Prvomájový

Hlásám zdravý životní styl, kam patří dostatek spánku. Hormony spánku a bdění - melatonin a serotonin. Hormony štěstí.

Serotonin ovlivňuje v dostatečné hladině náš dobrý pocit. Pokud je jeho hladina nízká, nemáme náladu, můžeme mít pocity úzkosti, deprese, špatně spíme. Serotonin působí na stav paměti, trávicí trakt, může způsobit migrény, má vliv na imunitu, bolest hlavy. A mně dnes ráno chyběl. Beru sice vitamíny. Ve svém jídle mám dostatek aminokyselin - ty neumíme vyrobit. Konkrétně jednu z nich - aminokyselinu tryptofan - potřebujeme pro tvorbu hormonu serotonin. Aminokyselina tryptofan se za pomoci vitamínu B6 přemění v mozku na serotonin. Esenciální aminokyselinu l-tryptofan přijímáme ve stravě. Např. v mléce, vlašských ořeších, banánech, chia semínkách nebo kešu oříšcích. Pozor ale na přemíru chia, kešu - s aminokyselinou obohacujeme tělo o tuky. Tak pozor na to! L-tryptofan je nezbytný nejen pro tvorbu serotoninu, ale i melatoninu, který se během NOCI přeměňuje z hormonu serotonin. Není-li v těle dostatek serotoninu, začne klesat i hladina melatoninu, který je ovšem taktéž pro správné fungování organismu nepostradatelný.

Melatonin - noční forma serotoninu. Zajímá vás, jaký vliv má melatonin na spaní? Melatonin neboli spánkový hormon má na svědomí střídání spánku a bdění a řídí tak náš spánkový rytmus. Při nedostatku melatoninu se mohou objevit nejrůznější poruchy spánku i nespavost. Hladina melatoninu je během dne velmi nízká, naopak po setmění se jeho hladina zvyšuje a v průběhu noci je jeho koncentrace v organismu vůbec největší. Vědecké studie dokazují pokles produkce melatoninu za světla. Rozsvícení lampičky během noci může tvorbu melatoninu dokonce zastavit. Hladina hormonu melatoninu bohužel ale přirozeně klesá i s narůstajícím věkem. Řada starších osob trpí problémy se spánkem či předčasným buzením. Podle statistik se až u 65 % osob starších 65 let objevují příznaky nespavosti. Spím, kudy chodím. Umím usnout v zubařském křesle, na kosmetice, při meditaci - spím stále. Ale ne v noci. Ireno, zamysli se!!! Přírodní serotonin, ze kterého se tvoří melatonin, najdeme v ovesných vločkách, celozrnném pečivu, v mladém ječmeni, vejcích (my máme dodavatele domácích - slepice v chovu běhají, nesedí!!) luštěninách, listové zelenině - pozor na dovozovou, je plná jedů. Kofeinové nápoje nebo některé léky mohou hladinu melatoninu v krvi snížit.

Tvorba serotoninu se může zvýšit pomocí doplňků stravy s obsahem aminokyseliny l-tryptofan nebo minerálních látek hořčík nebo vápník. Zařazuji během roku pro sebe i manžela dvouměsíční kúry doplňků, střídám různé druhy, aby nedocházelo ke snížení syntézy melatoninu. Vědecké studie dokazují, že optimální příjem tryptofanu pozitivně ovlivňuje spánkový cyklus, zmírňuje pocity úzkosti a depresí.

Hormony štěstí mírní stres, zlepšují kvalitu spánku a napomáhají k lepšímu a rychlejšímu usínání.

Dnes jsem měla nízkou hladinu melatoninu - byla jsem od rána ospalá. Nedostatek hormonu způsobuje bolest hlavy, svědění kůže. A když jsem si na tři hodiny dopoledne doháněla spánkový deficit, tělo dostávalo rozporuplné signály. Příjem melatoninu totiž organismu ukazuje čas spánku, zatímco světlo venku tělu říká přesný opak.

