Přichází období prostupu světů. Je dobré být sám se sebou

Studio Děkujiti - harmonie života

14. duben 2022 ·

Moje máma mi jednou řekla :

Vždycky tě budou kritizovat.

Když si vezmeš minisukni, budou tě kritizovat ty, které nemají zrovna rovné nohy.

Když budeš jiná, budou tě kritizovat ti, kteří jsou stejní.

Když ti něco hodně půjde, nejvíc kritiky schytáš od těch, kterým to hodně nejde.

Zoufalé ženy, se ti budou snažit ukradnout muže. Čím opravdověji ho budeš milovat, tím zajímavější bude pro jiné ženy. S tím se musíš smířit. I s tím, že se to některé možná povede.

Jsi žena. Nemáš nic pod kontrolou a nehraj si na to.

Ať ti kdokoli udělá cokoli, neber si to osobně.

Ale pamatuj si jedno.

Ty se můžeš jenom smát.

Každou kritikou, každou snahou ti něco vzít ti všichni dělají jenom reklamu.

Každá kritika pracuje pro tebe.

Nebraň se jí a vyhraješ.

Neboj se jí a budeš silná.

Jednou ti, kteří tě kritizovali, přijdou žádat o radu.

Neboj se svých největších kritiků, neboť mnoho z nich se pomalu stává tvými největšími obdivovateli, aniž by to sami tušili.

Život je hra, když se nebereš moc vážně.

S chutí do dne. Jak je venku? Roztahuji závěs. Nádherně podzimně. Krásně. Na světě to tak je.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-30-milacci

Kočeny se nasytí. Miluji krmení. A zvířecí mlaskání. Mourek vybíhá ven. Žofie mě hlídá. Doprovází na každém kroku. Vybíhám ven nasytit ptactvo. Z dálky slyším brek dítěte z vedlejší novostavby. To je v prčicích. My jsme sem utekli z paneláku před hospodou. Vlastně z pevnosti před hospodou. Pak z paneláku před hospodou.  Teď tu máme sousedy tak blízko, jako kdybychom bydleli nad hospodou. Že jim to nevadí! Že to nechápou! Co to vyvedli. Oni si postavili dům na hranici našeho pozemku. Naši původní sousedé byli daleko přes zahradu k domu. Bohužel chamtivé dcery majitelů zahradu od činžáčku prodaly. Znehodnotily jak bydlení v činžovním domě – vzali rekreační prostředí - tak i tunel zahrady, kde nebudou mít soukromí a vzaly soukromí i nám. A slunce.. Hlavně slunce. Chci mít klid a slunce. Nechci slyšet jekot nějakého rozcapeného sprata. Sousedé na druhou stranu jsem taky přes celou zahradu. Nepřekážíme si. Neslyšíme se. Mám soukromí. Jsme oddělení vzdáleností a zelení. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2032-10-10-identifikace

Ok. Tedy sypu do krmítek. Tepelné čerpadlo vedle na domě běží. Péťa ho neslyší. Já ano. A chlad z jeho vrtule pocítí naše keře, rebarbora, naše květiny..

Těší mě pozorovat ptáky. Nekonečné divadlo.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2032-10-30-bylo-tu-neni-tu

Nechávám letní sezení u bazénu a lehátko… Jen pro připomenutí, že tu nějaké léto bylo. Kulisa.

Jaký si to uděláš, takový to máš. Lindin Petr přijel. Dnes zaspáruje dlažbu.

- Peťuš, prosím tě, vynes odtamtud jablka ještě ven. Bude brousit tu původní dlažbu, co byla na zdi.

Tý vorle, večer se dozvídám, že tam šlampal a neměl. Ničil spáry. Uuu! No!

Motýl Petroušek přiletěl. Chlubím se, že jsem zas stihla zavolat na muže vysypávající tašky s listím a bio odpadem. Byli milí a vstřícní.

- Klid, paní, jo, klidně si naplňte ještě jednu tašku.

Tak jsem letěla rychle nacpat do tašky těžkou hromadu ořešákového listí, které jsem včera nakupila. Je to tak milé, jak byli příjemní.

