Relax v Aquacentru

Na devátou začínám. Vstává se mi hezky. Rozhrnuji závěs. Ó, venku smutno, divno, zakryté sluníčko. Proč to dělají! V neděli vedro. Včera zima. Dnes ještě větší.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-23-ranko

V klidu sytím kočky. Sobě koktejl. Petroušek přijel na svačinku.

- Dnes ořežu jabloně.

- A já pojedu do Aquacentra okouknout, jak mi včera říkala ta prodavačka… V devět přijde paní a pak si najdu vlak a pofrčím do Hradce. 

Zvonek. Klientka změřena. Termín. Nákup. Odchází. Hledám v IDOSu vláček do HK. V deset osmnáct. Mohla bych stihnout. Zdržela jsem se výběrem oblečení. Ještě jsem rychle sáhla do šatníku na chodbě pro vestičku a čepici. Dobře jsem udělala. Bylo by mi zima.

Parkuji. Lístek. Kudy? Prý to mám oběhnout. Ale kudy? Tady za těmi buňkami. Chjo. Naše staré rakousko-uherské pevnostní nádražíčko zmrzačili modernizací. Máme tu podchody. Perony. Výtah. A nalepený super moderní autobusový terminál. Hnus. V druhé fázi budova dostává nové dlažby, kabátek… Ono to bude hezké. Ale nehodí se to sem. Vbíhám do nádraží. Vidím rychlík. Ale než podběhnu debilní podchody, je fuč. Dřív jsme přiběhli, mávli, vlak neujel. OK. Za chviličku jede spěšný. Povídám si s paní. Důchodkyně. Jede do FN na kontrolu po operaci očí. Povídáme si. Ještě před pěti lety taky chodila. A lyžovala. Už nemůže. Prý rozsekaná páteř. Ptám se, jestli v HK platím za MHD. Ano, polovinu. Aha, v Pze jezdím zadarmo. Vážím si toho, že až vystoupím, poběžím městem pěšky. Kašlu na nějakou MHD.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-23-do-hradecka-do-aquacentra

Salon republiky – překrásné město. Opravdu se mi líbí. Ráno jsem si zjistila telefon do Aquacentra. Opravdu začínají v deset. A opravdu mezi desátou a čtrnáctou hodinou zaplatíš na dvě hodiny devadesát korun. To je láce – by řekla maminka.

Ukrajuji svižným tempem chodník za chodníkem. Okolo rozhlasu. Přes most. Vpravo Muzeum VČ.  Před sebou vidím banku. Před ní stával tank. V bance měla Iva první své pracovní místo po maturitě. Být bankovní úřednicí – to bylo něco. Pak se jí narodili kluci. Přestala dojíždět. Pracovala v kanceláři JZD a pak možná víc jak dvacet let jako účetní ve škole. Ivo, myslím na Tebe. V sedmdesátém šestém v březnu nám dovezli novou stěnu Interprogram. Chyběla nám jedna spojovací laťka. Byla jsem štíhlá, pod krešlakovým kabátem jsem nosila osmý měsíc miminko. Naše první. Deninku. Přišla na svět za pár dnů. Maminka se mnou jela do skladištní oblasti. Ivo, bylas´ vždycky moc šikovná na ruce. Mělas´  organizační schoponoti. Vědělas´, kterým trolejbusem pojedeme. Lajsnu jsme koupily a vypravily se na dlouhou cestu trolejbusem na nádraží. Maminko, tys´  byla taky šikovná. A štramajda. Pozvalas´   nás do právě otevřeného hotelu Černigov. O pár let později otevřeli cukrárnu Burgas. To byla dvě přátelská města.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hotel_%C4%8Cernigov

Byl březen. Mami, tys´  měla zmrazek na podaptku. Málem jsi po mramorové podlaze vjela po čtyřech do vestibulu. Vybralas´ to na poslední chvíli. Hned nám decentní služba odnesla kabáty do šatny… No, tak tohle všechno se mi mihlo při mém letu Hradečkem okolo banky. 

