Průlet ohněm bez popálení
To datum je tady. Maminka už bez paměti vždycky uměla odpovědět na otázku:
- Mami, dnes je 15. března. Vzpomeneš, co to je za datum?
- To k nám vtrhla německá vojska…
Rozpovídala se. Čekala jsem, až řekne větu od pana učitele. Myslím, že se jmenoval Kyzlich. Ale nejsem si jistá. Dávám na FB rámeček:
Maminčin učitel v malé venkovské habřinské škole dětem ukazoval 15.3.1939 dole pod kopcem po cestě valící se německá vojska: Děti, na tenhle den nikdy nezapomeňte! Mamka si vždycky vzpomněla na učitelova slova.
Před týdnem jsem varovala před kvadraturou Marta a Urana. Týkalo se to všech. I mě. Myslela jsem si, že to prošlo okolo mě. Zlo útočí na všechny.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-03-15-nekonecna-hygiena
Ráno vyřizuji něco životně důležitého. Až pak mám čas na kočenku. Sundávám jí límec. Nekonečná radost. Nekonečné mytí. Nekonečný vděk.
- Holčičko, vidíš, už jen dva dny a jdeme na stehy. Čtrnáct dnů útrap. Bříško se ti hezky zahojilo. Jsi vytrvalá. Trpělivá.
Na to, že přes límec pomalu nevidí na svět, je mrštná. Vyskakuje jak fretka. Jestli fretka vyskakuje. Jestli si to nepletu s tím, že fretka běhá. To Žofie taky. Lítá domem. Blázní. Vystrkuje hlavu z límce. Hraje si. Je o to nebezpečnější, protože kořist chystá naslepo. O to bolestivěji. Leze po okraji vany, křesla, skáče do šuplete s kapsičkami jak do bazénu.
Dopoledne proletělo. Nestihla jsem jít ven pod strom pracovat. Měla jsem kontakt s hodnou úřednicí se snahou pomoci.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-03-15-namesti
- Buď tu hodná. Jedu na náměstí.
Stavuji se v bance. Kaufland.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-03-15-cenove-rakety
Cenové rakety. Toto je zlevňování? No potěš! Ještěže to nekupuji. Nemusím. Už nemusím. Mlsání mě opustilo díky Herbalife, nasycenosti a dovýživy.
Zažila jsem příhodu. Poučnou. Nejhorší je, když pronajmeš nemovitost, a oni tě mají snahu okrást. To je nehoráznost, zlo, zloba, neurvalost. Mají takové ptačí jméno. Něco jako Drozd. Syn nemakačenko. Rodiče vše platí za něj. Fetuje. Bohém se skleněnýma očima a šátkem na hlavě. Ta, jak s ní má dítě, no ta je vykutálená. Lže, podvádí ho, chlastá. On jí vychází vstříc. Též pije. A pak ožralý rozváží lidi taxíkem. Chtěli mi ublížit. Je to pro mě dobré cvičení. Tolik ponaučení. Stará se stavěla jako milá. Ne. Varovali mě před ní na jejím bývalém pracovišti. Vyhodili ji odtamtud. Rozhádávala kolektiv. Pomlouvala. Prý abych si dala pozor. Nedbala jsem rady. Důvěřovala jsem. Jsem ráda za zlou zkušenost. Blb zůstane blbem. Zloděj zlodějem. Směju se. Ponaučena jsem dnes tvořila dle mustru co nejdokonalejší nájemní smlouvu. :-) Neprodělala jsem. Naopak. Děkuji za zkušenost s lidskými bezcharakterními troskami. Už to je za mnou.
Na FB mi přišel vhod následující text:
Od Helena Heclová
Že máme sledovat tok peněz, abychom pochopili určité jevy, to už víme. Doplnila bych to ještě větou: sledujme tok energie. Naučme se to. V této době je to extrémně důležité. Jak se píše v článku někde dole na profilu, temnota útočí. Leccos se mezi nebem a zemí, pokud jde o energetickou realitu, změnilo. Ti, kteří nejsou napojení na zdroj, kdo nemají v sobě světlo, se stávají útočníky usilujícími o energii těch, kdo napojení mají. Magické a energetické útoky a vpády jsou víc než běžnou realitou. Žasnu, co je možné. Lidé mi líčí různé svoje situace, jak se mění jejich okolí, partneři, přátelé... Jak jim vyloženě hrabe, zdá se, že porucháči jsou ještě více porouchaní, tím více kopou nebo manipulují. Za každým je parazit.