Petr II si pracuje na druhé místnosti zahradního domku. Na té obytné. Vypadá to, jako by si hrál. Je nesmírně tvořivý. Vesmírně. Lindin dům má kamna. Nenainstalovaná. Včera se dostalo i na ně. Jenže beton pod nimi a okolo nich musí zrát aspoň měsíc. Do Vánoc by mohli topit. Těším se na to. Od jara jsem stále doufala, že už. Tak včera. Konečně. Pamatuji, že u nás to bylo to první, co jsme v domě jako zdroj tepla použili. Vyšli jsme posvátně na chodník. Oči zapíchnuté na komíně. Kouřil dlouhým dýmem. Byli jsme omámeni. Nebo aspoň já. Jako kdybychom pozorovali jinou planetu. Ono to kouřilo! Přitom komín v létě stavěli dva lidé. Střecha – tam jsme byli dejme tomu třicátí pátí ve zkušenosti. A to je setsakramentsky složité dílo. A tihle dva stavitelé komínu si přitloukli na zeď návod stavebnice.

- Kolikátý jsme váš komín?

- Druhý. Vlastně první. První jsme okukovali, jak se to dělá. Váš je první.

Trošku se mi zatmělo v hlavě i nad ní. Ty vorle! Jestli to nebude topit! Proč by ne! Náš nádherný dům byl stavěn ještě v dobách řemeslnických part. Vycvičení, sehraní lidé. Parta tesařů. parta pokrývačů. Parta zedníků. Parta okenářů. Kůlna vedle vyrostla v době, kdy je o řemeslníky nouze. Zastupují je Ukrajinci. U Lindy v domě předělávali tolik díla. Záchod u země. prkýnko opřené o splachovadlo... To bylo všechno, jen ne odborná práce. Když na naši střechu instalovali solární panely, lezli po střeše jak opice, byli sehraní, věděli, kdy co kam jak. Nabídla jsem jim svačinu. Přijali. Bavili se pozorováním tesařů na vedlejší stodole.

- Hele, on mu ten trám hobluje. Už nebude mít tu nosnost. To má z mokrýho dřeva. 

Zbystřila jsem. Hovořili něco o číslech. Třeba patnáctka shoblovaná na desítku. Šla jsem se k plotu zeptat: 

- Dobrý den, prý tu hoblujete trámy na jinou nosnost. 

- Dřevo je mokré. Kroutí se. Musíme ho vyrovnat. 

 Nikdo nad nimi nebděl. Žádný stavební dozor. Dělali si tam, co chtěli. Je to jejich. To není moje energie, dílo, starost. Petroušek nekritizuje. Nehodnotí. Snad jenom mě, když se mi něco nepovede. Občas hodil okem za plot... Usmívám se.

Někdy si povzdechnu, když někdo nade mnou ofrňuje, cítí se povýšeně, pomlouvá mou osobou. Už nepláču. Směju se. Nebohá nevzdělaná nevědoucí duše. V životě nic nedosáhla, nemá na vítězství. To není povýšeneckou z mé strany. Jen konstatování. Ti, co kritizují, asi nejsou v životě naladění zrovna na dobré struně. Něco je trápí. Neumějí to se svým partnerem. Nemají dobré bydlo. Jsou zoufalí.  Spíš zoufalé. Už dávno jed v jejich mysli neúnosně otrávil jejich bytost. Proč bych stála o jedovaté micky. Jdu si za svým. Jsem vytrvalá. Pilná. Činorodá. Celý život se učím. Včera večer jsem si maličko pobrečela nad mamkou. Poslouchala jsem náš rozhovor. Zrovna skyp řídila pan Šafářová. Neutrální milá paní. V rozhovoru zas bulím. V těchhle posledních dnech maminčina podzimu tady na planetě jsem si na ni vymyslela pohádky. Otázky, dokončování vět atd. To mi asi teprve FB ukáže. Dnes i včera mám ubrečené oči a červený nos. Maminka sedí bez objetí, bez doteku, bez pusy, bez projevu lásky sama. Jak těžké to bylo nejen pro ni. Trpěla jsem jako kůň. Když náhodou na chvilku povolili návštěvy – tehdy to bylo až asi 17.12. asi na do Štědrého dne - letěla jsem za ní na křídlech. Od Štědrého dne jsem za ní nesměla. Když 16.5. následujícího roku upadla, neviděla jsem ji právě od prosince, už se ta doba blíží. Tolik času nám vzali. Už nechci být občanem tohohle sajrajtu.  Včera jsem si to zlo uvědomila. A jedna má milá čtenářka, mému srdci blízká, ač jsme se nikdy neviděly, poslala mi fotečku se svou vnučkou. Krásnou slečnou. Píšeme si. Pamatuje mamku na FB. Od jejího odchodu mě posiluje. Jako má mamka. Je skvělá. Pomalu mi během let odhaluje svou podstatu, rodinu, život, manžela… Jsou to krásní lidé. Sešly se dvě nádherné bytosti. Kdykoli člověk poklesne na mysli, má mít někoho, kdo ho pozdvihne. Mamka vždycky říkala, když si někdo sáhl na život, že neměl u sebe nikoho, kdo by mu podal pomocnou ruku. U poslechu rozhovoru s maminkou cítím bezmoc. 

