První jarní měsíc začíná
Tma. Petroušek odchází.
- Spi, spi. Spi ještě.
Nemusí mi říkat. Propadám se. Ihned!
No jo, jenže za chvíli slyším ze tmy kvílení Zrzky. Drzoun. Vstupuje do zakázaného prostoru ložnice. Okřikuji ji. Nechci vzbudit Lindu. Za chvíli pojede do Phy. Zrzka hníká. Venku asi obchází nápadník. Házím po ní polštářek. Na chvilenku vyfičela. Rychle usínám. Zas je tu. Naléhavě vybrekuje.
- Jedeš!
Odbíhá kníkat někam do domu.
Mám na hlazení pleti růženínové andělské křídlo. Měla bych mít dvě. Abych symetricky hladila oba spánky, líce... Cítím, jak mě někdo hladí chladivým růženínem po čele. Příjemné. Slastně držím čelo. Ještě jednou. A ještě. Ty vorle. Už je světlo. Linda mě hladila hranou ukazováčku.
- Mami, jedu. Zrzečku jsem pustila ven. Je u Matoušů.
Beru ťapky. Jdu se za ní podívat. Pojede dnes přes policejní hlídky. Fuj. Násilí.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-03-01_Rano_sedivec%2C_doma_na_dlazbe_teploucko/
Dopoledne poslouchám právníčku v růžovém svetříku. Danielu Šenarovou. Snaží se edukovat lidi v právu. Už třetí. Manželé Záhumenští, Alois Hlásenský a tahle paní z You Tube.
Teď - aktuální zákon 240/2000 Sb. Máme oporu i v dalších. Ústava. Listina základních práv a svobod. Taky mezinárodní:
Sdělení č. 96/2001 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně
Článek 1
Účel a předmět
Smluvní strany budou chránit důstojnost a svébytnost všech lidských bytostí a každému bez diskriminace zaručí úctu k integritě jeho bytosti a ostatní práva a základní svobody při aplikaci biologie a medicíny.
Každá smluvní strana přijme do svého právního řádu opatření nezbytná pro zajištění účinnosti ustanovení této Úmluvy.
Článek 2
Nadřazenost lidské bytosti
Zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy.
Článek 3 - Zákaz mučení (To se vzthauje ke špejlím)
Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu.
Vypisuji. Abych znala.
Neučesané výpisky:
Každý, kdo dovolí na sobě jakýkoli zdravotnický zákrok v rámci biomedicíny, testování, očkování, musí být prováděn svobodně při respektování této Úmluvy a v souladu s dalšími právními předpisy, které slouží k ochraně lidské bytosti:
Listina základních práv a svobod https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html
Ústava
Občanský zákoník - soukromoprávní vztahy - interakce člověka s lidmi par. 3 -
Integrita mého těla je - každý má právo na ochranu. Nikdo nemá právo mi do ní vpadat.
Čl. 10 Článek 10
Ochrana soukromí a právo na informace
1. Každý má právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví.
2. Každý je oprávněn znát veškeré informace shromažďované o jeho zdravotním stavu. Nicméně přání každého nebýt takto informován je nutno respektovat.
Svoboda, čest, SOUKROMÍ
Loni prý nábor k policii. Zájemci nemuseli mít maturitu?! Vyučený dříve měl přehled, znalosti, inteligenci vyšší než dnešní VŠ. Pokud nemusí mít policista ani trapnou maturitu, po letošku cár papíru, pak bude roboticky plnit příkazy. Nebude ho zajímat, jestli překračuje zákon. Bude plnit.
Mnoho lidí dnes pod připitomělým dennodenním brífinkem vlády reagovalo - prý tu byl nouzový stav. De facto ano. De jure ne. Ale policisté drezírovali lidi zákon nezákon. V dobějeho neplatnosti. Protože velitel nařídil. Potože vládní nařízení. Jenže vládní nařízení není zákon. Tupí netuší, že vyvádějí lidi bez roušky z vlaku protiprávně! A může si tam kdo chce napasovat přepravní řád!!! Ne! Přepravní řád nemá s rouškou a zákonem 240/200 Sb. žádnou spojitost. A policejní zákon už vůbec ne!
Něžná křehká cvičitelka veselé jógy, sluníčko, růžová čepice minulý týden na Vaňkově kopci - psala jsem o ní. Jan VanCappenolle. Dnes vyděšené video. Smutné. Prý už je uklidněná. Nebyla. Jela z Ostravy do Bohumína - OSVČ. Pět ozbrojenců v rouškách. Jeden šel k jejímu autu. Už jen co je komu potom, proč a kam jede. Nad jejím videem bulím jak želva. V poslední době stále vzpomínám na nespokojenost před rokem osmdesát devět. O co mi šlo? Vesmíre, kams nás to zavedl!? Toto je nesvoboda. Toto je teror! Strach. Nechci vycházet na ulici. Já totiž ani nevím, co smím. Kam smím. Jestli smím. Přitom:
Jsem celistvá svébytná bytost. Porušují mi mou integritu zavíráním, zákazy. Jsem zodpovědná za své zdraví. Je to MOJE KOMPETENCE! NE STÁTNÍ, NE VLÁDNÍ! To, že se lidské buňky čistí, tedy že toxická buňka vylučuje exozomy, kterým říkají viry, je velmi POZITIVNÍ. A to nikoho nemusí zajímat. Můj zájem nechat se testovat je NULOVÝ. Testy nefungují. Jejich výsledky jsou vědecky zpochybňovány.
