Rodina a jaro budiž pochváleny :-)

Pondělí. Bléé. A jak hezky se vyvrbilo. Pěkně vyšlo, pondělíčko. Nemějme očekávání. Neměla jsem. Vlastně měla - práce, zase práce.

Ráno. Brzké. Medituji. Mám dost času. Na desátou začínám. Maluji se pár minut před klientem. Zvonek. Paní. Něco potřebuje. Na desátou objednaná klientka. Ve dveřích se objevuje další. Ty vorle, to nedám. Ale, jo. Vše, co si lidská mysl dokáže představit, je možné. Paní klientka je prozářená. Mozek dostává výživu. Obráží  se to v těle, v obličeji. Září. Mínus sedmdesát čtyři cm po obvodech. Odchází. Na terase sedí další. Probíráme její stravování. Ne, upravujeme. Nabízím čemeřičku. Jo, chce. Jak jsem nešikovná - říkají - tak se mi jich tu vysemenilo... Maminčina. Růžová. Vykopávám zatím nekvetoucí mladou rostlinku.

- Ať se ti na novém místě dobře daří, holčičko!

Jedu zalít do domečku. Ó, hadice - žlutá krasavice. Domeček už je zase světlý, krásný. Nelíbí se těm, kteří si představují panelák. Libeček leze, jediná sazenička jahod - z maminčiny doby. Kropím i rebarboru. Zastavilo auto. Petroušek! Přijel zalít.

- Co tu děláš?

- Jedu zalít rybízy.

Hodný. Milý. Ochotný.

- Ohlásil se Honzík. V. tě chce vidět. Jedeš teprve za máti?

- Jj. Na chvilku. Nic pro ně nemám.

Mamka nevrlá. Naštvaná. Srší blesky. Taky, pod televizí a v temné kobce zvané jídelna. Zářivkové lampy. Brrr. Taky bych byla nevrlá. Venku nádherně. - Zraňuje mě. Dnes si prý povídala s manželem - Květulka ji slyšela. Jedeme na terasu. Skládám košík, svlékám se do trika... Mamka brblá. Ukazuje na terase, jak všechno tohle jí patřilo, všechno jsme jí sebrali. Oheň...

- Mami, tohle je DD!

- Ty si myslíš, že jsem blbá!

Zadržuji slzy. Květulka krmí paní Boženku. Vychází na terasu. Hezky k mamince mluví. Hladí ji po vlasech. Milá slova mírní výbušnou náladu.

- Mami, proč jsi taková? Celý život jsi ochraňovala slabé, bezmocné...

Jak z nepříznivé atmosféry ven?

- Jé, mami, vidíš támhle sojku? Přiletěla druhá...

Maminčina mysl, oči jsou zaměstnané hledáním sojek. Začala zpívat. Chytil táta sojku, chytila máma taky. Chytili všichni... Sojka neuletí. Než vytáhnu foťák... Nechce. Má zalité kafíčko. Celou termosku jsem si zas vylila do auta. Zbylo mi tam tak tak do hrnečku. Květulka mi zalévá mlékem. Maličko cukru. Caro je hořké. 

- Mamko, asi bych měla odjet.

- Né, já jsem ráda, že jsi tu. Kafe je moc dobré!

- Mami, tady jsem upekla včera štrůdl. Včera ti chutnala :-)  Budeme luštit?

- No, mohly bychom. 

Zaplať bůh. Snaží se. Sleduji hodinky. Dnes stačilo. Měla bych být odolná. Nejsem. Pusinky. Pečovatelky se nenabíjejí. Přestávku tráví v kukani. Holčičky, máte tvrdou práci. Energeticky i fyzicky náročnou. Ven! Stačí na terasu... 

- Květulko, mamku jsem nechala na terase. Uvolnila jsem jí cestu. Ale možná bude volat. Dejte jí pak na záchod. Vypila caro.

Květulka zlatá. Ví, ví. Mohu se spolehnout. 

Parkuji doma. Mládě mi utíká ze zahrady v ústrety.

- Babičkoóó!

Tak co jim nabídnu? Měla bych pracovat. Ale nejprve pohoštění. Zbyly mi dvě ručně vyrobené klobásky z pátku. Zbyteček jatýrek. Kvásek - chleba. Klídek... Petroušek připravil sezení. Ukazuji jim své květiny... Líbí se. Posílám je za plot - fialkové pole... Až večer si všímám fialek u sousedů. Taky modro. Letos se jim nějak zadařilo...

Těsto krásné. Bagety vyšly náramně. Chlebové těsto ze žita... Česnekovou pomazánku - feta, jadel, bryndza - můj zázračný skvělý stroj. :-)  Venku rozdělali ohýnek. Krájím u ohně na prkénku na pánev jatýrka, cibuli, dvě klobásky... Zvláštní - jemňounké. Bez mouky. Maso jen s kořením. Dva měsíce nepiju. Přichází snacha. To si dáme. Připíjíme na úspěch - Honzík hraje první ligu ve florbale. Hoši se z toho od včera ještě nevzpamatovali. :-) :-) 

- Honzíku, Petroušek mě přivolal, jak jste zvítězili. Po břichu jste dělali rybičky. Líbilo se mi to. 

- Dokázali jsme to! :-)

Dokázali! Vše, co si lidská mysl dokáže představit, je možné. :-) 

Užíváme jaro. Oheň. Podvečer. Hodujeme. Užíváme se. Rodina. Luxus. Těším se na druhé. Kači, ozvěte se. :-) 

Od hor se do Polabí nese chladný vzduch. Sněžka má ještě čepici. Sedíme v dekách, plédech. Pohoda. Ó, díííky! Ozývá se Linduška. Taky svěřuje úspěch. Ať se vám, naše všechny děti, daří!

Loučení. Odjíždějí. Odněkud se vyloupla Micicinda. Radary ji nezklamaly. Bouchnou dvířka, Micka opouští skrýš. 

- Peťuš, zatopím. 

- Vymrzli jsme. 

Domem se lije teploučko. Oheň za sklem poskakuje. Miluji...

Hraje mi překrásná hudba ke psaní. 

https://www.youtube.com/watch?v=xAwaK0fdFOQ   

Vesmírná inteligence - DÍK!!!

Za zdraví, rodinnou pohodu, za hojnost, lásku, štěstí, klid, souznění a MÍR.

Dobrou noc! :-) 

P. S. A taky za kytičku fialek. Natrhali mi za plotem. :-)  V. mi donesla. Petroušek svázal. :-) Místo fialkového lístečku navázal lísteček z vlaštovičníku. Originální :-) Můj milovaný.