Pro inspiraci. Pro všechny. Šup do toho
Sedm. Budík. Pérák skok vzhůru do dne. Na ntb. Připraven nákup permanentky. Nakukuji na Černou horu. Sjezdovka pěkná. V polovině na Hofmankách okolí lanovky už hnědé. Volám Lindě.
Lindi, jedu lyžovat.
Ne, mamko, nejezdi. Bude to tvrdé.
Ale já už mám věci nachystané, jen je donést do auta.
Mamko, přes den to povolí, v noci mrzlo. Neužiješ si to. Bude to ledovaté.
Když Vás mládě varuje, jen hloupý by neposlechl. OK. Pro dnešek tedy skončila pro mě sezona. Koukám na skleník. Ojíněn. Včera mi klient radil, saláty raději přikrýt. Což jsem učinila dnes večer. Rozložila jsem na salátky gázovinu jako bílou deku. Mám ještě platíčko. Plán – křen, chleba, umýt okna a dveře v obýváku. Večer na TV Šalingrad poslouchám, jak byli lidé unavení. Já ne. Celý den jsem pracovala a administrovala.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-04-05_Vykuruji/
Vykuřování – obřad. Kouř z bylin, rostlin, dřev, pryskyřic. Očištění osoby, prostoru, předmětu. Používám šalvěj, bobkový list, nové koření, jalovcové a pepřové kuličky, kadidla – pryskyřici z celého světa, ale i tyčinky. Bylinky ze zahrady. Vykuřuji k energetické očistě prostor, k navození klidu v duši, v mysli. Pálím i větvičky jalovce, palo santo v kužílkách v pilinkách, orlářku drahocennou, santal. Kousky pryskyřic používám na rozpálený uhlík položený na mřížce. Uhlík nejprve po zapálení jiskří; na uhlík položím pár kousků pryskyřice. Mám i uhlíky ručně vyrobené od výrobce františků. Ty jdou velmi těžko zapálit. V adventu tu voní jen purpura. Ale ta pravá. Ne bylinná. Ta, v níž je kadidlo a myrha. Při výdechu cítíš tam na konci závan dětství. Různým entitám, zlým duchům nesvědčí kouř z bílé šalvěje. Čistička vzduchu začne měnit zelenou na modrou, utíkám ji vypnout. Ona by šla až do červené. Vyčistila by mi prostor od kouzelného dýmu. Když vykuřuji dům, jdu poctivě do všech zákoutí i do sprchového koutu; vyháním zlé entity. Zlé energie lze čistit např. slovy: "Žádám, aby všechny špatné entity okamžitě opustily můj domov. Nejste zde vítány. Vítáni jsou zde pouze ti, kteří mají nejvyšší vibrace pravdy, lásky a světla. Ty zlé – odejděte!!" Tuhle mantru opakuji celým domem stále dokola po celou dobu, kdy vykuřuji. Věřím v mocný a účinný způsob, jak se spojit s božstvím. V neklidné době je to můj způsob, jak vnést do svého života více klidu a harmonie.
Během dnů udržuji ČEZ ve střehu. Nebudou mě okrádat. To je tisíc a tisíc a tisíc tisíců. Jejich záměr jim nevyjde. Vezměte jen téměř osm tisíc za nedodržení lhůty vrácení peněz z kauce na fotovoltaiku. Můj spor s ČEZem ohledně jejich podvodu s doplněním smlouvy ještě nevyřešen. Řeším si ho po vlastní ose. ERÚ, ČOI, Nejvyšší kontrolní úřad. Když firma drtí lidi, je nutno, aby lidi zdvihli hlavu. Kolik jich ale nemá sílu. Nemá už sílu se bránit. První kolo – vrácení pomalu osmi tisíc za nezákonné držení peněz z kauce jsem vyhrála. Že jim to ale trvalo! Pozoruji své okolí. Prý – už ti zaplatili. - Jo? Co mi zaplatili? Smluvní pokutu. Ale nedodržení smlouvy co se týče termínů a komponentů – to je druhé kolo. Brání se jak tygři. Jenže mně řekla paní na NKÚ, že jsem vítěz – pokud jsem jim nepodepsala ten jejich podvrh v mailu "digipodpis". Podvod jak hrom. Vážená paní Hrobská, tady to jen odklikněte, podepište a my hned, jak od Vás obdržíme peníze začneme s realizací Vaší elektrárny. Jo? My už elektrárnu provozujeme skoro rok. Vy jste mě chtěli podfouknout. Ne, ne. Mě mamka porodila v termínu. Nejsem za zelena utržená.
Už jsme si prohodili pár mailů. Z mé strany útočných. Z jejich strany odmítavých, nechápavých, zcestných. Dnes přišel konejšivý:
Dobrý den, paní Hrobská,
v souvislosti se zvýšenou poptávkou moderních technologií řešíme i velké množství požadavků zákazníků.