Zájmy a BLAHO lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy. To, že někdo mě chce otestovat, že chce mít informace, to není můj zájem. Test neléčí. Oni mě jen chtějí rozčleňovat.
Skyp s maminkou. Nevrlá. Smutná. Jdu na terasu. Když nemůže ona, aspoň já se jdu osprchovat sluncem.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-03-01_S_maminkou/
Přemýšlím, čím bych ji tak rozesmála. Už vím! Minule jsem sklidila úsměv po příhodě - jak jsem plela květinovou zahrádku. Nechala jsem jen růže. Vytahala jsem astry, hledíky, všechno. A bylo čisto.
Vzpomínám na článek v čítance od Jaroslava Seiferta z knížky Všecky krásy světa. Kornouty s drobečky. Jako chudý kluk tiskl nos na sklo cukrářského krámku. Prostor opanovával nádherný dort. Neměl na něj. Koupil si aspoň kornout s drobečky, které cukrář smetal při krájení dortů. Když měl kluk štěstí, našel v kornoutu i mandličku, rozinku, oříšek. V dospělosti si mohl kopit celé kolo dortu, ale už nemohl. Zdraví nedovolovalo. Když mohl, tak nemohl, když může, už nemůže.
Neptun zlobí. Vteřinový výpadek netu. Ale vybraly jsme zatáčku zadrhnutí obrazu; uháníme močálem černým kol bílých skal - by řekl Jan Werich.
Po obědě chvíli pracuji. Ale musím neodkladně na slunce. MUSÍM! Schválně zprávy neposlouchám, nevím, ale intuitivně cítím neklid.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-03-01_V_zahrade_-_pracujeme_-/
Vstupuji do zahrady. Sníh odtál zcela teprve o víkendu. Zalité túje, jalovec, smrky, stromy. Chci vyhrabat listí v rohu pod lískou. Tam jako malý nositel Nobelovy ceny hledám oříšky. Mám štěstí. Jak lískáče, tak vlašáky. Slupky jdou krásně od jader. Takhle to chutná na podzim. Jdu štípat roští. Chci rapidně zmenšit hromadu na místě, kde v létě postavíme bazén; jestli fašisti nezakážou.
Zrzka se raduje. Předvádí. Prohání se jak šus. Dává packy na špalek. Jsem ve střehu. Větvičky ji vybízejí ke hře. Raději ať si jde lézt po stromech. Stačilo. Beru hrábě. Jdu vyhrabat listí z podlísky. Ejhle! Nádherný statný moráč. Tenhle je ale do tmava. To není ten, jak mu Micinka vycinkala, až spadl ze schůdků u boudičky. Mluvím na něj. Je omámen láskou, nebojí se. Zrzka ho zblikla. Hraje. Jako že! Běží ho vyhnat. To je hra. Kdybych tu nebyla, už by kurizovali. Namlouvali se. Točím jejich běhy, pronásledování a výpady pod plotem. To je divadlo! Místo TV. Člověk zapomene na svět.
Vracím se do domu. Petroušek je tu.
- Venku je moráč. Ale to je jiný!
Pouštím mu videika. Bavíme se.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-03-01_Zrzecka_a_napadnik/
Ráno jsem založila kvásek. Zadělala těsto. Povedlo se.
- Peťuš, dávám bochník do trouby. Půjdu vysílat. Až zapípá, potřeš ho vodou. Zaťukáš na něj zespodu. Když bude zvonit, dáš ho na mřížku.
- A když nebud?
- Peťuš, já to odvykládám dřív, než bude hotov.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-03-01_Chlebicek/
Vláknina. Večer mám vysílat o vláknině. To není školní třída. To není uvolnění. Chjo. Už vím, jak se hraje hercům do prázdna. Volá můj poradce. Zkoušíme připojení. Přes telefon ne. Přes tablet ne. Jasně u ntb nefunguje kamera. Jdu do pracovny. Jenže tam mám ulomený skřipec u kamerky.
- V osm začneš. Já to nahraju.
Neshodujeme se v hodinách. Dřív byl čas v počítači a mobilu synchronní. Už i tady je chaos?
- Víš co, zavolej mi, já tě típnu a řeknu Dobrý večer!
Dojednáno. Začínám. Nebude to ono. Uvidíme. Hned následuje porada a ještě marketingová skupina.
Hodnocení týdne. Výzva na cvičení ve FB skupině. Vaření. Škola správného stravování. Prý z oleje dobré. No, vidím to jinak. Jen zvuk byl potichu. Málo jsem křičela. Ale dík, jestli se to povedlo.
Dobrou noc!