S dvěma výlety

Krásný měsíc červen už teče.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-02_Ranko,_ranicko/

Za dveřmi ložnice vymňakuje Zrzka. Otevírám. Prchá do domu.

- Pojď sem, příšero ze šera. Dám ti najíst. 

Aha, Mourek tu trpělivě čeká. Poslouchám předpověď na červen. Jdu si ji rychle stáhnout z YT do sluchátek. Pojedu na černý bez.

Jaký bude červen? Nádherný!

Robert Policar hovoří o červnu jako o krásném červnu, protože 3.6. definitivně končí retrográdní Merkur. Budeme se těšit, :-) končí zmateční období. Podle mayského kalendáře jsme od 25.5. v období větru. Trvá do 6.6. V tomhle čase je nutné definovat své cíle. Vliv retrográdního Merkura může ještě působit. Proto si definujme cíle života na úrovni materiální - tělo, zdraví, zlepšení vztahu ke svému tělu. Rozvíjej sílu slova pomocí afirmací. Mám knihu Luisy Hay. Zaměř se na problematické partie, dej jim víc lásky. Do 20.6. má slovo obrovskou sílu, protože blíženci vládnou komunikaci. Se znamením větru je síla slova dvojnásobná. Pořiď si zápisník, vše si hezky zapisuj. (To dělám od svých patnácti let. Mých deníků už mám okolo devadesáti. Večer usedám a napíšu pár hlavních myšlenek, které mě v tom dni upoutaly. Většinou si zaznamenávám počasí. V pondělí jsem měla delší zápis. Vypsala jsem nespravedlnost světa.) :-)  A ještě do počteníčka - léčebná retrospekce. Pro opičáka, který tvrdí, že umí číst a psát, to dnes ale nebude. Mozková kapacita mu nepostačí.

Oceňuj své tělo prostřednictvím slova. Mrkni na sebe do zrcadla. Chval - hlavně prvních šest dnů. Ale vytrvej do dvacátého. Pochval své orgány. Mluv, jak chceš komunikovat s přáteli, s rodinou. Nemusíš mluvit stále. Denně na dvacet minut vypni a jen naslouchej. Neučíme se jen slovy vyjadřovat, co cítíme, ale zároveň dáváme prostor druhým, aby vyjádřili, co mají na srdci. Mám zkušenost, pokud to nevysloví, přepadne je třeba úporná rýma. Jakmile slovem označíš, co tě trápí, s čím jsi nespokojen, co by sis přál, staneš se opět mocným.

Zapisuj si myšlenky, které tě během dne napadnou- připomínám. A bacha na slovo. Umí léčit, ale i zraňovat. To se týká lidí, kteří se narodili v období větru. V dnech období větru - to je teď -  nás všech. Jedna z čtyř dohod nás vyzývá: Nehřeš slovem. Miř slovem přesně. Tvoř bílou magii. Neubližuj slovem.

No, zamýšlím se. U mě každý ví, na čem je. Naivně si myslím, že jsem v bezpečí. Nejsem. Někdo nemůže pochopit, že si řeknu, co mi vadí, následně pochválím. To je pro někoho nestravitelné.  Jsem se o sobě dočetla tvrzení.

Naučme se mluvit o svých potřebách. Jó? To já umím. I maminka si prý uměla definovat, co ano, co ne. Když jsem v DD řekla, co si maminka přeje, protože na to byla zvyklá, už jsem byla za nepřítele, jak jsem později zjistila. Valím oči, že lidi nejsou rádi informováni. Mám dojem, že hodně chválím. Ale on si toho nikdo nevšimne. Pohlazení slovem důležité. Když napíšu/řeknu - mám ráda horký čaj - už se zdvihají emoce. Co si to dovoluji. Kolikrát jsem lidi v DD potěšila slovem - váš syn tu včera byl. Vaše rodina přijde zítra. Dnes jsem potkala vaši dceru. Pozdravuje vás. Zase přijde. Já vím, máte dva hodné syny. Milana a Ládíka. Ale to se nepočítá. A taky jsem v životě neslyšela, že by personál, je fuk, jestli sestry nebo pečovatelky, případně uklízečky takhle hladily slovem. Ne, to jsem neslyšela nikdy. To nebylo v náplni práce. Tam se měřilo na stopkách, za jak dlouho pečovatelka stihne určitý úkon. Takové pěkné lidské zacházení s personálem. Tedy na milé slovo nebyl čas. Bylo jich málo, měly náročnou práci. Obdiv. Díky. Jedna řekla, že je tam jen kvůli penězům. Byla upřímná. Zajisté milovala svou práci. 

Pro někoho je nepochopitelná má míra upřímnosti, přímosti. To se nenosí. Společnost se odosobnila. Pokud se někoho nechtěně dotknu, umím se omluvit. Nebo uchopit slovo a uvést ho na pravou míru. Umět použít slovo k vyjádření sebe sama, ale nechat i ostatní se projevit.

