Se stromečkem ozvěna Vánoc

Ráno. Rychle poklidit, vybíháme s Lindou na vycházku. Směr pošta. Dnes mi přišel balíček s vanilkami. Připomínám - 2 g za 80. Do teď jsem nakupovala 1g za 80. Před Vánocemi jsem zavolala informaci zdejším míchačům koření a kořenných směsí. Majitelka: Vy mě urážíte. - Jo? Ne! Jen dávám informaci o kvalitě vanilky. Oba odebíráte vanilku stejné kvality z Madagaskaru. - Nic. Běžíme. Pusté město. Nikde nikdo.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-12-27_Pojd_si_hrat_Neotravuj/
Petroušek telefonoval na veterinu. Náš doktor neordinoval. Doktorka neuměla objednat Mourka na hodinu... Kocourek by se nervoval. Když ne, tak ne. OK. Kocour je už k životu. Jen na uchu takový velký strup.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-12-27_Vychazka%2C_ne_-_vybeh/
Ostrou chůzí přeměřujeme město. Poštovní úřednice by mi ráda pomohla, ale balíček jsem si nechala poslat nakonec na sídliště. Jsem popleta. Nevadí. Přepošlu SMS Petrouškovi. Stačí jeden přehmat - chceš archivovat? Ano. Ty vorle! Spěchala jsem. Přecvak. To už se mi stalo, archivovanou SMS nikdy, už NIKDY nikde nenajdu. Štěstí. Napadlo mě jít do mailu. Přeposílám Petrouškovi kód. Tady někde se náš poklus rozdvojil. Linda běží jinam, já po nejrušnější třídě města nahoru k Penny a Lidlu.
Míjím MUZEUM. Krásně zrekonstruováno. Už dávno mělo být otevřené. Nevadí. V září na DOD jsem si prošla tři domy. Obrovské prostory muzea. Připraveny nové výstavní i přednáškové prostory. Netušila jsem, kde se vzal náhrobek rodiny Porsche. Máme ho ve fortně třetího domu, který patří k muzeu. Ten skvost, který známe jako muzeum, vystavěla rodina Wenkeova. Architekt Gočár. Obchodní dům Wenke a synové. Zaujal mě mezi prodávaným zbožím prodej perleti. Interiér OD nezničila ani jedna epocha. Překrásný a jistě cenný Gočárem navržený lustr - je tam. To v DD po rekonstrukci náhle zmizely z jídelny historické hodiny. Hup, šup. Zajímala jsem se, paní účetní už měla asi měsíc do důchodu. Bylo patrné, jak ji má všetečnost unavuje, znervózňuje. Chudák netušila, jestli se odepsaly... Myslím, že zdobí soukromé sídlo.
Klušu do kopce. Penny. Česnek. Paprika ve skle Mochov. Ve slevě. Tady ji prodávají asi za dvacet šest, ve slevě asi za dvacku. V Kaufu asi za čtyřicet.
- Mami, kde jsi?
- V Penny.
- Dole nebo nahoře? Jdu za tebou.
Přivolávám Petrouška. Dávám mu zboží. Klušu ještě do Lidlu.
- Peťuš, ještě bych potřebovala...
Tentokrát s ním frčím domů autem pro zrychlení. Už je tu návštěva. Sloužím socialistické vlasti! Co mi to tu leze na papír! Sloužím rodině. :-) Obědváme. Moureček si ještě nehraje, ale je při chuti. V noci si vyrazil ven za Zrzečkou. Ráno tu byli všichni tři trhači v pořádku. To jeho ucho je hnusné. Dávám mu aloe gel. V poledne vyběhl jak pejsík se Zrzkou. Chtěl ji dát pusinku. Ucukla. Ilonka na FB psala, že jí drblo. Mám ten samý pocit. Nebo si vyčistila vztahy. Kočičí. Péťa říká:
- Jenom jeden může být králem.
Mnoho lidí se mě ptá, jak jsem snesla odchod maminky. Mám ji tu skoro každý den. Pamatuji si situace i několik let staré. Sedí na posteli. Jsme v altánu. To už byly nové zlé časy. I dnes - koukám. Mám ji tu. Je tu. Ztratila se mi ze světa. Ale v mysli tu je.
Jdu si zkouknout Bambitku. Druhý díl. Jaký bude? Napojovaná
kaše? Nezdálo se mi. Pohádka neunavovala. Opět tolik aktuálních vět, postřehů, pravd, myšlenek,
memů, situací. Rádci Lorenc a Ferenc za tu dekádku let hodně zestárli.
Lidé v království mají zaplavené příbytky. Krade se, krade. Královské dotace se nedostávají tam, kam mají. Kde to ti autoři okoukali!?
Frite, ty budeš určitě vědět, kdy ž vaříš polívku pro ty, co mají chalupy pod vodou. Mám je v nový vyhlášce oslovit milí podvodníci nebo drazí ubožáci?