- Tak si tu malinko slzím. Poslouchám mamku, pamatuji si na každé slovo, raduji se, jak se mi povedlo ji rozřehtat, ale jsem divná, nesnesitelná. Měla bych si nasadit škrabošku a lhát.

- Nech toho, prosím Tě. Jsi skvělá. Skvělá dcera jsi byla. Skvělá máma jsi a skvělá babička.

- Nesplnia jsem nic. Žádné tmelení.

- Velmi ses o to snažila.

- A to se nemá!! Pustila jsem to. Nebudu se nikomu podbízet, vnucovat. Mají mě rádi cizí.

- I já tě mam ráda na dálku.

- Ty seš ke mně hodná. Děkuji. To beru jako vzkaz z Vesmíru, abych šla dál. :-) Hezky se vyspi. Manžel má pravdu. Snažím se na noc vypínat wifi. Už 3x se mi to povedlo. Ráno se pak děsně divím, proč nejde internet.

Její manžel ji nerad vidí s mobilem. Proto souhlas v mé replice. Dala mi impuls. Jiskru. Uvědomila jsem si, že se nemáme drát, urputně snažit, lpět. Lpění – ne. NE. Pouštět. Pochopila jsem. Už se nesnažím nikomu podbízet, vnucovat… Ne. Už ne. Už to stačilo. 

https://www.youtube.com/watch?v=W1tLo1c9qis

Když, ti nejsem hezkej, tak ti nejsem hezkej. S tím se asi nedá hnout. Když ne, tak co bych plakal, máš snad šedej zákal…

https://www.youtube.com/watch?v=I-sAHEPMwL4

Jé, naběhla mi tahle dávná, zasunutá, zastrčená, zapomenutá... Jé, jak já u ní křepčila…

Ireno, neřvi. Koukej dopředu. Však ty se svou vytrvalostí dojdeš cíle. Neboj se.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-30-tvorila-jsem

Během dne stíhám chodit do zahrady. Podnikat. Pozorovat přírodu, sluníčko. Pod bazénem už to na zimu zarostlo svěží trávou. Stíhám péct makovo jablečný koláč. Vynikající. Bagetky a houstičky. Senzační. Všimla jsem si, že když si ráno rozkvasím kvásek, naliju ho do těsta místo kvasnic, vzniknou  bagety chlebového typu s nepřekonatelnou vláčností i chutí.

Všechny recepty přeonačuji, přeonďuji, měním. Chcete vědět jak jsem měnila dnes?

https://www.facebook.com/100090112786976/videos/590216309838501

2 jablka oloupat, nastrouhat

5 žloutků + 100 g eritrytol našlehat

Smíchat

150 g mletého máku + čajová lžička pr. d. p. – promíchat a přimíchat do směsi jablek a žloutků

5 bílků. Našlehat. Jemně smíchat.

Na plech. 180 °C 30 minut

Na teplé natři džem, polej rozpuštěnou čokoládou.

Šup do chladničky.