7.-19.6. nastává silné období orla. Pro mnoho lidí může znamenat obrat ke světlu, ke slunci. Orel symbolizován v podobě letu ke slunci. Jako jediný může přímo nahlížet skrze slunce. Vydrží i ten pohled. Vydrží nahlížet pravdu, která může mnoho lidí spálit. Ale orel ji vyšším vědomím dokáže unést. Nebojí se. Neuhne pohledem. Jsem orel!!  Hlavní část června je v duchu orla; uvědomit si, že orel vidí všechno z výšky. Vidí minulost, přítomnost, budoucnost. Jako orel můžeme nahlédnout na svůj film, na svůj život, jak jsme se narodili, kudy jsme prošli, kde jsme teď a kam směřujeme. Pro orla je důležitá vize. Orel je bez vize slabý. Nutné najít směr. Mít jasně ukotvenou vizi; jít odvážně za svým cílem.V  tomhle čase je dobré obklopit se lidmi, kteří mají stejné myšlenky jako já. Ne lidmi, kteří všechno shazují, jsou depresivní, pesimističtí. (Věrka Ovečková o tom hovořila - nemám ráda lidi, kteří si říkají. Tohle já nedokážu. Nemají sílu, vizi.) Nevidí světlo. Orel ho vidí. Tedy vybírat si společnost lidí, kterých je třeba méně, ale mají stejně odvážnou mysl, jako já. Podporovat se.

Tělesná úroveň - orel vždycky směřuje k duchu. Každý moment v každém dni spoj s něčím vyšším. Při spánku dostáváš ve snech poselství ducha. V tomhle období je dobré si sny zapisovat. Velká výhoda tohoto času je, že už není retrográdní Merkur.

Blíženec je v souladu s živlem vzduchu. Orel vzduchu a ohni vládne. Ale vzduch převažuje. Naše myšlenky mohou být velmi silné, tvůrčí; pokud si je zapíšeme, dáme do nich sílu, záměr, jednoho dne se USKUTEČNÍ. Orel má velkou sílu a moc manifestovat v životě všechno, o co požádá. Je dobré si uvědomit své potřeby, sny, nejvyšší touhy, věřit tomu, že jich dosáhneme. V tomhle období si můžeme navrátit spoustu síly! Orel je znám svými léčivými schopnostmi. Jeho peří léčí a chrání před černou magií. Dokáže léčit nevyléčitelné choroby. Je to totem zázraků. Modlitba je na místě. Je to čas, kdy můžeme požádat ducha, aby nám pomohl. Aby nám různými synchronicitami, událostmi dal najevo, že nás vidí a že jsme na správné cestě.

V tělesné rovině je dobré, cokoliv děláme s tělem, dávat tomu něco navíc. Pokud sportujeme, přidejme jógu. Pokud jíme, berme to jako cvičení vděčnosti, pokud spíme, snažme se o lucidní snění. (Mně se to jednou v životě ve snu povedlo. Jen jednou.) Snažme se o prorocké jasné sny. Komunikujme s duchem přes sny. Milujme se s láskou, neuspokojujme jen tělesné potřeby. Berme to jako léčebný rituál. Je dobré všechno spojovat s tím vyšším. Orel vidí, kde to vyšší je. Využijme tuto medicínu. Dejme si pozor na ztrátu odvahy, na podceňování sebe sama, vidění světa, jako místo, které se nikdy nepoučí a bude vždycky zkažené. Orel v sobě nosí velké ideály. Je potřeba těm ideálům absolutně a naprosto věřit i přesto, že momentálně skutečnost neodpovídá tomu, co ten orel vidí. Orel vidí to, co my nevidíme. Třeba si myslíme, že skutečnost neodpovídá vizi, nevadí. My vidíme výsledek kolektivního vědomí. Uvědomme si svou vlastní vizi. Přenesme ji z úrovně ducha sem do hmoty - to je výzva a úkoly orla.

A já věřím v dobro světa, ačkoli lezou špatnosti, které byly ještě před měsícem označovány jako konspirace - výroba dětí na Ukrajině. Věřím, že všechno skončí pro lidstvo dobře. A vítězství už je na dosah.

