Reklamace a literatura :-)

11.10.2023

Protahuji se v posteli. Vydávám zvuky vábení jelenů. Jen bych potřebovala vědět, jestli jsem starý jelen, který vyzývá mladého nebo vyzývá starého jelena? Jestli náhodou nezvučím jelena stojícího u laní. Co já jsem za jelena!? Moje jelení vábení přitahuje Žofku. Ječí na chodbě, ať otevřu. Tak jdu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-11-dobre-rano-kocky

Kočičí ráno. Důchodcovské ráno. Podzimní babí ráno. :-) Nádherné ráno. Třpytivé. Šťastné. KLidné ráno. Telefon.

- Připrav ten kráječ.

- Účtenka je čitelná?

- Je. Mohu ho přivézt

- Taková značka. Sloužil rok.

- Očisti ho. Dej ho do igelitky.

Zatímco dostávám zadání, příkazy, úkoly ohledně kráječe, už je vyčištěn, omyt. Z půdy už mám staženou krabici od zboží. Kráječ se do ní vešel tip ťop. Než jsme domluvili, vysouvám krabici do chodby. To víš, že jo. Jasně. Tak určitěééé. Do igelitky. A dnem ti to propadne. Nic neříkám. Za chvíli je tu Petroušek.

- Ty seš šikovná! 

- No jo, to víš, potřebovala jsem vedení. Instrukce.

Řehtáme se. Jo, ženy jsou rafinované jak cukr.

To je rychlost. Za hodinku se ozve rána. To se v poledne zlomí týden. Venku jak v prádelně. Vlhké teplo. Vzpomínám na včera. Vždyť já vlastně nevím, kolik mi na očích zbylo dioptrií. To je divné. Vždycky jsem věděla. Čtvrtka. Tím jsem začínala asi v devatenácti nebo ve dvaceti. Přesně si pamatuji, jak jsme s Ivkou koukali z prvního patra našeho bytu z okna. Četli jsme SPZ projíždějících aut pod okny. On vždycky četl poznávací značku auta pomalu ještě za rohem.

- Ivi, ty vidíš blbě.

- Ne, ty.

Zašla jsem si na oční. Tehdy jsem jako mladičká utekla mamce sňatkem. Nechtěla jsem vidět, že jsem šlápla do louže. A byla tam. Čtvrt dioptrie. Nechtěla jsem vidět svět. Pravidelně jsem si chodila pro nové a nové brýle. Předimenzované. Pamatuji, jak jsem si nesla nový poklad z optiky a dupala jsem na kočičí hlavy náměstí. Neodhadla jsem vzdálenost podrážky od dlažby. To se spravilo velmi rychle. Oči se pokazí, přizpůsobí a jede se dál k další dioptrii. No, tak jsem to tedy hezky stáhla. Mám radost, že je to potvrzeno, ale štve mě, že jsem se nezeptala, kolik mi tedy zbylo. Jestli čtvrtka, půlka, tříčtvrtka…

Chvíli pracuji u sebe. Jdu ven. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-11-mamincin-ibisek-krasne-kvetl-cele-leto

Jdu si nahrát profesní video. Má se použít zadní kamera. Beru si svou hůlku. Zapínám modrý zub. Spárováno. Ovladač nevypíná, nezapíná. Hůlku jsem používala loni v Krkonoších na túrách. Letos jsem si ji chtěla vzít, moc nefungovala. V obchodě blikala jak divá, tak jsem si ji zas vzala domů. Pak zas půl roku nic. A dnes konečně – reklamace.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-11-louceni-pousteni

Jdu přidat vyprané a vyžehlené kousky na charitu. Znovu si je probírám. Ireno, žádná nostalgie. Normálka. Budou třeba sloužit. – Irena odpovídá: No jo, jenže i věci jsou živé. Strávily noc mimo své doupátko v zásuvce, ve skříni, v poličce, na ramínku. – Ne. Zbav se toho. Stejně je nenosíš. A budeš si moci vycpat skříň novými hadry. Vydrží ti zas jedno dvě vyprání. Objeví se očka… A šup s tím z domů.

Tak jo. Nesu dvě tašky do auta. Mimochodem i tašky jsem tam nechala. Starodávné relikvie doby. TIBA – jo. To si vyráběly továrny pro reklamu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-11-kvetinova-skrin-na-namesti

Nejprve náměstí. Telefonuji z auta optičce, která tu dřív měla svůj podnik.

- Jé, to je radost dne. Jsem ráda, že vás slyším.

