Rodinný den v souznění s dobrými energiemi

Bylo to moc hezké. Dneska. Vzbudila jsem se před budíkem. Rozespalá prošpikovat krůtí stehno, založit polévku. Micka se hlásí. Ňuchlám se s ní. Vidím oknem přijet odněkud Petrouška.

- Micinko, sleduj, jak se páníček bude potichu plížit.

A plíží. Hledá mě. V ložnici. 

- Holkýýý, co tu děláte? Já slyším nějaké mumlání.

- My se tu muzláme a já půjdu ještě spát.

- No to předpokládám.

Telefon. Deniska.

- Jak to, že mi voláš tak brzy, co kdybych ještě spala?

- Ale nespíš. Já jsem v práci. Mamko, moc se nepřecpěte, budeme mít takový pozdní oběd.

- Joóóó??? A v kolik že to máme dorazit?

- V půl jedné.

Stříhám ušima. To mi přišlo vhod. To už se mi moc dlouho nestalo. Bylo fajn, když jsme jeli k mamince na oběd. Huráá! Juchůůů, u nich pozdní oběd, u nás brzký. My obědváme v půl druhé, ve dvě...

- Peťuš, volala Deniska. Prý pozdní oběd. V půl jedné!

Očividně ožil i on. Dnes se nacpe včas. Si myslí.

- Peťuš, oběd založen, jdu si lehnout. Vstanu v jedenáct, jo? Dodělám polévku. 

S vidinou pozdního - brzkého - pošušňání souhlasí.

- S tím se počítá, odpočiň si.

A odpočívám. Nařizuji si telefon. V mžiku o sobě nevím. Budík ne a ne a né mě vzbudit. Chrupčím dál. Petroušek se přikrádá k posteli...

- Chtělas v jedenáct vzbudit...

- Jj, užuž...

Do sprcháče. Mýt vlasy. Kovářova kobyla chodí bosa. Zasekla se mi teplota na 39. Vařicí.

- Peťuůůůš!

- Noo?

- Peťuůůš, mohl bys mi jít přepnout vodu?

- Tam máš takové...

- Jo, mám, nejde to zpátky.

Točí termostatem, kolečko ne a ne pustit na 37.

Horká voda mu pokropí rukáv. Zakleje.

- Peťuš, tak já se vopařím sama, to neva.

Rychle splachuji šampon... Takhle se šetří vodou! Jakýpak copak. Horká tě vyžene. A já myslela, že čím víc vařicí, tím levnější...

A propó! Víte, čím se řídí pravopis adjektiv slovesných? Jednoduše. Rozlišují se adjektiva účelová vs. adjektiva slovesná:

čisticí - čistící, honicí - honící, měřicí - měřící, kropicí a kropící

Ta první z dvojic jsou přídavná jména účelová (podobně jako prací, bicí, mazací); vyjadřují účel k čemu se jimi určený předmět používá:

řadicí páka k řazení, kropicí konev ke kropení atd. (Minulý kmen slovesný plus přípona -cí: čistil - čisticí, kropil - kropicí).

Druhé členy dvojic tvoří přídavná jména slovesná s významem dějovým. Vyjadřují vlastnost osoby, věci - co právě vykonává:

Pes honící zajíce, lektor školící pracovníky, analytik měřící intenzitu dopravy apod.

(Základem - slovesný kmen přítomný plus přípona -oucí, -ící, -ející, -ající.)

muž řídící automobil zabrzdil, ale muž obsluhoval řídicí zařízení.

Balicí papír - papír určený k balení, ale maminka, balící kufr- co osoba vykonává.

Pozor: Není úplně jasné, o jaké adjektivum jde ve spojení čisticí (nebo čistící) pleťové mléko. Jde o účelové nebo o slovesné?Výklad dvěma způsoby: mléko, které slouží k čištění pleti, nebo jako mléko, které samo čistí pleť. Tedy: jedná se o přídavné jméno účelové vyjadřující účel nebo o přídavné jméno dějové, které vyjadřuje nějakou vlastnost. Upřednostníme převažující význam, a to je význam účelový, čisticí.

Krášlím se. Cítím jemnou nervozitu. Jak si Péťa začne prozpěvovat, věstí to: Dělej! Petrouškovo volátko čekalo oběd výjimečně v půl jedné. Zpožděníčko. Vyrážíme v půl jedné. Přesto budou překvapení. Jen krátké zpoždění. Volám z auta. Deniska: 

- Kde jste?

- Budeš se divit, u rybníka!

