Restart

09.03.2020

Restart. To jsem potřebovala. Vyšlo to na MDŽ. Moc jsem se namočila do špíny, černot, hnusu, špatných zpráv. Není to potřeba. Zůstávám dál vlastenkou. Ale to je tak asi vše. Budu si vlastenčit podle svého. Pěstovat krásu českého jazyka. Pomáhat lidem ke zdraví. Provádět osvětovou činnost ohledně stravy. Vysílat klidnou energii. Posilovat morfogenetické pole míru. Tečka.

Ráno. Vystřeluji z postele. Mixuji zdravé jídlo. Další s sebou po lyžování. Mixuji hydratační nápoj. JEDEME LETOS POPRVÉ S PETROUŠKEM LYŽOVAT. Huráá!  Na konci sezóny. Raduji se. Dnes si užiju Mezinárodní den žen. A v plné parádě. A stalo se. Včera se mě ptal, v kolik vyjíždíme. Dala jsem si rozptyl osm až čtvrt na devět.

Balím si do batůžku kuklu, rukavice, láhev s hydratací, láhev se sportovní výživou, tyčinku - zdravou svačinku pro mě a pro Péťu, lift off. Petroušek mi nakládá chránič páteře, přilbu, boty, lyže... Nemusím se o nic starat. Skvostné. 

Mám minutu na hupsnutí do skafandru. Do zadní kapsičky své nové doklady OP a ŘP plus kartičku pojišťovny. Foťák - stejně ho na horách nepoužívám. Tam vytahuji z kapsy jen mobil a kapesník. To je pravá kapsa. A semtam ochranu rtů - levá kapsička kalhot. Vpředu kapsa na bundě mp3, lift off; Levá kapsa bundy permanentka. Turniket je vlevo, tedy přibližuji k němu levou kapsu. Dnes mě neotravují klíče a klíčky od auta. A nemám peníze. Dnes jsem v péči Petrouška. Vytahuji punčocháče. Mohly by stačit. Raději ještě růžové tepláky. Vybíhám ven.

- Peťuš, prosím tě, podej mi ponožky z bot.

Odnesl mi s botami i L a R speciální ponožky. Bosa běžím po dlažbě zpátky domů. Auto ještě na stání. Šup šup, hlavně nešustit, aby se Micka na křesílku v pracovně nevyděsila. Nemá to ráda. Vycházím. Ještě vyfotit - opouštím přece náš dům. Auto už před domem. Jedeme.

Jarní krajina.

- Podívej, svítí puchejř.

- Peťuš, letos jsme ani jednou neodhrnovali sníh. Těším se na něj.

Stoupáme do Kocbeří. Dlouhá, předlouhá obec s radary.

- Peťuš, tady jezdíval Vladimírek na fakultu.

Projíždíme Trutnovem.

- Peťuš, tady bydlel Vladimírek.

Za Trutnovem stále zeleno.

- Peťuš, nepojedeme na Duncan? Je výš. 

- Máme málo času. Člověče, mrkni na stráň, jezdí se vůbec?

Zaměřuji zrak, vleky už jedou.

- Jezdí! Peťuš, tady dej pozor. Tady jsem asi překročila rychlost - na odbočování. Tady jsi platil na padesátce.

- To už bys dávno dostala.

- Tys´ jel 19.7. a pozdrav přišel v říjnu.

- Tak pošlou. Vždyť je to jedno. Hlavně že jsme zdraví.

Docela dost aut na parkovišti. Přijeli jsme vcelku brzy. Sice jsem letos nebyla ani jednou první u vleku, což se snažím aspoň jednou za sezonu, ale čas dobrý. A slunce. Obloha zachmuřená. Divné. Průsvitá původní modř. Ušpiněná černotou. Včera sypali. Slunce praží o sto šest. Nevidím vůbec na mobil. 

- Chceš pomoci do bot?

- Už jsem v nich. 

Sklápím hledí.  Slunce pere. Senzace. Navlékám lyže. Petroušek mi podává permanentku. Vidí, jak jsem nedočkavá. 

- Jeď! Nečekej!

Jedu. Rychle na svah. Sjíždíme se asi třetí jízdu. Zapomněla jsem si kuklu v autě. A nemám velkou šálu. Nevadí to. Mrazivo, ale jarno. Hrajeme hru. Dělám, jako že nic. Tak kdypak přijde ta věta o čaji?

- Už jsem si to sjel desetkrát. To už mám odježděno.

