Čím víc koček máš, tím dýl žiješ

A máme za sebou úterek. Vtorok. Vtoroj. Druhý. Byl hezký. Dnes mě Vesmír pocvičil v administrativě. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-26_Pampeliska%2C_kopriva%2C_brslice%2C_mata%2C_banan.../

Na devátou paní. Nová. Známe se. Je slunce. Navíc je skřivánek. Já sova. Ve vražednou devátou hodinu už mám projitou zahradu, nasbíranou kopřivu, bršlici, kočky najedené, okýnko u kamen čisté, já čistá, upravená - tak šup do dne!

To byla prezentace - jak když voda skáče z kamínku na kámen. Souzněly jsme. I ona kupuje domácí krůtu a kuřata. I ona si zajede k prameni pro vodu. Ona do Kašova. Já do Smržova. Vysvětluji, kudy ke studánce. I ona somavedik. I ona vorwerk. I ona jen domácí kuřata, domácí krůtu. I ona ne vepřové. I ona miluje víno. Máme stejné náhledy na svět. Něco žmoulá v ruce. A něco pod stolem hledá. Jo, aha!

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-26_Tenhle_citronek_je_domaci_a_ji_se_cely_i_se_slupkou/

- jsem ti přinesla můj citrónek. Ale Irenko, ten se jí i se slupkou!

Ukazuje mi fotografii jejího citronovníku. Krásný s nakvetlými bílými kvítky. Voní prý po vanilce.

Chvíli mluví ona, chvíli já. Posloucháme se. Neskáčeme si do řeči. Občas vložím něco o stravě, o střevě, klcích a miniklcích, o zdravých bakteriích... Řeč sklouzne na kočko lidi, na jejich psychiku, zdraví, imunitu. Má s nimi zkušenost. Přestala chodit do práce. Vždycky v úterý jí pálilo v nose... Hm, jak jsem ráda, že nechodím do práce. Shodujeme se na domácím vzdělávání. Její rodiče se k jejím dětem nijak zvlášť neměli. Ale za poslední rok dva dceru obdivují, schvalují. Dokonce se do výuky zapojil dědeček. Takových lidí přibývá. Zaplaťpánbu. Jejich děti jsou vytrženy z indoktrinace.

- No vždyť za mě byla školka místem hraní, čtení pohádek, občas něco namalovat, hodně procházky po promenádě. V zimě v létě.

Vysvětluji jí analýzu. Fixem popisuji užívání.

- Můžeš si do vanilky přidat skořici. Prohřeje tě. Ovoce bych si nemixovala. To bych si vychutnala dopoledne ke svačině. Proč nabalovat kalorie? Jídlo je vypočítáno na 219 - 220 kcal. Ovoce si vychutnej v celé podobě dopoledne. Odpoledne zeleninku. A stále měj při sobě krabičku s něčím. Aby ses cítila komfortně. A v poledne oběd. 

- Irenko, musím v jedenáct odejít.

Odchází v poledne. Jí postačí čtyři pět kilo. Přeformátovat kvalitu těla. Odstranit přebytky, doplnit nedostatky. Je krásná. Bude krásnější. Ani jí do ucha nešeptám - A hubneš s lehkostí motýlího letu za letního dne! - Protože to není třeba.

Několikrát za hovor mi naskočí husí kůže. I jí. Energie fungují.

- Já jsem narozena pod šťastnou hvězdou... To tvrdím celý život. A přišla jsem sem z nehmotného světa. Umím načítat. Tady to jídlo - cítím, že je komplexní. 

- Ty cítíš jeho komplexnost?

Už na odchodu jí nabízím jednadvacetidenní kurz za hubičku.

- Víš, já teď cvičím a pracuji na sobě. Učím se u šamana. Neměla bych čas.

- Z Peru?

- Ano. Manuel se jmenuje.

- Třicet tisíc. Chtěla jsem, hned jak se o tom zmínila Hela Heclová, přihlásit se. Ale vrtalo ve mně: Jsi líná, vyhodíš peníze. Tak jsem se nepřihlásila.

Ještě máš příležitost. Hela teď končí. Já se učím 14 dnů. Ale on ti řekne - že ho tvá lenost nezajímá. Dostáváme úkoly. 

- Co se učíte?

- Dýcháme. Na čtyři doby nádech, na osm výdech. Hodinu a půl 

- To jsme procvičovali na meditacích. 

- Ale to já dýchám hodinu a půl. A dějí se věci. A takhle máme dýchat celý den!