To je hezké pozdravení, což? Vzala si mého učně. Před kovidem jsem se s ním setkala. S celou třídou. Právě překonal těžkou nemoc. Narodilo se jim třetí dítě. Zdálo se, že jejich krize je zažehnána. Dnes se dozvídám, není. Třetí dítě – bezvadné. Ale jako lepič nezafungovalo. Ten můj učeň sází, popíjí. Hezký chlap to je. Chytil geny po tatíkovi. A tak ho neměl rád. Gumu. Otrnulo mu. Optička pracuje sama. Mají pracovat oba. Láká mě k nim do města. Ne. Vysvětluji, jak je to s mýma očima. Nechám si vyrobit jen provizorní brýle na noční jízdu do auta. Stejně nejezdím. Krátké vzdálenosti znám. Budou to jen brýle bez své fce. OK?

Kam teď?

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-11-lyzarske-sukne

Nejdřív koupit lyžařskou sukni. Vybírám. Všechny krátké. Potřebuji ji mít fční. Pod zadek. Jé, jahodová. A jasně oranžová, spíš červená? Jenže!! Nemohu si vzpomenout na odstín své růžové, jahodové, oranžové, červené na své nové bundě z loňska. Vrátím se. Schovejte.

Teď reklamace mé telefonní hůlky. Cože? Teleskopu. :-)  Já nevím, jak se ten onen bazmek jmenuje. Prodavačka je vždycky milá. Dnes teda neodcházím s tím, že to funguje. Sepisuje reklamační protokol. Vyptává se mě na věci, o nichž náhodou vím. Neočkovaná. Už slyšela o právní fikci. Vyhledá si UCC, OPPT… Super. Další hvězdička mezi lidmi. Beru papíry.

- A co je tohle za papírek? Nečitelný.

Mrkla na to.

- To je vestavná trouba. 43 tisíc. To si schovejte.

Valím oči. Kde se to tu vzalo?

Jedu domů pro lyžařské kalhoty a bundu. Jasně. Barva bundy se nehodí  odstínově k těm barevným nádherám. Beru zas – černou. Není drahá. Některé stály ke třem tisícům. U pokladny volám majitele. Má ručenku na kšandě.

- Kdepak se skrývá ten mrzák? Ó, zní to tak švejkovsky. Ten postižený!

Dva prodavači se hlásí, že si připadají jak postižení.

Pan vedoucí vypočítává slevu. Super. Spokojenost. Jedu domů. Petroušek stříhá stromy. Obrývá. Měla bych jít sbírat ořechy.

- Co s kočkou?

- Není tu?

- Není. Cos´ ji vypustila za mnou, zmizela.

Mezitím slyšela můj hlas. Zacházím do domu. Ano, tluče jak hluchý do vrat do bočních francouzských dveří.

Vybíhám hlavním vchodem. Volám ji. Ne, ne. Nebudeme si zvykat, že páníčkové jsou otroci. Nerada obíhá dům, ale vchází hlavním vchodem. Hvězda. A já jedu. Mávám Honzíkovi… Přijel na kafíčko. Zahýbám do ulice, kde jsem mohla před téměř padesáti lety bydlet. Totiž Ivkův dědeček zemřel, zůstal po něm přenádherný dům u trati. Nechtělo se mi z krásného masivního pevnostního domu. Byl tam klid. Po rozvodu mě právě klid vyhnal do paneláku. To jsou paradoxy – by řekl Landovský. Ivulka strávil dům, zahradu, další dům, chalupu. Přišel na tenhle svět na dovču. Asi jeho předchozí mise byla příliš náročná. Míjím ten náš, ten jejich původní dům. Vypadá hezky. Na ulici už mě čeká emeritní profesor trutnovské lesnické školy. Autor mnoha knih. Včera mi daroval autorský výtisk Božena Němcová – inspirací pro umění 1842-2020. S překrásným věnováním.

- Paní profesorko, jak se vám kniha líbí?

Chválím. Obrovská práce. Vezu ho na besedu o jiné knize s autorkou, kterou on zná. Vydala mu tři knihy. Parkuji u divadla. Musíme pěšky parčíkem ke knihovně. Fotím budku na břízce. Hlídám, aby neklopýtl.

- Tady já to znám. Co jsem se sem najezdil do knihovny…

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-11-do-knihovny-a-domu

Knihovna narvaná. Sedám si na místečko v první řadě vedle své klientky. A jemu ukazuji na židličku v první řadě přes uličku.

