Setkání s podnikavou žumpou Orlem jemně narušilo nádherný den

Člověk si dělá svou skutečnost. Tvoří si svůj svět. Svou realitu. Hrozí nebezpečí, že mu tam nějaký pučmeloud šlápne a naruší klid, mír, harmonii.

Budím se dávno dávno před budíkem. Čtu si Zpravodaj. Přistihla jsem se, že se usmívám. Čtu zprávy z Umělecké kolonie Bastion.

- Vánoční jarmark udělám vir nevir. 

Nebo kovid nekovid? Hurá! A hned další zimní plán. První ročník plesu zdravotníků. No, odvážné. Ale pozitivní. Hezký vstup do dne. Radostný. V klidu ranní rituálky. Kočky. Koupelna. Radost. Jedu ke kadeřnici.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-09-08_Kocky_rano%2C_v_poledne%2C_vecer/

Vyjíždím pod pruhovanou oblohou. Ti frajeři, co ji celý den, celý den! neúnavně sprejují prý mají zhruba okolo půl milionu... Tomu nevěřím, ačkoli - posypat si svou rodinu - to musí být dobře zaplaceno. Slyšela jsem před lety, že startují někde od Mnichova a od Wroclawi... Co je na tom pravdy, bůhví. Většinou, když něco zaslechnu nově, nevěřím. Ejhle, ono se to potvrdí. No. Stavím hned po pár metrech. Fotím vodorovné rovnoběžky. Jak žaluzie na obloze.

Jedu k hranici se zastávkou u mé kadeřnice. Mám ji opravdu moc a z celého srdce ráda. Má nesmírně šikovné ruce. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-09-08_Sypali._Podzim_u_kadernice/

Milá kliďaska. Obě račice. Každá jiná. Ona na začátku měsíce, já na konci. Před ní jsem měla skvělou. Vynikající. Ale pila. Slíbila, že nebude. Jenže vždycky odběhla, slyšela jsem uzávěr kovového víčka. Zlobila jsem se. Uměla překrásně stříhat. Kouzlila mi na hlavě slušivé účesy. Byla sličná. Podobná nádherné Evě Jakoubkové. Taky alkoholička. Žila s Petrem Novákem. Když mě jednou ne a ne ostříhat, nemohla udržet nůžky, chtěla jsem jí vzít fén z ruky, vysušit vlasy a odejít. Nechtěla mi ho dát. Věděla i ve velkém deliriu, že tak to nemá být. Měla obstojného manžela. Měla vkus. Byla elegantní. Jednou spadla z lehátka. Složila se na něj v alkoholické únavě. Zlomila si ruku. Zlí jazykové tvrdí, že rozumný manžel čekal, až vystřízliví. Aby nepřišla o peníze. Od té doby nestříhá. Dlouho jsem ji nepotkala. Tu jsem měla taky velice ráda. Alkohol - metla.

Cesta volná, jedu jako král. Od hranice štrůdl. Jsem na místě. Otevírám vrátka s vkusným věncem. Podzim je tu. Eri má opět skvělou výzdobu. Quinci spouští hrůzu. Ale coufá před mnou. Mám zas - jak jinak - zpožděníčko. Moje pocity lásky, radosti, opojení životem explodují při pohledu na podzimní dekoraci. Miluji jaro. Miluji léto. Miluji podzim! Uááá. Je tu. Miluji zimu. Jsem jak Míťa v mém Slabikáři. Čtyři přání. Bylo mi šest. Bude mi šedesát šest. Jak dlouho se mi ten článeček z první třídy uchoval v hlavě!

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-09-08_Mamincina_zasterka_a_Mita/

Hledám obrázek Čtyř přání. Mihla se mi tu maminčina zástěrka. Vzpomněla jsem si na druhý špendlík, kterým měla laclík připnutý k halence. Moje maminka drahá. Protěž a dva dřeváčky. To se prodávalo v upomínkových předmětech. Džbánečky, dřeváčky... Žádné lebky, plastové šeredy a hrůzy...

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-09-08_Pro_ovoce_a_zeleninku_do_Kudowy/

Jedu do Kudowy. Zkusím borůvky. Na kraji Náchoda jedeme krokem. Chci odbočit. Ne. V odbočovacím pruhu policejní auto. Pokouším se za ním znovu o odbočení. Nejde to. Plná křižovatka policistů. Až zpátky jedu v protisměru, policista zastavil proud od Náchoda. Při čekání jsem měla čas mžiknout na důvod. Velký náklaďák, uvnitř prázdný... Copak asi vezl. Nebo kohopak? Ale teď jedu tam. Musím ještě kus vytrpět v pomalu se sunoucí koloně. Až za dlouho si ušetřím čas. Odbočuji. Objíždím Náchod. Jsem na místě. U stánku moje prodavačka. Před třemi lety prodávala tam, kde jsou dnes sochy na prodej. Ptám se, jestli je jí už dobře. Minule nebylo. Dnes se usmívá. Beru tři vaničky borůvek po pětasedmdesáti, česnek, vřesy za třicet pět, to je za hubičku... Moje prodavačka je zabodaná. Prý kvůli zboží. Nutili je. Prý u nich chystají zas zavřít školy. Bude tu? Má autistického syna. Jen trošku. Ale je. Krčí rameny.