Tak: Na zahradě jsem našla dvě malé cukety. Místo jablek jsem je nastrouhala. Místo erytrytolu jsem pro jistotu dala xylitol. Proč? Protože eritrytol je přírodní sladidlo vyráběné uměle, chemicky. Povoleno tady u nás vcelku nedávno. Proč asi? Cukerín se doporučoval jako sladidlo hlavně pro obézní a cukrovkářům. Nakonec se zjistilo, že se za studené války přemýšlelo, jak to využít na nepřítele. Nakonec to použili proti svému nepříteli – obyvatelstvu, tedy otroctvu. Všiměte! Ne proti národu. Ten už neexistuje. Zákonem zrušen. Už je jen lid a obyvatelé. Nedávno přiznali, že cukerin způsobuje rakovinu.  Manekýnkám se v 60. letech namluvilo, že aspartam je skvělá náhrada cukru s nulovými kcal. No jo, jenže zas to byl podvod. Je rakovinotvorný. Schválně se podívejte na žvýkačky. Nenajdete u pásu v supermarketu jednu jedinou slazenou obyčejným cukrem. Aspartam, acesulfam K, sukralózaa jiné dobroty. Intuice mi řeka – nepoužívej erytrotrytol. Zní to jako výbušnina. Tedy použila jsem březový cukr xylitol. Sice nemá 0 kcal, ale aspoň maličko je lepší oproti bílému cukru. A do těsta jsem přidala naši formuli 3, tedy čistý protein. Přisypala jsem mleté ořechy. Když těsto bez mouky, tak aspoň s hodně vlákninou.

P. S. Nedělám si iluzi. Upekla jsem kalorickou bombu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-30-podzimni-zatisi

A ještě jsem si hrála. Vytvořila jsem si hezké podzimní zátiší.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-30-uz-at-je-to-hotove

Zdá se, že Linduščin Petr celý den jen tak rochá, tančí, jenže on tvoří. Jemu se teprve s prací rodí další cesta stavby, práce, postupu. Je architektem svého tvoření. Unikátní.

Odjíždí. Ještě mu vnucuji večeři. Tak.

Večer jedu na nákup. Jen tak. Nic nepotřebuji. Jenom se proběhnout. Petroušek měl dnes volno. Ale taky jede. Jak je to slovo? Já si ho nemohu zapamatovat. Něco jako rekuperační stanice. Určitě taková stanice neexistuje. Líbí se mi, jak je zamilovaný do své práce.

Bonbon na předkonec. Sdílím známý obrázek – dokonči přísloví - od Iris. Iriska je tak slovně tvořivá! Ráda ji čtu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-30-dopln-prislovi

Iris Irenidae

4 d ·

Pecka!

A já si vzpomněla, že jsme měli ve škole doplnit Host do domu... a já řekla ... Bůh do domu.

Souška učitelka se na mě divně podívala a prý tak to teda ne a doplnila Hůl do ruky.

Mě malé holčičce se to vůůůbec nelíbilo.

Až po čase mi došlo, že za komárů se přísloví o Bohu nenosilo.

Neuspořádaný den. Nádherný. S hodnými lidmi. Se sluncem nejen nad hlavou. Před večerem mi volá můj sponzor, jestli bych večer udělala krátký webinář. Zvládla. I ten večer s webinářem a poradou a už jdu spát. Je půl třetí. Tedy půl čtvrté! Ireno, publikuj a vypni wifi!

Dobrou noc!

P. S. 1

Slovienka

31. říjen 2022 ·

Velesova Noc - z noci 31. októbra na 1.novembra

keď Belobog konečne prenechá Kolo Roku Černobogu a brány Navi sú až do úsvitu (kým kohút nezakikiríka) vo svete Javi dokorán otvorené.

je noc veľkej sily, kedy sa oslabujú hranice medzi svetmi, kedy duchovia našich predkov i duchovia tých, čo budú žiť po nás, predstavujú neoddeliteľný celok, spolu s umierajúcim a obnovujúcim sa svetom, so živlami a ich mocou. Predovšetkým je to rodinný sviatok. Verilo sa, že vo Velesovu noc sa duchovia predkov vracajú k svojim potomkom, aby ich poučili i požehnali celý Rod.

Pred zotmením sa zapálil oheň. Jeho preskakovanie a chodenie po žeravom uhlí bolo obradom očistenia sa a oslobodenia sa od zlých síl. Práve z tohto dôvodu malo slávenie Velesovej noci pre našich predkov taký význam. Spolu s pochopením týchto javov neočakávane prichádza nové vnímanie našich sviatkov, obyčajov a taktiež protichodného zjednotenia živlov.