Proto bychom se Vám rádi omluvili, že momentálně pro Vás nemáme žádné nové informace. Naším cílem je zůstat v kontaktu ohledně Vaší reklamace evidované pod číslem 1004855028. Abychom Vaši reklamaci, uplatněnou 9. 3. 2023, mohli věnovat řádnou péči, prosíme Vás o trpělivost.
Děkujeme.
S pozdravem
Takový jsem už jednou dostala. Tenhle je druhý. Natahují. Nevím, na co sbírají čas. Mají smůlu. A k tomu ode mě dvě reklamace. Ta druhá se týká pozdního vyúčtování. 1.6.-22.8.2022 s výplatou 29.3.2023. Nehorázné. Velkou sumu, za níž bych si ještě v září něco koupila. Dnes znehodnocenou obrovskou inflací. Tak si počkáme. Náleží mi aspoň úroky.
Když už chci lézt po oknech, telefon. Milý hlas. Jestli by mohl přijít za chvilenku. Utíkám do diáře. Ano. Je to možné. Přichází hezká paní. Sto kilo. Maličká. Taková hezká kulaťoučká osůbka. Nacházíme společnou řeč. Dívám se na ni. Ona ví. Přesto má čtyři bodance. Ona cítí, že je stále nemocná. Ptám se. No protože pracuje u armády. Třicet let v uniformě. Nenutili je. Mimo dvou jsou tam všichni… Ježíšmarja. Takhle hazardovat s životem! Během hovoru sleduji krmítko. Koupe se tam taková malá žlutá asi sýkorenka. Pozorujeme ji s paní. Počítám analýzku stavby těla. Vysoký BMI, protein faktor. Vcelku dobrá klidová míra metabolismu. Jenže ona víc přikládá a méně topí. Všechno umí, ví, má nastudováno. Žravá. Mlsá. V duchu si říkám, že se mi povede vrátit ji zas ke zdravému tělu. Jsem o tom přesvědčena. Ona to zvládne.
- Ale já se neopanuji.
Má obavy. Zbytečné. Nemusí se opanovávat. Stačí dovyživit nedovyživený organismus. Tlusté střevo se uspokojí. Chutě se zmírní. No jo, když průmyslově vyráběné potraviny jsou vyráběny ne na výživu, ale na stimulaci chutí. Záměrné zvěrstvo páchané na lidech. Pak bigfarma. Léky. Hodně léků. Na všechno. Konstruovány tak, aby všechny měly vedlejší účinky. A platit. Dnes jsem si volala na implantologii, jestli by mi opravili malý kázek vedle extrahovaného zubu. Že jsem za to zaplatila nekřesťanské peníze. Ovšem!!! Takhle precizně bezbolestně jsem nikdy nezažila extrakci. Vždyť jsem nemusela vůbec brát žádné utišovadlo. A už asi třetí den jsem se se stehem proháněla na lyžích. (Už se těším na příští sezonu!! Bože, dopřej mi ji!) Prý ne, ne. Navíc bych tam taky za plombu platila. Aha. Takže mě vytržení a oprava přijdou na šest tisíc. Výborné. A proč jsem celý život platila zdravotní pojištění? Pro cizí? Aha. Tohle vědět, odhlásím se! našetřila bych si milionek na stará kolena.
- Tak víte co? Já si požádám o vrácení celoživotních plateb za zdravotní pojištění.
- Zkuste to. A pak mi dejte vědět…
Takový pokus o žert a takový jako smích. Ok. Už jsem objednaná na soukromé klinice. Co naděláš!

Vracím se ke klientce. Mám i teď v jednu ráno na ni hezkou vzpomínku. Nějak jsme narazily na Macíka – mou matematikářku.
- Cože? Umřela?
- Ano. buď v prosinci nebo na kraji ledna.
Zastavil se mi dech. Zvlhly oči. Já ji měla tak, ale tak moc v srdci. Milovanou Marcelku Fapšovou.
- Takhle mě dostala smrt mého češtináře z gymplu. Spolužačka mi to zatelefonovala. Taky jsem ho měla moc ráda. Jeho ženu ne. Ta mě učila na základce a byla to zlá ženská.
V duchu mi jde hlavou: Já měla všechny své učitele v lásce. Za vzory. Byli čestní. Ukázkoví. Každý svůj. Jen jeden Pilát. Ten ne. Toho jsem se bála. Ela, má spolusedící měla přehled. Nevím, odkud vyškrábla, že byl v Hitlerjugend. No, nebyl sám. Děti. Raizinger byl u nich taky… Takový jejich svaz mládeže… Vymývárna. Něco jako dnes. Kolik milionů peněz dají do organizací na vymývání mozků adolescentů v Litvě a dalších zemích? Furt stejné. Neštěstí je, když vysokoškoláci řeknou rodičům, že se za ně stydí. Jasně. Volí tu čůzu nebo toho, který trapně znehodnocuje prostor Hradu. Jo, druhý Havel. tam Bára Štěpánová taky jezdila na kolobrndě. Vtipné. Děsně humorné. Roztomilé. Búúú!
