Přírodou se toulat

Páteček. Nic nemusím. Otevírám oči. Nehypnotizuje mě Micka z parapetu..

- Já tě tu pozoruju, jak tiše oddychuješ.

Protahuji se.

- Vylez.

- Nech mě. Nikam nespěcháme.

- Jdeme na snídani.

Jo. Nereaguji.

- Tak vylez. Kdybych takhle vstával do práce, nikdy se tam nedostanu.

Mám ráda tyhle jeho příměry, výzvy, memy. Pro klid v domě lezu. Jak mu škvrká v břiše, nutno hodit do korýtka. Je tu stále zima. Nejsem ve svém prostředí. Odkud začít? Vyčistit pleť. Namalovat. Co na sebe? Co s sebou na snídani? Který batůžek použijeme...

Snídaně. Beru termosku. Thermojetics - bylinný koncentrát. Termoláhev naplnit na cestu. Tyčinky zdravé svačinky. Lift off.

Po snídani sraz - v deset na terase. Kdo přijde pozdě, deset kliků. Přicházím včas. Dávám pět kliků solidárně s Karlem. Na videu pak vidím, že moje kliky nejsou kliky. On má prkno, já zadek vzhůru.

Vyrážíme na výšlap. Okouzlující krajina. Hustá tráva. Občas nás mine peloton cyklistů naší reprezentace. Trénují na zdejším kopcovitém terénu.

Lesy, louky, pole, vůně silic. Směřujeme k Novému Městu na Moravě. Venkovský rybníček. Vodník. Zdeněk Troška by byl nadšený - hasičská zbrojnice, prám... Skvělé kulisy. Na zdejší Maršovské rychtě - oběd. Je tu tolik ke koukání. Páv, který tančí před pávicí. Ta nejeví zájem, trhá si travičku. Přitlačil. Nejen že tančil, ale zachřestil na ni jak chřestýš. Holka se vylekala. Utekla. Rozsáhlý areál. Mnoho starých věcí... Trakaře, decimálka - zvaž se před a po, hospodářské náčiní... Skvěle vaří. Milá obsluha. Roušky na hubách. Kdy už bude konec!! Šachy. Kolegova dcera - mistryně ČR v šachu. Poráží elegantně tatínka.

- Karle, tak si s tebou vytřela viď?

Zdviháme se. Nechce se. Stoupáme lesem do prudkého kopce. Dáváme si běh do kopce. Parno. Slunce píchá. Odměna. SKI Aréna Nové Město na Moravě. Prohlížíme si areál. Ještě tu mají plakát na 5-8. března 2020. To tady měl stát na tribuně Petroušek s Honzíkem. Snad do roka vrátí vstupné.

Střelnice. Trestný oválek. Na schodech trénují kondici - běh nahoru na čas. Vstup do podzemí - vchod ke tribunám. 

Krásný hotel. Připomíná mi Patrii na Štrbském Plese. Tady si někdy uděláme školení. Pěkné prostředí. Výborné víno. Příjemná kvalitní obsluha.

Po hodince se zdviháme... Na cestě si děláme ještě jednu zastávku ve venkovské hospůdce. Pozoruji dva kluky na koloběžce.

- Kolik je ti let?

- Mně deset.

- Mně tolik!

Ukazuje devět let. Pupek má jak starý fotr.

- Do které třídy chodíš?

- Do třetí, ale každý myslí, že chodím do páté.

- A kdes přišel k tomu bříšku?

- Kupuju si brambůrky.

No potěš! To není moje věc... Ale!

Vracíme se domů. Sbírá se k bouřce. Zpíváme si Okolo Hradce. Blbneme. Okruh okolo Tří studní, Maršovic, Nového Města... Jsme v doma. Sportovní výživu... 

Osprchovat. Padáme do postele.

- Pojď, jdeme na večeři!

A to lezu s chutí. Mám hlad. 

- Výborná gulášová bez mouky. Roláda s bramborem. 

Sedíme po večeři na terase. Otravuji s počítačem.

- Irenko, bav se s námi.

- Iri, zavři to.

Ach jo, tak já se jdu věnovat přátelům, nikoli virtuálním.

A dnes - konec zvonec!

Krásný večer!

Hlubokou!

Dobrou noc!