Magická Noc

Velesova noc je magická noc skúšok a spomínania. Počas tejto noci je jednoduchšie spustiť sa do podzemia svojho podvedomia a nájsť Silu, pokiaľ dokážeš prekonať svoj strach. Je to čas očisty, pochopenia a možno prechodu na novú úroveň. Počas tejto noci sa vonku postavil tanier s pohostením pre duše zosnulých. Na parapetu okna sa postavila sviečka, ktorá ukazovala ako maják cestu dušiam, ktoré sú pripravené prísť nám na pomoc. Na oltár slávnosti sa kladú jablká, tekvice, jesenné kvety. Spomínajú sa zosnulí príbuzní a priatelia, ale bez ľútosti.

Spomínanie na Predkov pri stole

Pred oslavami sa upratoval dom, umývali sa v parnej bani, kde sa nechávalo vedro s čistou vodou a nová metlička pre saunovanie predkov. Prestrel sa sviatočný stôl, pri ktorom hlava rodiny predniesol určené vety: "Predkovia naši, príďte k nám, pite a jedzte s nami…", a tým pozýval všetkých predkov na večeru. V dome sa otvorili dvere, aby predkovia mohli prísť a posadiť sa za stôl. Predtým, ako sa prešlo k ďalšiemu jedlu, tak sa časť odložila na zvláštny tanier pre duchov.

Slávnostná večera trvala pomerne dlho, všetci spomínali to najlepšie o svojich zosnulých príbuzných, tie skutky, na ktoré môže byť hrdá nie jedna generácia tohto rodu. Počas slávnostnej večere bolo možné hovoriť iba o svojich predkoch, ich živote, jednotlivých skutkoch a povahových rysoch. Spomínali sa ich slová, múdre rady a dobré skutky. Rozhovor sa začínal s príbehom o najstaršom známom predkovi a končil spomienkami o nedávno zosnulých.

Zbohom Predkovia

Po skončení osláv hlava rodiny vyprevádzala predkov so slovami: "Zbohom predkovia, choďte a zoberte zo sebou biedu, chorobu… a dlho na nás čakajte…"

Pár spomienok na Predkov.

Zaspomínajte na svojich predkov aj vy, oni tiež prežili svoje životy a odovzdali svoje plody svetu. Nie je tu teraz dôležité, či boli zlí alebo dobrí, štedrí alebo lakomí, silní alebo slabí. Nie je tu teraz dôležité, akí boli a ako žili, oni pomáhali formovať a tvoriť tento svet, v ktorom teraz žijeme. Najdôležitejšie je, že zachovali náš prastarý Rod a preniesli v genetike kvality, ktoré môžeme používať a zdokonaľovať pre našich potomkov. Počas tohto sviatku sa snažte vychutnať každú vôňu, chuť a pocit a vychutnajte si život vo fyzickom svete.

Ešte niečo navyše pre Vás

Tomu to dni, alebo noci bola vždy pripisovaná mimoriadna dôležitosť. Práve tento obrad chránil našich Predkov - a môže aj nás - pred zabudnutím na svoje korene, čo by viedlo k nedostatku duchovnosti a strate morálky.

Spomíname na zosnulých príbuzných, priateľov, ale bez ľútosti.

Slávnostná spomienková večera trvala pomerne dlho, každý si pamätal to najlepšie o svojich zosnulých príbuzných, tie činy, na ktoré môže byť hrdá nejedna generácia z Rodu. Počas slávnostnej večere bolo dovolené rozprávať sa len o Predkoch – o ich živote, povahových črtách, pripomínať si ich slová, múdre rady a dobré skutky. Tento rozhovor sa začal príbehom o najstaršom a najznámejšom Predkovi a skončil sa spomienkou na tých, ktorí nedávno zomreli.

Text: Slovienka, obrázky zdroj: internet

#Slovienka

P. S. 2

Lukáš Faltýnek

1 d ·

Dnes ráno jsem se probudil až kolem osmé. Je neděle, tak jsem si pospal. Pomalu jsem se vyhrabal z postele, oblekl se, vyšel na silnici a zamířil si to již ke svému domovskému stánku na snídani. Z ubytka to mám círka čtyřista metrů.

