Relax, podnikání, všechno stíhám

23.02.2022

Svítá. Sluníčko. Budiž požehnaný den! A to on byl! Překrásný. Jak mi to napsal pan Troška při besedě na gymnáziu? On je to původně Werichův citát. Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada sice vaše problémy nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-02-23_Svitalo%2C_kvetlo%2C_zilo/

Na jedenáctou objednána k lékařce pro papír k řidičskému oprávnění. Klušu pěšky. Tu cestu v tomto týdnu dávám potřetí. S lehkostí. A to zas běžím na čas. Jenže na cestu mi svítí sluníčko. Všímám si, že ač jsme vylidněni, máme skvělého člověka v čele životního prostředí. Stará se o výsadbu a následnou péči o nové stromy. Už to bude rok, co jsem si taky jednoho krasavce zasadila. Za tratí výsadba tří nových. Smutné, že musejí mít palisádu proti zlounům. Za nás se zasadilo, případně zatloukl kolík. Přivázal ke kmínku... 

Poliklinika. Překrásná budova. Ze strany do cesty sochy na fasádě. Kdykoli je komentovaná procházka, dozvím se o ní ex post. Čtvrť Ptáka - vznikala nedávno. Před sto lety. Výstavní vily. 

Budova polikliniky; maminka říkávala ÚNZ. Ústav národního zdraví. Cítíte rozdíl mezi Nemocnice a ústav národního zdraví? V nemocnici nejsi mocný. Ale do ústavu zdraví - si jdeš pro zdravíčko.

Má lékařka mě zná, ale já ji na ulici nepoznám. Neb k ní nechodím. Loni v únoru na běžkách jsme chvíli spolu jezdily.

- A kdo vy jste?

- Já jsem vaše lékařka.

Trapně jsem se omlouvala. :-)

Mám hodnou lékařku. A taky skvělou sestřičku. Sloužila v téhle ordinaci u svého táty, který odešel den před nebo po mém svátku. Už to budou dva, nebo dokonce tři roky?

- Kolik, Irenko, vážíte a měříte? Jaký máte tlak?

Odpovídám dle skutečnosti. 

- Minulý týden jsem si vytáhla tlakoměr. Měla jsem tlak normální. U vás budu mít vysoký.

Na kontrole s jizvou po pize jsem vyběhla dlouhé schodiště z parkoviště. Syndrom bílého pláště násobený mým fyzickým výkonem mi hodil závratné číslo. Prý to tam má každý. Ale já za prvé nejsem každý. Za druhé mám tlak normální. :-) 

Doktorka mě usazuje do křesla daleko od ní.

- Aha, vy berete... Vy neberete žádné léky. Puls, tlak - aha, vy jste alternativa! :-) :-) 

Je mi to k smíchu. Taky se nahlas řehtám. Já jsem alternativa. :-) 

- Nosíte brýle?

- No, už moc ne. Odložila jsem své multifokály. V říjnu mi na očním řekli, že mám na blízko skoro o dvě dioptrie zlepšeno. Oční pozadí jak mladý člověk. Samou žilku, krásně prokrvené. Ptala jsem se, jestli to může být výživou Herbalife. Prý ano. Už umím jet bez brýlí. Ale nosím je pro jistotu na jízdu autem. Abych viděla lépe na dálku.

- Tady to si dáte do dokladů. A přijdete zase za...

Poprvé po třech, pak už po dvou letech. A dle lodního práva platíš a platíš za náklad. Chceš razítko? Zaplať. Chceš revizi na  kotel? Zaplať. Potřebuješ STK? Nepotřebuješ? Ale ano. Potřebuješ. Stát to vyžaduje. Tak šup, šup, zaplať. Všechno je náklad na lodi. Ty jako mrtvá duše - goim hovado - si necháš všechno líbit. Když tě pustíme na vodítku se psem, budeš rád. A když tě zavřeme doma, zavřeš spořádaně hubu. 

Odcházím. Doktorka jde se mnou. Sestřička jí vysvětluje, že se mi teda vůbec nechce platit.

- A dáte mi aspoň?...

Tak to se řehtám. A souhlasím. Dám. :-) 

Krásné dopoledne. Na nádvoří ÚNZu pozoruji ptáky na krmítku. Herdek, tady mají. A my nemáme. Co se v naší zahradě změnilo? Už druhý rok nic. V chumelenici přilétala hejna stehlíků. Kde se vzali, už tu byli. Jak barevní motýli oblétali rautové stoly. Letos a loni nic.

Poslouchám do sluchátek další část o lodním právu. Jeho dějinách. Jak si globální prediktor určil, co s lidmi. Jak se z nás staly mrtvé duše. O vzniku Spojených států amerických. O dvojím významu tohohle souslouví. A taky o tom, že tam nikdy nebyla nastolena ta svoboda, jak ji znázorňuje světlonoš. Satánek natočený na Evropu. To zas říkali v jiném pořadu. A zapomněla jsem, na jméno bohyně - Hékaté? Musela bych hledat, která to byla. Na kopci u obchodu se na mě směje čepice. Á, sousedka. Vzala si mého spolužáka ze základní školy.