- Já vydržím asi tak čtyři nádechy a jdu od toho. 

- On ví, že lidé přijdou, když jsou připraveni. A nechtěl učit nějaké Evropany... 

Loučíme se.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-26_Kocky_prodluzuji_zivot/

Věnuji se Mourkovi a Zrzečce. Micicinda byla náš pán. Tyranizovala nás nočními dovnitř ven dovnitř ven. Teď máme dvě kočky. Neotravují. Ochočily si nás, ale není to otrocké. Říká se, že čím víc koček máš, tím dýl žiješ. Můj čas strávený hraním a krmením koček nepovažuji za promarněný. V dnešním bídném světě mi chybí společnost lidská. Útočištěm jsou mi knihy, hudba, kočky.

Zvonek. Přivezli zboží.

Zvonek. Pošťačka rekomando a vyúčto z mamčina domečku.

Copak mi přišlo? Takové přiblblé psaní od bezohledného ulhaného tvora. Chodí světem. Vysává lidi. Lže. Taková mála hydra. Tak s tou si tak akorát... Vodí své dítě do hospody, ožírá se. Usmívám se. Nebudu reagovat. Není mým partnerem. Koukám na smlouvu - ano. Ne, není tam uvedena. Slepička by ráda řídila život druhých, přitom si neumí srovnat ten svůj. Ráda by mi vnutila to své. A na to nereflektuji. 

Volá nová nájemkyně ohledně předání bytu. Spojuji třístranný hovor s končícími. Pořád jsem měla dost času, ale ono do konce měsíce už moc dnů nezbývá.

Měla jsem příležitost pocvičit se v bezpodmínečné lásce. Ty vorle, kdybych tu stvůrku, co by mi ráda řídila, jak budu žít a za kolik, tak tu bych zrovna chytila pod krkem a udělala z ní šejkr. Pronajímám svůj majetek. A na mně záleží, co v bytě bude, co tam nebude. Tfujtaxl, holka, zmiz! Holou zadel máš, dítě jsi nechala v cizině, druhé taháš po hospodách, odvlekla jsi ho od otce, smrdíš korunou, vysáváš své okolí, dluhy sis nasekala, podvádíš otce svého dítěte - holka, zavři hubu, scvakni paty a vypař se!

Už je tu student. Snažím se, aby pochopil co je slovesný tvar složený, jednoduchý. Jak se tvoří čas minulý, budoucí. Chci, aby si osvojil termíny.

Já budu psát

Ty budeš psát

On bude psát

My budeme psát

Vy budete psát

Oni budou psát.

- Z čeho je tvar budoucího času utvořený? Neuč se to nazpaměť. Minule jsme si to říkali. Jen se dívej na tvary. Ale to je nutno znát termíny. 

Kouká. Neví. Sešit ani neotevřel. Chci po něm logicky odvodit, co má v učebnici v rámečku. Jak se to to dítě má naučit, když nerozumím obsahu slov! 

- Co je sloveso plnovýznamové a které je pomocné sloveso být.

Kouká.

- Plnovýznamové je to, které nese obsah, význam - skákat, psát, číst, zlobit. Pomocné sloveso je být.

Znovu ho učím termíny: Tvary budoucího času jsou tvořeny pomocným slovesem být v budoucím čase a infinitivem plnovýznamového slovesa. Tedy časuje se sloveso být, plnovýznamové zůstává stále v neměnném infinitivu. On to sám nedá do kupy. Neumí mluvit. Chybí tu dva roky - všeho. Kontaktů s učitelem, spolužáky, s jazykem.

Já jsem psal

Ty jsi psal

On (jest) psal

My jsme psali

Vy jste psali

Oni (jsou) psali

Znovu - totéž. Doluji z něj: Složený tvar minulého času je tvořen tvary přítomnými pomocného slovesa být a příčestím minulým plnovýznamového slovesa.

Kouká. Neví.

Co je příčestí minulé? Teď berete shodu podmětu s příčestím minulým. Tak je třeba vědět, co to to příčestí minulé je. Jsou to tvary končící na -l, -la,- lo, li,- ly, -la.

Teď ještě vysvětlit , že koncovka -la - není jen u ženského rodu, ale vyskytuje se i ve třetí osobě množného čísla rodu středního.

Diktuji věty. Hledáme podmět, přísudek. Jak se ptáme na podmět? Jak se ptáme na přísudek?