Po silnici procházím kolem školy, kde dnes bylo živo. Před školou i na školním dvoře několik vojáků. Na silnici stálo mnoho aut a kolem bylo spousta lidí. Nevěděl jsem co se děje a kolem vojáků a lidí v tichosti prošel. U stánku mi paní říká, že už má jen tři empanadas, jinak nic. Ptám se co se děje a dozvídám se, že jsou volby na starostu a radní. Proto všude tolik lidí a spousta zákazníků, kteří stánek předemnou vykoupili. No nic, vzal jsem si alespoň tři poslední empanadas, co ještě zbyly a kafe.

Když jsem byl v polovině prvního empanadas, přisedl si ke mě velmi starý pán, snad kouzelný dědeček, krásně se na mě usmíval a cosi mi z nadšení začal vyprávět. Jak neměl zuby, nic jsem mu nerozuměl. Stejné by to asi bylo, kdyby na mě mluvil česky. Tak dědečkovi říkám, že mu nerozumím a pan od vedlejšího stolu mi říká, že děda je hluchý a tak mě neslyší.

No nic, dědovi jsem alespoň nabídl jedno empanadas a objednal mu kafe. Děda byl šťastný a já také.

Odpoledne jsem si pak četl fakta o Yagé. Zajímavé vše kolem ní. Pár zajímavých faktů podložených výzkumy jsem si odložil a dám je sem na konec příspěvku. Koho z vás Yagé zaujalo a nic moc o něm nevíte, můžete si to přečíst.

Odpoledne jsem se pak vypravil do své oblíbené vegetariánské restaurace. Jen co jsem se postavil na cestu s úmyslem čekat na autobus, zastavila u mě holčina na motorce, ať si naskočím, že mě vezme do města. Wau, ochota lidí zde je skutečně až neskutečná. Nikde jinde na světě jsem takový způsob dopravy, kde si lidé nezištně pomáhají nezažil.

Ve městě to hučelo jak v úlu. Volby v plném proudu. Atmosféru jsem zachytil na videu.

Vegetariánská restaurace byla zavřena. Asi že je neděle, pro příště vím a tak jsem zamířil si sousedního podniku, kde jsem je požádal o cokoliv k obědu bez masa. Paní se na chvilku zamyslela a pak mi řekla, zda mi může udělat vajíčka. Řekl jsem, že ano a čekal jsem nějakou omeletu. Nakonec mi přinesla fazole s rýží, zeleninou, opečeným banánem a volským dvou okem. Vajíčky tedy myslela, že mi nahradí maso. Skvělé. K tomu jsem si dal ještě jakýsi šejk a na závěr zákusek.

Cestou zpět na ubytko jsem se stavil v bankomatu a zkušebně si vybral něco peněz. Nepočítal jsem s tím, že se zde takto zdržím a hotovost je potřeba. Kartou se zde nikde platit nedá. Místní peníze z bankomatu získat dokážu, tak paráda. Mohu bez problémů zůstat.

Potom co jsem si úspěšně vybral hotovost, pípla mi na WhatsAppu zpráva od Šamana. Jak prý se mám a zda je vše po ceremonii v pořádku. Tato starost mě velmi potěšila. Odepsal jsem, že se mám skvěle a že jsem se zde ještě nějaký čas obklopen zdejším pralesem rozhodl zůstat. Odepsal mi, že je to fajn. Mám prý chodi na procházky a zůstat spojen s místní přírodou. Jak o tom všem tak teď přemýšlím, přes týden bych absolvoval další ceremonii, tak jsem zvědavý, zda k tomu dojde. Když už jsem zde, asi by byla škoda toho nevyužít. Co si o tom myslíte vy?

Pak už jsem jen zamířil k cestě na ubytko, kde jsem chtěl počkat na autobus. Než jsem tam však došel, stojí vedle mě motorka s pánem, co zde u ubytka ve své restauraci griluje maso a prý si mám naskočit. Pán byl super, jízda také. Po cestě se pán s každým zdravil, na každého mával a mě v tomto případě skutečně mrzí, že si u něj nyní maso nedám.