Sokolovna. Filharmonie. Bazén. V novém aquacentru jsem nikdy nebyla. Když ho otevřeli, byla tu taková fronta, že jsme to vzdali. Ve starém bazénu mě učila někde v šesté sedmé třídě Marcelka Fapšová skoky do vody. Nádech. Naklonit se dopředu. Šipka. Pamatuji, jak jsem stoupala čistou vodou k hladině. Nekonečné vteřiny. To už bych dnes nezvládla. Do čtyř metrů ne. Nejdu do starého bazénu. Ptám se AI – jestli měl tehdejší  starý bazén vlnobití. A jak je to dnes:

Co se ví

• Městské lázně v Hradci Králové byly slavnostně otevřeny 9. dubna 1933. Památkový Ateliér+3Český rozhlas Hradec Králové+3Hradec Králové+3
• Bazén, který součástí lázní, měl rozměry 30 × 12 metrů. Hradec Králové+2salonkyhk.cz+2
• Součástí vybavení již tehdy bylo umělé vlnobití (neboli "mořské vlnobití"), což byla technická rarita. Hradec Králové+2Hradec Králové Zprávy+2
• Vlnobití bylo zajištěno strojem firmy Kolben a Daněk z roku 1932. Hradec Králové Zprávy+1
• Mechanismus spočíval v kyvné desce a lopatkovitém ramenu, které posunem vpřed a vzad rozhýbávaly vodu, čímž vytvářely efekt vln. Hradec Králové Zprávy+1

Zajímavosti / proč to bylo neobvyklé

• Vlnobití bylo velmi moderní a technicky náročnou funkcí – ne všechny lázně nebo bazény tehdy něco takového měly. Památkový Ateliér+1
• Zařízení bylo technicky cenné a i po rekonstrukci v roce 1998 bylo zachováno (opraveno) a stále funguje. Český rozhlas Hradec Králové+2Hradec Králové Zprávy+2
• Bylo považováno nejen za formu relaxace, ale i atrakce — lidé chodili do lázní i kvůli tomu "mořskému" efektu.

📚 Co říkají zdroje / fakta + srovnání

Aspekt

Historický bazén (1933 a kolem)

Současné Aquacentrum

Rozměry rekreačního bazénu

cca 30 × 12 metrů v původním bazénu. Hradec Králové+3Hradec Králové Zprávy+3Hradecký Deník+3

Rekreační bazén dnes má podobné rozměry (30 × cca 12,5 m). Hradec Králové+3instituce.hradeckralove.cz+3visithradeckralove.cz+3

Vlnobití

Ano — bylo instalováno už při otevření (1932–33), firma Kolben a Daněk. instituce.hradeckralove.cz+3visithradeckralove.cz+3Hradec Králové Zprávy+3

Zachováno po rekonstrukci, stále funguje. Mechanismus vlnobití lze vidět skrz prosklenou stěnu. instituce.hradeckralove.cz+2visithradeckralove.cz+2

Architektura

Styl funkcionalismu / modernismu – typické pro meziválečné budovy; velká okna, vzdušné haly. Architekt Oldřich Liska. Hradec Králové Zprávy+2Hradecký Deník+2

Rekonstrukce 1998 zachovala mnoho původních prvků; přidány moderní atraktivity (tobogán, wellness, relaxační bazénky) mimo původní plaveckou část.

Kupuji si lístek. Na hodinu za sedmdesát, na dvě za devadesát. Beru na dvě hodiny, ať nemusím počítat minuty. Ochotný personál. Následuji paní s dívčinou. Taky jsou tu poprvé. Sešly jsme k bazénům. Obsluha mi dává čip. Jde mi ukázat vše potřebné. Čip. Dotyk prstu. Čip. V dlouhé řadě skříněk se rozsvítí minisvětýlko.

- Jsou tu společné šatny?

- Jsou.

- Aha, tak tu nemohu jít nahá do sprch.

- Oni tu někteří chodí nazí.

- Aha. Tak to já ne.

Odkládám si ve skříňce. Vychází nahatý dědouš s velkým bubínkem. Před sebou ručník. Jako by mu vyhovovala má přítomnost, hned ho sundal. Kam mi sklouzly oči? Na jeho pinďulína. Jéšiši! S tím bych se tady nepředváděla. Takový mini pinďásek.

Procházím sprchami. Orientuji se. Krásné. Vodička teplá. Každou půl hodinu příboj. Jak jsem se u AI dočetla, je to starý vzácný systém. Jsou tu trysky, relaxační bublinové bazénky. Moc mě baví vlnobití. Příjemné. Objevila jsem horkou vířivku. Ta se mi na závěr líbí nejvíc. Hřeje a masíruje. Pohybu jsem si užila hodinu a půl. Sauna plná páry. Mám ráda suchou. Procházím sprchami. Od nějaké paní se dozvídám, že tu mají novou ždímačku na plavky. To je vymoženost. Luxus. V kabince se přestrojuji. Ptám se náhodné paní, jestli mohu z lázní vyjít vpravo. Ne. Jděte zpátky k muzeu a pak přes most. Další paní tvrdí totéž. Opuštím placený prostor.