Dýchám zhluboka. Říkám jí, že jsem o Macíkovi psala zrovna minulý týden. Proč jsem si na ni vzpomněla? Předobraz dnešního dne? Načítání prostoru? Měla jsem záměr najít ji, navštívit. Tušila jsem, že třeba už je nemohoucí. Stále ťapkala městem. Ano, ano, asi před dvaceti lety jí vyměnili klouby. A Pepovi tvrdila, jak jí šaty koupila maminka i po deseti letech po maminčině odchodu. Ze záhrobí. :-) Měla sametový hlas. Milá. Uměla se ohradit. To zvážněla. Aby si protistrana uvědomila závažnost projevu. Prý ji bylo k 85. Fakt? Macíček odešel ze světa, já ji už asi tak dva roky nepotkala. Co ona mě naučila v matematice, v geometrii, ve výtvarce! Mám za co děkovat. Jednou zahodila asi na konci roku roční plán na výtvarku do koše. Školní rok měla nádherně rozkreslen na čtverečkovaném dvojlistu. Plány hodin nakresleny červeným perem. Mám to v očích. Miniaturní obrázky výkresů na celý rok. Včetně výuky tiskacího písma. Redispero. Plán výtvarky jsem si vytáhla z koše. Uschovala ho. Mně se to tak líbilo. Myslím, že bych ho ještě našla. Úhledné naplánovaní roku v obrázcích po měsících. Dvouhodinovky. Maci, mám od Tebe a od kolegyně Zdeny recept na zapékanou rýži a rajčaty. Je to tak čtyřicet let, na koupalku. Seděly jsme na dekách. Mělas´ překrásné úhledné výtvarné písmo.
Počkej – jdu hledat.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-04-05_-_12.8.1988_ZdeMar/1583904895
Á, našla. Recept mám. Na koupalku a tak hezoučký milý vzkázek v receptu. Podpis ZdeMar. Ano. Píšete tam, holky – Zdenička a Marcelka. Božínku, jsem tam; V tom létě. Tehdy. Jen 35 let. Sekla jsem se o pět.
Paní odchází. Zbývá tu po ní ovan jejího parfému. Ještě administrativa. Výzva k platbě. Přemýšlím o ní. Stejný osud, jako já. Taky na podruhé…
Večer. Ještě rychle aspoň jedno okno.
- Peťuš, divej! Mám křen s jablíčky a mrkví. Zatahuje festovně.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-04-05_Krenik%2C_chlebik%2C_Macik/
Peču chlebík. V jednadvacet poslouchám Ivanku Štenclovou na TV Šalingrad. Krásně vysvětluje pečení žitného chleba. Já peču jen s žitným kváskem. Zítra si to znovu poslechnu. Jo, všechno jinak stejné. Rozkvas. Ošatky – já používám slaměnou. Dávám dotaz – mouka čerstvě namletá. Ano, je jiná. A vysvětluje která kolik vodičky. Ano, ano, první chlebíček z mouky z mlýnku jsem utopila. A jiné množství do žitné a jiné množství do špaldy. Žitný nechává kynout celý den.
- Peťuš!! Tak za tu prasklinu na ntb. Nemusím platit. Tři tisíce. Pomohla mi ta paní z Essenu.
Připočtěte další tři tisíce k vráceným penězům z ČEZu. Další tři tisíce za proplacení bundy. Děláte to taky tak? Nebo pomlouváte? A za co? Že se deru o svou energii?? Ty peníze náleží mně. Já jsem je vytvořila!!! Inspirujte se!!!
Všem, všem VŠEM: LENOVO JEDNÁ PROKLIENTSKY. U toho zeleného panáka (dnes jsem se dozvěděla, že má jméno z ALeš, ZAvoral) tak tam se s tebou vůbec, ale vůbec nebaví. "Na mechanické poškození se záruka nevztahuje." Tečka. Ovšem výrobce posuzuje!! A když tutéž závadu opravili bezplatně a bez dožadování na jiném identickém ntb, druhou nechtěli? Paní "Essenová" mě poprosila o číslo opravy. Nevím z jakého důvodu mi vyšli vstříc, ale vyšli. Byla tam má energie. Má prosba. Mé zabojování. Znovu hlásám – jsem se svým dotykovým ntb. Lenovo spokojená. Víc než spokojená. Teď hlavně, aby držela deska při přenášení.
Rádi Vám oznamuji, že po opětovném přezkoumání Vaší žádosti o
opravu, bude Váš přístroj bezplatně opraven v rámci garance. Tímto považujte
prosím naši cenovou nabídku jako bezpředmětnou.
Berte dále prosím na vědomí, že z přepravních důvodů není možné uvést přesné
datum zpětného zaslání Vašeho zboží. Pokud budete potřebovat jakékoliv další informace, neváhejte
mě kontaktovat. Se srdečným pozdravem
No, tolik inspirace. Tolik maličkostí - pro mě velkých věcí. Vzpomínky. A taky: Jsem ŠIKOVNÁ, mami!
Dobrou noc!
P. S. Dva dopisy. Oba od korporace. Dva přístupy k zákazníkovi. Všimli?