Prochechtaný
Páteček. A mně se nechce. Dnes si dám volno. Jdu do zahrady. Vkradla jsem se. Osazenstvo si mě nevšimlo? Ptáci žijí bohatý život. Užívají si léta. Jim v peří zima není. Vidím modřinky lítat ze stromu na strom. Kníkají. Ten řev, to pravděpodobně v hnízdech křičí jejich mimina. Lítá tu víc druhů. Na mladých výhoncích rynglátka se pasou mšice. Neobalila jsem kmen lepicím pásem. Mravenci si vysadili kolonie. Okolo mladých výhonků létá maličkatý ptáčínek. Snaží se zobat z větviček broučky. Kmitá dovedně křidélky. Tolik obratnosti. Tolik trpělivosti. Ve smrku, tam to žije. Není nic vidět. Za to slyšet. Maminka sázela všechny smrky; na okraj pozemku. Jejich jehlice rozbíjejí mikročástečky prachu. Normálně řečeno čistí vzduch. Zahrada nás živila. Moc okrasného tu nebylo. Ačkoli... Měla tu po celé délce plotu květinový záhonek. Je mi záhadou, jak jí to tu rostlo bez vody. Přivážela v kanystrech, ale přesto... U branky rostl plnokvětý temně fialový šeřík. Tatínek tu nasázel čtyřicet stromů a řadu rybízů a angreštů. Angrešty zařvaly smutným hlasem. Americké padlí. Z Ameriky nikdy nic dobrého nevzešlo. Americké padlí, americký brouk... Rybízové keře mě teď čekají... Pod jedním smrkem leží rozčepýřené hnízdo s rozkleplým vajíčkem. Píšu mladému přírodovědci. Předevčírem opustil základní školu. Hnízdečko prý patří holubu hřivnáčovi nebo hrdličce zahradní. Lítali k nám oba na slunečnici vypadlou z krmítek. Ten jejich vrkot na komíně jsem slýchala letos v zimě při zatápění až v obýváku. Cukrú, cuk. Vždycky jsem hrozitánsky rychle zatápěla. Nikdy si nenechali připálit peříčka. Rychle z komína zmizeli vrkat na smrk. Jejich hnízdo je neupravené. Kdo ví, jestli si vajíčko nerozklechtl ježek. Na vrcholu ořechu sedí nějaký obrovský hnědák. Vyrušila jsem ho. Hníká to tu, pípá, píská... Paří slunce. Ale teplo vypadá jinak.
Volá Petroušek.
- Děláš něco?
- ´Ťuti, nedělám. Poflakuji se.
- Tak jak to dnes uděláme? Budeš ve dvě pět přichystaná? Pojedeme k babče a od ní tě rovnou vezmu na kosmetiku a masáž. A co budeš chtít k zítřku? Co ti mám koupit?
No jo, zítra! 31 let. Všichni tu skuhrají nad hnusným dnem Ameriky. Mně se ten den přihodilo něco překrásného. Poprvé v životě jsem uviděla rtuťovitého štíhlého vtipného mužíčka. Pro mě 4. červenec - vynikající! :-) Poznala jsem největšího chlapa svého života!
- Tak pojedeme na oběd.
Domluveno. Divné, když nemám auto k dispozici. Beru to jako samozřejmost. Teď odkázaná na Petrouška.
Že bych jela na kole? Překvapila ho? Ve dvě už bych mohla být doma. Jo. Nestálé počasí. Mohla bych se zase převtělit do vodnice. Brr. Ten včerejší vichr. Jak mě srážel z kola. Kdybych měla sto kilo, jó, to by byl souboj živlů.
Krátí se čas. Ireno, chystej košík. Dnes jsem nepracovala. Čas mi protekl. Péťa by řekl, že jsem profrcala den. Tak nějak. Rozkošný den!. Volná. Svobodná. Svobodomyslná! Šťastná. A ještě Hrobská! A legálně. Žádné nabírání jména po dvou sňatcích. :-) Nádherná kombinace.