- Ireno, naše maminky odešly blízko za sebou. Moje v únoru. Viděla jsem váš hrob. Maminky se znaly.

- A já jsem ji znala?

- Ne, neznala. Ale ony ano.

Povídáme si. Fučí ledový severák. Dáváme se do pohybu. Vede kolo. Tak náramně si dozvukujeme. Úplně stejné náhledy. Vyprávím jí o drzosti v divadle...

- On porušil zákon. On tě smí jen požádat. Ale nesmí se tě fyzicky dotknout.

Ona to zná. Hm. Vytahuji z kabelky soupis zákonů. Mávám jím ve větru.

Na rohu se loučíme. Posiluji ji. Není na FB, víc pociťuje díru po mamince. Ona nevěří, že si umím zazpívat V tom našem venkovském kostelíčku. No! Já bych tomu ještě loni taky nevěřila. Byla jsem přesvědčena, že tu písničku už nikdy nebudu moci zazpívat bez slz. A ne. Zrovna dnes jsem si ji našla a zazpívala. Jen už bez maminky. 

(Jedna deset ráno. Venku tma jak v pytli. Jakoby venku hučela helikoptéra. Což je blbost. Přes železňák jel dlouhatánský vlak. Asi bude zítra pršet. Jel přes naší zahradu.)

Doma. Připravila jsem si před odchodem výjimečně popelník z kamen na chodbu. Vždycky ho vynáší Petroušek. Otevírám dveře. Vypadly mi oči. Někdo popel vynesl. :-) Před odchodem jsem stihla vytřít, ale popel vynést už ne. Rychle si vařím oběd. Telefon.

- Peťuš, to bylo žůžové. Nemusela jsem se nechat zaprášit popelem. Nikdy neodhadnu, odkud fouká vítr. A vždycky se nechám zaprášit.

- Stavil jsem se doma pro papíry. Tak odpočívej.

- Ne, ne. Jedu na kosmetiku a na masáž.

- To máš dobré. Užij si to.

Mohla bych klusat. Jenže oběd mě zdržel. Jedu autem. A taky domů půjdu s odlíčeným ksichtem. :-)

Tamara s mým opožděním už počítá. Dnes mi naměřila sedm minut. To je lusknutí prstem. :-) 

Ještě obchod. Klientka se chce sama naučit objednávat. Hodinku mi trvá, než ji navedu, vysvětlím, pošlu fotku obrazovky do telegramu...

- Ty máš se mnou trpělivost.

Prosím tě, tys´obrátila jméno a příjmení v mailu. To se tam nemůžeme dostat! A heslo piš s prvním velkým.

- Nejsem tak úplně blbá.

- Nejsi, ale musím tě kontrolovat.

Hotovo. Povedlo se. Paní se velmi daří. Dělá mi to velkou radost. Píšu rámeček:

Dobré zprávy od klientů: Marcelka se nepochlubila, že má od 3.12.2021 o 2 konfekční velikosti zmenšenou postavu. A mínus 9 kg. Maci, gratuluji! Jo, a abych nezapomněla!! Byla si nechat změřit krev na cukrovku a tramtadadá!! Měla původně skoro 9!!! Dnes má hodnotu 6!! Normál je 5,6!!! Tedy vrací se zpátky do normálu!!

Skyp s Lindou. Kitty se předvádí, když mě slyší.

- Kitty, Kitty! Ty příšero! Svítí ti zedek. Podívej se do kamery.

- Dnes jsem po ní uklízela v jahodách. Samé h. Pomlátila všechno. Nemám ani jahodu.

- Vidíš, jak je šikovná! Kdybys jí za to platila, neudělá to tak poctivě a kvalitně, jako když to ničí jako hobby.

Co to vidí oko mé zlepšené? Bláznění s nemocí nezabírá. Tak válka. A hezky vymýváme, vymýváme. Prý Ukrajina zavinila i nedostatek ptáků na naší zahradě. :-) (Pro toho blba - to je nadsázka.) Draho a inflace kvůli Ukrajině - ne, to už si fakt myslí, že jsou lidé hlupáci?

https://www.svobodny-vysilac.cz/2022-02-22-galakticke-zpravy/

Vracím se k lodnímu právu. Simona vysvětluje. Pár poznámek.

Vládnou nám vždycky odjakživa z kopce. Nadlidé. Hrady, zámky, prezidentský palác.