- To má z očkování.

Paní to ví. Někdy v šesti letech se z měnil. Všem nám změnili náturu. Jenže to na nás není patrné. A tehdy se nevyráběli autisté v takové míře... Jeden z deseti tisíc, dnes - jak to říká prof. Strunecká? Jeden z dvě stě padesáti? Nebudu to hledat. Dostávám hezkou umělohmotnou přepravku. Hodná. Vždycky mi něco dala. Minulý rok bedýnku meruněk na džem zadarmo... Jindy jahody...

Otírám si letní jablíčko. Teče z něj šťáva. To je to, které miluji. Ale není to james grive. Si myslím. Loučím se. Na odchodnou jí říkám:

- To se dá vrátit zpátky.

S paní to trhlo.

- Hledejte!

Vím, že to jde, ale zapomněla jsem, kdy, kde jsem to poslouchala, četla... Alopatií? Čehovský? Těch informací... 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-09-08_Nachod/

Už jsem v Náchodě. Zapomněla jsem odbočit do města. Neva. Parkuji u centra. Jdu se pokochat.  Pofotit. Ten zámeček na kulatém vršku, ten se mi moc libí. Krásná dominanta města. Kráčím po zbořeništi židovského města. Parkány. Ulice Krámská. Copak v ní asi bývávalo? Hlavní třídá - Kamenice. V tom zeleném domě bydlel Škvorecký. Jdu k Rossmannovi. Asi šest studentek. Takováhle mláďata jsme byly taky..

- Sundejte ty roušky.

- To se nesmí.

Vysvětluji zákony. Holky jsou bystré. Sympatické. Vnímavé.

- Pokud se naučíte aspoň nějaký zákon, nebudete se bát. V občance se učíte o normách zákonných a podzákonných. Všechny vyhlášky, doporučení, vládní nařízení jsou jen normy podzákonné. Na vrcholu stojí Ústava. 

Vytřeštily oči. Ano, tohle by jim prý měli vykládat. Jedna si ofocuje pár obrázků zákonů z mého mobilu. Představuji se jim. Večer nalézám žádost o přátelství od Zojky. Skvělé. Ta si za tím půjde. Varuji ji jen, aby ve škole nevyčnívala. Vyřadila by se. Vystavila jinakosti - šikana. Dnes jsem zas udělala kousek osvěty. Děkuji za příležitost. Strašit nás budou do té doby, pokud se necháme. Pokud lidi nastaví paži, "aby měli pokoj! A pokud budou nosit jak otroci zbytečně ucpávky dýchacích cest. 

Jdu k Andělovi. Sháním zrní. Jasně, mají. Pšenici bych si vzala z nouze. Beru špaldu, ječmen, oves, žito... Juchů!

Vracím se k autu. Mám radost. Mám totiž zrní. Rok jsem ho nemohla sehnat. V našem krámku ho už neprodávají. V Lidlu ho mají nárazově. A navíc byl u mě osm měsíců na indexu. Nenesla jsem jim svou energii. Své peníze. Naučil mě život - nechoď tam, kde tě nechtějí. Dnes - kde tě ŠIKANUJÍ! PROTIZÁKONNĚ.

Už dojíždím k domovu. Volá dodavatel internetu. Poslala jsem mu mininahrávečky, jak mi vypadává internet. Tak to chtěli. Prý - natočte to. Včera jsem objevila fakturu po splatnosti. Minuta práce 350 Kč. Druhý seděl v autě.

- Jsem ráda, že voláte. Chtěla jsem se zeptat, jestli mi snížíte tu cenu.

- Teď vám volám já. Vy budete zticha.

Jsem tedy zticha. Ale vzal to dost ostře. Neomaleně. Asi si mě spletl s podřízeným. 

- Buď zaplatíte, nebo vám vypnu internet.

- Pokud mi nesnížíte, samozřejmě zaplatím. Nikdy jsem nikomu nic nedlužila.

- Mám zlé zkušenosti s lidmi.

Ty vorle, stojí mu tři sta pade za takovéhle kecy? Uráží mě. Nedodržel slovo.

- Doporučil bych vám abyste si našla jiného dodavatele. Já furt nebudu řešit Hrobskou, že jí nejde internet.

- A můžete mi někoho doporučit? Mám ještě do sedmého října zaplaceno.

Platím totiž částku na rok.

- Ne, máte to do konce září.

- Aha. Takže ten týden se vám hodí, ano?

- Nikdo o mně nebude říkat, že okrádám o týden!

- Když ty peníze potřebujete, tak do konce září.

- Ty káčo jedna blbá, koukej zaplatit, nebo ti to vypnu. Zítra tady budou peníze! Nebo uvidíš!

Vesmírná zkouška. A já neobstála. Já mu odpověděla nemravně.

- Komu tykáš, ty... (hrubé, nevhodné slovo.)

- Já ti to vypnu.