Balím košík. Jahody s borůvkami - mamince do maličkaté konvičky. Před dvěma lety jsem si koupila tři. V létě na Kohoutově. Jedna asi za necelou stovku. K tomu mističku... Pražská keramička mi to zabalila do papírků a do igelitky.
- Já ti to vezmu.
Moc se mi nechtělo. Unesla bych si svůj poklad. V tašce bylo asi za sedm stovek blbovinek.
Žuch. Taška mu upadla.
- Seš normální? V tom je porcelán! Tys mi to rozbil!
- Nic se nerozbilo.
- Rozbilo. Urazils mi hubičku.
- Já to zabrousím.
Nezabili byste ho? :-) S láskou! Beru nový ubrousek pod krk. Co ještě? Svařit vodu do termosky. Jo, hrneček, lžičku. Nesmím nic zapomenout. Jsem persona non grata. Kdo ví, jestli se už do DD nesmí. Je mi to ukradené. Ať si tam nosí třeba atombordel. Nemusí mít ani papulu zafáčovanou. Mohou mít plynovou masku. I s chobotem. Mně nikdo na epifýzu mířit nebude. A ruce si jedovat také nebudu. Chci být zdravá.
Obědvám na sluníčku. Rozdělávám si vínko. Ejhle. Čištění. Zatkli expřítelkyni Epsteina Ghislaine Maxwell. V jeho letadlech si užívali s Lolitkami mocní. Clintnovi... Epsteinův ostrov měl podvodní přístup pro ponorky Někteří VIPS mohli přijet tímto způsobem ... Žádné letové deníky. Ghislaine Maxwell měla licenci pilota ponorek. A už to jede. Hezký jeden po druhém . Hitlerka se propadla. Anglická královna šla do háje. Nevěřící Tomáši, začínáte věřit? Náhlé sebevraždy mocných... Úmrtí na kovid. :-)
- Jsem tady!
Jedeme. Volám z auta. Tomáš mi přiváží maminku. Má sociální cit. Jinak to neumím nazvat. Je vedro. Mamka přes kolena deku. Vedro, a přesto zima. Divné léto. Nabízím ovoce.
- Mami, a ne aby ti to padalo.
Péťa ji rozradostňuje. Co já přikazuji, zakazuji, vyžaduji, on rozvolňuje. Ano, hned jí upadne kus jahody. Péťa radí:
- Máš to tady na džbánečku.
Luštíme. Mamka se stále řehtá Péťovým výšplechtům.
- Koňská síla?
- HP.
- Jak to víš? To jsem zapomněla.
- Babička není žádné ořezávátko, viď?
- Zahnutý hřeb?
- Hák.
- Ano, ale na víc písmen. Mamko, na čem visí obraz?
- Na háku.
- Ne, mamko, má nos jako?
Péťa napovídá:
- Začíná to na S.
- Peťuš, nenapovídej.
Mamka se řehoní, jak mu bráním. Jak usiluji, aby na to přišla sama.
- Mami, zahnutý hřeb?
- Na S.
- Buď zticha!
Mamka se upřímně a moc chechtá. Baví se.
- Mami, soustřeď se. Zahnutý hřebík nebo má nos jako?
Péťa si nedá pokoj:
- Jako S!
- Skobu.
- Takže v prvním pádě?
- SKOBA.
- Kout?
- Kovat.
- Jak kovat? Kout jako roh... Jo, aha! To není kout v rohu.
Péťa zas srší vtipem. Mamka se může smíchy protrhnout. Div si nerozlije kafe do klína.
- Vendulko, já tě nepoznávám! Ty seš v laufu.
Luštíme. Sedíme na zídce. U vchodu blokuje výtah bílé pohřební auto. odjakživa u nás barva smutku černá. Takové auto se mi nelíbí. Hlavně v rouškách stojí ve dveřích výtahu. Tomáš určitě stojí nahoře. Netuší, že se dá jet druhým výtahem.