Tak už je to tady. Teď začne počítat, kolik jízd do čaje.

- Jak, odježděno? To jsme sjeli aspoň patnáctkrát.

Byly doby, kdy jsme s holčičkami počítaly: Ještě třikrát a jezdíme zadarmo. Pak - ještě dvakrát a jezdíme zadarmo. Hurá, už jezdíme zadarmo!! Tehdy se mohly koupit jednotlivé jízdy.

- Já teď jedu po jedenácté.

- Peťuš, a co jako?

- V kolik tak chodíme na čaj?

- Peťuš, máme ještě čas.

- Tak v jedenáct.

- Tak si to ještě třikrát sjedem...

Čertova bouda nepremáva.

- Pojedeme dolů do skleníku. 

- Peťuš, jedu za tebou. Veď mě, světlo mého žití!!

Sedáme na terasu kruhové hospody. Jdu Petrouškovi pomoci dovnitř. Tak milá obsluha. Milá a usměvavá. Milá, usměvavá a ochotná.

- Poslouchejte, vy jste tak milá.

- Jé, to se hezky poslouchá.

Vyhříváme se na sluníčku. Sypu do čaje bylinný koncentrát. Dáváme si tyčinku. Vanilkovo-mandlovou. 10 g proteinu a jen 140 kcal.

- Tak jedeme.

- Tak já ještě jednou a jedu k autu.

- Peťuš, vždyť je teprve poledne.

Smlouvám, ještě třikrát, tak aspoň jednou...

- Peťuš, vrať permanentku.

- Já vím. V pokladně.

- Ne, vedle je taková bedna. Vypadne ti padesátka.

Drandím sama ještě půl hodiny. Sníh povoluje. Sjezdovka se stává oranicí s tvrdým podkladem. Za minutu půl. To stihnu. Tak ještě jednou. Loučím se. Vlekař mi podává kotvu. Vrátím se sem letos ještě?

Vracím permanentku. Vypadly dvě padesátky. Vracím svou. Zas dvě padeástky. Jdu si ofoukat sníh z lyží a z bot. Petroušek mi jde vzít lyže. 

- Peťuš, vypadly mi dvě padesátky z každé permice. Už je asi mezisezóna. 

-  Tak tos vydělala, viď? Platil jsem tisíc, to znamená jedna stála čtyři stovky a stovka záloha na permanentku. 

U auta rychle se napít sportovní výživy hned po výkonu, jak říká lékař španělského olympijského týmu dr. Alvaréz...

- Peťuš, vyfoť mě...

- Kde se stavíme? U Dvou borovic?

- Peťuš, já bych chtěla někam, kde nám nedají polotovar. Víš, Pohlreich učí v těch hospodách umět obrat maso z ryby, z kuřete, vyvařit ho na polévku... Učí je nevařit z polotovarů.

- Učí je šetřit.

- No a tak bych chtěla jet někam, kde nám neohřejí v mikrovlně bramborák... Zavolej k Zubrovi.

Volá. Za půl hodinky už sedíme v hospodě. Objevili jsme ji asi před dvěma lety. Malovala jsem. Potřebovali jsme se najíst. Posloužili nám. Od té doby sem občas zajedeme.

Krásný den. Se sluncem. A se sluncem mého žití. :-) Zaslechla jsem dopoledne nějaké lusknutí ve vzduchu. Kašlu na černoty. Kašlu na hrůzy světa. Dnes a tady. Tady a teď. Přeformátována. Nechci se smočit. Mohu číst. Mohu sdílet. Mohu pozorovat. Nediskutovat. Ireno, střez se! Soustřeď se na krásno. A zítra za maminkou. Tečka. Mají to doporučeno. Žádný zákaz neplatí. Nazdar!

Dobrou noc!

P.S. Jdu na net publikovat. U Evy Mojžy čtu:

Snězte ráno 1 lžičku skořice a sledujte, co se za 45 minut stane s vaším tělem

A pod tím koment:

(Pardon, uděluji výjimku svému rámečku, že nebudu reagovat na vulgární slova!)

Ondrej Dvorak Pos***te se ale bude to vonet jako krupicova kase

https://www.vylectese.cz/snezte-rano-1-lzicku-skorice-a-sledujte-co-se-za-45-minut-stane-s-vasim-telem/?fbclid=IwAR1Xne9XjlXHMvOBZer_mu_V-SKQ56m82kLOLTv9rewvQjQJSXGyVC7Bvwk