Relaxační - sportovní. Veselý výlet :-)

Než bych se nechala vzbudit zvoněním z kapličky, raději vylézám. Dobrovolně. Takhle se u nás děje dobrovolnost. :-) Zvon už zní.  Tak do posledního dne v Peci s důvěrou,  že bude opět krásný! :-)

Celý rok odevšad vyhlížím Sněžku. 

Přibík Pulkava roku 1380 pro celé Krkonoše použil název Sněžné hory. Název Sněžka pochází z 19. století; odvozen od pojmenování Sněžná - jako "sněhem pokrytá". První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka. A já ji oslovuji jako Sněženku.

Ta sličná dáma po většině roku nosí bílý závojíček. Nemluví. Pospává. Skrývá se v Obřím dole. Jenže já vím, že ona spánek jen předstírá. Ona jen jako spí. Ale očkem stále sleduje, co se děje v kraji. A že ona má přehled! Pro mě nejkrásnější kráska mezi horami. Kdykoli lyžujeme, z každého kopce ji hledám. Ať se vracíme z jakékoli dálky, vždy ji vyhlížím. Jak se zjeví na obzoru, jsem doma. Letos na jaře jsem procitla ze slepoty. Já ji vůbec netušila v lukách. Běhávala jsem denně podél řek pod pevností. Teprve jsem si všimla, že mám svou oblíbenkyni jak na dlani i z nízko položených luk. Sněženko, byla jsem potěšena, ale tam bych tě fakt nečekala. Jste takové dvě věrné kamarádky. S Černou horou. Ta má na kloboučku ozdobu. Včera jsem se tě dotýkala. Tlapkala jsem po tobě. Dobře jsem si uvědomovala každý krok. A nebylo to vůbec, že by mě bolely noženky. :-) Na tobě mě chodítka ještě nebolela. :-) To až když jsem tě opouštěla. Kamenné chodníky nedělají mým klenbám dobře. Včera jsem si prohlížela, kudy jsme před víc jak třiceti lety  sjížděli na Luční. Měla by tam být někde u Tebe další družka. Studniční hora. Bylo to traverzem. Ne, fakt, jsem ÚB. Já ji ani okem nezahlédla. :-) Totiž - on mě nikdo neupozornil. Tam nahoře u památníku obětem hor mělo být sedlo Studniční. Měla jsem oči jen a jen pro tebe. Stále jsem se otáčela a okouzlovala se tvou majestátností. Tvou nádherou. Mám to v sobě stále a stále. Ten pocit, s jakým jsem viděla naše nejvyšší horečky poprvé. Šeď mechů, suti, světlá zeleň prostřídaná temnou kosodřevinovou. Rok co rok, když stoupám po krkonošských kopcích, nechávám se unést zas tam do těch dětských pocitů. A dětstké vnímání mám stále. Včera jsem si pocity z dětství stále a stále navozovala. Esence dětství.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-07-29_Snidane/

Snídaně. Dnes nespěcháme. Pojaly jsme ji jako dvouhodinovou hostinu. Vyhýbám se uzeným masíčkům, párkům a jiným šmakuládám. Toto fakt nehoduji. Ale jogurt se semínky. Sušené švestky, brusinky. Slunečnice. Sezam. Lněné. Šalvěj hispánská. Nevíte, co to je? No přece chia semínko. Aztékové ho používali jako platidlo. Pojmenování "Chia" je mayský výraz pro "sílu". Další možný původ názvu semínek pochází z aztéckého slova "chian", "olejnatý". Nejsem si jistá, jestli i dnes platí, že obsahují vápník, antioxidanty a omega-3 nenasycené mastné kyseliny. Doufejme. Zahánějí pocit únavy, žízně a hladu. Semínko v břiše nabobtná a člověk má pocit plnosti. Ten si navozuji celý rok svým koktejlem, beta heartem, proteinem... Proteinek zamezuje mlsání. Nemusím brát žádný chrom. Jestliže jsem zasycena, mám doplněné vitamíny, minerály, tlumím chuť na sladké. Jenže dnes svůj ranní šejkr piju až v poledne. Teď ráno si nakládám do mističky čerstvý ananas, meloun. Meloun - bacha na jeho vysoký glykemický index. Ananas prý obsahuje i síru, citlivci mohou cítit bolest hlavy. Ale to asi sjedou nemravné množství. První ananasová konzerva byla vyrobena v Malajsii v roce 1888. Lehce se to pamatuje. Ananas v nekonzervované formě obsahuje hodně cukru. Až 20%. Ale taky C, A, B1 (thiamin), B2 (riboflavin), niacin, betakarotén, organické kyseliny, vápník, fosfor, Fe, K. U těch minerálů a vitamínů si dnes už nejsem jistá. Ono taky na plantážích se dělají ochranné postřiky. Je to jen proti hlístici nebo to vnikne do dužniny? Nedělám si iluze. Věřím, že z čerstvého ananasu mlsám bromelin. Důležitý enzym odbourávající bílkoviny. Tedy pomáhá nám trávit. Ani dnes mi u snídaně nechyběl pytlíček makrobiotiku MAX - na trávení, pytlíček immune boosteru na imunitu, a na pleť zázračný SKIN booster. Taky multivitamín pro ženy, guarana, xtra cal - po mamince na kosti. A thermojetics. Na energii. Odpaluje vnitřní i podpovrchové tuky. Rozpouší tuky v cévách. Dodává energii ze zelené guarany a nepraženého kofeinu. Hodujeme lehce, ale vydatně. Není to oxymoron. . Mimo ovoce ještě kousek šunky, sýry. Linda mi nese sklenici prosecca. To se mi na tomhle hotelu moc líbí. Před túrou si ztěžkneš nohy. Pak se lépe potíš při funění do kopce. Jenže my dnes máme volný den. Nohy obroušené až po zadek. Daly jsme si do těla. Dnes lážo plážo. Vedle u stolu sedí mladý pár. Hoch třicet dva let, holčina dvacet tři. Mají oči na svět otevřené. Souzníme. Povídáme si. Zas už plním osvětovou fci. Včera večer jsem si tu povídala se starším pánem personálu. Vzdal mi hold. Prý je probuzený asi tři roky. Prý jsem dál. To nevím, každopádně mi pevně na rozloučenou stiskl ruku a poděkoval. Šířím totiž mimo jiné i ochranu bílého muže. Ať naši muži pocítí zas svou sílu, mužnost, důležitost pro život ženy.