Teď mi klientka líčila, jak sama sebe přistihla při změně vědomí k horšímu, uvědomila si, jak je manipulováno jejím vědomím v okamžiku nějakého útoku. Přitom jde o obyčejnou, chtělo by se říct úplně bezvýznamnou ženičku, která se po dvaceti letech stala obětí útoku jistého mága, kterej si navykl na přísun energie od klientek, dlužno říct, že někdy i sexuálních, ale jak čas pokročil, má málo... tak si vzpomněl, že kdesi je zasutej ještě nějakej zdroj... Jiná mi svěřovala, jak se v ní náhle probudily hrozné vlastnosti, jako je závist, zlost, nepřejícnost a krutost, takže čelila vlastní vnitřní hrůze.
Opravdu žijeme v neuvěřitelné ZOO strašidel, bubáků a příšer. Žijeme v přelomové době, kdy staré nauky ztrácejí smysl, protože v každé je buď chyba, nebo tam chybí něco podstatného, nebo prostě jen něco chybí, nejsou úplné... což způsobuje zase jen prostřený stůl pro strašidla. Brzy to bude jasně vidět. Buďme obezřetní i při provádění různých praktik a sledujme důsledky všeho, co děláme. Některá cvičení nás mohou napřed nabít, očistit a nadchnout, ale po nějaké době se začneme cítit divně... Co spolehlivě fungovalo, nefunguje nebo funguje jinak než dřív, to jste si už jistě všimli.
Útočí se na nás, útočí se na vztahy, na naši mysl. Já každé své rozhodnutí přezkoumávám několikrát, abych si byla co nejvíc jistá, že je skutečně moje. Pojem "sebeurčení" nabývá v této době přímo osudového významu. Vědět, kdo jsem, co skutečně chci, s kým to chci a kdy to chci... aby to vyvěralo z nás. Modely, schémata, protokoly přestávají fungovat, co bylo pravdou ještě včera, dnes neplatí. Některé esoterické pravdy se stávají v dnešním světle nefunkčními bláboly hájící a krmící matrix. Zákeřné jsou taky nástrahy na naši energii přes soucit s trpícími. Sem tam sjedu nějaký ten channelig, ale nic nového, nic, co bychom nemohli stvořit sami ze sebe... Co není skutečně z nás, nás může zmást. Jsme ze světla, máme v sobě světlo, kdo ho neudrží, kdo ho nerozsvítí, kdo nenajde zdroj v sobě, může se stát obětí. Co jste si v sobě vytvořili, to vás zachrání, co jste si nevytvořili vy, vás může zničit. Zdá se, že rozžehnout svůj vnitřní oheň bude nezbytné.
Jo a ještě něco. Sledujme se, pozorujme se... Jsme naučeni k bezmocnosti. Mnohokrát byly prolomeny naše obrany, takže někdy nejsme ani ochotni se bránit, nebo nevíme, že můžeme či musíme. Změňme to, pokud jde o energie, musíme se bránit a nedovolit nedobrovolné odběry naší energie. Tyto programy míváme často z rodu... Nastartujme obrany, (taky se tomu říká nastavení hranic), teď už se nemusíme nechat okrádat, páč je často zřetelně vidět, kdo je kdo. Masky padají.
Taky pozor na syndrom vařené žáby. Mágové a zrůdy, kteří na vás házejí nějaké blokády, to dělají pomaličku, polehoučku, po kouskách, abyste si toho nevšimli, a za chvíli jste na dně a děláte, co byste nikdy neudělali, dovolíte někomu, co byste nikdy nedovolili... Kdyby to na vás pustili naráz, všimli byste si toho, stejně jako náhlého odsátí energie. Když vám pouští žilou najednou, taky si toho všimnete, zatočí se vám hlava, ale jednotlivé drobné upouštění ani nezaregistrujete.