Spím tak okolo šesti sedmi hodin. Jenže spát máme v noci. Za tmy. Za dne je vhodné hodit si maximálně  dvacetiminutového šlofíčka. Nejlépe, kdyby to bylo umožněno našim pracovníkům, po obědě. Jenže nejsme v Japonsku, hlavně - jsme jen Češi. Musejí makat, není jim mnohdy ani umožněn oběd v rámci pracovní směny. Včera jsem se uvelebila až ve čtyři ráno. Jé. To není vůbec dobré. Někteří lidé už vstávají do práce. Vítají den. Dospala bych se. Ale v osm sraz v našem bytě se zámečníkem.

- Mami, mamko, měla bys vstávat.

- Mám budíka. Ještě chvíli. Vzbuď mě v půl osmé.

- A stačí to?

- Stačí.

Propadám se do spánku. Jenže můj zlozvyk štelovat si hodiny o různý čas dopředu mě u budíka zrazuje. Jde pomalu o půlhodiny baj oko napřed. V sedm alarm. Dobrá. Vstávám. Hlava jak po opici. Takové bzučení okolo uší. Ne a ne se vzchopit.

- Mamko, pojedu s tebou.

Na osmou vyrážíme k bytu v paneláku. Zámečník - mladý pán - už čeká. Sympatický. Rozdělává náš složitý bezpečnostní zámek. Ano. Je tak bezpečný, že bude velmi těžké ho sehnat. Viděl takový jen jednou v životě.

- A u nás máte repete - vidíte ho podruhé v životě.

Varuje, že nový bude stát hodně peněz. Nevadí. Budu ho platit z kauce. Včera nevrátila partnerka nájemníka klíč od domu a čip. (Dnes se dozvídám, že jsem měla pro ni připravené dvoustovky. Božínku, božínku. Chudá duchem. Chjo, kauci i předání bylo připraveno. Teď schraňuji do desek i potvrzení z bankomatu o výběru peněz. :-) Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.) Být chytrákem je špatné, nebýt chytrým - je o něco horší. Při prohlídce bytu zjišťuji absenci klíčů v zámcích. Mám ráda pořádek. Přijde-li návštěva, potřebuje soukromí. Zamkne se v koupelně. Zámečník je v klíčích jako doma.

- Kupte jen zámky, protože tyhle klíče jsou levné, stojí asi čtyřicet korun, jenže, je jich asi čtyřicet variabilit, takže nedokoupíte. Jen upozorňuji, že v domovním zámku se vám někdo neodborně hrabal.

- Jo, tady se válčilo, pokus o výměnu zámku - nezdařen, tady se bojovalo za asistence policie. Paní je psychopat. Vypadalo to tak pohádkově, idylicky. Psychopatka mi vyprávěla, jak si naproti otevře vinárnu... Pak z toho sešlo...

Loučíme se. Zkouším ještě klíče od koláren, sklepa... Kompletuji si jednu řadu; druhou necháme vyrobit na účet madam.

- Mamko, dojdeš domů?

- No samozřejmě. Proběhnu se před šipkou do postele, musím se dospat. Spala jsem jen tři hodinky. Dobře dojeď!

Telefon.

- Jste ještě v bytě? Nespočítal jsem si zoubky.

Čekám dole u schránek. Nikdo mě neupozornil, že se odečítal plyn. Své jméno čtu vedle schránek. Fotím kontakty. Posílám SMS se stavem plynoměru. To patří k povinnostem nájemníka. Telefon. Hodím očkem před vchod. 

- Čekám tu na vás.

Běžíme nahoru. Hotovo. Myslím si:

- Tenhle člověk pro mě vykoná práci, ale má třeba diametrálně odlišné názory.

Loučíme se. Ťuk!

Jé, souzníme. Povídáme si možná půlhodiny. O prachárnách, o světě, o čase... Musíme se rozloučit. Házím šipku do postele. Všichni vědí, že mě nemají budit. Po čtrnácté klušu předat byt novým. Kontrolujeme jednu sadu klíčů. Jdeme je vyzkoušet.