Nyní už jen pár slíbených faktů o Yagé nebo-li ayuhasce:

Název ayahuasca pochází z jazyka kmene Kečua, kdy waska = liána a aya = duch či smrt, a bývá překládána jako "réva duše" nebo také "réva smrti", neboť zážitek, který nám ayahuasca zprostředkovává konfrontováním nás s naší symbolickou smrtí, nám nabízí možnost uvědomění si a uznání, že život je jak konečný, tak věčný (Schultes, Hofmann, 1996; Campos, 2011).

Dodnes zůstává záhadou, jak dokázali domorodí obyvatelé Amazonie mezi tisíci druhy rostlin objevit tu pravou liánu, která umožňuje jinak orálně neúčinnému DMT působit (Horák, 2017; McKenna et al., 1986).

Ayahuasca je vnímána jako inteligentní duchovní bytost, se kterou je možné komunikovat, být s ní ve vzájemném styku a získat od ní vědění a sílu. Ayahuasca se v tradici domorodých amazonských kmenů používá k diagnostikování a léčení nemocí, nebo

k provádění šamanských úkolů, jako je komunikace s duchy rostlin nebo zvířat, s duchy

zemřelých, cestování do jiných světů apod. (Luna, 2002; Campos, 2011).

Richard Evans Schultes, jeden z průkopníků studia amazonských halucinogenních rostlin, tímto výrokem vyjádřil důležitost ayahuascy mezi indiánskými kmeny: "Snad žádný jiný

halucinogen – dokonce ani peyotl – nezmění vědomí způsoby, které by se daly tak hluboce a zcela vyhodnotit a interpretovat. Caapi skutečně vstupuje do každého aspektu života.

Sahá do prenatálního života, ovlivňuje život po smrti, působí během pozemské existence, hraje roli nejen ve zdraví a nemoci, ale také ve vztazích mezi jednotlivci, vesnicemi a kmeny, v míru i ve válce, doma i v cestování, v lovu i v zemědělství. Ve skutečnosti, je nemožné jmenovat nějaký aspekt života či umírání, bdění či spánku, kde caapi halucinogen nehraje důležitou, ba ohromující roli" (Schultes, 1982; in Luna, 2011, s. 4).

Fyziologické účinky ayahuascy

Po fyzické stránce ayahuasca velmi často působí jako detoxikační činitel. Účastníci často pociťují nevolnost, zvrací, mají průjem. Tyto účinky ayahuascy jsou spojovány s vnitřními očistnými procesy, kdy se účastníci obřadu zbavují svých zlozvyků, negativních emocí či traumat. Dále se u nich mohou projevovat návaly horka a chladu. U někoho se může vyskytnout zejména v počáteční fázi snížení krevního tlaku. Někteří na požití ayahuascy reagují zvýšením tepové frekvence (v průměru o 5, 6 tepů za minutu) a lehkým zvýšením frekvence dechu. Někdy se objevuje i křeč a bolest v určité části těla, zpravidla v té části, která vyžaduje léčbu (Strassman a kol., 2010; Riba a kol., 2003).

Prvotní somatické projevy se začínají objevovat po 15 až 30 minutách, psychické projevy po 30 až 60 minutách. Jak somatické, tak psychické účinky ayahuascy dosahují nejvyšší intenzity mezi 60 a 120 minutami. Poté se postupně snižují a kolem 240 minuty po požití plně vymizí (Riba a kol., 2001).

O zkušenosti dvaceti pěti Severoevropanů s ayahuascovým nápojem se zajímala tato evropská studie, která přišla s následujícími poznatky. Evropští účastníci ayahuascových obřadů u sebe pozorovali větší sebevědomí, lepší spojení se sebou samým. Dále uvedli, že

se naučili milovat sebe, druhé a život. Došlo u nich ke zlepšení interpersonálních vztahů a stali se více empatickými. Rovněž u nich vzrostla kreativita, zlepšily se kognitivní schopnosti a změnily se jejich zájmy, které se nyní více týkaly přírody a také mytologie

(Kjellgren a kol., 2009).

Většina účastníků výzkumu Harisse a Gurela (2012) pociťuje ve svém životě změny

k lepšímu. Cítí se více klidní, více otevření a láskyplní, pociťují nárůst v spirituálním povědomí a žijí více v přítomném okamžiku. Pijí méně alkoholu, nebo ho přestali pít úplně.