- Máte sázená vejce?

- Chtěla byste? Kolik? Dvě, tři?

Jásám. Dvě.

Užíváme si dobrot, popíjíme, souzníme s mladým párem. Čas letí. Snídaně skončila. Půl jedenácté.

Šup, hurá do galerie Veselý výlet. Vykračujeme hlavní třídou. :-)

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-07-29_Po_Peci/

Znovu si v klidu prohlížím nekonečně odporné stodoly nových hotelů. To železobetonová skořepina našeho interhotelu Hradec se jeví ještě jako kráska. Ale trestaná pro krásu. Prohlížím znovu domečky jak perníkové chaloupky. Nikdy se nesmířím se zbouranými hotely a s humpoláckými celodřevěnými monstry. Jejich hmota tu tlačí do země. Odporné mi jsou zasklené balkony s červenou židličkou a stolečkem. Co mi to jen asociuje.!

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-07-29_Galerie_Vesely_vylet/

Veselý výlet! Už jen veselý název! Nejprve jdu prohlédnout náušničky. Tady odsud kupuji originální ruční kousky. Vždycky si něco vyberu. Tady je ráj. Vkusná tvorba lidových umělců. Keramika, čepice, trička, čelenky, knihy, drahé kameny, oplatky, šnapsy... A hodní lidé. Na jednom konci nechávám peníze. U druhé pokladny taktéž. Ono to tak nebolí, když se částka rozdělí... :-)

Skvělé ženy obsluhují. Radost sem přijít. Ještě v chodbě beru staré časopisy Veselý výlet. Moc ráda si v nich čtu o dějinách hor, rodinách, boudách, chalupách, lanovkách, dolech... O životě v horách.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-07-29_Infocentrum/

Stavuji se v infocentru. Mám nutkání mamince koupit kvalitní čokoládu. Maminko, ty už sis své čokoládky snědla. Jednu ze Špindlu mám ještě doma. Mami, jsem tu poprvé po tvém odchodu. Ještě loni jsem s tebou skypovala z lanovky na Medvědíně nad Špindlem. Mamko, už ti nezavolám. Už tu nejsi. Už tě nikdy nikde nenajdu. Myslím na tebe každý den.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/22021-07-29_Bowling/

Uložit nákup nezbytných zbytečností. Chvíli hovoříme s recepčními. Hotel udělal za rok velký pokrok co se týče - fuj, tento termín je odporný - lidských zdrojů. Lidé jsou tu skvělí, úslužní, ochotní. Dík za to. Je tu student na praxi. Kluk jak panna. Jaké má vystupování! Milý, sympatický, bohatá slovní zásoba. Poklona všem bez výjimky.

Pán na bowlingu nás zdraví jak staré známé. Linda v prvním kole mírně vyhrála. V druhém kole jsem hezky posílila. Ale v třetím kole mě dotáhla a celkově mírně předběhla.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-07-29_Wellness/

Jdeme si užít saun, obrovské vířivky, studených a teplých jezírek. Po sauně umím vlézt do jezírka po zadek. Dál ne. Kupodivu mi nečiní problém sestoupat do ledové náruče. Uvelebuji se do křesílka s výhledem na kapličku. Nad sebou mám náš pokoj. Zase - obsluha - nesmírně milá ochotná slečna. Občas vytře mramor. Doplní džbány s vodou. Piju a piju jak duha. Připravuji si čaj. Slastné nic nedělání. Usínám.

- Mami, já už bych šla na večeři.

Ještě jdu do sauny, vymáchat se do ledu, končím vířivkou. Tak pápá, zas za rok...

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-07-29_Posledni_vecere

Oblíbily jsme si hospodu Na Peci. Dnes jsme přišly včas. A tak si dáváme hovězí líčka s kaší s cibulí. Nic slastnějšího jsem už dlouho nejedla. Možná proto, že maso nejím. Ale dnes na poslední večeři jsem si s chutí pošmákla.

Cestou do hotelu mi Petroušek vypráví, jak zvládá kočičí korálky. Ještě sedí venku na zahradě. Jeden mu vylezl za krk. Druhý se mu škrábe po nohavici. Koupil a svařil jim mléko. Jsou připraveni k odběru. Chjo, jen ta naše krásná Hvězdářka ještě nemá nikoho. Tam v rodině, kde mají pejska a šestiletého kocourka Kryštůfka - tam by trpěla. Tak uvidíme. Třeba si ji vezme s huňáčkem paní do Týniště. 

Nevíte o někom, kdo by toužil po maskované kočičce s přesahujícími dlouhými bílými pestíky? Naše Hvězdářka je chytrá, zkoumá svět. Pozoruje. Objevuje. Tak ráda bych, aby našla milující náruč.

Krásný den. Aktivní. Což?

Dobrou noc!