- Kde jsou fény?

Mají tu posuvné, musíš se pořád hýbat. Fénuji si vlasy. Ptám se do třetice na cestu. Jo, vlevo na most.

- A co ta nová lávka v pravo?

- To byste se musela proplést uličkami.

- Ještě se zeptám, kdybych přepískla minuty?

- Jednak na tu slevu můžete přijít za minutu dvě.

- A pořád do šestnácti platí ta cena devadesát?

- Ano. Ale pokud by vám to píplo až ve dvě, už platíte normální.

- A když bych se o pár minut opozdila z bazénu?

- My to počítáme po minutách. Asi dvě koruny za minutu a vám myslím korunu padesát.

- Skvělé. Byla jsem spokojena. Nikdo tu nebyl.

Paní od fénů i obsluha mi říkají, že jak začne pršet a bude zima, že přijde víc lidí. Aha. Tak to jsem to dnes chytla dobře za pačesy.

Když mám teda jít vlevo, mířím najust vpravo. Míjím Aldis. Přecházím lávku, o které jsem asi před dvěma lety nebo loni četla, jak byla předražená. Přebíhám a intuitivně mířím tam, kde si myslím, že bude hlavní tepna k nádraží. Jasně. Šicí stroje. Ty tu jsou od nepaměti. Dostala jsem se úplně do centra. No jo. Stádo. Musíte jít k muzeu… Ale nemusím. Tuhle cestu si zapamatuji. Nejbližší zkratka.

Mám se stavit u Anděla pro špaldové zrní? Přes Atrium jsem zakufrovala k vodotrysku u Au parku. A tam potřebuji. Do Yvese Rochera. Když starý Yves založil firmu, byla jsem krátce na světě.

Francouzský podnikatel Yves Rocher založil svou firmu v roce 1959

Začal ve své rodné vesnici La Gacilly v Bretani, kde připravoval první bylinné masti a kosmetiku z rostlinných ingrediencí. Postupně z malé domácí výroby vyrostla světová značka specializující se na přírodní kosmetiku.

Zlatka mi z německé emigrace posílala vzorečky stínů téhle francouzské bylinkové krásky. Protože právě v 80. letech, kdy přišla na svět máLinduška, moji milovaní přátelé emigrovali. V balících od Zlatky jsem vždycky něco od Rochera našla. Aby celníci nevykrádali obsah, Zlatka si dala práci, vždycky jsem si na víku krabice mohla přečíst seznam.

Jsem Rocherovi věrná dosud.

🌱 Začátky (50. léta)

• 1959: Yves Rocher, tehdy mladý muž z Bretaně, začal vyrábět mast z barvínku podle receptu, který mu předala léčitelka.
• První výrobky připravoval na půdě domu své rodiny ve vesnici La Gacilly.
• Chtěl, aby přírodní kosmetika byla dostupná všem ženám, ne jen těm bohatým.

📦 Průlom – zásilkový prodej

• Roku 1959 vydal svůj první katalog a prodával kosmetiku poštou přímo zákaznicím.
• Tento nápad byl revoluční – odstranil prostředníky (lékárny, obchody) a umožnil nabízet produkty levněji.
• Brzy se mu začaly hlásit tisíce zákaznic z celé Francie.

🏭 Rozvoj (60.–70. léta)

• V 60. letech otevřel první továrnu a první kamenný obchod.
• Postupně rozšířil sortiment na celé spektrum kosmetiky (pleťová, tělová, vůně).
• 1970: první obchod Yves Rocher v Paříži.

🌍 Mezinárodní expanze (80.–90. léta)

• Yves Rocher otevřel pobočky po celé Evropě a později i v dalších zemích.
• Značka se stala synonymem pro "přírodní kosmetiku" ještě předtím, než to bylo módní.
• V 90. letech už existovalo několik set obchodů ve více než 80 zemích.

🌿 Dnes

• Firma stále sídlí v La Gacilly (Bretagne), kde má zahrady, výrobní závody i výzkumné centrum.
• Yves Rocher zemřel v roce 2009, ale značka zůstala v rukou rodiny.
• Dnes je to světová síť: přes 600 milionů výrobků ročně, více než 2 000 obchodů v 90 zemích.

📌 Zajímavost: Yves Rocher bývá označován jako "otec rostlinné kosmetiky", protože jako první spojil přírodní suroviny, vědecký výzkum a dostupnou cenu.