Došlo u nich k zlepšení schopnosti intuice, kreativity, hudebního projevu. Zlepšila se jejich schopnost soustředění se a naladění se během meditace. Co se týče fyzického zdraví, cítí se mladší, mají méně bolestí a lépe se jim dýchá. Někteří se stali vegetariány. Vnímají změny i ve vztazích, kdy se cítí více spojeni se svým srdcem a schopni milovat. Vyhledávají autentické, upřímné vztahy. Jsou více tolerantní, trpěliví a vědomi si druhých. Jejich sny jsou intenzivnější, živější, jasnější, mnohem snáze zapamatovatelné. Mnozí udávali prohloubenou a zesílenou lásku k Bohu. Další vypověděli, že pociťují větší uvědomování si přírody a víru ve vědomí rostlin a entity z jiných realit.

Další studie se zaměřila na pravidelné užívání ayahuascy a jeho vliv na duševní zdraví a psychickou pohodu. Zkoumali také osobnost a výkon v neuropsychologických testech.

Pravidelní uživatelé ayahuascy vykazovali nižší výskyt psychopatologických příznaků a skórovali lépe v neuropsychologických testech než skupina kontrolní. Byli také více spirituálně orientovaní a lépe se adaptovali na různé psychosociální situace (Bouso a kol., 2012).

Cílem studie Frecska a kol. (2012) bylo vědecké ověření předpokladu, že ayahuasca zvyšuje kreativitu. Kreativitu měřili pomocí Torranceho testu tvořivého myšlení, konkrétně pomocí jeho figurální verze, kterou zadali čtyřiceti účastníkům dvoutýdenního ayahuascového sezení před jeho absolvováním a po jeho absolvování. Výsledky srovnávali s kontrolní skupinou. Opakované užití ayahuascy v rituálním prostředí má za následek zvýšení počtu vysoce originálních odpovědí a odpovědí obsahujících optické iluze.

Zkoumání změn, které u sebe čeští účastníci ayahuascových obřadů pozorují, bylo také součástí výzkumu Kavenské a Vosáhlové (2013). Účastníci českých ayahuascových obřadů uváděli tyto změny: vnitřní klid, lepší spojení se životem, hlubší poznání sebe sama, zlepšení vztahů s druhými, poznání toho, že všechno se vším souvisí, zbavení se psychických bloků, příval nové energie, pozitivní vliv na uměleckou tvorbu.

Dalším příspěvkem na poli výzkumů zabývajících se přínosy ayahuascové zkušenosti je výzkumná studie Simonové (2014). 90 % českých účastníků zahraničních ayahuascových sezení u sebe pozorovalo pozitivní změny na rovině osobní, konkrétně bylo zmiňováno hlubší sebepoznání, seberozvoj. Došlo u nich ke zlepšení vztahu k sobě, k sebepřijetí. Byli více přirození a více si důvěřovali. Dále měli pocit vyrovnanosti, nezávislosti a zodpovědnosti za sebe i svůj život. 2/3 účastníků rovněž udávaly změny v duchovním životě a zlepšení vztahů s druhými. Téměř polovina těchto účastníků se pomocí ayahuascové zkušenosti zbavila psychických problémů a strachů. A také u sebe pozorovali

změnu životních postojů a hodnot a ujasnění si životního směřování.

Z výše uvedených výzkumů vyplývá, že užívání ayahuascy má pozitivní vliv na fyzickou, psychickou, sociální i spirituální stránku člověka. Don José Campos (2011), peruánský curandero, říká, že ayahuasca nás učí být více lidmi.

Ayahuasca umožňuje proniknout do širokého, osvobozujícího vesmíru, který je bohatý na informace a plný nekonečných možností dalších realit a budoucností. Zároveň ale neodvádí člověka od sebe samého, naopak jej přibližuje k hluboké podstatě svého já, osobnímu potenciálu a rovnováze skrze uvědomění si pravého já (Heaven & Charing, 2006)

Ayahuasca nabízí možnost uvědomění si věčnosti a zároveň konečnosti života prostřednictvím konfrontace s vlastní symbolickou smrtí (Schultes, Hoffman & Rätsch 2001).