Nebuďme v práci, která nás nebaví. Jsme v ní jen proto, že nám nese peníze. Ubližuje naší duši. Mějme vysoce naladěnou laťku. Vytuněnou. Tam, kde jsme, je jen výchozí bod. Můžeme být této práci momentálně vděční. Ale nikdy neztrácejme cíl ze svého zorného pole. Jinak bychom žili neuspokojivým životem. Orlím zrakem můžeme vidět, kde jsme byli, kde jsme a zaměřit se, kam směřujeme, jaké je naše ideální zaměstnání. Je třeba ho umět definovat, a pak se vrátit, tam, kde jsme a z přítomnosti jít přímo ke snům, k naplňování našeho osudu. Nyní je nejsilnější období, kdy se vyplatí žádat ducha. Orel křičí k duchu a žádá nejvyšší možné duchovní zážitky hojnost, naplnění všech potřeb. Není to o tom, že by člověk byl hamižný, ale jako bytost ducha si to zaslouží. Je to možné dosáhnout všeho. Jediné omezení je v mysli, jak bylo dosud myšleno. Překonejme své hranice. Vězme, že s odvahou doletíme tam, kam máme. Je potřeba udělat krok - roztáhnout křídla a vzletět. Neotáčet se. Důvěřovat. Pokud spadneme, vězme, že je nutno vědět, že vzlétneme znovu. Orlí medicína je často náročná. Člověk se učí i z pádů. Na druhou stranu nemusíme být stále v nějaké akci. Orel krouží dokola, má výborný zrak, sluch; někdy není vidět, jak je vysoko; dokáže v určitý moment vyvinout takovou sílu, že se celý život převrátí. Váží asi jako kočka - čtyři pět kilo - a dokáže zabít svou rychlostí i jelena. Symbol čtyř drápů je symbol hmoty. Někdy se člověk na život jen divá, není schopen jednat, schopnost se překonat, vyvinout obrovskou sílu, ta tu je. Červen je v duchu orla. V duchu ideálů, vizí, vítězství světla nad temnotou. Tedy zaberme. Nepochybujme o sobě.

Okolo dvacátého přichází letní slunovrat, začátek léta. Významné období. Další čas lásky. Nejdelší den v roce. Od této chvíle se začne den zkracovat. Přírodní duchové jsou velmi blízko. Oslavme tento svátek jako ten před dvěma měsíci se spřízněnými lidmi, dušemi. Ve společnosti viditelných i neviditelných pomocníků. 20.6. začíná období králíka do 2.7. je to další čas, který přeje radosti, rozkoši, hojnosti. Celý červen je v duch u krásných medicín a zázraků. Vraťme se k sobě, definujme své cíle, uvědomme si, že zázraky se dějí a vizme to, co svět ještě nevidí.

16.6. úplněk ve střelci - osa blížence a střelce - učitel - žák, může být velmi silným dnem, kdy si můžeme uvědomit vnitřního učitele a vnitřního žáka. Můžeme se napojit na hlubokou moudrost podporovanou medicínou orla. Ten den si vzít zápisník, zapsat si všechny vize, které nás napadnou. Dát stranou omezení produkované rodinou, námi samými, zapsat si vize, po kterých naše nitro toužilo a touží.

Prožívejme měsíc odvážně, v hojnosti, rozkoši, radosti a hlavně v lásce. 😍❤️❤️😍😉😃😀😎

Mně se ta předpověď víc než líbí. Kdo je připraven, není zaskočen. 

Předloni touhle dobou jsem ještě mohla za maminkou. Svezli mi ji dolů. Vymýšlela jsem si pro ni dobroty, které měla ráda. Vezla jsem s sebou i horkou vodu, medík, citron, hrneček, lžičku. Spařila jsem květ černého bezu. Celý život měla plíce děravé, snažila jsem se aspoň promilem, aby jí bezík pomohl k dobrému dechu. Už druhý rok nic. Cestou do HK povídám Lindě:

Připomeň mi, že mám jet na bez.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-02_Svacinku,_rozloucit_se_se_Zrzkou,_jedu_na_cerny_bez/

Jedu dnes. A těším se. Mám v plánu okruh. Pojedu jako k mamce. Okolo Labe. Tam mám dva keře na sluníčku. Květy budou pouštět silice. Fotím. Kochám se. Rozhlížím se. Dovoluji si bezu: Natrhám si květy do košíčku po mamce. Bez svoluje. Na dně košíku nedoluštěné křížovky. Kdy to bylo naposledy, co jsem luštila tu poslední? To bylo v prosinci asi, jestli mi nemrzly ruce. Pořád ji tam mám. A koukám - ceduli, aby mamce nezakrývali dýchací cesty rouškou. Kreténi. Mamka nemohla dýchat... NSS před měsícem rozhodl o nezákonnosti úkonů proti lidskosti za poslední dva roky. Padesátý rozsudek. No jo, věčná stěžovatelka!! Jděte se bodnout, vy šéfky, vedoucí, zástupkyně a hloupé koordinátorky. Nesaháte mi ani po paty. Čůzy.