Já bych...
Co to je?
Utopenci.
Trefný název...
Ještě před třemi lety jsi nesměl mít na demonstracích zahalenou tvář. Mám pocit, že i v bankách. No, časy se mění. Světovládní páni nutili lidi halit si tváře. Miminka viděla jen tlamokryty. Přece dítě taky rozlišuje podle obličeje...
Rozdělte tu polévku všem vytopeným chudákům.
Tys viděl toho loupežníka Karabu?
Jo, viděl. Jednou se dokonce vloupal k nám do kuchyně.
Jů, a cos´dělal?
Já tam nebyl. Ale přistihl ho tvůj tatínek král. Neohroženě se s mečem postavil jeho bambitce a zahnal loupežníka na útěk.
Jo? Ale táta mi nechce říct, kdo to byl.
No tak vono to bylo v noci. A KAŽDEJ LOUPEŽNÍK MÁ ZAHALENOU TVÁŘ.
Lorenc si jako plete slova. Nesmála jsem se, ale zamýšlela. Znám jednoho, co si takhle vážně slova zaměňuje. Dalmácie jako decimálka. Hodinky jako holínky. Obojí se natahuje. Pohádka mě bavila. Zdá se mi, že někdy nejde o pohádku, ale o příběh. V lepším případě mravoučný příběh.
Při cestě k vám, přesto, že máme dioptrickou imunitu...
Diplomatickou!
... To jsou moderní trenky...
Trendy!
...na trhu práce...
Á tady jsou ty dotační podvody:
Úplně jsme se vydali ze zásob. A teď ještě žádají dřevo z našich lesů. Na opravu
Královna bere do rukou seznam se jmény, lesní adjunkt, drvoštěp, sedlák Macháně.
A co tu dělají? Ti bydlí na kopci, tam voda vůbec nepřišla!
No, tak byli škodní. Se přihlásili. A že jich bylo. Na sedláka Macháně jsem si musel pořídit extra lejstro. Sedlák Macháně, manželka, tři bratři, pět sester, tchýně, tchán, třináct dětí, sedm adoptivních sirotků, děda, bába, prabába...
Co mi to jen připomíná!?
Z mírumilovného království utekla armáda. Všichni jsou úplatní. Velitel armádě našel službu v jiném království.
Ten tu ještě chyběl, výžírka.
Právě že chyběl, kamaráde, jenom s armádou to tady dokážeme všechno uchvátit.
Proto se zvyšují platy těm, kteří pomáhají a chrání mocné.
Sloužím nové vlasti! Vojsko! Nástup na menáž!
No jo. Žold a žrádlo.
Samozvaná vláda:
A co tady vůbec děláte?
Na rozkaz vaší nové vlády Ference a Lorence!
Inovované heslíčko ze socialismu. Tehdy se říkávalo: Kdo nekrade hodinu, ten okrádá rodinu:
Kdo nepytlačí, okrádá rodinu.
Lorenc s Ferencem si vždycky najdou bydýlko. Teplé místečko s neomezenou možností loupení, podvodů a zneužívání moci. Je to vůbec pohádka? Když přepočítávají pytlíky s dukáty:
Taky by v těch ostatních královstvích mohli mít jednotnou měnu. Kdo to má furt přepočítávat.
A tady jedna Goebelsovská moudrost:
Těm, co bezostyšně lžou, věří všichni všechno.
A existenční:
Právo je na tý straně, na čí straně je moc. Kdo platí žold, ten velí.
Moderní pojetí pohádky. Ani mi nevadí prvoplánové "loupit se nemá. Lhát se nemá." Totiž to si má z pohádky čtenář vyloupnout. To na něj má vypadnout. Jenžééé - při sníženém inteligenčním koeficientu je potřeba vše nazvat pravými jmény. Ať docvakne i těm méně ostrým pastelkám v penále.
Malé nedotažení - Hermínu a generála nevysvobodili z vězení. Nikde jsem je do závěrečných titulků nezahlédla na svobodě.
Večer. Stromeček svítí. Potichoulilinku znějí koledičky. Česká folková Rybovka...
Zatápím pozdě. Až o půl deváté večer. Dům držel teplo.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-12-27_Ucho/
Co to tu je? Upadlo něco kočkám? Granulka? Co to je? Rozsvěcím. Mourkovo ouško. Špička mu odehnila. Svědělo ho. Sundal. Zahodil. Já to zítra dotáhnu. Vecpu se na veterinu, i kdyby čert na koze jezdil!
No, takový hezký pro mě stále vánoční den.
Dobrou noc! :-)
P. S. Před mnoha lety mě zaujal u Jarouška Duška v Duši K dr. Emil Páleš a jeho Angeológia dejín lidstva. Přesně si pamatuji, jak nahrávka byla slabá. Pořad jsem poslouchala do sluchátek v posteli. Občas ho slyším na infovojne.