Všechno toto jsem nasbírala za poslední dva měsíce... z vlastních zkušeností a zkušeností klientů. Jakmile klucí kosmický zmáčknou na senzorech jiný frekvence, může to ještě zesílit. No, složitý to je, ale jsou to prostě průvodní jevy nadcházející nové epochy. Mnoho z nás čeká ještě zásadní zkouška: setkání s tou největší příšerou ve vlastním nitru. Fakt nevíme, co bude, ale ten tlak a zkoušky a lekce jsou důležité, protože nakonec všechno bude nové.
- Irenko, prosím tě, mohu se stavit pro jídlo?
- Můžeš.
- Pomeranč a čokoláda. Máš?
- Jasně.
- A čaj.
- Chceš pravou příchuť, broskev nebo citron?
- Broskev
- OK. Na třetí to budeš mít připraveno.
Pátek. Nepracuji. Výjimečně. Přijel jeden z Phy. Mladý. Sportovec. Vyšla mu vysoká nadváha. Vůbec na to mladíček ani ne třicetiletý nevypadal. Málo svalů. Tuky nadměrné. Viscerály na horní hranici. Zahlcen prací, méně trénuje a sportuje.
- Jsem překvapen. Čekal jsem to. Ale že dopadnu takhle hrozně.
- Nejhorší je, že na to nevypadáte.
- Hodně jsem se zvětšil. Kynu.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-03-15-den-konci
Miluji svůj výhled z pracovny. Pro mě okouzlující. Miluji tuto etapu života. Volnost. Svobodu.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-03-15-bagety
Petroušek odjel na zápas. Já na pár minut zvadla se skleničkou Muchy. Ireno, ještě prosím tě bagety, vytřít, okýnko u kamen vyčistit, polena nanosit, koš s větvičkami na podpal, zatopit, kočičku na chvíli osvobodit z límce… Dělej, dělej.
Petroušek je tu. Slyším:
- Mourku, pojď domů. Oni tě nechtějí pustit. Matlák běžel přes cestu odnaproti. Je celý mokrý. I já jsem zmoknul. Jednou jsem jel na kole.
- Vyhráls´?
´- Že váháš.
- Peťuš, to je výživou, kterou jsem ti namixovala s sebou. Dostáváš to nejlepší.
- To vím. Nejlepší seš ty.
- A pro mě ty. :-)
Řehtáme se
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-03-15-kouzlo-reci
FB studnice informací, dezinformací, zábavy. Líbí se mi papír s abecedně srovnanými souslovími. Pod tím připsáno:
KRUCINÁLFAGOT - HIMLHERGOT
KRAJC - VAJC
TINTILI - VANTILI
Ještě chybí - Adamová Pekarová
- Myrnyx-dyrnyx
Já říkám – mírnyx týrnyx.
Být na zemi je svátek. Znovu si jdu přečíst text od Hely Heclové. To je přesné. Ona to nebude jen kvadratura Marta a Urana. Ono to bude sálající cílené zlo. Cizí myšlenky v hlavě. Nutno KONTROLOVAT MYSL. Mě dnes napadaly dost agresivní - mstivé. Ne. To není moje. To jsou pokusy parazitů o prolomení mé energetické ochrany.
Jdu. Děkuji vesmírnému architektovi za vše dobré i zlé. Děkuji za zkušenost. Děkuji za to, že jsem prošla bojem; bez zlého bych nevěděla, co je dobré. Člověk si vzpomene na pokoru. Ohněm procházíme všichni. Tak ať je průlet zdárný, očišťující, posilující, úspěšný a vítězný.
Dobrou noc!
P. S.
Helena Heclová
No konečně... Konečně to leze na povrch... už jsem myslela, že jsme vlastně Němci, potažmo odpad toho, kdo tudy prošel A vono ne, už je to jistý! Ukrajinci! Na druhou stranu mi tichý hlásek říká, že je to možná lepší, než kdybychom pocházeli z Burkina Faso...