Zahýbám okolo loděnice. Míjím vesnici, kde se maminka narodila a kde jsem myslela, že skončí svou životní pouť. Povedlo se jí to jen napůl. Skonala tam, kde jsem přišla na svět já. Směrem k DD jsem se ani neohlédla. Nedívám se ani na maminčin rodný dům. Pryč odsud. Najíždím na cestu okolo dálnice. Na nájezdu červené třešínky. Skvělé občerstvení. Konec pastvy. Ujíždím dál k prachárnám. Už to tu dobře znám. Vím, kterou cestičkou se dát. Vybírám si zarostlou s dvěma úzkými kolejemi. Vjíždím do civilizace. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-02_Po_projizdce_doma_-/

Rychle poděkování svalům - sportovní výživa. Už zvoní klientka. Bože, netušila jsem, jakou práci si na sebe šiju. Chci ji dovést k 35% slevě. Nejprve instaluji aplikaci Telegram. OK. Pak aplikaci My Herbalife. Ani za nic s nemohu dostat, kam potřebuji. Volám centrálu. Paní mě navádí. Ne. Nejde. Odinstalovávám svou aplikaci, abych náhodou nepřišla o všechno. Před tím nás varovali. Ano. Jsem úspěšná. A chytrá. Povedlo se mi dostat až tam, kam bylo třeba. Kámen úrazu! Kartou nejde zaplatit. Volám na centrálu. Aha, nemá kartu pro platby na netu. Voláme do banky. Nejde to. Musí přijet osobně. Přeměřuji ji. Volá banka. Když si nainstaluje aplikaci... OK. Instalujeme aplikaci její banky. Ne. Kýženého konce jsme nedosáhly. Nevadí. Pokračování zítra.

Rychle zadělávám na chleba.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-02_Vybehnout_do_muzea/

- Peťuš, jdu na výstavu. Chleba tam máte. Ještě deset minut ho peč.

- A pak ho mám oblemstat slanou vodou?

- Ne, už se jen dopéká. Tak hezky budujte. Papa.

- Od kolika to máš?

- Od půl šesté.

- To už bylo.

- To nevadí. Nejdu do sokola.

Péťovi přišel pomoci - no kdo? Kdo nám pomáhá? No? Jasně.

Klušu do pevnostního kopce. Vidím za hradbami dům, kde maminka pracovala. Tam je dnes muzeum.

Přicházím na konec zahájení. Aspoň si zas po dvou třech letech fotím sbírky. Vousatý cukrář Duška - jeden z autorů jedněch dějin pevnosti. Dějiny psal i Štěrba, Hofmeister, jaroměřské myslím Polický... Dole v přízemí fotím tři veliké chlebové pece. Tady se peklo pro pevnost. A tady ten dům byl odjakživa výstrojním skladem. Maminka tu pracovala. Pak se trápila s velitelem - pasákem ovcí - ale kovaným! o budovu vedle. Míjím okno, kde jsem volávala, aby mi hodila koruny, které mi scházely na sunar. A támhle je Lípa svobody - to bylo 28.10.2018. Přihodila jsem dopoledne lopatu v Jaři a odpoledne tady. Z nebe se spouštěly řetězy ledové vody...

Přes parkoviště u loutkového, později jsem tu zpívala v Divadélku. Kovaným klub vadil. Zbořili divadélko. Minulý týden jsem se potkala s dřevěnou veverkou a černouškem u dávného známého. Dolíkem - místem tělocviku - vybíhám na šance. Hledám cestičku dolů. Telefonuji s Lindou.

- Člověče, nemohu se trefit. Ona je zarostlá.

Nakonec se spouštím jinou, která se vrací na tu, jíž jsem hledala.

- Jsem tady.

Kluci se lekli.

- Vidíte, že i zahájení výstavy se dá zmáknout za hodinku i s cestou.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-02_Vecer_-/

Sedáme s Petrouškem na poslední večerní slunce. Vařím mu kávu. Zapaluje mi plynovou lampu. Učí mě pouštět bombu. Pouští se obráceně, v protisměru hodinových ručiček. To si nezapamatuji. Lampa hřeje. Nakonec svítí do noci. Poslouchám TV Šalingrad. Přetahuji si fotky. Vrba se otřásá.

- Zrzko!

Seskočila. Za ní letí ještě nějaká tmavá vrtule. Asi Mourek. Nebo někdo cizí? Něco šátrá pod židlí. Svítím telefonem. Ježek. Ó, jé! Mám bosé nohy. Jdu mu nasypat granulky. Snad je Mourek nevyčenichá dřív, než na ně přijde bodlináč. Tenhle je malý. Asi paní. Raději se sbírám domů. Abych na něj náhodou neťápla bosou nohou.

Bylo to tu hezké. Měla jsem bezva společnost. Hodné lidi. Matku Přírodu. Řeku. A sebe.

Nezapomeňte - čeká nás báječný červen!! Tak čarujte každý na svém.

Dobrou noc!