Na druhém konci obdivné podivení. Čeká nás u branky. S pejsky. Frída a Teo. Dva bílí bratři. Frída chce přivítat divokého blázna. To jako mě. Dostává příkaz, aby seděl. Teo poslouchá; nezná mě. Nechci zlobit. kazit výcvikové úsilí. Frída si  teda taky sedá. Psí hoši poslušně sedí do chvíle: 

- Volno!

Rozkošní. Teo má delší chlupy. Z obou stříká radost. Nakažlivá energie :-) :-) 

Slavíme Denisčiny narozeniny. My, její partner, jeho vdaná Lucka s Petrem. Stůl bohatě prostřen. Uprostřed skvělé - grilovátko. :-) Luxusní. Šuplátka na grilování zeleniny, na vajíčko, nahoře plotýnky, lávový kámen... Myslím, že tomu říkali něco jako raklet, raklit. Možno použít i na fondue... Masíčka, zeleninka, sýry, moravské uzené... Deniska umí nejlepší česnekovou zálivku světa. Skoro po měsíci abstinence si s chutí dám víno. 

Milí blízcí lidé. Bavíme se, řehtáme. Na dvoře Denisčin pejsek Frída, jeho bratr Teo (Theodor) od Lucky a Petra, synové Deniho - pejska Denisčina partnera. Kluci se předvádějí, válejí, dovádějí. Jak ztratí diváky, lehnou, odpočívají. Radost ze života. Psí radost se snoubí s lidskou. Ještě se máme z čeho radovat. Mladí z očekávání věcí příštích... Staří ze zdraví, síly... Hlídám si v řeči zdrobněliny. Nevystříhám se. Mladý Petr - nesmírně vtipný - prý má maminku se stejnou úchylkou: nadměrné používání deminutiv.  Řehtáme se. 

Rodinná, přátelská, milá, pozitivní atmosféra. Nabíjející. Miluji. Takhle jsme se scházeli u maminky... Hodovali, povídali, radovali se. Mamčina věta: Všechno je pryč! Maminku jsem sem vozila, dokud jí zlomenina nevtlačila do vozíku. Mami, jak dlouho už bez tebe...

Domů. Micinka spí. Nabírá energii na noční otravování. Čichá mi k ruce. Očichává. Hm, cítí psinu. Prohlížím zas obálku s nápisem Taťka. Jeho dopisy z roku padesát devět... Před smrtí... Drásám se. Myslím na chování ke starým lidem. Dali republice vojáky, rodičky, tvořili hodnoty. Dnes jsou ve starém železe. Jako šrot. NEEE!!! Jsou plnohodnotnými bytostmi. Součást naší společnosti. Každý zestárne. Mladí stárnou rychleji. Mají to blíž než předchozí generace!!! Za chvíli si taky vyzkoušejí sedět bezmocně na vozíku... Je to jen lusknutí prstem!!!

Stavuje se tu Karel. Náš nájemník z panelového bytu. Cikán. Krásnou ženu, děti. Umí se chovat. Pracovitý.  Mám ho ráda. Vrhnul se do podnikání. Ráda si s ním povídám. 

- Peťuš, pojď mu poradit ohledně účetnictví!

Karel poslouchá, ukazuje nám, kde pracoval, co tam vytvořil. Je odvážný, šikovný, činorodý! Dostává info, aby měl všechno podloženo papírově, aby neprodělával, aby nepodléhal iluzi... 

Péťa na florbal. Hraje náš Honzík. Hrají národní ligu. Letos mají našlápnuto do první ligy! Nikdy nevím, jestli vyhráli tři osm nebo osm tři. Vím, jak se to počítá. Ale nikdy si to nemohu srovnat. Uvědomit.  Dnes osm tři. Tedy vyhráli.  :-) 

Dovářím polévku. První použití nového růžového keramického nože. Mám z něj respekt. Krájí se s ním lehounce. Ani nevím jak a čím - klofnul mě. Teče mi krev z palce. No jo. Už slyším rodinnou mantru své sestry, maminky, i Péťa převzal:

- Studuj, studuj; sbírej diplomy, tituly, hlavně na nic nesahej!

Ještě že tu jsem sama. Usmívám se své nešikovnosti.

Až se zítra vrátíme z lyžovačky, oběd hotový.

Kamna sálají. Velké špalky jsou spálené. Najeli jsme na nesmírně tvrdá dlouho hořící malá polena. Sálají. Sobotěnka končí. Zítra další těšení. Jedeme poprvé s naší vnučinkou lyžovat. Juchů, jupí, ejchuchu!

Přeji si, nechť jsou všechny bytosti světa šťastny! Všechny!!!

Dobrou noc!