Kapitán - ze slova kapitál = peníze, nebo jedno oko. Všechny korporace jsou fiktivní. I když jsou na papíře, přesto existují právě jen na papíře jako nádoba na mrtvé tělo - urna. Volby - mrtvé duše - hlasy do urny. Naše jméno se píše velkými písmeny v rodném listě. Ústava USA vytvořena 1776. Ale začleněna do společnosti Spojených států až 1871. Společnost Spojených států - založena v Delaver Maryland až 1871. Stala se Spojenými státy a včetně nás Evropy. Evropa patří pod Spojené státy. Všechny korporace musí mít tři věci - prezidenta, viceprezidenta a tajemníka jako pokladníka. V každém státě je prezident, viceprezident, pokladník. Každý stát je jako loď. Španělsko, Portugalsko, Německo. Na lodi jsou lidé - mrtvé duše. Všichni jsou ztraceni na moři. Vše ve světě obchodního práva korporátního bankovnictví se točí okolo lodí. Lodi se přenášejí vodou, mořem. Všechny korporace jsou lodě. Když chcete mít auto, musíte mít majitelskou loď. Když chceš být občanem národa nebo země, musíš získat OP - identifikační dokument. Když chceš s někým dělat obchod - musíš vstoupit do partnerské lodi. Když se chceš vyučit řemeslo, musíš vstoupit do učňovského studia, to je loď. Chceš jít na VŠ - to jsou všechno lodě. Chceš nové auto, nemovitost? Jdi dolů k dealerské lodi. Když cestuješ autem, můžeš vstoupit na městskou loď dřív, než vstoupíš do samotného města. Když se muž a žena vezmou, slovo ano se stává a odvolává na zákon námořní admirality - s každým úkonem člověka se obchoduje. Manželská smlouva - povolení k manželství - s tím se obchoduje. Korporace. To je vše registrované. Rodné číslo plus na začátku rodného listu je další číslo. U církve se za všechno platilo. Smrt, svatba, úmrtí, svatba - to je vše náklad lodi. Se vším se obchoduje. Auto, škola, nemovitost - vše je náklad. Lékařství, soudnictví - se vším se obchoduje. Podnikání jako partnerství. Pracovní smlouva, karta u doktora... Jdeš dělat např. do kostela - banka podle zákona - jdeš na místo uctívání - vše jsou lodi. Vše jsou fiktivní lodi vytvořené z ničeho, ze vzduchu, na papíře. V moři korporátního komerčního bankovnictví, to znamená zákon pirátů - zákon pirátů širého moře. Člověk podle terminologického slovníku je monstrum, a tedy podle kanonického práva gojim - přeloženo jako dobytek. Gojim znamená jako démonský dobytek. S lidmi zacházejí jako s dobytkem. Lidé jsou mrtvé duše. Démon je u Boha už mrtvý. My jsme dle lodního práva mrtvé duše. Aby globální predátor a jeho padlí andělé svěřili národy do záhuby, museli z lidí vytvořit mrtvé duše. Tyhle systémy vytvořily vymývání mozků. Goimové nemají žádná práva. Podle admirality - zákony se vztahují na pravomoc kapitána, který je admirál lodi. Má absolutní moc a kontrolu nad lodí. Může vymyslet pravidla. Chápej admirála jako prezidenta. Vládne nad zeměmi - loděmi. Kde je koruna - obdivuj kapitána lodi. Když prodáváme dům - prodáváme loď. Zakotví v jiném přístavu a dostane jméno. Posíláš balík - cestuje po zemi. Pokud se dostaneš do problémů s justicí - říká se, že jsi přistál v hluboké nebo horké vodě. Vysvobodit tě z horké nebo hluboké vody, musí někdo přijít osvobodit tě, tedy složí kauci. Pokud je dům v exekuci apod., říká se, že je pod vodou. Dá se navrátit, že se prohlásíš za živého člověka.

Těžký poslech. Nedá se to naráz.

Ladím TV Šalingrad. Než začne, pouští hudební perly. 

Kůrovec song. Brouka hledej.

https://www.youtube.com/watch?v=H0rQM-X46Bk

Putin.

https://www.youtube.com/watch?v=t-wFKNy0MZQ

Angela

https://www.youtube.com/watch?v=zJZfuJdycGc

Trump

https://www.youtube.com/watch?v=1fk68Wqs4Qg

Ještě raníček Pavla Zítka. Dopoledne jsem musela odejít. Předčítá článek z Parlamentních listů. To je bomba! Bere jedno jméno po druhém. Připomíná mi to scénu z Cimrmana: Debil, blbeček, debil, blbeček, jen Románek přemýšlí. Sice o penězích...

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Sr-cka-Pfizer-Trestat-Cesky-doktor-se-urval-a-rekl-vse-693617?fbclid=IwAR3GzPxjEqDOqlQgqKB4eL_qtJ4yF0Ik2oOtwJAk565ad8nBW3kt0Yy9rRE

Je čas. Zítra pracuji. :-)

Dobrou noc!