení myšlenek, názorů, náboženství. :-) Proč mě napadá, že Američané jsou paka. Nevím. Nesuď!

Ve školách se nesmí propagovat politika. Pan ředitel se omlouvá, že mu do rozvrhu omylem, OMYLEM, spadla pozvánka na milionový chlívek. Chudák. Takový omyl. Pan inspektor ho šanoval. Ano, nesmí se, ale on se spletl. Kurník šopa! Chlív!

Dnes pohodový den. Jako ostatně každý můj den. :-) :-) .-) Růžový! :-)

Jediné, co mě naštvalo - tvrdě už jsem se propadala do snů. Buch, buch, buch, buch, buch, buch. Vrátila jsem se k vědomí. To naše kočičí čuně s černými packami čeká pod oknem. Když začuje, že spím, skočí na parapet, zabuší. Musela jsem jí jít umýt packy. Doufám, že dnes černá tečka dne nebude. :-) 

Dobou noc!