Starý Rocher už tu není. Někdy jsem se zlobila, že se v hrobě obrací. Ale dnes jsem narazila na mladou, velice šikovnou prodavačku.

Zakladatel značky Yves Rocher zemřel 26. prosince 2009 ve věku 79 let.

Do poslední chvíle zůstal spojený se svou rodnou vesnicí La Gacilly v Bretani, kde firma i nadále sídlí a kde je také pohřben. 🌿

- Dobrý den! Chtěla bych všechny slevy a výhody. Ale pozor, my máme nový nábytek v koupelně a já už tam mám v jedné velké polici frančízu…

Smějeme se.

- Můžete dostat padesát procent slevy…

Hned vím, který parfém. A ještě bambusovou trávu. Taky s padesátiprocentní slevou.

- A co dál?

- Za nákup nad 149 korun máte na výběr ze dvou dárků.

- Aha, původně jsem myslela tu mističku. Ale do té by náš Mourek ani čumák nevstrčil. Vezmu si odličovadlo.

Ona udělala kouzlo. Proměnila mi mých pět tisíc bodů na pětistovku. Vybrala jsem si mycí bylinkový gel za bez koruny pět set. Dostala jsem  ho za body zadarmo. Super. Dva parfémky, dva dárky. A teď už má dušička pokoj. Klušu na rychlík ve 14:04 hod. Za třináct minut a dvacet korun jsem doma. Autem bych to jela přes půl hodiny. Pro mě nejvyšší luxus. Nasedám u nádraží na svou Kugu. Petroušek stříhá jabloň. Vítá mě. Raduje se, že jsem si užila výlet. Chválím ho.

- Peťuš, víš, ale pro mě to nebylo lehké jít do cizího prostředí sama. Ale někdy tě tam vezmu, jo?

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-23-doma

- Já jsem byl na houbách. Pár a ještě všechny ožrali slimáci. Podivej!

- To jsem ráda. Bude smaženička. To je fajn. Neboj. Ještě porostou.

Volá Honzík.

Rychle si vkládám bramborové koule do trouby. Krůtí prsa tentokrát na pánev. Sklenici vína. Za půl hodiny? Aha. Tak to stihnu. Melu na úvod část špaldových zrn v mlýnku na mouku. Zadělávám. Za tři minuty uhněteno. Tvaruji. To už je tu Honzík. Petroušek mele kávu. Nabízím lívanec z ovesných vloček, lněného semínka, formule 1, mléka a vajíčka. Honzík ho s chutí slupnul. A za dvacet minut vytahuji z trouby tři nadýchané bagetky. Na část pokládám krůtí prsíčka. Na část kousky másla. Krásně se vpíjí. Šunku, sýr, rajčátko… Prokládám růžičkami květáku, aby nezvadl.

Petroušek stihnul úříznout smrkové větve. Ještě víc se nám rozsvětlilo v domě. Západní sluníčko se k nám konečně dostalo.

- Mám perfektní pilu. Vyměníš list podle tvrdosti dřeva.

- A skřítka jsi mi neshodil?

- Visí tam i s okýnky.

- Peťuš, dnes jsem si hezky zaběhala, poplavala, pořád jsem se hýbala.

- Ty máš bezvadnou kondici.

Odjíždí na trénink. Je čas domýt zimní zahradu. Nastěhujeme bednu s poleny. Ibišky už jsou v teple. Asparágusy můj i maminčin zítra.

Poslouchám prof. Druláka. Diví se, co Člověku v tísni asi vybuchlo. :-) 😍😂🩷

Požár v ukrajinském Dnipru, který nevznikl po ruském útoku, zcela zničil sklad s humanitární pomocí organizace Člověk v tísni, uvedla v úterý večer Česká televize (ČT) bez upřesnění, kdy sklad vyhořel. Škodu organizace odhadla na 20 milionů korun. Podle zdrojů, které nechtějí být jmenovány, Ukrajinci ve skladu měli vojenský materiál, uvedla ČT. Zástupci Člověka v tísni to odmítli. Ve skladu byly podle Člověka v tísni brikety na zimu, stavební materiál nebo hygienické potřeby. Požár zachvátil skladové prostory s rozlohou 8000 metrů čtverečních, zasahovala u něj stovka hasičů. Ukrajinci ze sousedství skladu pro ČT řekli, že během požáru slyšeli výbuchy a cítili zápach střelného prachu. Ukrajinské úřady se odmítly k věci vyjádřit. 

Bylo to tu v hotelu Země krásné. Úplně nové. Bezvadné.

Dobrou noc!