Zavolej tam. Máš být ve tři v Josefově.
- Tomáš je spolehlivý!
Volám.
- Jj, už odešel. Jel dolů.
Naše pečovatelky a pečovatelé SKVĚLÍ. PEČLIVÍ. Děkuji. Tomáš je tu. Omlouvá se. Vůbec není proč. Čekal dobře pět minut nahoře u výtahu, který blokuje bubák v roušce. Vysvětluji, že hned vedle je ještě jeden výtah. Ať si to v klidu okoukne. Mamka děkuje. Loučíme se. Péťa už obrátil auto. Jedeme.
- Tak jsem tě zas vyvez na fréze!
Vtipálek.
- Takhle brzy jsi na kosmetiku ještě nikdy nepřijela. Budeš mít jen pět minut zpoždění.
- Co povídáš. Někdy se taky trefím. Tamara s tím počítá. Jsem poslední.
S Péťou jsem protančila bezstarostně druhou půlkou života. Zítra to bude 31 let, co jsme se poprvé uviděli. :-) Díky, Vesmírný pane!
Tamara. Slunce. Mám tu v pytlíku své staré návštěvní pantofle. V únoru jsem je tu zapomněla. Musím si umýt ruce. Oplachuji obličej. Řehtám se, jak se Tamara obává. Dodržuje předpisy. Je to její podnikání. Masíruje záda, krk. Kosmetika. Usínám. Probírá mě horká utěrka na obličeji. Lapám po dechu.
- Ja ispugalas.
- Čeho? Je tam něco zasutého a je třeba to překonat.
To jo, ale když v klidu spím a najednou se ocitám deset metrů pod zemí, to mě v klidu nenechává. A už jsem to uměla. Bylo to jen okolo odchodu Mistra Gotta. Tak příště další pokus.
Strojím se.
- Byl zděs vaš muž.
- Aha. Tak to je zlatý. Jsem mu měla zavolat. Je zkrátka ideál. No, ideálek.
- Hezky si odpočiň, já budu ještě pracovat.
- Co budeš pracovat?
- Poseču zahradu.
- Ne, ještě ne.
Seče si okolo bazénu. Obstřihávám okolo jahod. Bráním trávu. Péťa se zlobí. Chce mít cestu k bazénu. Dohadujeme se, kde, jak. Uklízí naštván sekačku.
- Peťuš, víš co, dělej si co chceš. Ale tráva se seče dvakrát do roka!
- No jo, ale na lánu. A ne tam, kde se chodí.
Tohle léto není žhavé. Snad se nám trávník nevypálí. Seče. Vyndal nový bazén. Židle, lavice, stůl dal bokem. Instaluji stůl mezi jabloně. Tady jsme ještě nikdy nesedávali. Omývám vše. Ukazováčkem ždrnknu na něco pod skleněnou deskou. Vosa si tam postavila malý atomový kryt. Volám Péťu, ať se jde podívat. Vykvitýroval vosu i s domečkem. To bychom se divili mít hnízdo pod stolem. A nevědět o něm. Jdu mu připravit něco k večeři. Peču bublaninu. Poslouchám Věru Varády - Zrozenec v raku. Co věta, to já. Mají rádi mléko. Mají rádi zázemí. Dům. Klepítky si do něj natahají zásoby. Mají vyhraněný vztah k matce. Buď ji zbožňují nebo nenávidí. Ano, já 19. Sestra 20. Já maminku zbožňuji...
Linda přijela na noc. Zítra jede na borůvky. Micka ji vítá. Čeká vetřelce. Kitty.
- Micko, nechala jsem ji v Pze.
Krásný den. Důchodcovský. Ten Paťko ze Slovenska mě má za smiešnu tetu. Ale po dnešku by měl i pro Péťu přívlastek. Smiešny ujo.
Dobrou noc!