Napíše větu. Pravidelně zapomíná na tečku za ní. Hrubky - jemně, tajemně, soukromě... Nezná kořen, přípony, tvorbu slov - učivo pátého ročníku. 

Najíždím na mně - mě u adjektiv. A mně zájmena já...

Kluk má hlavu jako meloun, ale myslím, že začal po dvou hodinách rozkrývat, co po něm chci. Neučit se to logicky popsat tvar - jenže k tomu je potřeba mluvnická slovní zásoba. On za to nemůže. Takhle je zmrzačil systém.

- Toto jste se učili v páté třídě.

- Možná ano, ale při té distanční jsem si toho možná nevšiml.

- Určitě sis nevšiml. Dej pozor na TAM - tamní. Ale slovo tamější není odvozeno - jak by se zdálo - od tamní, ale od příslovce TAM plus ější...

Končíme. Seděla bych tu s ním zas dvě hodiny.

Chystám předávací protokol pro odcházejícího nájemníka. Ne pro tu jeho skřehuli. Sháním poslední loňské vyúčtování. Nacházím změnu dodavatele loni v létě. Přešla jsem pro klienta na výhodnější tarif. Neodečetla jsem si třikrát pět set daru od dodavatele. Zaplatila jsem nedoplatek u původního dodavatele - vyúčtování. Mít tři nemovitosti, tři šanony, nalézt dodavatele. Ztrácím víc jak hodinu. Při té příležitosti hledám vstupní údaje do fotovoltaiky. Když si to dobře uložíš a nevíš kam, hledáš, hledáš, odpoledne se kloní k večeru.

- Já se z tebe zblázním. Co to máš za systém. Proč nemáš tři oddělené nemovitosti.

- Mám tři šanony. Mám to v nich hezky všechno zasunuto. Jen to nalézt.

Mentor odjíždí pro mléko. Mám vše dohledáno. No. Vesmíre, zase jsi mi omočil čenich v úřednické byrokracii. Ale dala jsem to.

Kontrola nového klienta. Včera začal; pamatuji si ho z internetové přednášky, kdy popisoval studený úder - ono to má svůj terminus technicus - na Silvestra někdy v roce 77, 78. Pršelo a o půl noci napadly závěje sněhu. Byli jsme s naší partou na nějaké chalupě u Jičína. Kluci stříleli do plechovek vzduchovkou.

- Holky, holky! Chumelí.

Vyběhly jsme ven. Fakt. Provazy deště ještě před chvílí spouštějící se k zemi zmizely.

- Jak jsi to vypočítal?

- Podle příručky pro inženýry Vimanika šastra. Ta je dvacet tisíc let stará.

- Počkej, to jsou létající stroje.

- Ne, to je dvacet tisíc let stará příručka, podle níž jsem spočítal tyhle chladné údery.

- Ale vimanika je stroj.

- Vimany jsou létající .

- Ano, to vím.

- V eposu Mahábhárata je konstrukce viman.

- Ano, to se učí v literatuře - ale jen jeden odstavec - existuje staroindický epos Mahábhárata. Je jedním z nejrozsáhlejších eposů světa, jenž v originále zahrnuje přes dvě stě tisíc veršů. A nic víc. Ono se nechce, aby o tom studenti věděli.

- Ano, to je pravda.

Vimana byla velká, třeba i šedesát metrů. Něco jako letadlo. A pak je ještě menší - to označení jsem zapomněla.

Hovor by plynul. Musíme končit. Zákaznický servis. V půl osmé napojení na poradu.

Už hodinu mi tu těžkne hlava na sto kilo.

Dobrou noc! 

P. S. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-26_Hvezdarka_Lucinka/

V době mého dětství se kočce nechávalo jedno dvě koťata. Ostatní se utopila. Naší Micince jsem nechala po dva vrhy všechna. Její dcera Kitty měla pět koťat. Všechna jsme umístili... Naše Zrzečka před rokem přivedla na světa čtyři děti. Samá rezatá a strakatá po rodičích. Nedovedu si představit, že by tahle kráska přišla o život jen proto, že jako kotě byla šereda. V jakou krásnou modelku se vyvinula. 

Holčičko naše, blíží se Ti první narozeninky. Tvá máma teď litá ve tmě v zahradě. Bylas´ první, která ještě slepá lezla po stěně rodného koše ke hvězdám. Měla jsem starost, kam se poděješ. Mělas štěstí. První jsi opustila rodný dům. Našla štěstí v cizině v milující rodině. Kočenko naše!´