Už jsem zaparkovala. Splnil výhrůžku. Má ode mě zaplaceno na rok, ale internet vypnul. Taky podnikavec. Ale mám skvělou sousedku. Napojila jsem se na ni. Jala se hledat dodavatele. Zavolala jsem Petrouškovi. Zuřil. Prý stojí na plošině... A to mě dohřálo. Má rád komfort. Klid. A já jsem se přiznala, co jsem mu na jeho invektivy odpověděla. Ale ani slovo zastání. Ani muk.!Přepadl mě smutek. Mami, vidíš, už zase jsem sama! Mami!! 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-09-08_Maminka_loni_dnes/

Petroušek doběhnul zaplatit. Protože to byla platba v hotovosti, musel dát ČTYŘI STOVKY. O padesát korun h o okradli. On ten Orel prý gembleří a fetuje. Oni mě varovali. Ale dva roky klid. Bezva Slováček vždycky přijel na servis... Obvolávám dodavatele. Aha, ono je to u náš těžké. Nejsou. Všem vysvětluji:

- Víte, my jsme měli dvacet let seriozního slušného dodavatele Alpha styl soft. Jenže jsem sousedům povolila přístavbu. Narostl tam dům a strom. Před dvěma lety jsme museli odejít. Internet vůbec nešel. Našla jsem si Orla. Majitel mi dnes tykal! Vůbec mě nezná.

- O jé. Ten mi volal. Řekl, že mě chce koupit. Řekl jsem, že ne. A víte, co mi řekl? Ať jdu do pr.

Volám dalšího. Všichni slušní, hodní, firmu prodali. Nebo už to nedělají... Všichni do jednoho na Orla zareagovali jako na dobytka. Mělo by mě to hřát. Ale nemám dodavatele. Volám na svůj Vodafon. Třikrát jsem zadala něco špatně. Blok. Tak zítra. Nabízejí snížení tarifu. Dobrá cena. Ještě vnucují TV. Já svatou bednu nechci. O2 - taky skvělá cena. Zavolám zítra.

Líčím Petrouškovi. On je vždycky ten zachránce. Má oči všude. Všímavý. Zamyslel se. HLuboce. Jeho bratr bere...

- Počkej, já mu zavolám. Oni to mají, když k němu jedu napsáno na hospodě.

- Prosím tě, to jsem si nevšimla.

Volám. Slušný chlapec. Do dvou dnů se mi ozvou. Jo, do konce září to stihneme. Uf. Dobytek ať táhne. Nezaslouží si mě.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-09-08_Zahrada/

Vrátila se mi nálada. Osušila jsem slzy. Soused za plotem se omlouvá, že bude dělat pilou nepořádek.

- To přežijeme.

Večer poslouchám Volného. Taky měl dnes kontakt s dobytkem. V obleku a s rouškou. Arogance ve svaté bedně. Porušují zákon!! Železný a jeho poskoci nechtěli pustit poslance do svaté bedny bez roušky. Líbilo se mi, jak Volný řekl:

- Kdo nepolíbí kovidovou mafii, nemá vstup do TV.

Jo, tak to je. Taky bych se otočila na podpatku. Náhodou se mi mihnul na FB Michal Shark. Luxusní! Smazali mu účet, on je ten, který založil Telegram! To jsem netušila. Všichni jsme na Telegramu. Jsem i na MeWe, tam jsou nás už prý dva tisíce.

Tam, kde vás šikanují, chtějí roušku, nenakupujte. Běžte jinam.

https://www.facebook.com/mici.zajicova/videos/918351612086626

Vzkaz od Michala Sharka Teď je ten čas na změnu. Začněme odmítat vše, co s námi nerezonuje. Nechtějí tě v obchodě? Jdi jinam! Nechtějí tvé peníze? Jdi jinam! Nelíbí se ti to? Nedělej to! Začněme podporovat ty, co se k nám hezky chovají a bojkotovat ty, co se k nám hezky nechovají. Máme tu moc i sílu to změnit. Můžeme opustit facebook, potraviny, kde nás nechtějí, můžeme vybrat peníze z banky, která nás zotročuje, můžeme začít vlastní byznys, s tím, co teď lidi zajímá a poskytnout ho bez omezení. Můžeme, co chceme

Odkazy na svobodná média:

TELEGRAM MICHAL SHARK

https://t.me/michalsharksvobodnykanal

TELEGRAM SVOBODOMYSLNÍ LIDÉ

https://t.me/joinchat/TgcWpA74yQ2JF8qq

MEWE MICHAL SHARK (https://mewe.com/i/michalshark)

https://mewe.com/i/michalshark

MEWE TVŮRCI NOVÉ DOBY

https://mewe.com/join/tvurcinovedoby

Prestat používat špehovací Google

náhrada třeba

www.duckduckgo.com

Přestat používat špehovací g-mail,

náhrada třeba:

www.protonmail.com

Kdybyste měli někdo tip na nový necenzurovaný mobil, budu rád, apple u mne skončil!

Free mobile a Librem znám😜

Vesmíre, děkuji za odezvu. To jsem dnes přece řešila.

Dobrou noc!