- Pořídím vám novou kuchyň jako bonus za to, že druhou sadu dostanete až ji koupíme 

Slečna se raduje. I já. Budou to mít na chvíli hezké. Než nám to zničí třeba ti po nich. Z cizího krev neteče. Dnes jsem se naštvala - venkovní úchytka na balkonových dveřích - no hrůza hrůz. Ulomená. Vyvrtaná dírka s - jak to nazvat. špuntem z umělé hmoty? Ach jo, jak si někdo může dovolit vrtat do rámu dveří!!! Není to kjava. Je to kráva nebeská. Dozvěděla jsem se, že naše drahé hliníkové žaluzie, takové nemáme v domě, neb už jsme na ně neměli, její dítě zničilo!!! Nechali je vyměnit za šunt za čtyři stovky. Bože! Mám je nechat vyměnit za drahé?? Celý byt s novými okny, nejkvalitnějšími žaluziemi už před naším stěhováním stál přes dvě stě tisíc. Takhle kobylky devastují byt. Vybydlují!!! K čemu je mi kauce? To bych musela nechat vyměnit dveře, žaluzie, vybírat kauci padesátitisícovou. Bože!

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-05-01_Prvomajovy/

Obědváme venku. Pozdě. Chvíli si užíváme siestu. Zrzečka i Mourek jsou nám na blízku. 

Vypadá to na déšť.  Čistím konvalinkové pole od bršlice. Prohnojuji růže, tulipány a narcisy, které u van zbyly po mamince. Myslím u toho na Drahušku. Ona nevěří, že se to dá. Jo, mé políčko bude čisťounké. Sterilní bez bršlice. Pasu se, pasu na mladých lístečcích. Chutnají náramně. Péťa mi nese sklenici vína.

- Zasloužíš si. 

Polibek pod odkvétající třešní. Ještě pod kvetoucím ryngletem. 

Zkouším nový Robzone. Už na mě mluví česky. Pouštím ho na koberec. Mokré čištění zkusím zítra. Jdu psát. Hotovo. Ježíš, zas dvě. Jdu spát. Překvapivá zpráva na FB. Hela se vrátila z USA:

Helena Nejdlova Kunstmullerova

Nadtal den D a po pul roce letim do Hradce. Moc se mi nechce. Cesta byla dobra jen ve Frankfurtu dukladna nemecka kontrola, ale nikdo nechtel zadne testy ani ockovani asi diky novym přistěhovalcum.Z Prahy jsem jela vlakem, bylo dobre spojeni a vzdycky se naskytl někdo kdo mi pomohl s kufrem nastoupit. Jsou tu hodni lidé. Z nadraži v HK jsem si šla jeste koupit žitny chleba do Billy. To byl ten spravny impuls pro muj pocit , že jsem doma. V americkem obchode prodavaci usluzni, prijemni , ochotni, klidne by vam nakup donesli az domu. Novy system na automatickych pokladnach v Bille mne učinil bezradnou - no se zlou jsem se u dozorujici dozorkyně prodavacky otazala. No vzdyt to tam vidite néé co vam to piše néè , ale nakonec mi tam ten chleba pomohla zadat. Ale byla totalně nas......á a dala to na sobě znat. TAk přátelé , jsem doma. Miluju Floridu. Miluju i obycejne americkke lidi. Všichni jsou ochotni a přatelšti.

Irena Hrobská

Jak to, že to nejde sdílet Takový hezký příspěvek. Vtipný, nostalgický, s nadhledem. Heli, pamatuji na náš hovor před odletem - to byla jiná, a taky zlá doba. Zvládlas. A pamatuji, že v den odletu svítilo tady unás slunce. Strojila jsem na terase na kraji adventu ibišek a stále kontrolovala Tvůj let. Měl myslím krátké zpoždění? A když letadlo přistálo - mám z toho husí kůži, pomyslela jsem si - už je u svých. A pak Tvůj krásný příspěvek o krásném milém bezrouškovém přivítání...

Byl to tobogan. Jdu se po něm sklouznout do pelíšku.

Dobrou noc!