Netuším, že byla vydána kniha o Metuji. Žádná velká propagace. Autorka hovoří o této řece našeho kraje. O přítocích, potůčcích, zámečcích, mlýnech… Těžká práce. Některé mlýny už jsou přestavěny, nemají mlýnské kolo. Náhon zrušen. Přechází na knihu o Úpě. Koupila jsem si. Nechala vepsat věnování. Úpa napájí přehradu Rozkoš. Voda z Rozkoše odtéká do Metuje. To jsem nevěděla. Ona zas prý nevěděla o zavlažovacím systému luk v Ratibořicích. Podotýkám:

- Tento barokní systém důmyslných závlah je i v okolí pevnosti Josefov.

Říká, že tam, kam nemohla, do chráněných horských oblastí, poslala odborníky. Jmenuje je. Otto Štemberka a Antonín Tichý.

- Pardon, že ruším. Ta jména znám. Pletu se? Z Galerie Veselý výlet a z časopisu Veselý výlet.

Autorka přitaká. Prý jméno Štemberka je zakladatel Trutnovského draka.

- Jé, to je ten, který organizuje na jaře Už ho nesou! A teď před nedávnem draka z věže snímali.

- Ano, ano, to je on.

Zadejte si https://trutnovskydrak.webnode.cz/blog/

(Nic bych nedala za to, že stojí i za Trutnovinkami.)

Tam je čtení. O trutnovském draku. Hraničnících – kamenech, o mytologii. Tihle z dračí společnosti myslím předminulou neděli organizovali kouzelné houbičky – neděli pro děti. Překrásné!

Fotíme se. Pomáhám mu zase k autu. Je vděčný. Prý pajdá. Upozorňuji na kořeny stromů, aby neklopýtl. Jeho paní odpočívá doma. Prý chce umřít. Bože, stáří. Oba nesmírně vzdělaní. Hodní. Otevřená srdce. Dočkali se společného stáří. Nemilé. Často chodí okolo nás na kondiční chůzi. Paní prý říká, aby se jim žíly nezkrátily. Parkuji u jejich domu. Pomáhám mu.

- Uděláte mi, paní profesorko radost, až mi dáte vědět, jak se vám ta kniha líbila.

- Určitě se ozvu. A pošlu vám fotečky z dneška a paní autorkou a spoluautorem jejím synem.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-11-radost-literarni

Doma si obě knihy prohlížím. Průběžně čtu Duškovy dějiny c. k. města Josefov, Strážkyni paměti dr. Blochové, Formáčkové a Koudelkovu zakázanou knihu Zločiny beze zbraní… Jé, už půjdu spát, ať maličko počtu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/203-10-11-kocici-zlaty-hreb-vecer

Rozkošně mlaskající. To já tak ráda.

Lidi víte co je divné? Moje ústní sprška – kolik jsem jich letos vrátila! Fungovaly čtrnáct dnů!!! Ta z Německa nebo odkud mi přišla, ta jede bez chyby už asi dva měsíce. Zvláštní. Moje mp3 skvělý stroječek, tak letos už mám asi třetí nebo čtvrtou. Moje skvělá suknička na lyže a na běžky, na ty prý byla privátně určena, u té se rozjížděly zipy. Vrácena. Kráječ na chleba. Po roce drhne, hlučí. Moje hůlka k mobilu – ovladač nebliká. Lidi, sečtěte si, kolik šuntů si koupíte, vyhodíte, protože jste si neschovali účtenku. Spočtěte, kolik tisíc to je!!! Je to vaše ztracená energie. Peníze jsou energie. 

Noc. Utíkám do zahrady. Beru obrovský strom Ibišenku. Maminčin jsem už schovala do zimní zahrady. Obra dávám pod střešní převis. Noc je teplá… Zatím.

Ó, píšou mi z Trumpovy sítě, jak ji zdokonalili:

Dear Friend,

At Truth Social, we aim to give you the most user-friendly social media experience possible. As part of our latest platform update, we've added a new Groups feed to your Home tab, which allows you to better organize Truths from the accounts you follow and groups you've joined.

With the Groups feed, you can now:


o See all group Truths in one feed.

o Filter your Groups feed to only see Truths from specific groups.

o Pin or unpin the Groups feed to your Home tab.

o Mute or unmute groups in the 'Edit Groups Feed' screen.

o Filter out Truths from groups you haven't joined.

Tak to jsme rádi, že?

Nezapomeňte prosvětlovat. Blíží se zatmění slunce!!! Koridor temnoty!

Krásný den! Krásnou dobrou noc!

P. S.

Nepřejeme ani jedné straně. https://otevrisvoumysl.cz/david-icke-co-se-skutecne-deje-v-izraeli/